Vybrané novinky v právu obchodních korporací

Prezentace na téma: "Vybrané novinky v právu obchodních korporací"— Transkript prezentace:

1 Vybrané novinky v právu obchodních korporací
Z. Houdek, R. Ruban, J. Kožiak

2 Program Neplatnost usnesení valné hromady
Opatrovník obchodní korporace Souběhy výkonu funkce a pracovněprávní vztah Monistický systém správy akciové společnosti Péče řádného hospodáře Evidence skutečných vlastníků

3 Neplatnost a nicotnost usnesení valné hromady či členské schůze

4 Neplatnost a nicotnost
Základní systematika: zdánlivost, nicotnost non negotium negotium nullum (nazývaná také jako „fikce nepřijetí“) neplatnost nepřímá relativní neplatnost neúčinnost 29 ICdo 6/2012 (R 65/2014) Odpůrčí žalobou ve smyslu ustanovení § 235 a násl. insolvenčního zákona lze odporovat též rozhodnutí valné hromady obchodní společnosti nebo rozhodnutí jediného společníka obchodní společnosti v působnosti valné hromady přijatému podle obchodního zákoníku ve znění účinném do

5 Delegace § 3 ZOK důvody zdánlivosti v neplatnosti:
zdánlivost: v jakých případech se hledí na rozhodnutí orgánu obchodní korporace, jako by nebylo přijato, se posoudí podle ustanovení občanského zákoníku upravujícího spolky; to neplatí pro rozhodnutí, které se příčí dobrým mravům (§ 45 odst. 1 ZOK), neplatnost: podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou (§ 191, § 428 a § 663 ZOK).

6 Neplatnost a nicotnost
důvody zdánlivosti : zdánlivost: na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato; to platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout (§ 245 ObčZ), + neurčitost, nesrozumitelnost, nemožné plnění (§ 45 Odst. 2 ZOK) pozor na dobré mravy!

7 Neplatnost a nicotnost
důvody neplatnosti: neplatnost: Každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku (§ 258 ObčZ), u obchodních korporací rozdíl v aktivně legitimovaných osobách (+ 29 Cdo 5352/2015?), § ObčZ se použijí. Lhůty – sub: 3m, ob: 1r, prekluzivní, hmotněprávní

8 Z aktuální judikatury 29 Cdo 1817/2016
I. Po uplynutí lhůt upravených v § 663 odst. 1 z. o. k. a § 259 o. z. nelze úspěšně podat návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze a, nebyla-li napadena všechna usnesení členské schůze, nelze ani rozšířit okruh usnesení, ohledně kterých se navrhovatel vyslovení neplatnosti domáhá. II. Rozšířením okruhu usnesení, ohledně kterých se navrhovatel domáhá vyslovení neplatnosti, jsou také případy, kdy navrhovatel změní návrh tak, že jím nově napadá i jiné (další) části jediného usnesení.

9 Z aktuální judikatury 29 Cdo 1817/2016 - pokračování
IV řízení o vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze družstva přitom rozhodne soud i bez návrhu o tom, že o usnesení členské schůze nejde, hledí-li se na něj, jako by nebylo přijato (§ 90 odst. 2 z. ř. s.). Rozhodnutí o tom, že o usnesení členské schůze nejde, lze vydat také tehdy, bylo-li právo na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze uplatněno po marném uplynutí lhůt k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze Lze-li se po marném uplynutí lhůt k uplatnění nároku na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze účinně domáhat vyslovení, že se na napadené usnesení členské schůze hledí, jako by nebylo přijato, nic navrhovateli nebrání, aby tento nárok uplatnil znovu poté, kdy jej vzal (celý, či z části) zpět.

10 Z aktuální judikatury 29 Cdo 1104/2016
I. V důsledku podřízení obchodní korporace zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) postupem podle § 777 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb. se nadále (od účinnosti této změny zakladatelského právního jednání) neuplatní domněnka zakotvená (pro obchodní korporace vzniklé před 1. lednem 2014) v § 777 odst. 4 zákona č. 90/2012 Sb. II. Nedojde-li změnou společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným podle § 777 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb. k zásahu do práv a povinností všech společníků, což je nutné posuzovat v každé společnosti individuálně, v závislosti na obsahu společenské smlouvy, není k usnesení valné hromady o změně společenské smlouvy nezbytný souhlas všech společníků podle § 171 odst. 2 in fine zákona č. 90/2012 Sb.

11 Z aktuální judikatury 29 Cdo 1104/2016 - pokračování
III. Nedostatek usnášeníschopnosti valné hromady společnosti s ručením omezeným či nedostatečný počet hlasů, odevzdaných pro přijetí usnesení valné hromady, je i v poměrech právní úpravy účinné od 1. ledna 2014 zásadně důvodem neplatnosti usnesení valné hromady, nikoliv vadou, pro kterou se na takové usnesení hledí, jako by nebylo přijato. IV. S účinností od 1. ledna 2014 rejstříkovému soudu nepřísluší v rejstříkovém řízení posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. Naopak k vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato (srov. zejména § 45 odst. 1 a 2 zákona č. 90/2012 Sb. a § 245 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), rejstříkový soud přihlédnout musí.

