Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Asociace speciálních pedagogů ČR

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Asociace speciálních pedagogů ČR"— Transkript prezentace:

1 Asociace speciálních pedagogů ČR
19. května 2011 Jihlava

2 Inkluzivní vzdělávání v rámci řešení Výzkumného záměru Speciální potřeby žáků v kontextu RVP ZV
Miroslava Bartoňová, Marie Vítková

3 Inkluzivní vzdělávání
Se změnami ve společnosti se prohlubuje snaha po inkluzi žáků se SVP do školy hlavního vzdělávacího proudu 1-5 % žáků vyžaduje speciální programy, realizované v základní škole speciální 5-10 % žáků vyžaduje speciální intervenci, speciálně pedagogickou podporu (na základě IVP), poskytovanou ve škole hlavního vzdělávacího proudu 85-90 % žáků z příslušného populačního ročníku nevyžaduje žádnou intervenci

4 Legislativní rámec v ČR
Právo na vzdělání žáků se SVP ve škole hlavního vzdělávacího proudu bylo poprvé zakotveno v zákoně ČNR č. 390/1991 Sb. K posunu v inkluzivním vzdělávání došlo po vydání školského zákona č. 561/2004 Sb. Ratifikací ČR (září 2009) Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením – Antidiskriminační zákon č. 198/2009 Sb. O rovném zacházení a právních prostředcích ochrany před diskriminací.

5 Změna postavení učitelů a speciálních pedagogů v inkluzivní škole
Se změnou pohledu na vzdělávání žáků se SVP se mění postavení učitelů a speciálních pedagogů na školách. Inkluzivní vzdělávání vyžaduje týmovou spolupráci učitele, speciálního pedagoga a asistenta pedagoga. Zvyšuje roli poradenských služeb na školách i externích subjektů (PPP, SPC, SVP). Pregraduální i postgraduální příprava učitelů vyžaduje určitou míru studia speciální pedagogiky (cca 1-2 semestry).

6 Pojetí oboru speciální pedagogika na Katedře speciální pedagogiky PdF MU
19 akreditovaných studijních oborů v bakalářském navazujícím magisterském doktorském stupni v prezenční a kombinované formě v jazyce českém, anglickém a německém Respektování požadavku vybudovat speciální pedagogiku jako interdisciplinární obor

7 Tři pilíře studia speciální pedagogiky
společný základ speciálně pedagogický základ specializace A logopedie, surdopedie, SPU prohloubené studium logopedie a surdopedie specializace B psychopedie, somatopedie, oftalmopedie nebo etopedie volba mezi edukací jedinců s mentálním postižením, s více vadami nebo s poruchami chování

8 Směrnice o studiu osob se specifickými nároky – č. 4/03
Středisko Teireziás – Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky na MU Systémově zajišťuje podporu studentům se smyslovým a tělesným postižením, v poslední době rovněž se SPU. Poskytuje speciální technické vybavení, upravené studijní texty v Braillově písmu a elektronické podobě pro studenty se zrakovým postižením. Umožňuje studentům se sluchovým postižením využívat tlumočnické služby, popř. zapisovatelské služby. Úzce spolupracuje s fakultami a katedrami, na kterých studenti studují.

9 Studenti se specifickými nároky na PdF MU
k bylo zapsáno na PdF MU v programu učitelství pro ZŠ nebo ZŠ v jednooborových programech: speciální pedagogika, sociální pedagogika, učitelství pro MŠ nebo 1. st. ZŠ 19 studentů s pohybovým postižením 26 studentů se zrakovým postižením 47 se sluchovým postižením 25 studentů se specifickými poruchami učení

10 Výzkumný záměr – Speciální potřeby žáků v kontextu RVP ZV
Předmětem výzkumného šetření je systematická tvůrčí činnost v oblasti inkluzivního vzdělávání žáků se (SVP) v základní škole s důrazem na implementaci RVP ZV a na výuku podle ŠVP s cílem syntetizovat didaktické principy, přístupy, strategie a koncepce do modelu inkluzivní didaktiky. Realizace probíhá v základních školách v Brně a v Jihomoravském kraji.

