Další označování podnikatelů (nefiremní)

Prezentace na téma: "Další označování podnikatelů (nefiremní)"— Transkript prezentace:

1 Další označování podnikatelů (nefiremní)
právní úprava jmen podnikatelů právní ochrana jmen podnikatelů

2 Firma musí obsahovat označení / dodatek …
Obchodní firma - obch. zák. r – 2013 Obchodní zákoník upravoval obchodní firmu takto: Pro FO i PO: - Obchodní firma je název, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku (§ 8/1) Podnikatel je povinen činit právní úkony pod svou firmou (§ 8/1 i.f.) Firma nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele a nesmí působit klamavě (§ 10/1) - Převod a přechod firmy - užívání tzv. staré firmy (§ 11) Ochranu firmy - absolutní (§ 12) Zvláště pro FO: - Firmou fyz.osoby musí být vždy její jméno a příjmení (dále jen jméno) (§ 9/1) Firma fyz.osoby může obsahovat dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se zpravidla k této osobě nebo druhu podnikání (§ 9/1) Má-li FO stejné jméno s jiným podnikatelem působícím v témže místě, je povinna doplnit ve firmě údaj o jménu dostatečně odlišujícím dodatkem ve smyslu § 9 odst. 1. (§ 10/1) Zvláště pro PO: Firmou obchodní společnosti nebo družstva a dalších PO, které vznikají zápisem do OR, je název, pod kterým jsou zapsány v OR. Firmou PO, která se zapisuje do OR na základě zvlášního právního předpisu a která vznikla před tímto zápisem, je její název. Součástí firmy právnických osob je i dodatek označující jejich právní formu. (§ 9/2) + § 77, § 95, § 107, § 154/2, § 221/3 K odlišení firmy nestačí rozdílný dodatek označující právní formu. (§ 10/1) Firma musí obsahovat označení / dodatek …

3 Označování jiným způsobem – obch. zák. z r. 2001 – 2013
Na podnikatele nezapsaného v OR se nevztahují ustanovení o firmě; právní úkony je povinen činit, je-li FO, pod svým jménem a příjmením, a je-li PO, pod svým názvem. U svého jména a příjmení nebo názvu může podnikatel nezapsaný v OR užívat při podníkání odlišující dodatek nebo další označení za předpokladu, že nepůsobí klamavě a jeho užívání je v souladu s právními předpisy i dobrými mravy soutěže; takový dodatek nebo označení není firmou a je chráněn právem proti nekalé soutěži. (§ 8 odst. 2) Podnikatelé nezapsaní v obchodním rejstříku (nemají firmu): Fyzická osoba – podniká pod svým jménem a příjmením, příp. i s odlišujícím dodatkem nebo dalším označením (práv.ochrana: § 11 nsl. obč. zák. a také § 44 nsl. obch. zák.) Právnická osoba – podniká pod svým názvem, příp. i s odlišujícím dodatkem nebo dalším označením (práv.ochrana: § 19b obč. zák. a také § 44 nsl. obch. zák.) Podniká-li více osob pod společným jménem bez založení PO, jsou tyto osoby povinny splnit závazky vzniklé při tomto podnikání společně a nerozdílně. Společné jméno není firmou. (§ 10 odst. 2) Nepodnikatelé (nemají firmu): fyzická osoba, právnická osoba, stát, státní organizace, sdružení, nadace, obecně prospěšná společnost, apod. jednají pod svým jménem nebo pod svým názvem (práv.ochrana: § 11 nebo § 19b nsl. obč. zák. a také § 44 nsl. obch. zák.)

4 Obchodní firma - občanský zákoník od r. 2014
zákoník (OZ) § 423 odst. 1 (definice) Obchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obch. rejstříku. Podnikatel nesmí mít víc obchodních firem. § 77 odst. 1: Jméno člověka je jeho osobní jméno a příjmení, popř. jeho další jména a rodné příjmení, která mu podle zákona náležejí. § 79: Člověk může pro určitý obor své činnosti nebo pro soukromý styk přijmout pseudonym. § 132 odst. 1: Jménem právnické osoby je její název. § 96, § 118/2, § 132/2, § 243/2, § 552/3 Firma obsahuje označení … + Zákon o obchodních korporacích (ZOK) § 3042 OZ Odporuje-li název právnické osoby ustanovením tohoto zákona, přizpůsobí právnická osoba svůj název požadavkům tohoto zákona do dvou let ode dne nabytí jeho účinnosti (= do ). Není povinna tak učinit tehdy, jsou-li pro to důležité důvody, zejména užívala-li právnická osoba svůj název dlouhodobě a je-li pro ni tak příznačný, že jeho zaměnitelnost nebo klamavost nelze rozumně předpokládat.