12 Z aktuální judikatury 29 Cdo 1868/2016
Řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady akciové společnosti, respektive o vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného akcionáře přijatého v působnosti valné hromady akciové společnosti, je řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 2 písm. e) a § 85 písm. a) z. ř. s.; jde o o tzv. nesporné řízení, ve kterém není přípustné vedlejší účastenství.

13 Opatrovnictví právnických osob

14 Opatrovnictví právnických osob
Rozlišování hmotněprávního (§ 165 ObčZ) a procesního (§ 29 odst. 2 o. s. ř.) opatrovnictví. Hmotněprávní opatrovnictví znala již stará právní úprava (dovodila judikatura) → předmětem sporů teorie (nepřípustné zasahování do vnitřních poměrů právnických osob. Nyní jednoznačné, že může mít i PO může mít hmotněprávního opatrovníka: § 165 ObčZ § 486 a násl. ObčZ

15 Opatrovnictví právnických osob
Ve specifických (výjimečných) případech se může opatrovnictví právnických osob hodit. Současná korporátní praxe využívá jako nástroj pro vyřizování účtů.

16 Zákonné důvody pro jmenování opatrovníka
Nemá-li statutární orgán právnické osoby dostatečný počet členů (§ 165 odst. 1 ObčZ). Konflikt s § 198 odst. 3, § 443 a § 713 ZOK. Konflikt zájmů členů statutárního orgánu (§ 165 odst. 2 Občz). Týká se obchodních korporací v zásadě jen, nedojde-li k aplikaci § 54 a násl. ZOK. Případy, kdy to právnická osoba potřebuje pro správu svých záležitostí či obranu zájmů (§ 486 odst. 1 ObčZ). Jde o samostatnou skutkovou podstatu?

17 Z judikatury (§ 165 odst. 1 ObčZ)
29 Cdo 3899/2015 Soud může společnosti s ručením omezeným jmenovat opatrovníka podle § 165 odst. 1 o. z., nemá-li společnost žádného jednatele či zanikla-li funkce některému z více jednatelů a zbývající jednatelé nejsou z důvodu zániku funkce některého z nich schopni plnit své funkce, valná hromada nezvolila ve lhůtě podle § 198 odst. 1 z. o. k. nového jednatele a současně nebyl podán návrh na jmenování chybějícího jednatele soudem, popř. takovému návrhu nebylo vyhověno.

18 Z judikatury (§ 165 odst. 1 ObčZ)
29 Cdo 396/2016 I. Soud může akciové společnosti jmenovat opatrovníka podle § 165 odst. 1 o. z., nemá-li společnost člena představenstva či zanikla-li funkce některému z členů představenstva a zbývající členové nejsou z důvodu zániku funkce některého z nich schopni plnit své funkce, nezvolil-li příslušný orgán ve lhůtě podle § 443 z. o. k. nového člena představenstva a současně nebyl-li podán návrh na jmenování chybějícího člena představenstva soudem, popř. nebylo-li takovému návrhu vyhověno. II. Je-li souběžně s řízením o jmenování opatrovníka podle § 165 odst. 1 o. z. vedeno řízení o jmenování chybějícího člena představenstva, je zásadně vyloučeno, aby soud společnosti jmenoval opatrovníka podle § 165 odst. 1 o. z. předtím, než bude o jmenování člena představenstva rozhodnuto.

19 Z judikatury (§ 165 odst. 2 ObčZ)
29 Cdo 4384/2015 (R 102/2016) I. Jmenování opatrovníka dle § 165 odst. 2 o. z. představuje zásah soudu do vnitřních poměrů právnické osoby, který je krajním řešením (ultima ratio), k němuž je na místě přikročit až tehdy, není-li možné důsledky rozporu mezi zájmy člena statutárního orgánu a právnické osoby překlenout jinak. II. Má-li právnická osoba jiného člena orgánu, který je oprávněn za ni jednat (člena statutárního orgánu či likvidátora), nebo byl-li právnické osobě jmenován opatrovník (který je oprávněn za ni jednat) z jiného důvodu, nelze jmenovat opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z.

20 Co nevíme (a není toho málo):
Kdy funkce opatrovníka zaniká. …na dobu než budou noví členové povolání… (§ 165 odst. 2 ObčZ) + povinnost usilovat o obnovení činnosti statutárního orgánu (§ 487 odst. 2 ObčZ). Ale co opatrovník pro konflikt zájmů? Je-li KZ odklizen Nový člen SO V jakém rozsahu opatrovník vstupuje do práv a povinností statutárního orgánu. Působnost opatrovníka se přiměřeně řídí ustanoveními o působnosti statutárního orgánu (§ 487 odst. 2 ObčZ) Jak zásadní rozhodnutí smí činit opatrovník v případě absence statutárního orgánu? A jaký je rozsah oprávnění opatrovníka pro případ konfliktu zájmů?

21 Co nevíme (a není toho málo):
Jaký standard péče se na opatrovníka uplatní. Soud uloží opatrovníkovi, aby s odbornou péčí usilovat o řádné obnovení činnosti statutárního orgánu právnické osoby (§ 487 odst. 2 ObčZ). Odborná péče se vztahuje jen k úsilí o obnovení činnosti statutárního orgánu. …zdůrazněno úsilí (á la péče řádného hospodáře). Skutečně odborná péče? A co výkon ostatních činností? Jednání vůči třetím osobám. Zápis opatrovnictví do rejstříku? …rejstříkový zákon s tím nepočítá, leda jako „ostatní skutečnost“. Jak se třetí osoby dozví o jmenování opatrovníka?