11 Výzkumné týmy výzkumného záměru
VT 1: Sociální determinanty inkluzivního vzdělávání Výzkumný cíl: analyzovat sociální determinanty inkluzivního vzdělávání, komparovat ve vybraných zemích, hledat faktory, které determinují inkluzivní proces, zkoumat role sociálních služeb v procesu inkluzivního vzdělávání (Pančocha, Vítková 2013). VT 2: Inkluzivní vzdělávání se zaměřením na žáky s poruchami chování a sociálním znevýhodněním Výzkumný cíl: zaměřit se na empirické šetření v základním vzdělávání a v prostředí školských zařízení pro preventivně výchovnou péči a ústavní a ochrannou výchovu (Němec, Vojtová 2009, Vojtová 2010).

12 Výzkumné týmy výzkumného záměru
VT 3: Kvalitativní a kvantitativní výzkumné šetření zaměřené na sociálně znevýhodněné skupiny Výzkumný cíl: vytvořit typologii charakteristik sociálního prostředí v kontextu žáka základní školy, navrhnout optimální koncepci stimulačně edukativních přístupů, které povedou k jeho smysluplné činnosti ve třídě (Němec, Vojtová 2009, Němec 2010). VT 4: Intervence u žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním v základních školách Výzkumný cíl: analyzovat současná intervenční opatření ve škole u žáků s tělesným postižením a zdravotním znevýhodněním (Opatřilová 2009, 2011, Procházková 2009).

13 Výzkumné týmy výzkumného záměru
VT 5: Vzdělávání a výchova nadaných a mimořádně nadaných žáků Výzkumný cíl: analyzovat informační zdroje týkající se přístupu ke vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků, provést průzkum současného stavu na vybraných školách v ČR, navrhnout a ověřit strategie jejich vzdělávání a výchovy v základních a středních školách (Šimoník 2008, 2009, 2010). VT 6: Školní kurikulum při výuce žáků se SVP na 1. stupni ZŠ Výzkumný cíl: zjistit připravenost škol k inkluzi žáků se SVP, zprostředkovat učitelům integrativní didaktické postupy, výsledky implementovat do pre-a postgraduální přípravy učitelů primární školy (Havel, Filová 2009, 2010).

14 Výzkumné týmy výzkumného záměru
VT 7: Empirický výzkum u žáků se SVP se zaměřením na český jazyk a jazykovou komunikaci Výzkumný cíl: zjistit současný stav ve výuce žáků se SVP na školách se zřetelem na žáky z cizojazyčného prostředí, na žáky se SPU a zaměřit se na problematiku jazykových a komunikativních kompetencí (Zítková 2008). VT 8: Učení a vyučování cizímu jazyku u žáků se SVP v kontextu inkluze Výzkumný cíl: zmapovat současný stav cizojazyčné výuky u žáků s SPU ve školách, zjistit efektivitu vybraných výukových aktivit a metod relevantních pro cílovou skupinu žáků, vytvořit konkrétní náměty pro jazykovou výuku (Grenarová 2008, 2009).

15 Výzkumné týmy výzkumného záměru
VT 9: Intervence u žáků s narušenou komunikační schopností v rámci základního vzdělávání Výzkumný cíl: analyzovat výskyt žáků s NKS v základních školách v Brně a Jm kraji, metoda kvantitativního výzkumu, technika dotazníků, 254 respondentů – učitelů 1. st. ZŠ (Klenková 2008). VT 10: Vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení strategie ve vzdělávání žáků v ZŠ vzdělávání žáků s dyskalkulií a dalšími poruchami učení v matematice Výzkumný cíl: analyzovat současný stav integrace žáků se SPU na ZŠ, rovněž se zřetelem na SPU v matematice (dyskalkulie) (Bartoňová 2007, Blažková 2009, 2010).

16 Výzkumné týmy výzkumného záměru
VT 11: Vzdělávání žáků se SVP ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví - Výchova ke zdraví Výzkumný cíl: analyzovat stav a respektování podmínek integrace se zřetelem na integrované žáky (sociální adaptabilita) ze strany školy (podmínky, připravenost pedagogů), zaměřit se na utváření postojů v kontextu spolužáků (Kachlík 2011). VT 12: Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a sociálním znevýhodněním ve vzdělávací oblasti Člověk a svět práce Výzkumný cíl: analyzovat současný stav v oblasti profesní orientace žáků se SVP, zjistit, jakou roli hrají jednotlivé subjekty na školách, jak se toto téma realizuje ve ŠVP (Friedmann 2012).

