Školní akční plánování a jeho vztah k DVPP

Prezentace na téma: "Školní akční plánování a jeho vztah k DVPP"— Transkript prezentace:

1

2 Školní akční plánování a jeho vztah k DVPP

3 Jaký je smysl akčního plánování v krajích a školách?
Podporovat strategické řízení a plánování rozvoje vzdělávání v krajích a školách Provázat priority na úrovni národní, krajské a školní Účelně investovat prostředky z Evropských strukturálních a investičních fondů

4 Postup při strategickém plánování (KAP, ŠAP, PA)
Priority Obecné cíle Dílčí cíle Kritéria hodnocení Činnosti Předpoklady Termíny PROČ to chceme CO chceme JAK toho dosáhneme

5 Jaké jsou klíčové tematické oblasti (oblasti intervence)?
Oblasti povinné pro KAP a ŠAP (pro PA možno vybrat jen některé): Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě Podpora polytechnického vzdělávání Odborné vzdělávání a spolupráce škol se zaměstnavateli Rozvoj kariérového poradenství Rozvoj škol jako center celoživotního učení Podpora inkluze Oblasti nepovinné: ICT kompetence Čtenářská a matematická gramotnost Rozvoj výuky cizích jazyků 2017 2018

6 Rozvoj výuky cizích jazyků

7 Definice pojetí výuky cizích jazyků
Jazykové vzdělávání v ČR dlouhodobě reflektuje současnou nezbytnost aktivní znalosti cizích jazyků, neboť přispívá k účinnější mezinárodní komunikaci, i osobním potřebám žáků, kterým usnadňuje přístup k informacím a k intenzivnějším osobním kontaktům, čímž umožňuje vyšší mobilitu žáka a jeho rychlejší orientaci. V současné době je ve výuce cizích jazyků kladen důraz na zvyšování komunikativní úrovně, aby žáci mohli v tomto jazyce účinně komunikovat o běžných tématech, mohli navazovat společenské a osobní vztahy a naučili se chápat a respektovat kulturu a zvyky jiných lidí. Cílem jazykového vzdělávání je schopnost žáků vypořádat se s potřebami každodenního života v cizí zemi, rozvíjet sebe sama, podporovat vícejazyčnost (aktivní znalost alespoň dvou cizích jazyků) a zvyšovat úroveň všech jazykových dovedností.

8 Rozvoj pedagogických pracovníků
Systematický Centralizovaný S konkrétními výstupy S jasnými dopady na výuku (výstupy žáků) Zdroj: British Council, CPD

9 Další vzdělávání pedagogických pracovníků
Metodicko-didaktické semináře aktivizující výukové metody (diskusní, situační, inscenační, práce s textem, mapování) formativní hodnocení (mluvený, psaný projev) práce s digitálními technologiemi ve výuce práce s žáky s SVP práce s vícejazyčnou třídou metoda CLIL Jazykové kurzy pro učitele jazykové kurzy pro učitele CJ (udržovací) školení v odborném cizím jazyce jazykové kurzy pro ostatní učitele Formy vzdělávání prezenční semináře/kurzy (certifikát o absolvování vs. dovednosti) webináře/online kurzy online metodologie videometodiky vzájemné vzdělávání (observace, týmová výuka, výuka CJ atd.)

10 Zdroje a kontakty pro DVPP
Jazykové instituty Česko-německý fond budoucnosti: Goethe-Institut: Italský institut: Instituto Cervantes: Francouzský institut: FIPF – Fédération Internationale des Professeurs de Français: fipf.org Vzdělávací instituty Vzdělávací institut středočeského kraje: NIDV: Středisko služeb školám: Národní agentura Erasmus : (Label) Web Oxford University Press: British Council: CLILingmesoftly:

11 ICT kompetence

12 ICT kompetence a specifika oblasti
ICT gramotnost vs ICT kompetence Gramotností v oblasti informačních a komunikačních technologií rozumíme soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT, a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě. ICT kompetence jsou širším pojmem, který kromě základních ICT kompetencí z ICT gramotnosti obsahuje ještě další soubor kompetencí i z jiných oblastí, které s ICT souvisí přímo nebo nepřímo. Specifika oblasti Vysoká míra propojení s ostatními odbornými i obecnými znalostmi (logické a kritické myšlení, algoritmy, ale i fyzika a další) Oblast ICT je specifická ve své rychlosti změn a inovací, proto vzdělávací proces je v tomto oboru nekonečný

13 Východiska a zdroje Národní strategie SDV, SDG KAP jednotlivých krajů
Další projekty NÚV a další zdroje státních institucí, firem ICT sektoru a nebo jejich uskupení (PPUČ, MOV, DigiKoalice) Nové pojetí oblasti ICT kompetence Pojetí oblasti ICT kompetence Základní pojmy a jejich definice Seznamy potřebných kompetencí žáků, pedagogů i dalších nepedagogických pracovníků Další seznamy vhodných zdrojů, kterými je možné se inspirovat a získat další podrobné informace Témata, která byla doporučována školám pro zahrnutí do jejich ŠAP

14 Vzdělávací potřeby pedagogů v oblasti ICT
Odborné znalosti Motivace k pravidelnému doplňování informací – v první řadě metodou sebevzdělávání a dále vzájemným předáváním zkušeností mezi pedagogy DVPP pro překonání prvních problémů a pro získání prvních informací a nebo na specializovaná témata Měkké dovednosti Posílení sebevědomí při použití nových technologií a nových metod výuky Návod k využití vlastních silných stránek Odstranění strachu ze selhání a případné neznalosti

15 Čtenářská a matematická gramotnost

16 Čtenářská a matematická gramotnost
Čtenářská gramotnost definice viz tematická zpráva ČŠI: Rozvoj čtenářské, matematické a sociální gramotnosti na základních a stř. školách ve školním roce 2015/2016 rozvoj jednotlivých složek ČG metakognice: schopnost jedince přemýšlet o vlastních myšlenkových procesech s cílem zlepšit své kognitivní schopnosti (paměť, rychlost myšlení, porozumění informacím…) vztah čtenáře ke čtení a četbě: existence klidného místa, zařazení projevů čtenářství do celoškolních akcí znalost využití čtenářských strategií (postupy k lepšímu porozumění textu) formativní hodnocení – utváří další podobu žákova učení dílny čtení MĚŘENÍ: InspIS SET – IS k testování žáků (ČŠI), lze použít katalog úloh, nebo vkládat vlastní, sdílet ORGANIZAČNÍ a MATERIÁLNÍ PODMÍNKY: rozvoj ČG napříč předměty Shrnutí: porozumět psanému textu v jeho různých formách (text, graf, tabulka, mapa)

17 text

18 Čtenářská a matematická gramotnost
definice viz tematická zpráva ČŠI: Rozvoj čtenářské, matematické a sociální gramotnosti na základních a stř. školách ve školním roce 2015/2016 na rozdíl od ČG nelze rozvíjet jednotlivé složky MG postupy: úlohy pro rozvoj MG by měly umožňovat více možných postupů, které žáci sami objevují, v ideálním případě sami dojdou ke zjištění, že dříve či později potřebují použít „matematické řemeslo“ (viz PISA úloha: Odhad plochy Antarktidy) propojování: propojování úloh z odborných předmětů do matematiky a naopak matematické myšlení uplatňovat v jiných předmětech, hledání řešení úloh z reálného života PROČ: motivace žáků, odpověď na otázku žáků „proč se to učím“, získání sebevědomí, že to zvládnu

19 Děkujeme Vám za pozornost.

20 Národní ústav pro vzdělávání podpora krajského akčního plánování

21 Podpora krajského akčního plánování (P-KAP) zajišťuje metodickou a supervizní podporu při využívání akčního plánování na úrovni kraje a středních a vyšších odborných škol.