22 Procesní okénko: Nepřípustné vedlejší účastenství.
Řízení o některých otázkách týkajících se právnických osob [§ 85 písm. e) ZŘS] → nesporné řízení. Materiální pojetí účastenství: Ten, kdo má být jmenován opatrovníkem, je účastníkem řízení o jmenování opatrovníka, jinak je řízení zatíženo vadou! Jak má znít výrok rozhodnutí? jmenování (včetně rozsahu zastoupení?), povinnosti obnovit činnost statutárního orgánu (i v případě konfliktu zájmů?), Nepřípustné vedlejší účastenství. SOP: použít § 11 dost. 1 písm. a) ZSoP? Od poplatku se osvobozují řízení ve věcech opatrovnických

23 Souběhy

24 Souběhy výkonu funkcí Tři různé okruhy
Možnost výkonu působnosti člena statutárního orgánu v pracovněprávním vztahu – „pravý souběh“ Koexistence zaměstnaneckého poměru a členství ve statutárním orgánu Aplikace ustanovení zákoníků práce na člena voleného orgánu (zaměstnanecké benefity)

25 Dřívější pohled judikatury NS – vstupní teze
činnost statutárního orgánu obchodní společnosti nebo družstva nevykonává fyzická osoba v pracovním poměru, neboť nejde o závislou práci Pracovní smlouva na výkon činnosti spadající do působnosti SO – neplatná pro rozpor se zákonem právní předpisy ani povaha obchodní společnosti (družstva) však nebrání tomu, aby fyzické osoby vykonávající funkci (člena) statutárního orgánu uskutečňovaly jiné činnosti pro tuto obchodní společnost (družstvo) na základě pracovněprávních vztahů, není-li náplní pracovního poměru (nebo jiného pracovněprávního vztahu) výkon činnosti statutárního orgánu srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne sp. zn. 21 Cdo 737/2004, ze dne sp. zn. 21 Cdo 4028/2009, ze dne sp. zn. 21 Cdo 3104/2010 nebo ze dne sp. zn. 21 Cdo 3066/2013). ÚS: III. ÚS 282/16, II. ÚS 2128/2015

26 „Jiná činnost“ – otázka obchodního vedení
Přípustný souběh: manažerská smlouva – „náplní funkce obchodního ředitele nebyla stejná činnost, kterou žalovaný vykonával u žalobce jako místopředseda jeho představenstva, neboť většinu činností obchodního ředitele stanovených v organizačním řádu žalobce nelze zahrnout pod zastupování akciové společnosti navenek ani pod její obchodní vedení,“. (21 Cdo 496/2014) činnosti výrobně-technického náměstka generálního ředitele nelze zahrnout pod zastupování akciové společnosti navenek ani pod její obchodní vedení, kterým je organizování a řízení podnikatelské činnosti společnosti, včetně rozhodování o jejích podnikatelských záměrech a zabezpečení řádného vedení účetnictví společnosti, nikoli však věcně vymezená organizační a řídící činnost na určitém úseku společnosti, vykonávaná za podřízenosti jejímu generálnímu řediteli (21 Cdo 2310/2015) Ale nepřipuštěno: práce „manažera pro komunikaci s veřejností“ (21 Cdo 2687/2014)

27 Pravidla reprezentace
sp. zn. 31 Odo 11/2006 ze dne 15. října 2008 „osoba, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu právnické osoby nemůže být současně zákonným zástupcem této osoby.“ Míří na jednání zaměstnance a jednání v provozovně

28 I.ÚS 190/15 ze dne odmítá závěr o neplatnosti „souběžné“ manažerské (pracovní) smlouvy k činnosti spadající do působnosti SO Argumenty: Priorita platnosti + na základě vůle stran mohou být režimu zákoníku práce podřízeny i jiné právní vztahy, v nichž o výkon závislé práce nejde. „obchodněprávní argumentace“ povahou obchodních korporací chybí, nutno vypořádat: Volba režimu zákoníku práce pro smlouvu o výkonu funkce / viz dále „Vnitřní“ delegace obchodního vedení / nepochopení delegace Materiální hledisko „přípustných“ souběhů /viz výše Zákaz podřídit výkon funkce pracovněprávnímu režimu odebírá: ochranu zaměstnance (výpověď) zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele negativně ovlivňuje setrvání žen ve vrcholných manažerských funkcích,

29 Konstrukce „manažerských“ smluv
Volba režimu zákoníku práce pro smlouvu o výkonu funkce § 59 odst. 1 ZOK – dispozitivní podpůrná aplikace mandátní smlouvy – možnost modifikovat pravidla výkonu funkce (dodatek ke smlouvě o výkonu funkce) zákoníkem práce Nejde však stále o výkon závislé práce – není pracovněprávní vztah X kogentní normy ZOK Vznik, zánik a předpoklady výkonu funkce Odměňování – písemné, schválení VH, Péče řádného hospodáře a následky jejího porušení Podřízení smlouvy zákoníku práce, možnosti Použití pravidla x odkaz na pravidlo či výčet ustanovení x jako celku – rizikové ujednání…

