Od Evropských fondů k Operačním programům

Prezentace na téma: "Od Evropských fondů k Operačním programům"— Transkript prezentace:

1 Od Evropských fondů k Operačním programům

2 Odborný profil Frkové vzhledem k předmětu
Členka hodnotící komise programu OPPI Bývalá členka Monitorovacího výboru OPPI Externí hodnotitelka projektů programu COST (Cooperation in Science and Technolgy) - The COST EEP (External Expert Panel Brusel) Řešitelka za ČR mezinárodního projektu ENESCOM financovaného z programu Inteligent Energy Europe Řešitelka projektu REU financovaného z programu Jean Monnet Spoluřešitelka za ČR mezinárodního projektu SME and regional development financovaného z programu COST Spoluřešitelka projektu financovaného GAČR Spoluřešitel Výzkumného záměru MŠMT

3 Odkud se berou finance v EU
Státy každoročně přispívají do Rozpočtu EU určitým procentem ze svého HPD Výdaje jsou rozvrstveny (90%) do Fondů. Z nich se financují v jednotlivých zemích tzv. Operační programy, které si země definují a spravují samy. Operační programy se člení na Prioritní osy a ty na jednotlivé Oblasti podpory – na něž jsou vypisovány výzvy k předkládání projektů. Část peněz je přímo vyčleněna do tzv. Komunitárních programů financovaných přímo Evropskou Komisí. Projekty řeší minimálně 3 řešitelé z různých členských států. (ENESCOM – 14 řešitelů)

4 Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) – 90% rozpočtu - je jich celkem 5
1) EFRR (Evropský fond pro regionální rozvoj) - Cílem vyrovnáváním rozdílů mezi regiony. Určen na financování tzv. Hard projektů. (Innovation and research; The digital agenda; Support for small and medium-sized enterprises (SMEs); The low-carbon economy.) 2) ESF (Evropský sociální fond) - podpora zaměstnanosti, mobilita pracovních sil, vzdělávání, rovnosti pohlaví, nediskriminace a podpora sociálního začleňování a boj s chudobou, tzv. Soft projekty; 3) FS (Fond soudržnosti) zaměřuje se na podporu rozvoje chudších států (jejichž HDP je nižší než 90 % EU27), nikoli regionů. Financuje investiční (infrastrukturní) projekty se zaměřením na dopravu většího rozsahu (dálnice a silnice I. třídy, železnice, vodní doprava, životní prostředí….) Tyto tři fondy představují 50% rozpočtu

5 „Evropské strukturální a investiční fondy“ (ESIF) pokračování
4) EZFRV (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova) - podpora zemědělství, udržitelné nakládání s přírodními zdroji a rozvoj venkova; 5) ENRF (Evropský námořní a rybářský fond) – v ČR zaměřen na podporu akvakultury (rybářství, podpora pobřežní komunity…). V součtu tyto dva představují 40 % EU rozpočtu.

6 Poskytnuté prostředky do rozpočtu EU (mil. EUR)

7 Jak země spotřebovávají prostředky z rozpočtu EU

8 Programovací období EU je sedmileté
Programovací období EU je sedmileté. Nyní běží programovací období 2012 – 2020: Struktura výdajů. Fony 1+2+3 Fondy 4+5 Při porozumění evropských dokumentů hraje velkou roli tzv. „bruselština“ – jazyk pro laika nepochopitelný

9 Pozice ČR vůči rozpočtu EU

10 Na druhou stranu je ČR země s největším odlivem financí ze země formou výplaty podílů na zisku (dividendy) (45% firem má vlastníka v zahraničí ) Ekonomika ČR je nadprůměrně otevřená vůči zahraničí. V ekonomice ČR figurují významně vlastníci společností ze zahraniční. To znamená, že obrovská část finančních prostředků ve formě výplaty podílů na zisku které se v ČR vytvářejí, odchází do zahraničí. Čistý odliv peněz do zahraničí, popřípadě čistý příliv*) do domácí ekonomiky v roce 2014 (v HDP) Zdroj: ČSÚ/Eurostat

