Těžba nerostných surovin

Prezentace na téma: "Těžba nerostných surovin"— Transkript prezentace:

1 Těžba nerostných surovin
Mgr. Dana Richterová Krajský úřad Jihomoravského kraje Odbor životního prostředí oddělení posuzování vlivů na životní prostředí Bzenec

2 Postup vydávání souhlasů a povolení se liší dle typu nerostné suroviny.
Rozlišujeme dva typy nerostných surovin resp. nerostů jak jsou označovány v zákoně č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (dále jen „horní zákon“). Jedná se o nerosty vyhrazené a nevyhrazené. Nerosty vyhrazené jsou vyjmenované v § 3 horního zákona: patří mezi ně mimo jiné radioaktivní nerosty, ropa, zemní plyn, všechny druhy uhlí, rudy, dále například granit, vápenec, sklářský a slévárenský písek či mineralizované vody, z nichž se mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty. Ložiska vyhrazených nerostů - výhradní ložiska - tvoří nerostné bohatství státu a jsou ve vlastnictví České republiky. Horní zákon stanoví, že ostatní nerosty, tedy ty neuvedené v § 3, jsou nerosty nevyhrazené. Jako příklad lze uvést písek a štěrkopísek. Ložiska nevyhrazených nerostů - nevýhradní ložiska - nejsou majetkem státu, ale jsou součástí pozemku. Jako v každé oblasti i zde existuje výjimka: patří mezi ně výhradní ložiska nevyhrazených nerostů. Jedná se o taková nahromadění nevyhrazených nerostů, u nichž bylo příslušnými orgány státní správy rozhodnuto, že jsou vhodná pro potřeby a rozvoj hospodářství (§ 43 odst. 1 horního zákona). V Jihomoravském kraji jsou např. některé akumulace štěrkopísků a cihlářské suroviny evidovány mezi výhradními ložisky. Bzenec

3 Výhradní ložiska Prvním předpokladem je provedení geologického průzkumu a tedy stanovení průzkumného území ve smyslu zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích. Horní zákon uvádí požadavky z hlediska ochrany a hospodárného využití nerostného bohatství, které musí organizace (tj. fyzická či právnická osoba, která v rámci podnikatelské činnosti, při splnění podmínek vyhledává výhradní ložiska, provádí jejich průzkum nebo dobývání nebo jinou hornickou činnost) při vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek plnit. Výsledky vyhledávání průzkumu výhradního ložiska se vyhodnocují a součástí vyhodnocení je i výpočet zásob. Zjistí – li se vyhrazený nerost v množství a jakosti, které umožňují důvodně očekávat jeho nahromadění, vydá Ministerstvo životního prostředí osvědčení o výhradním ložisku. Podle stupně prozkoumannosti výhradního ložiska a znalostí jeho úložných poměrů, jakosti a technologických vlastností nerostů a báňsko-technických podmínek se zásoby výhradního ložiska klasifikují buď jako vyhledané nebo prozkoumané. Podle podmínek vytěžitelnosti rozlišujeme zásoby bilanční (tedy ty, které jsou vytěžitelné v současnosti) a zásoby nebilanční (v současnosti nevyužitelné, ale lze předpokládat jejich využití v budoucnu s ohledem na očekávaný technický a ekonomický rozvoj). Dále se stanovují zásoby vázané a volné. Vázané zásoby jsou zásoby v ochranných pilířích povrchových a podzemních staveb, zařízení a důlních děl; ostatní zásoby jsou zásoby volné. Bzenec

4 Ochrana výhradního ložiska
Aby nemohlo dojít ke ztížení či znemožnění dobývání výhradního ložiska stanoví Ministerstvo životního prostředí chráněné ložiskové území (CHLÚ). Řízení o stanovení CHLÚ se zahajuje na návrh organizace nebo z podnětu orgánu státní správy. V zájmu ochrany nerostného bohatství se nesmí v CHLÚ zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, pokud k tomu nebyl vydán souhlas krajského úřadu. Bzenec