30 Reakce NS 21 Cdo 3613/2015 – pokračování OLMA, a.s. (dále např. 21 Cdo 1355/2017) Z postavení statutárního orgánu je zřejmé, že při výkonu své funkce (jako statutárního orgánu) nenaplňuje znaky, jimiž zákoník práce charakterizuje vztahy pracovněprávní. Souhlasit nelze ani s názorem, že by si člen statutárního orgánu a korporace mohli upravit vzájemná práva a povinnosti prostřednictvím smlouvy o výkonu funkce, pro který si zvolí režim zákoníku práce, neboť skutečnost, že vztahy, jejichž předmětem je výkon závislé práce, jsou vždy podřízeny režimu zákoníku práce (či zvláštního zákona), neznamená, že by na základě vůle stran nemohly být režimu zákoníku práce podřízeny i jiné právní vztahy, v nichž o výkon závislé práce nejde. zákoník práce je samostatný právní kodex, kterým se řídí pracovněprávní vztahy vymezené v § 1 zákoníku práce, a na tyto vztahy se použije občanský zákoník, jen jestliže to zákoník práce výslovně stanoví (srov. § 4 zák. práce); nyní jen jestliže „nelze použít zákoník práce, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů“ (srov. § 4 zákoníku práce v aktuálním znění). Úpravu zákoníku práce tedy nelze „nabízet k volnému užití každému, komu se jeho režim líbí“ (použít ji podle potřeb jednajících).

31 21 Cdo 1876/2017 a 21 Cdo 1355/2017 Řečeno jinak a možná srozumitelněji, zákoník práce popsaným způsobem zakazuje, aby jeho režim byl vztahován pouze na základě vůle stran na jiné vztahy, než jaké vznikají při výkonu závislé práce nebo jaké vznikají v intencích ustanovení § 1 zák. práce v souvislosti s výkonem závislé práce.  Uvedené ovšem neznamená, že by si strany smlouvy o výkonu funkce (nebo jiné smlouvy sjednané mezi společností a statutárním orgánem) nemohly dohodnout taková ujednání, na základě kterých by se statutárnímu orgánu dostalo při výkonu jeho činnosti pro společnost (obchodního vedení) podobných oprávnění (výhod), jaké má zaměstnanec v pracovním poměru, ledaže by to zákon (o obchodních korporacích nebo jiný) zakazoval; Takovou smlouvou se však nemůže založit pracovněprávní vztah, který by se řídil zákoníkem práce, a sjednaných plnění se strany mohou domáhat jen na základě jejich smlouvy.

32 Obrat v náhledu NS! NS 31 Cdo 4831/2017: I. Člen statutárního orgánu obchodní korporace a tato obchodní korporace se mohou odchýlit od pravidla vyjádřeného v § 66 odst. 2 větě první obch. zák. (podle kterého se jejich vztah řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě) i tak, že si pro svůj vztah ujednají režim zákoníku práce. II. Takové ujednání z jejich vztahu (jde-li o výkon činností spadajících do působnosti statutárního orgánu) neučiní jejich vztah pracovněprávním; i nadále půjde o vztah obchodněprávní, který se řídí obchodním zákoníkem a dále - v důsledku smluvního ujednání - těmi (v úvahu přicházejícími) ustanoveními zákoníku práce, jejichž použití nebrání kogentní právní normy upravující (především) postavení člena statutárního orgánu obchodní korporace a jeho vztah s obchodní korporací. III. Spor z manažerské smlouvy, uzavřené mezi členem představenstva akciové společnosti a touto akciovou společností, jejímž předmětem je úprava vzájemného vztahu při plnění činností spadajících do působnosti představenstva, je sporem mezi obchodní společností a členem jejího statutárního orgánu, týkajícím se výkonu funkce statutárního orgánu, k jehož projednání a rozhodnutí jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy /§ 9 odst. 3 písm. h) o. s. ř., ve znění účinném do 31. prosince 2013/.

33 Shrnutí Zbytnost nálezu vs. důvody pro souběhy? Závěr judikatury:
Člen SO vykonává obchodní vedení v rámci jediného závazku Tento závazek není výkonem závislé práce Ale je možné jej (ve vybraných částech) podřídit režimu zákoníku práce. Ústavní stížnost III. ÚS 669/17 – „další kolo“

34 Monistický systém řízení akciové společnosti

35 Monistický systém řízení akciové společnosti
Monistický = 2 (oddělení správní rady a statutárního ředitele) Nerozlišování výkonných a nevýkonných členů správní rady (executive x non-executive members) Podpůrná aplikace dualistického systému na systém monistický Možnost volby systému řízení ve stanovách

36 Převzetí úpravy § 456 ZOK Kde se v tomto zákoně stanoví o představenstvu, rozumí se tím podle okolností statutární ředitel nebo jiný orgán společnosti, který má obdobnou působnost. Kde se v tomto zákoně stanoví o dozorčí radě, rozumí se tím podle okolností správní rada nebo předseda správní rady anebo jiný orgán s obdobnou kontrolní působností

37 Působnost správní rady § 460
Správní rada určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti a dohlíží na jeho řádný výkon. do působnosti správní rady náleží jakákoliv věc týkající se společnosti, ledaže ji tento zákon svěřuje do působnosti valné hromady.