5 Označování OSOB jiným způsobem - § 422 obč. zák.
1) Podnikatel nezapsaný v obchodním rejstříku fyzická osoba – podniká pod svým jménem a příjmením právnická osoba – podniká pod svým názvem Dodatky nejsou vyloučeny : - osobní: Marie Stará, starší věcné: Karel Ponk, zedník smíšené: Tesař Pavel Boček, jr. - místní: Anna Lásková v Horní Lhotě Podnikatel, který nemá obchodní firmu, právně jedná při svém podnikání pod vlastním jménem; připojí-li k němu dodatky charakterizující blíže jeho osobu nebo obchodní závod, nesmí být klamavé. např. fyzická osoba, právnická osoba, stát, státní organizace, nadace, společnost apod. 2) Nepodnikatel Související ustanovení v obč. zák. : § 77 – jméno člověka a jeho ochrana § 132 - 135 název (PO) 420 až 421 podnikatel (definice) § 2976 a násl. nekalá soutěž § 2981 vyvolání nebezpečí záměny § 2988 – ochrana proti nekalé soutěži

6 Pravidlo: „jedná při svém podnikání pod vlastním jménem“ tuto povinnost nelze pro podnikatele dovodit z obecné úpravy jména či názvu Absolutní ochrana označení těchto podnikatelů bez firmy vychází z ochrany jména či názvu (§ a § 132 a násl. OZ) Relativní ochrana stejná jako u podnikatelů s firmou – nekalá soutěž (§ 2976 a násl. OZ) Problémy: „Vlastní jméno podnikatele, který nemá obchodní firmu“ vs. obchodní firma: FO: jméno podnikatele nezapsaného do obchodního rejstříku přiřadíme pravděpodobně k osobnostnímu právu člověka (viz závěr z důvodové zprávy k § 81 až 83) FO: obchodní firma je jednoznačně považována za nehmotnou věc movitou (viz komentář k § 423) Odlišnost v pojetí označování podnikatelů by vyřešila právní úprava obchodní firmy (včetně její absolutní ochrany), z níž by vyplývalo, že náleží všem podnikatelům bez rozdílu (zápis v OR/nezápis)

7 Prolínání zásad firemního práva do označení podnikatelů bez firmy :
výslovně zakázána klamavost připojených dodatků zásada nezaměnitelnosti každý podnikatel musí být dostatečně individualizován a identifikován svým jménem s vhodně připojeným dodatkem zásada pravdivosti jména podnikatele, pod nímž podniká zásada priority ochranu svého jména proti jinému/jiným obhájí každý podnikatel, který své označení (vlastní jméno s dodatkem) použil po právu poprvé

8 Zákaz klamavých dodatků dle § 422 OZ :
dodatky „charakterizující blíže jeho osobu nebo obchodní závod“, tj. dodatky Příklady označení podnikatelů (s klamavými dodatky) : Dva podnikatelé podnikající v jedné malé obci pod svým vlastním jménem: PO: „Žlutý tulipán, zahradnictví v Nové Lhotě“ „Narcis, zahradnictví v Nové Lhotě“ FO: „Jan Horák, nejlepší pekařství v Sukách“ „Karel Mastný, nejlepší pekař v Sukách“ - osobní: Marie Stará, starší x JUDr. věcné: Karel Ponk, zedník x cukrář smíšené: Tesař Pavel Boček, jr. x Truhlář… - místní: Anna Lásková v Horní Lhotě x v Dolní Lhotě - fantazijní: Jana Krásná, sličná slečna x Miss r.13

9 Podle obč. zák. SUBJEKTY OBJEKT / VĚC podnikatel obchodní firma
= např. obchodní společnost, družstvo, státní podnik, živnostník, advokát, zemědělec obchodní firma § 423 a násl. OZ + § 96, § 118/2, § 132/2, § 243/2, § 552/3 ZOK ZVeřRej obchodní závod (dříve podnik) § 420, 421 OZ + jeho označování dle § 422 OZ (osobnostní právo) § 502 OZ pobočka, odštěpný závod soutěžitel § 2972 § 503 OZ provozovna zákazník spotřebitel § 2976 § 430/2 OZ § 419