11 Programovací období

12 Rozdělení financí z fondů EU do oblastí podpory (ČR)

13 Míra spolufinancování projektů
Maximální míra příspěvku EU na jednotlivé akce (projekty) Nepřesáhne 50 % celkových nákladů na konkrétní projekt. Ale! V členských státech s HDP méně než 90 % EU průměru - tj. týká se i ČR), se příspěvek Unie zvyšuje na 75 %. Přitom: 5 % musí vždy přispět státní rozpočet U některých projektů (výzkum, vzdělávání, ŽP….) dotace pro příjemce může činit až 100 % Brusel 1. srpna 2011 – Evropská komise se dnes dohodla na opatřeních, která by měla významně přispět k oživení některých nejproblematičtějších ekonomik EU. Podle návrhu bude šesti zemím umožněno, aby na projekty, které v současnosti spolufinancují s Evropskou unií, přispívaly nižšími částkami než doposud. Řecku, Irsku, Portugalsku, Rumunsku, Lotyšsku a Maďarsku tak Komise umožní využít dodatečného spolufinancování ze strany EU, které je nezbytné pro uskutečnění projektů na podporu růstu a konkurenceschopnosti ve všech těchto zemích.Tyto země tak v době, kdy jejich národní rozpočty čelí velkému tlaku, ušetří vlastní finanční prostředky a budou moci uskutečnit i programy, které doposud nemohly realizovat kvůli nedostatku vnitrostátního financování, což v důsledku představuje příliv dalších finančních prostředků do ekonomik těchto zemí.

14 Obsahuje návrh operačních programů a rozdělení financí.
Každé nové programovací období odstartuje Dohoda o partnerství podepsaná mezi vládou ČR a EK. „Dohoda o partnerství“ je dokument vypracovaný členským státem EU, který si sám stanoví cíle a priority pro využívání Evropských fondů (ESIF), tak aby byly v souladu se strategií Evropa 2020 (230 stran). Obsahuje návrh operačních programů a rozdělení financí. Každý stát si tak definuje vlastní operační programy a také sám si je spravuje.

15 Struktura 8 tematických operačních programů včetně řídících orgánů (v minulosti 25) na období OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (EFRR) – MPO OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (EFRR+ESF) – MŠMT OP Doprava (EFRR+FS) – MD OP Životní prostředí (EFRR+FS) – MŽP OP Zaměstnanost (ESF) – MPSV Integrovaný operační program (EFRR) – MMR OP Praha – pól růstu ČR (EFRR+ESF) – Praha OP Technická pomoc (EFRR či kombinace všech fondů) – MMR V gesci MZ zůstávají nadále programy financované z prostředků zemědělského fondu: Program rozvoje venkova (EZFRV) OP Rybářství (ENRF) 

16 Ukázka, jak jsou rozplánovány prostředky na sedmileté období pro jednotlivé programy

17 Souhrn info o OP na https://www. strukturalni-fondy
Souhrn info o OP na konkrétně na

18 Nadále pokračují programy v rámci územní spolupráce
OP Česká republika – Polsko OP Svobodný stát Sasko – Česká republika OP Svobodný stát Bavorsko – Česká republika OP Rakousko – Česká republika OP Slovensko – Česká republika Jde o podporu integrovaného regionálního rozvoje území tvořeného regiony úrovně NUTS III nacházejícími se podél státních hranic.

19 Kdo řídí operační programy
Kdo řídí operační programy? Institucionální zabezpečení operačních programů v ČR V rámci decentralizovaného systému řízení fondů EU spočívá celková odpovědnost za implementaci a monitorování na jednotlivých členských státech. V ČR je MMR je centrálním koordinátorem pro využívání fondů EU. Pro každý operační program je určen: - Řídící orgán/zprostředkující subjekt - Monitorovací výbor Platební a certifikační orgán na MF zajišťuje profinancování prostředků z fondů EU 19

20 Řídící orgán (ministerstvo) nebo zastupující orgán (např. Czechinvest)
Úkolem řídícího orgánu je zajistit provádění operačních programů: Vyhlásit výzvu k předkládání projektů Projekty ohodnotit Vybrat kvalitní projekty Uzavřít smlouvy s realizátory vybraných projektů a profinancovat Kontrolovat realizaci projektů

21 Operační program Životní prostředí
PO1: Zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní, PO2: Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech, PO3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika, PO4: Ochrana a péče o přírodu a krajinu, PO5: Energetické úspory, PO6: Technická pomoc.