17 Výzkumné týmy výzkumného záměru
VT 13: Edukace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami prostřednictvím dramatické výchovy Výzkumný cíl: rozvíjet osobnostní a sociální kompetence u žáků se SVP prostřednictvím dramatické výchovy (Pavlovská 2009) VT 14: Edukace žáků s poruchami autistického spektra (PAS) a profesní uplatnění na trhu práce Výzkumný cíl: stanovit základní faktory determinující úspěšnost inkluze žáků s poruchami autistického spektra (PAS) ve smyslu jejich dalšího uplatnění ve vzdělávacím procesu a na trhu práce (Bazalová 2011)

18 SWOT analýza – výstupy z výzkumů
Z realizovaných výzkumů (VZ Speciální potřeby žáků v kontextu RVP ZV ) vyplynulo, že školy hlavního vzdělávacího proudu jsou vstřícné myšlence inkluzivního vzdělávání žáků se SVP; na školách nejsou vytvořeny pro inkluzivní vzdělávání optimální podmínky (personální, organizační, materiální), i když legislativně zabezpečeny jsou. (Kratochvílová, Havel, Filová 2009, Havel, Filová 2010, Bartoňová, Vítková 2009, 2010, Opatřilová 2009, Vojtová 2010, Brožová 2010).

19 Inkluzivní vzdělávání v primární škole
Výzkumné šetření V letech obsahová analýza ŠVP a podmínek na vybraných školách se zaměřením na žáky se SVP. V roce přímé pozorování výuky tříčlenným týmem s cílem podpořit odbornými argumenty sebeanalýzu a sebehodnocení vlastního pedagogického výkonu. Plán na léta – explicitně stanovit klíčové parametry inkluzivního vzdělávání a implementovat je do přípravy učitelů (Havel, Filová 2009, 2010).

20 Žáci se specifickými poruchami učení (SPU)
Výzkumy dokládají zlepšující se podmínky pro žáky s SPU ve školách hlavního vzdělávacího proudu (Bartoňová 2007, Bartoňová, Vítková 2008, 2009, 2010). Výzkumy ze specifických oblastí. Vzdělávání žáků se SPU v českém jazyce a literatuře (Zítková 2008). Komunikativní přístup v cizojazyčné výuce žáků se SPU – AJ, NJ, FJ, RJ (Grenarová, Vítková 2008, 2009). Dyskalkulie a další SPU v matematice (Blažková 2009). (Bartoňová 2007, Zítková 2008, Grenarová 2008, 2009, Blažková 2009, Bartoňová, Vítková 2009, 2010).

21 Žáci se SPU - výzkumné šetření
Parciální cíle: Analyzovat současnou situaci o žáky se specifickými poruchami učení v oblasti kariérového poradenství. Zaměřit se na výběr střední školy u jedinců s SPU podle způsobu ukončení a podrobněji analyzovat, na jaké obory se žáci s SPU hlásí nejčastěji. Analyzovat možnosti profesního poradenství na základní škole a na střední škole.

22 Výzkumné šetření 1. etapa výzkumného šetření realizována na ZŠ v Jihomoravském kraji ZŠ, šetření se zúčastnilo ZŠ. Analytická jednotka: výchovný poradce na 2. stupni ZŠ (N=105). 2. etapa výzkumného šetření realizována na SŠ v Jihomoravském kraji, šetření se zúčastnilo – 31 středních škol. Analytická jednotka: výchovný poradce SŠ (N = 31). Základní technika Dotazník vlastní konstrukce. Realizace v roce 2007/2008.