38 Jednočlenný systém Fakticky hlavní rozdíl ALE:
Typická konvergence obou systémů oddělení executive/non executive (inside/outside) členů Postupně oddělení zdůrazněno (zejm. od Cadbury ... ) separace CEO/Chairman (UK) povinně nezávislí členové, oficiální funkce dohledu - „quai-dualismus“

39 Výkladové stanovisko OOK NS Cpjn 204/2015
Mohou být orgány akciové společnosti jednočlenné? Jelikož zákon o obchodních korporacích nestanoví, že správní rada musí být kolektivním orgánem (tedy, že počet členů správní rady zákonem dispozitivně určený je minimální), platí, že stanovy akciové společnosti se mohou od pravidla upraveného v § 457 z. o. k. odchýlit i tak, že určí, že správní rada je jednočlenná Neplatí pro banky a societas europaea Má jednočlenný orgán předsedu? Člen unipersonální správní rady je tudíž (bez dalšího) i jejím předsedou. Z uvedeného plyne, že jediný člen správní rady může (měl by) být zapsán v obchodním rejstříku jako předseda správní rady, a to i bez formálního rozhodnutí o volbě předsedy podle § 461 odst. 1 věty první z. o. k.. 

40 Výkladové stanovisko OOK NS Cpjn 204/2015
Kdo může být statutárním ředitelem? fyzická osoba (§ 463 odst. 2 ZOK); výjimky může upravit jiný právní předpis (např. § 154 odst. 5 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech) Statutárním ředitelem akciové společnosti s monistickým systémem vnitřní struktury může být i předseda její jednočlenné správní rady, jakož i člen kolektivní správní rady.  Kdo volí statutárního ředitele? Konflikt § 421 odst. 2 písm. e), § 456 odst. 2 a § 463 odst. 1 ZOK Statutárního ředitele volí a odvolává valná hromada, neurčí-li stanovy, že tak činí správní rada

41 Výkladové stanovisko OOK NS Cpjn 204/2015
Otázka působnosti orgánů v monistickém systému? Možnost aplikace ustanovení o představenstvu a dozorčí radě? statutárnímu řediteli přísluší pouze zákonem vypočtená působnost, tj. zastupovat společnost jako člen (unipersonálního) statutárního orgánu a vykonávat běžné obchodní vedení jakkoliv členové správní rady nejsou členy statutárního orgánu (tím je toliko statutární ředitel), a proto nemohou být pouze z titulu členství ve správní radě statutárními zástupci společnosti, správní rada může výrazně ovlivňovat obchodní vedení společnosti a přísluší jí i veškerá působnost, jíž zákon nesvěřuje valné hromadě či statutárnímu řediteli

42 A dál? Kdo volí statutárního ředitele?
Kdo schvaluje smlouvu o výkonu funkce? Předložení účetní závěrky? Svolání valné hromady? Zpráva o vztazích? Obchodní vedení? Kodeterminace?

43 Budoucnost? § 456 1) Statutárním orgánem společnosti je správní rada.
(2) Správní radě přísluší obchodní vedení a dohled nad činností společnosti. (3) Správní rada se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami. Nikdo však není oprávněn udělovat správní radě pokyny týkající se obchodního vedení nebo dohledu nad činností společnosti; tím není dotčen § 51 odst. 2. (4) Působností správní rady určovat základní zaměření obchodního vedení a základní zaměření dohledu nad činností společnosti nelze pověřit osoby odlišné od členů správní rady; tuto působnost nelze ani rozdělit mezi členy správní rady podle určitých oborů podle občanského zákoníku. (5) Správní rada zajišťuje řádné vedení účetnictví, předkládá valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, případně mezitímní účetní závěrku a v souladu se stanovami také návrh na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo úhradu ztráty. (6) Účetní závěrku uveřejní správní rada na internetových stránkách společnosti alespoň po dobu 30 dnů přede dnem konání valné hromady a po dobu 30 dnů od schválení nebo neschválení účetní závěrky.

44 § 457 novely (1) Neurčí-li stanovy vyšší počet, má správní rada 3 členy; v jednočlenné společnosti mohou stanovy určit i nižší počet členů. (2) Správní rada volí a odvolává svého předsedu. (3) Neobsahují-li stanovy nebo smlouva o výkonu funkce délku funkčního období, platí, že činí 3 roky.

45 Péče řádného hospodáře a pravidlo podnikatelského úsudku

46 Péče řádného hospodáře
§ 159/1 OZ Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí.

47 Struktura Povinnost loajality (duty of loyalty)
8 Tdo 222/2006: Obviněný si přisvojil cizí věc, která mu byla svěřena, pokud jako statutární orgán společnosti s ručením omezeným v rozporu se zájmy této společnosti odčerpal část finančních prostředků pro své soukromé účely tím, že uhradil pojistné na pojištění právní ochrany a havarijní pojištění na motorové vozidlo, které bylo výhradně jeho majetkem. Povinnost řádné péče (duty of care)

48 Vždy odborník? 29 Odo 1262/2006 Obecně platí, že člen představenstva nemusí být vybaven odbornými znalostmi, schopnostmi či dovednostmi, potřebnými pro výkon všech činností, jež spadají do působnosti představenstva. Taktéž platí, že tyto činnosti nemusí členové představenstva vykonávat vždy osobně, ale mohou je zajistit i prostřednictvím třetích osob. Má-li však člen představenstva určité odborné znalosti, schopnosti či dovednosti, lze z požadavku náležité péče (§ 194 odst. 5 obch. zák.) dovodit, že je povinen je při výkonu funkce – v rámci svých možností – využívat.