10 Rozh. ÚOHS č. j. : S 104/99-684/140/BT ze dne 19. 7
Rozh. ÚOHS č. j.: S 104/99-684/140/BT ze dne – JUD /ASPI/ : „Povinností uchazeče je v nabídce používat obchodní jméno v té formě, jaká je uvedena v živnostenském listu.“ Uchazeč o účast na veřejné zakázce „Svoz a likvidace komunálního odpadu v Hořicích“ Ladislav Rund s místem podnikání Nový Ples, podnikající na základě živnostenského oprávnění (živnostenské listy, koncesní listina) pod obchodním jménem „LADISLAV RUND svoz odpadků“ byl z účasti na uvedené veřejné zakázce zadavatelem (město Hořice) vyloučen. /Pozn.: Podle tehdejší úpravy v § 8 obch. zák. se jednalo se o podnikatele nezapsaného do obchodního rejstříku, který podnikal pod svým obchodním jménem; dle současné úpravy jde o podnikatele bez firmy./ Z odůvodnění (ÚOHS - k návrhu uchazeče o přezkoumání): Uchazeč se označoval jinak, než svým obchodním jménem, např. jako „RUND - svoz odpadků“, „Rund Ladislav - svoz odpadků“. „Firma Rund Ladislav“, byl z účasti na uvedené veřejné zakázce zadavatelem vyloučen a Úřad potvrdil, že zadavatel postupoval správně, neboť důvod pro jeho vyloučení objektivně existoval. … I když uchazeč poukazuje na to, že IČO je na všech dokladech stejné, je Úřad názoru, že je uchazečovou povinností používat obchodní jméno v té formě, jaká je uvedena v živnostenském listu. V tom spatřuje Úřad nedostatek uchazečovy nabídky, která je z hlediska identifikace uchazeče zmatečná.

11 Pozn.: soud II.st. rozsudek I.st. změnil dovolání žalované
VS Praha 3 Cmo 18/2001 ze dne a NS 29 Odo 298/2003 ze dne : Žalobkyně „Ing. L. Š. – INREKA“ vs. žalovaná „Inreka, s. r. o.“; žalobkyně podnikala jako fyzická osoba od ledna 1991; následně založila v r akciovou společnost, která byla zapsána pod firmou „INREKA PRAHA, a. s.“) žalovaná vznikla v r. 1995; Pozn.: soud I.st. žalobu zamítl odvolání žalobkyně „Pokud žalovaný zvolil pro své podnikání (a není rozhodné, zda vědomě či nikoli) obchodní firmu, jež se ve svém kmeni zcela shoduje s dodatkem, užívaným pro podnikání žalobkyní a pro ni příznačným, pak již touto volbou znění obchodní firmy a jejím užíváním žalovaný naplnil skutkovou podstatu nekalé soutěže § 47 ObchZ – vyvolání nebezpečí záměny. I když plné znění označení žalobkyně pro podnikání a obchodní firmy žalovaného se liší, je z pohledu třetích osob – potenciálních zákazníků a obchodních partnerů – pro svou určitou neobvyklost a originalitu shodná část názvů účastníků natolik dominantním, na první pohled upoutávajícím prvkem, že potlačuje význam prvků ostatních. Odvolací soud má za to, že je zde dáno nebezpečí záměny obou účastníků, i to, že by zde mohl být vyvolán dojem – zde neodpovídající skutečnosti, že je mezi účastníky dán vztah personálního či jiného propojení.“ Pozn.: soud II.st. rozsudek I.st. změnil dovolání žalované Z odůvodnění NS: Rozhodující v tomto směru je srovnání obchodní firmy žalované se zvláštním označením (dodatkem) příznačným pro podnik (a podnikání) žalobkyně a nikoli s jejím jménem a příjmením, pod kterým činí (je povinna činit) právní úkony. V důsledku toho pak ztrácí na významu nejen dovolatelkou akcentované rozdíly v obchodní firmě právnické osoby a jménu a příjmení fyzické osoby (nezapsané v obchodním rejstříku), nýbrž i výhrady o užívání „dodatku“ žalobkyní nikoli po právu a o poskytnutí takovému „dodatku“ více ochrany než obchodní firmě právnické osoby.

12 aby se nekalé soutěže zdržel nebo aby odstranil závadný stav.
§ 2988 OZ Osoba, jejíž právo bylo nekalou soutěží ohroženo nebo porušeno, může proti rušiteli požadovat, aby se nekalé soutěže zdržel nebo aby odstranil závadný stav. Dále může požadovat přiměřené zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. § 2989 OZ Právo, aby se rušitel nekalé soutěže zdržel nebo aby odstranil závadný stav, může mimo případy uvedené v § 2982 až 2985 uplatnit též právnická osoba oprávněná hájit zájmy soutěžitelů nebo zákazníků. (2) Uplatní-li spotřebitel právo, aby se rušitel zdržel nekalé soutěže nebo aby odstranil závadný stav a jde-li o některý případ stanovený v § 2976 až 2981 nebo v § 2987, musí rušitel prokázat, že se nekalé soutěže nedopustil. Uplatní-li spotřebitel právo na náhradu škody, musí rušitel prokázat, že škoda nebyla způsobena nekalou soutěží.