23 Výběr střední školy a typ školy u žáků s SPU

24 Zohledňování SPU u žáků při přijímacích zkouškách
Zohledňování při maturitních (závěrečných zkouškách)

25 Způsoby zohledňování žáků s SPU při studiu

26 Závěry šetření základní škola
Většina poradců (64%) uvedla, že si žáci zvolili vhodné obory; 23% výchovných poradců uvedlo, že se to nedá posoudit, záleží na individuálním případu; 13% výchovných poradců uvedlo, že si žáci s SPU volí často obor či školu, který je pro ně nevhodný. Jako důvody uvedli nereálná očekávání rodičů, naivní představa profesního života, špatnou informovanost, velké nároky, zvolení maturitních oborů, i když je potom nezvládají, nemají k tomu předpoklady.

27 Žáci se sociálním znevýhodněním
Žáci ze sociálně vyloučených lokalit (včetně romského etnika) – výzkumy prokázaly nutnost včasné podpory, osvědčilo se využívat přípravné třídy základní školy. Ukazuje se pozitivní vliv asistenta pedagoga na jejich výuku. Bylo prokázáno, že jenom část těchto žáků po 3. postupném ročníku nepotřebuje intervenci. Důležitá je funkční diagnostika, která vyloučí u žáků mentální postižení (úkol PPP, SPC). (Němec, Vojtová 2009, Bartoňová 2009, Vojtová 2009)

28 Výzkumné šetření kvalitativní výzkum Cíl : analýza úspěšnosti absolventů přípravných tříd v systému základního vzdělávání ve městě Brně; analýza procesu utváření postojů k žákům jiného etnika. Zaměřit se na osvojení klíčových kompetencí žáků romského etnika (absolventů přípravné třídy). Výzkumný nástroj: Řízený rozhovor, zúčastněné pozorování, analýzy dokumentů; případové studie, sociogram. Kategorie: osvojení vědomostí dovedností a návyků, prospěchu osvojení kompetencí sociálních vztahů

29 Výzkumné šetření kat. vědomostí dovedností a návyků

30 Výzkumné šetření kat. osvojení kompetencí

31 Výzkumné šetření kategorie prospěchu
Žák přichází s nulovou slovní zásobou. Jde o rodinu mluvící jen romsky. Žák má vadu řeči, rodina odmítá spolupráci s logopedem i školou, je bez podpory rodiny, tudíž je z grafu patrná regrese prospěchu zejména v českém jazyce a prvouce, v matematice je výkon nevyrovnaný. Graf: 6 Nástup do ZŠ z PT Žák je z funkční rodiny. V rodině se mluví převážně česky. Rodina má zájem o vzdělávání a školní výsledky. V grafu je viditelná progrese v prvouce, stabilní výborný výkon v ostatních předmětech, pouze v hudební výchově je výkon nevyrovnaný. Na výsledcích se výrazně projevuje absolvování přípravné třídy. Graf 7: nástup do ZŠ - rodina

32 Výzkumné šetření kategorie sociální vztahy
Cílem bylo analyzovat povahu sociální interakce u žáků se sociálním znevýhodněním na počátku školní docházky. 3 5 František Daniel Nikola Josef Veronika Denisa Arpád Giuliano 4 Respondenti: žáci ZŠ Brno město 47 respondentů -3. třída ZŠ O příznivé kvalitě klimatu v třídách vypovídají sítě pozitivních výběrů v jednotlivých sociogramech, jejich převaha nad výběry negativními a častý výskyt vzájemnosti těchto výběrů. Pozitivní klima - budováním vzájemné otevřené komunikace a pěstováním společných zážitků. Graf č. 8: Sociogram pozitivních výběrů ZŠ

33 Závěry Nutnost předškolní institucionální přípravy dětí se sociálním znevýhodněním. Přípravná třída kladně ovlivňuje proces osvojování školních kompetencí, vědomostí a dovedností žáků po nástupu do ZŠ Výsledky ve školních prospěchu mimo absolvování přípravné třídy pozitivně ovlivňuje i přístup rodičů v přípravě na vyučování svých dětí. Příznivé klima pedagogové ovlivňují budováním vzájemné otevřené komunikace a pěstováním společných zážitků. Podpořit působení poradenských zařízení na žáka se sociálním znevýhodněním v rámci celé školní docházky