49 Domněnka porušení PŘH § 159 odst. 2: Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.

50 Následky 29 Cdo 2531/2008 ze dne V případě, že jednatel nemá potřebné odborné znalosti, má povinnost zajistit posouzení daného případu osobou, která potřebné znalosti má, přičemž součástí péče řádného hospodáře je schopnost rozpoznat, které činnosti již není schopen vykonávat či které potřebné znalosti a dovednosti nemá. Porušila-li fyzická osoba jako statutární orgán povinnost jednat s péčí řádného hospodáře a toto porušení obstojí jako samostatný důvod neplatnosti kupní smlouvy, odpovídá tato fyzická osoba za škodu způsobenou touto neplatností.

51 (Platnost úkonu s porušením péče?)
29 Cdo 2483/2012 ze dne Důsledkem porušení povinnosti likvidátora vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře je (zejména) vznik povinnosti k náhradě tím způsobené škody, nikoliv neplatnost právních úkonů, učiněných jménem společnosti. Pouze tehdy, jestliže úmyslem (záměrem) obou smluvních stran při uzavření smlouvy bylo dosáhnout výsledku, jenž odporuje zákonu nebo jej obchází, je taková smlouva absolutně neplatným právním úkonem, a to pro rozpor se zákonem, popř. jeho obcházení.

52 Delegace? Osobní výkon funkce
(x Zmocnění dle § 159 odst. 2 OZ x § 164/2 OZ) Horizontální delegace - § 156/2 OZ Vertikální delegace, náležitý postup při: Výběru osoby (culpa in eligendo) Instrukci, součinnosti (culpa in instruendo), Dohledu (culpa in inspeciendo)

53 K důsledkům delegace Může manažer delegovat své pravomoci na zaměstnance nebo třetí osoby? 29 Cdo 2287/2010 ze dne Zajistí-li člen statutárního orgánu záležitost spadající do výkonu jeho funkce tak, že jejím provedením pověří osobu mající potřebné odborné znalosti, je povinen s ohledem na požadavek péče řádného hospodáře výkon delegované působnosti (mimo jiné) kontrolovat.

54 Zaměstnanci a PŘH 29 Cdo 3376/2009 ze dne 30.11.2010
Povinnost péče řádného hospodáře se vztahuje pouze na členy představenstva a na členy dozorčí rady; na obchodního ředitele v postavení zaměstnance společnosti nikoliv.

55 I po odvolání z funkce? 29 Cdo 4095/2016, 29. 3. 2017
jedná-li jednatel poté, kdy byl odvolán ze své funkce, „jménem společnosti“, jako by nadále byl jejím jednatelem, je nezbytné na jeho jednání klást stejné požadavky, jaké zákon stanoví pro jednání (skutečného) jednatele. Za této situace pak v případě porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře musí takový „jednatel“ nutně odpovídat za škodu tímto jednáním způsobenou stejně, jako by jednatelem společnosti formálně byl. Pro uvedený závěr přitom není významné, zda takový „jednatel“ o svém odvolání nevěděl, nebo zda o něm věděl, a přesto jej vědomě nerespektoval.

56 Ani smrt nepomůže? Vrchní soud v Praze 7 Cmo 95/2012
Povinnost z titulu náhrady škody vzniklé porušením povinnosti statutárního orgánu (předsedy družstva) jednat s péčí řádného hospodáře v případě smrti nezaniká, ale přechází na dědice… Smrt předsedy družstva coby osoby porušivší povinnost péče řádného hospodáře je právní skutečností mající za následek nemožnost nesení důkazního břemene o neporušení povinnosti péče řádného hospodáře. Co když je členem orgánu právnická osoba? Důsledky přeměny? Důsledky změny zástupce právnické osoby?

57 Pravidlo podnikatelského úsudku
§ 51 /1 ZOK Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou.

58 Podnikatelský úsudek ve starší judikatuře?
Člen představenstva odpovídá za řádný (v souladu s požadavkem péče řádného hospodáře jsoucí) výkon funkce, nikoliv za výsledek své činnost (29 Cdo 3860/2015) 29 Cdo 4276/2009 ze dne Rozhodnutí jednatele, zda společnost bude vymáhat pohledávky za svými dlužníky, je součástí obchodního vedení společnosti. Pro posouzení, zda jednatel společnosti porušil povinnost, nepostačuje zjištění, že pohledávky společnosti neuplatnil; nezbytné je posoudit také důvody, které k tomu jednatele vedly.

59 K výkladu pravidla podnikatelského úsudku podle ObchZ
29 Cdo 5036/2015 , 29 Cdo 3914/2015, Aby dostál požadavku péče řádného hospodáře, je jednatel společnosti s ručením omezeným povinen jednat při výkonu své funkce (mimo jiné) s potřebnými znalostmi, a tedy i informovaně, tj. při konkrétním rozhodování využít rozumně dostupné (skutkové i právní) informační zdroje a na jejich základě pečlivě zvážit možné výhody i nevýhody (rozpoznatelná rizika) existujících variant podnikatelského rozhodnutí. Splnění této povinnosti je ovšem nezbytné posuzovat z pohledu ex ante, tj. prizmatem skutečností, které jednateli byly či při vynaložení příslušné péče (při využití dostupných informačních zdrojů) mohly a měly být známy v okamžiku, v němž dotčená podnikatelská rozhodnutí učinil.