22 OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP PIK
Prioritní osa 1 „Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace“ Prioritní osa 2 „Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních firem“ Prioritní osa 3 „Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin“ Prioritní osa 4 „Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií“ Prioritní osa 5 „Technická pomoc“

23 OP Výzkum, vývoj a vzdělávání
PO1: Posilování kapacit pro kvalitní výzkum (EFRR) – zaměřena na dosažení špičkové úrovně českého výzkumu v mezinárodním měřítku, zlepšení spolupráce ve výzkumu, zkvalitnění infrastrukturních podmínek pro přípravu budoucích výzkumníků Specifický cíl 1: Posílení excelence ve výzkumu Specifický cíl 2: Zvýšení přínosů výzkumu pro společnost PO2: Rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj (EFRR/ESF) – zaměřena na zkvalitnění a otevřenost vzdělávání na vysokých školách společně se zkvalitněním strategického řízení vysokých škol, rozvoj lidských zdrojů pro výzkum a vývoj, včetně podpory výuky spojené s výzkumem Specifický cíl 1: Zvýšení kvality vzdělávání na vysokých školách a jeho relevance pro potřeby trhu práce a společnosti Specifický cíl 2: Zvýšení účasti studentů se specifickými potřebami, ze socio-ekonomicky znevýhodněných skupin a z etnických menšin na vysokoškolském vzdělávání, Specifický cíl 3: Zkvalitnění podmínek pro celoživotní vzdělávání na vysokých školách Specifický cíl 4: Nastavení a rozvoj systému hodnocení a zabezpečení kvality a strategického řízení vysokých škol Specifický cíl 5: Zlepšení podmínek pro výuku spojenou s výzkumem a pro rozvoj lidských zdrojů v oblasti výzkumu a vývoje PO3: Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu …………………..

24 IROP – Integrovaný regionální OP
Zvyšování kvality života všech krajů ČR kromě hlavního města Prahy Hlavními oblastmi podpory: silnice II., případně III. třídy, dopravní obslužnost, Integrovaný záchranný systém, sociální integrace, sociální podnikání, zdravotnická zařízení s důrazem na špičkovou specializovanou péči, kulturní památky včetně muzeí….

25 Vyhlášení výzvy ŘO / ZS vyhlašují pravidelně časově vymezené výzvy k předkládání žádostí o podporu v rámci jednotlivých prioritních os a oblastí podpory. Hodnocení a výběr projektu V termínech vyhlášených výzev jsou na ŘO / ZS podávány žádosti o podporu, které musí být v souladu s cíli daného OP, z něhož chce žadatel prostředky čerpat. Podrobné podmínky finanční podpory jsou přesně nadefinovány ve vyhlášené výzvě. V rámci schvalovacího procesu ŘO / ZS hodnotí podané žádosti a na základě předem definovaných výběrových kritérií vybírá projekty, jimž bude dotace udělena. S žadateli, jejichž žádosti splní stanovená kritéria, je podepsán právní akt o poskytnutí dotace. Realizace a proplácení Platby příjemcům podpory se realizují na základě žádostí o platbu, které příjemce předkládá na ŘO / ZS. Platby příjemcům probíhají formou ex-post plateb (následné proplacení výdajů již vynaložených příjemcem) či formou ex-ante plateb (formou poskytnutí prostředků příjemci před realizací jeho výdajů na projekt). Rozhodnutí o formě plateb příjemci je plně v kompetenci ŘO po dohodě se správcem kapitoly státního rozpočtu. Při předkládání žádostí o platby příjemci odůvodní předkládané výdaje a prokážou, že odpovídají podmínkám realizace projektů obsažených v Rozhodnutí / Smlouvě o poskytnutí dotace. Veškeré platební nároky musí být podloženy doklady, které prokážou, že se jedná o prostředky vynaložené efektivně, hospodárně, účelně a transparentně. Doklady o projektech musí být kdykoliv k dispozici pro kontroly a auditní šetření. Certifikace Systém finančních toků (prostředků z rozpočtu EU) je založen na principu předfinancování ze státního rozpočtu (dále SR). To znamená, že podíl EU (až 85 %), který je určen na spolufinancování OP, je nejprve předfinancován z rozpočtu jednotlivých kapitol SR (ŘO) a až poté je podíl EU refundován zpět do dané kapitoly SR ze zdrojového účtu Platebního a certifikačního orgánu (dále PCO; odbor Národní fond MF). Aby bylo možné podíl EU předfinancovat ze SR, je nutné, aby jednotlivé kapitoly SR (ŘO) měly ve svém rozpočtu na daný rok dostatečné množství finančních prostředků. Prostředky podílu národního financování ze zdrojů SR (15 %) jsou příjemcům uvolňovány stejným způsobem jako prostředky SR na předfinancování podílu EU (85 %).