34 Žáci se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním
Žáci se zdravotním postižením se stále častěji vzdělávají ve školách v hlavním vzdělávacím proudu; k výuce vyžadují zabezpečení personálních, materiálních a organizačních podmínek. Cílem výzkumného šetření bylo analyzovat faktory ovlivňující vzdělávací proces u žáků s tělesným postižením v ZŠ; respondenti integrovaných žáků s tělesným postižením; údaje poskytlo 110 učitelů z ČR. (Opatřilová 2009, 2010, Hanák 2008)

35 Závěry Největší počet integrovaných žáků byl s dg. DMO (57 %).
Zajištění materiálních opatření bylo obtížnější než zajištění organizačních opatření. Problém byl se zajištěním kompenzačních pomůcek v sestavení individuálního vzdělávacího plánu (významná překážka u 48 % dotázaných učitelů); znalost speciálně pedagogické diagnostiky využitelnost závěrečné zprávy z SPC a PPP pro školu (často příliš obecné) ve využívání reedukačních a kompenzačních metod; se zajištěním pedagogické asistence; se zajištěním dopravy žáka do školy.

36 Žáci s mentálním postižením
Žáky s lehkým mentálním postižením (IQ 59-69) je třeba odlišit v rámci funkční diagnostiky (SPC, PPP) od žáků ze sociálně vyloučených lokalit (žáků romského etnika) vzhledem k použití různé intervence (Brožová 2010, Bartoňová 2011). Pro obě skupiny je třeba realizovat výzkumy ve škole  hlavního vzdělávacího proudu s přesným vymezením podmínek (materiálních, organizačních, personálních). Žákům se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, souběžným postižením více vadami, s poruchou autistického spektra vyhovuje model základní školy speciální (RVP ZŠS, 2008) (Vítková 2006, Bazalová in Bartoňová, Vítková 2009, Vítek, Vítková 2010).

37 Výzkumné šetření Kvalitativní šetření Parciální cíle: Výzkumné otázky:
Popis faktorů a podpůrných opatření, ovlivňujících proces integrace/inkluze žáků s lehkým mentálním postižením v základních školách; podklady pro přípravu kvantitativního dotazníku. Výzkumné otázky: Jaký je význam postižení v konotacích vyučujících a žáků. Jaké jsou individuální potřeby žáka s LMP . Jaké přístupy a kompetence uplatňují učitelé směrem k žákům s lehkým mentálním postižením. Konfrontace pohledů vyučujících, žáků a rodičů.

38 Výzkumné šetření – kvalitativní výzkum
Metody Polostrukturované hloubkové rozhovory podle bodového scénáře, zaznamenávané na diktafon. Délka rozhovorů cca 45 min. - 1 hod. Analýza v paradigmatu zakotvené teorie (Glaser, Strauss 1967; Strauss, Corbin 1990; Charmaz 2006). Popis vzorku: Vzorek konstruovaný metodou teoretického vzorkování (princip teoretické saturace v rámci zakotvené teorie). Triangulace ze tří úhlů pohledu (učitelé, žáci, rodiče). Klíčové jsou rozhovory s vyučujícími.

39 Předběžné výsledky Konotace LMP: Vnímání potřeb: Přístupy:
Žáci jsou neuvědomovaně viděni jako inferiorní (podřadní, podprůměrní ) ve všech oblastech nikoliv jen intelektu. Převyšují-li v některé oblasti ostatní žáky, je to vnímáno jako překvapení. Vnímání potřeb: Nutná názornost, konkrétní a podrobné pokyny. Nutná podpora v rodině – rozvíjející prostředí, dostatek podnětů a motivace. Výrazná diferenciace výuky. Přístupy: Improvizace - častý odklon od výukových materiálů, vnímání jejich nedostatečnosti. IVP. Problematičtější integrace na II. stupni. Výsledky jsou předběžné, na analýze rozhovorů pracujeme

40 Shrnutí Při realizaci inkluzivního vzdělávání žáků se SVP je třeba:
počítat s finanční podporou škol hlavního vzdělávacího proudu k zabezpečení po stránce materiální, personální a organizační; pokračovat ve výzkumech inkluzivního vzdělávání žáků se SVP ve školách hlavního vzdělávacího proudu.

41 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Asociace speciálních pedagogů ČR"

Podobné prezentace


Reklamy Google