60 Vybrané následky porušení povinností při výkonu funkce
Interní Odpovědnost za škodu/jinou újmu vůči korporaci Povinnost vydat korporaci získané obohacení nebo ho nahradit v penězích § 53/1 ZOK Povinnost vrátit vyplacené odměny a pozastavení nároku na odměnu do budoucna (§ 62 ZOK) Odvolání z funkce Externí Vznik ručení za závazky korporace vůči třetím osobám – § 159/3 OZ, § 68 ZOK Diskvalifikace dle § ZOK

61 Vztah nároků 29 Cdo 5291/2015, § 194 odst. 6 ObchZ neslouží jako právní prostředek k dosažení náhrady škody, která věřiteli vznikne tím, že člen statutárního orgánu dopustí, aby na sebe společnost vzala nový závazek v situaci, kdy již měla být splněna povinnost podat insolvenční návrh Nemá-li věřitel vůči členu statutárního orgánu společnosti právo na náhradu škody podle § 99 InsZ, nelze bez dalšího usuzovat, že mu nesvědčí ani právo domáhat se po členu statutárního orgánu úhrady pohledávky za společností z titulu zákonného ručení. pro posouzení, zda jednatel společnosti s ručením omezeným ručí za dluh společnosti, není významné, zda jsou splněny předpoklady vzniku jeho odpovědnosti za škodu způsobenou věřitelům porušením povinnosti podat insolvenční návrh. Pro vznik zákonného ručení není ani nezbytné, aby věřitel svoji pohledávku uplatnil vůči společnosti žalobou či ji přihlásil do insolvenčního řízení.

62 Odpovědnost za škodu Porušení zákonné (§ 2910) či smluvní povinnosti (§ 2913)? Modifikace? : § 53/2 ZOK, § 2898 OZ Vypořádání dle § 53 odst. 3 a 4 ZOK Aktivně legitimované osoby: Společnost Derivativní žaloba (29 Cdo 736/2016) Reflexní škoda § 213 OZ (29 Cdo 3180/2008 ?)

63 Promlčení 29 Cdo 3212/2013 Je-li škůdcem jednatel, počne subjektivní promlčecí doba běžet ve chvíli, kdy se o škodě, resp. o tom, kdo je povinen k její náhradě, dozví nebo může dozvědět jiná osoba, která je vůči němu oprávněna nárok na náhradu škody uplatnit (např. jiný jednatel nebo likvidátor)

64 Důkazní břemeno § 52/2 ZOK Je-li v řízení před soudem posuzováno, zda člen orgánu obchodní korporace jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno tento člen, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat. Co znamená nelze spravedlivě požadovat? Problém tzv. „negativních skutečností“

65 Rozsah přenosu důkazního břemen
29 Cdo 440/2013 ze dne K přenosu důkazního břemene dochází pouze co do povinnosti jednatele či člena představenstva prokázat, že jednal s péčí řádného hospodáře. Ohledně vzniku škody, jakož i příčinné souvislosti mezi škodou a protiprávním jednáním, je důkazním břemenem zatížen ten, kdo se náhrady škody domáhá. + ediční povinnost !!!

66 K důkaznímu břemenu v jiných řízeních
Ve kterých řízeních dochází k přenosu důkazního břemene na člena orgánu? 29 Cdo 174/2016 ze dne Člen statutárního orgánu má důkazní břemeno ohledně skutečnosti, zda jednal s péčí řádného hospodáře, bez ohledu na to, zda jde o řízení na vydání bezdůvodného obohacení, či o řízení o náhradu škody.

67 Evidence skutečných majitelů

68 Prameny úpravy zákon č. 368/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu /účinnost Část IV. zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob /účinnost „čtvrtá“ AML směrnice: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu

69 Pojem skutečného majitele
§ 4 odst. 4 AML zákona Skutečným majitelem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti. Má se za to, že při splnění podmínek podle věty první skutečným majitelem je u obchodní korporace fyzická osoba, která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě disponuje více než 25 % hlasovacích práv této obchodní korporace nebo má podíl na základním kapitálu větší než 25 %, která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě ovládá osobu uvedenou v bodě 1, která má být příjemcem alespoň 25 % zisku této obchodní korporace, nebo která je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle bodů 1 až 3, …

70 Čl. 3 odst. 6) písm. a) bod ii) Směrnice
fyzickou osobu nebo osoby ve vrcholném vedení, jestliže po vyčerpání všech možných prostředků a za podmínky, že neexistuje žádné důvodné podezření, není identifikována žádná osoba podle bodu i) nebo jestliže existuje pochybnost /„if there is any doubt“ /o tom, že identifikovaná osoba nebo osoby jsou skutečnými majiteli; povinné osoby vedou záznamy o krocích učiněných k identifikaci skutečného majitele podle bodu i) a tohoto bodu.

71 Nepřímý vliv § 4 odst. 9 a 10 Nepřímým vlivem se pro účely tohoto zákona rozumí vliv vykonávaný prostřednictvím jiné osoby nebo jiných osob. Disponováním s hlasovacími právy se pro účely tohoto zákona rozumí možnost vykonávat hlasovací práva na základě vlastního uvážení bez ohledu na to, zda a na základě jakého právního důvodu jsou vykonávána, popřípadě možnost ovlivňovat výkon hlasovacích práv jinou osobou.

