MBTI V NAŠÍ ŠKOLE.

Prezentace na téma: "MBTI V NAŠÍ ŠKOLE."— Transkript prezentace:

1 MBTI V NAŠÍ ŠKOLE

2 TYPY TEMPERAMENTU nástroj porozumění a sdílení
Přečtě te si pohádku  – Konverzační vstupenky / Měsíc na poslední chvíli Diskuze s rodiči nad textem: V čem jsou děti odlišné? Jak je vnímá okolí? Co jejich typ temperamentu způsobuje v jejich životě? Setkávají se s odlišnostmi dětí – jak s nimi nakládají? Představte si, že dostanete k textu od učitele na výběr mezi dvěma úkoly. Který si vyberete a proč? A Napište nebo řekněte krátké pokračování příběhu podle vašich zkušeností s vlastními dětmi. B Podtrhněte v textu výroky, které by řeklo vaše dítě. Děti volí úkoly podle svého temperamentového nastavení. Krátké představení čtyř typů temperamentu u dětí – např. prostřednictvím prvního odstavce na barevných papírech („Hodnoty, které vyznávají lidé tohoto typu:…“ – 3 klíčové body) Malí idealisté, hráči, racionálové, strážci

3 K čemu je dobré typy znát?
Porozumění a sdílení v rodině v kolektivu dětí v týmu učitelů při plánování výuky a zadávání úkolů při řešení konfliktů při rozhodování a hledání kompromisů

4 KONKRÉTNÍ SITUACE Zadání měsíčního úkolu: „Postavte si na zahradě africkou vesnici. Uspořádejte rodinný rituál, vyfoťte se a popište zvyky vašeho kmenu.“ Reakce rodičů: „Úžasný úkol! Už teď se na něj těšíme. Děkujeme!“ „Můžeme poprosit o upřesnění úkolu? Jak dlouhý by měl být popis? Je zadaný materiál? Čeho by se měl rituál týkat? Dostanou děti nějaký návod ve škole?“ Hodina angličtiny: „To je skvělé, jak jsme hráli celou hodinu hry a zpívali!“ „Byl to strašný hluk a kluci dělali blbosti. Mám radši, když mám práci v sešitě a vím přesně, co bude.“ …

5 Přizpůsobování výuky typům osobosti
Myslíte si, že by se měla výuka přizpůsobovat typu osobnosti dítěte? Diskuze, argumenty pro a proti. Co na to výzkumy? (Perpetuum – Mýty ve vzdělávání: „Studentům by neměly být předávány informace jen v jejich učebním stylu.“) Konkrétní výzkumy, poznatky k této otázce: Mnoho výzkumů je uvedeno v knihách na webu Obecně: Když děti mohou pracovat i v souladu se svým učebním stylem, zvyšuje se jejich úspěšnost.

6 MBTI pro potřeby školy DOMINANTNÍ FUNKCE (od narození do puberty) snažíme se poznat potřeby dětí a zvědomovat je dětem, vytvořit bezpečné prostředí pro jejich učení, předcházet neporozumění, díky znalosti typů můžeme dětem ukazovat, co jim může pomoci, když narazí na obtíže ! Ale nepřipravujeme IVP šité každému na míru. Vedeme je k tomu, aby své potřeby poznávaly samy a dokázaly si říci o pomoc, navrhovaly úpravy úkolů, nabízíme strategie, které mohou využívat, když narazí na obtížný úkol.* SEKUNDÁRNÍ FUNKCE (od puberty) – kromě těch základních dítě rozvíjí ostatní funkce, aby se vypořádalo s okolním světem – od kdy? V bezpečném prostředí se dítě učí vypořádávat se situacemi a osobami, které nejsou v souladu s jeho typem osobnosti, učí se porozumět, sdílet, dohodnout… (proto se nebojíme těžších úkolů, ale velký důraz ve škole na podporu odborníků, malý počet dětí, konzultace…)

7 Souvislosti: Stres, úzkost, „opečovávání“
Poznat svůj typ osobnosti a typ osobnosti blízkých pomůže porozumění v komunikaci v rodině, s učiteli, dětmi… (kurz MBTI I. – J. Majerová, a ledna 2018) Poznat specifika projevů dětí pomůže snížit úzkost rodičů, jestli je s dítětem vše v pořádku, předejít konfliktům, přijmout reakce jako součást jeho osobnosti a porozumět, jak mu může rodič nebo učitel jako průvodce pomoci… (kurz MBTI II. – J. Majerová, – 15. a května 2018) „Snowflakes children“ – přílišné opečovávání a chránění dětí před zátěžovými situacemi jim bere kompetence se učit a rozvíjet** Ve stresu reagujeme chováním, které neodpovídá našemu typu (naše stíny) – při řešení konfliktů, nejistot ohledně směřování dětí, správném výběru školy apod. – odhalujeme intimní stránky. Porozumět stresovým reakcím jednotlivých typů, pomůže tomu, abychom našli i tady konstruktivní řešení. (MBTI III. – J.Majerová – 4. a 5. června 2018)

8 Další ilustrativní situace
* Komfortní zóna, zóna učení a zóna stresu (zdroj: Marián Jelínek) – přílišné ochraňování zvětšuje komfortní zónu, ale ubírá zóně učení, často pak děti přechází z komfortu rovnou do stresu. Hodně záleží na tom, jaký význam situacím ve škole přisoudí rodič nebo učitel – „raději to nedělej“, „co se tím se učíš?“, „takhle to tedy nejde, to si s učitelem vyřídím“ - jako škola potřebujeme důvěru rodičů, že se dětem snažíme porozumět a že se ke každému novému „diskomfortu“ stavíme otevřeni najít cestu řešení ** C. Dwecková – Nastavení myslí – fixní vs. růstové nastavení mysli