5 Oprávnění k dobývání výhradního ložiska
Oprávnění k dobývání výhradního ložiska vzniká stanovením dobývacího prostoru (DP). Dobývací prostor je stanoven na základě průzkumu ložiska podle rozsahu, úložných poměrů zásob, tvaru a mocnosti tak, aby ložisko mohlo být hospodárně vydobyto. Při stanovení DP se vychází ze stanoveného CHLÚ a také se přihlíží i dobývání sousedních ložisek a k vlivu dobývání. Hranice DP se na povrchu tvoří uzavřený geometrický obrazec s přímými hranami, jehož vrcholy se určují souřadnicemi v platném souřadnicovém systému. DP může být vymezen i do hloubky. K podání návrhu na stanovení DP musí mít organizace předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí vydaný po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Podle § 43 odst. 4 horního zákona v případech, kdy nebylo stanoveno CHLÚ se DP považuje za CHLÚ. Bzenec

6 Dobývání výhradního ložiska
Zahájit dobývání ve stanoveném DP však může organizace až po vydání povolení hornické činnosti příslušným obvodním báňským úřadem. V některých případech může být toto řízení sloučené společně s řízením o stanovení DP. K povolení hornické činnosti musí být vypracován plán otvírky, přípravy a dobývání ložiska (tzv. POPD). Součástí POPD je vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání důlních škod vzniklých v souvislosti s plánovanou činností a na návrh výše finanční rezervy na povinnou sanaci a rekultivaci pozemků dotčených těžbou. Zajištění důlního díla – při dočasném zastavení provozu v lomu či dole. Bzenec

7 Po ukončení těžby…….. Po vytěžení ložiska musí následovat sanace a rekultivace vytěžených prostor. V rámci technické rekultivace je často zapotřebí rozčlenit plochy lomů a lomových stěn, zmírnit jejich sklon případně vytvořit drobné terasy. (Technická rekultivace – zařízení k využívání odpadů na povrchu terénu). Doporučuje se využití (nebo vytvoření) suťových kuželů, které mohou být osídleny například obojživelníky. U následné biologické rekultivace hovoříme nejčastěji o opatření zemědělské nebo lesnické povahy. Vodní plochy a mokřadní biotopy na částech dna vytěženého prostoru mohou rovněž přispět ke zvýšení pestrosti krajiny. Organizace předkládá plán likvidace důlního díla, resp. aktualizovaný plán sanace a rekultivace. Teprve po provedení sanačních a rekultivačních prací může žádat o zrušení DP. V případě, že došlo k vytěžení veškerých zásob ložiska nebo k odpisu zbytkových zásob, Ministerstvo životního prostředí zruší i CHLÚ. Bzenec

8 Nevýhradní ložiska Vyhledávání, průzkum a dobývání vyhrazených nerostů nazýváme tzv. hornickou činností (HČ). V případě dobývání nevyhrazených nerostů jde ve smyslu zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, o činnost prováděnou hornickým způsobem (ČPHZ). Nevyhrazené nerosty jsou součástí pozemku, až na výjimky se pro ně nestanovuje CHLÚ ani DP. K povolení dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu je třeba získat rozhodnutí o změně využití území (územní rozhodnutí) podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), kterým se vymezí těžební prostor a předložit obvodnímu báňskému úřadu plán využívání ložiska. Bzenec

9 Těžba nevýhradního ložiska
Bzenec

10 Zvláštní zásahy do zemské kůry
Zvláštními zásahy do zemské kůry se rozumí zřizování, provoz, zajištění a likvidace zařízení pro: uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách a v podzemních prostorech; ukládání radioaktivních a jiných odpadů v podzemních prostorech; průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry s výjimkou tepelné energie vody vyvedené na povrch; ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur. (Stanovení PÚ ZZZK, CHÚ ZZZK). Bzenec

11 Průzkumné vrty na vyhledávání ložisek ropy a zemního plynu x těžební sondy
V případě průzkumných vrtů se postupuje podle § 6 odst. 3 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém báňském úřadu. Bzenec

12 Surovinový informační systém České geologické služby http://mapy
Bzenec

13 Děkuji za pozornost @ richterova.dana@kr-jihomoravsky.cz 
tel:  Krajský úřad Jihomoravského kraje Žerotínovo nám. 3, Brno Odbor životního prostředí oddělení posuzování vlivů na životní prostředí  kancelář č. 414A