72 § 29b - uchovávání údajů o skutečném majiteli
Odst. 1 : právnická osoba vede a průběžně zaznamenává aktuální údaje ke zjištění a ověření totožnosti svého skutečného majitele včetně údajů o skutečnosti, která zakládá postavení skutečného majitele či jiného odůvodnění, proč je tato osoba považována za skutečného majitele. Odst. 3 – nejméně 10 let po zániku vztahu Lze dovodit povinnost PO aktivně vyhledávat a zjišťovat informace o majiteli? (x čl. 3 Směrnice)

73 § 29 b) odst. 4 Údaje o skutečném majiteli právnické osoby, se zapisují do evidence údajů o skutečných majitelích způsobem a v rozsahu, který stanoví zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Do OR do 1 roku, ostatní právnické osoby do 3 let ode dne účinnosti zákona Tj a 2021

74 Zák. č. 304/2013 Sb., ZVR § 118b - § 118j : EVIDENCE SKUTEČNÝCH MAJITELŮ Není veřejným rejstříkem, vede rejstříkový soud, Návrh na zápis oprávněna osoba jako oprávněná podat návrh na zápis do veřejného rejstříku, bez zbytečného odkladu Zapisuje se § 118f a) jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, b) datum narození a rodné číslo, bylo-li mu přiděleno, c) státní příslušnost a d) údaj o 1. podílu na hlasovacích právech, zakládá-li se postavení skutečného majitele na přímé účasti v právnické osobě, 2. podílu na rozdělovaných prostředcích, zakládá-li se postavení skutečného majitele na tom, že je jejich příjemcem, anebo 3. jiné skutečnosti, je-li postavení skutečného majitele založeno jinak.

75 Přístup k údajům § 118g ZVR Odst. 2 : Výpis údajů z evidence skutečných majitelů může získat zapsaná osoba. Výpis údajů z evidence skutečných majitelů může obdržet ten, kdo prokáže zájem v souvislosti s předcházením trestným činům podílnictví, podílnictví z nedbalosti, legalizace výnosů z trestné činnosti, legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti a jejich zdrojovým trestným činům a trestného činu teroristického útoku podle § 311 odst. 2 alinea třetí trestního zákoníku. Odst. 3 – dálkový přístup soudy pro účely soudního řízení, orgány činné v trestním řízení povinné osoby podle AML zákona

76 Zápis do evidence § 118h soud (notář) aniž by o tom vydával rozhodnutí ALE odst. 3: Rejstříkový soud nezapíše údaje o skutečném majiteli do evidence skutečných majitelů, jestliže návrh na zápis údajů o skutečném majiteli a) byl učiněn osobou, která k tomu není oprávněna, b) nebyl učiněn předepsaným způsobem, c) neobsahuje všechny předepsané náležitosti, d) je nesrozumitelný nebo neurčitý, e) nebyl podán s listinami, jimiž mají být podle tohoto nebo jiného zákona doloženy údaje o skutečném majiteli. Nemohou-li být zapsány – soud pouze vyrozumí navrhovatele (odst. 4 ) Odst. 7 : Není-li v této části stanoveno jinak, použijí se na řízení o návrhu na zápis údajů o skutečném majiteli ustanovení zákona upravujícího občanské soudní řízení – jde o soudní řízení (nejde o rejstříkové řízení, ale spíše o proces činění kvalifikovaného oznámen)?

77 Sankce Není přímá (pokuty, zrušení společnosti atd.)
Nepřímé negativní následky : § 15 AML zákona – neuskutečnění obchodu § 177 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, Odst. 2 Věřitel, který nabyl pohledávku postoupením nebo obdobným způsobem po zahájení insolvenčního řízení anebo v posledních 6 měsících před zahájením insolvenčního řízení, doloží v příloze přihlášky pohledávky čestné prohlášení, v němž uvede informaci o tom, kdo je jeho skutečným majitelem podle zvláštního zákona, a důvod Odst. 3 – výjimky (do EUR) Odst. 7 věřitel nemusí předkládat - je-li informace o skutečném majiteli věřitele podle odstavce 2 uvedena v soudu a insolvenčnímu správci přístupné evidenci podle zvláštního právního předpisu, Odst. 6 – následek: Dokud věřitel povinnost nesplní, nesmí vykonávat hlasovací práva spojená s pohledávkou.

78 § 122 odst. 4 až 7 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění části dvanácté zákona č. č. 368/2016 Sb. (účinnost od 1. ledna 2018): (4) U vybraného dodavatele, je-li právnickou osobou, zadavatel zjistí údaje o jeho skutečném majiteli z evidence údajů o skutečných majitelích podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob. Zjištěné údaje zadavatel uvede v dokumentaci o veřejné zakázce. Pro tyto účely umožní Ministerstvo spravedlnosti zadavateli dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob; (odst. 5) Nelze-li zjistit údaje o skutečném majiteli postupem podle odstavce 4, zadavatel vyzve vybraného dodavatele rovněž k předložení výpisu z evidence obdobné evidenci údajů o skutečných majitelích nebo ke sdělení identifikačních údajů všech osob, které jsou jeho skutečným majitelem (7) Zadavatel vyloučí účastníka zadávacího řízení, který nepředložil údaje, doklady nebo vzorky podle odstavce 3 nebo 5 nebo výsledek zkoušek vzorků neodpovídá zadávacím podmínkám.“

79 Děkuji za pozornost