Katka Kirkosová Katedra mediálních studií a žurnalistiky

Prezentace na téma: "Katka Kirkosová Katedra mediálních studií a žurnalistiky"— Transkript prezentace:

1 Chceme být Applem mezi nakladateli: strategie budování brandu v současném českém nakladatelském poli
Katka Kirkosová Katedra mediálních studií a žurnalistiky Fakulta sociálních studií, Masarykova Univerzita

2 Předpoklady situace dvojí situovanost knižního trhu
knižní trh a logika mediálního průmyslu knižní trh a logika uměleckého pole literatura a reklama tradičně hodnoceny jako neslučitelné mody komunikace (proč?) v situaci zvyšující se konkurence a informační přesycenosti připuštěna možnost knihy propagovat plyne z toho nutně, že knižní trh se komercionalizuje?, bylo by lepší komercializaci odmítnout a zůstat neviditelný?, degraduje reklama literaturu?

3 Knižní trh jako součást mediálního průmyslu
propojenost horizontální a vertikální vlastnictví, mediální koncerny intertextualita, řady kniha – film – počítačová hra (…) publika blízkost kulturních pozicí knižní nakladatelé jako zprostředkovatelé (srov. s pozicí novinářů) gate-keeper opinion leader arbitr vkusu demokratizace a redefinice legitimity

4 Knižní trh jako umělecké pole
koncepce uměleckého pole Pierra Bourdieu pól čistého umění – pól komerce distinkce illusio symbolický řád, symbolický kapitál: co bude hodnoceno jako literatura a co jako čtivo? neviditelný, nerozpoznatelný aktér = bez potenciálu promlouvat

5 Knižní nakladatel jako obchodník s literaturou

6 Knižní nakladatel jako obchodník s literaturou
„Nakladatel, který by svou práci cítil jen jako poslání, by mohl být trošku komický. Představa, že teď půjdu a udělám něco pro lidstvo, velmi rychle narazí na skutečnost, že abych mohl udělat něco krásného pro lidstvo, musím nejdřív dobře udělat ten kšeft, bez toho to prostě nejde.“

7 Proměny nakladatelské logiky
„Hlavní změna je, že se trh zplošťuje, což dlouho neplatilo. Knižní trh spíš byl, řekněme v celkovém tržním prostředí, záležitost okrajová. Všichni se k tomu stavěli tak, že je to literatura, přináší asi vzdělání a tak dál, ale i tak to bylo cosi, čemu většina lidí, co dělali velký byznys, nerozuměla. I co do obratu se to dlouhou dobu pohybovalo v relativně směšných částkách, kolem pěti miliard, které se rozdělily mezi desítky a stovky subjektů. Tudíž to nebyl až tak atraktivní a zajímavý byznys. V současné době se nicméně trh zplošťuje, protože se zjistilo, že i knížka může vynášet poměrně zajímavé zisky. Tudíž jakoby odpadá alternativa k běžnému, komerčnímu trhu, zužuje se jeho šíře. Většina nakladatelů, hlavně těch silných, se v uvozovkách soustředí jenom na bestsellery, z každého titulu se snaží udělat bestseller. Celý knižní trh pak nestojí na těch dvaceti tisících nových knihách, co průměrně ročně vychází, ale v současné době je to kolem dvou set, tří set titulů, které se pak prodávají v daleko větších nákladech, s daleko větší propagací a celkovou investicí do konkrétního titulu. Ale strašně to trh zjednodušuje a zplošťuje.“

8 Brand knižního nakladatele
pro čtenáře mizející pro obchodní partnery důvěra ekonomický kapitál: platební morálka symbolický kapitál: rodokmen nakladatelství může ovlivnit skladbu titulů, které nakladateli nabízejí literární agenti aj. dominance manažerské logiky v poli a aukce rozhodují peníze v některých případech rozhodnutí ovlivňuje i profil nakladatele politický životopis agent neprodá někomu, kdo vydává hlavně kuchařky a křížovky spisovatel se může rozhodnout, že je mu skladbou titulů sympatičtější jiné nakladatelství než to, které nabízí nejvyšší cenu

9 Rozpoznatelnost knižních nakladatelství
dříve rozpoznatelnost skrze objevení specifické niky Albatros = literatura pro děti a mládež Odeon = klasická literatura Československý spisovatel = česká a slovenská poezie, próza dnes rozpouštění pevných profilů, vytěžování módních vln (severská krimi, erotická literatura, young adult) homogenizace obsahu: u literárního fenoménu publikování epigonských i parodických variací původního textu, dokud se prodávají žánrová standardizace obálek, profesionalizace výroby knihy propagace

10 Rozpoznatelnost knižních nakladatelství II
cesty: akcentace textu - čtenáře nika: pozornost literárnímu textu, důkladná redakční práce, uchování pevného edičního profilu rozšíření důvěryhodnosti značky: podmínkou je schopnost orientovat se v subpoli komerce i subpoli čistého umění, prvotní etablovanost v subpoli čistého umění Kniha Zlín, Host x Moba a severská detektivka Argo x Metafora a Dan Brown budování image: přímá komunikace se čtenářem (bloggerské recenze; dříve skryté informace o redakčních rutinách, knihovnách redaktorů aj.; fatická funkce komunikace)

11 Děkuji za pozornost.