13 Žaloba na náhradu škody
1) Základní ustanovení: § 2894 Povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu. 2) Povinnost nahradit škodu – porušení zákona: § 2910 Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. § 2911 Způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. (vyvratitelná domněnka) + § 2912

14 3) Hrazení škody - opačná zásada: § 2951
Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. (naturální restituce) Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. (relutární restituce) 4) Náhrada při poškození věci (např. OF): § 2969 Při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Poškodil-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby. 5) Promlčení: § 636 Právo na náhradu škody se promlčí nejpozději za 10 let ode dne, kdy škoda vznikla. Byla-li škoda způsobena úmyslně, promlčí se právo na její náhradu nejpozději za 15 let ode dne, kdy škoda vznikla.

15 Žaloba na přiměřené zadostiučinění
Poskytování – stejná zásada: § 2951 Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečné účinné odčinění způsobené újmy. Povinnost nahradit nemajetkovou újmu – porušení zákona: § 2971 - Odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit. 3) Promlčení: § 636 Právo na náhradu újmy se promlčí nejpozději za 10 let ode dne, kdy újma vznikla. Byla-li újma způsobena úmyslně, promlčí se právo na její náhradu nejpozději za 15 let ode dne, kdy újma vznikla.

16 Žaloba na vydání bezdůvodného obohacení
Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. 2) Promlčení: § 638 Právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za 10 let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Bylo-li bezdůvodného obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za 15 let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

17 Nekalá soutěž na internetu
Specifickým jevem používaným mezi soutěžiteli (podnikateli) je tzv. zabraňovací soutěž na internetu. Tzv. cybersquatting - případy doménového spekulantství (určitý subjekt si z pouhé spekulace zaregistruje doménové jméno konkrétního znění a tím vyloučí ostatní subjekty, aby si shodné doménové jméno zaregistrovali v budoucnu) Cybersquatting = spekulativní registrace doménového jména, které je a)  shodné s obchodní firmou, jménem, označením výrobku/služby nebo ochrannou známkou jiné osoby, a to s jakoukoliv koncovkou, např. .cz, .com nebo .net b) zaměnitelné s obchodní firmou, jménem, označením výrobku/služby nebo ochrannou známkou jiné osoby, kdy podobnost bráno z pohledu běžného uživatele internetu je evidentní, a to s cílem získání jakéhokoliv prospěchu (majetkového či nemajetkového) na úkor jiné osoby/soutěžitele.

18 Právo poskytuje dostatek prostředků proti těmto nekalým praktikám na internetu, neboť jde o citelný zásah do práv vlastníků/majitelů podle více práv. předpisů, zejména: 1) porušení práv podnikatele k obchodní firmě (dříve § 8 a násl. obch. zák.; nyní § 423 a násl. OZ) 2) porušení práv podnikatele k jeho označení jménem/názvem (dříve § 11 a 19b obč. zák.; nyní § 422: § 77 a násl., § 132 a násl. OZ) 3) porušení práv k ochranné známce (§ 8 zák. o ochranných známkách + zák. o vymáhání práv z prům.vlastn.) 4) nekalá soutěž (dříve § 44 a násl. obch. zák.; nyní § 2976 a násl.OZ; nejčastěji v podobě vyvolání nebezpečí záměny a parazitování na pověsti) 5) trestné činy podle trestního zákoníku - v závažnějších případech může dojít k naplnění konkrétních skutkových podstat (porušování práv k ochranné známce, obchodní firmě, nekalá soutěž - § 248 tr. zák.).

19 Cybersquatting (spekulativní registrace doménového jména)
dlouhodobá pasivita držitele registrace doménového jména je jedním z příznaků spekulativní registrace doménového jména (dlouhodobě nejsou umístěny žádné internetové stránky a prezentace) spekulant brání jiné osobě v její internetové prezentaci cybersquatter požaduje vysoké částky za převod domény a spoléhá, že dotčená osoba nebude chtít podstupovat náročné soudní či arbitrážní řízení a že raději si doménu od něj koupí jde o nekalosoutěžní jednání v rozporu s generální klauzulí nekalé soutěže a ust. § 48 parazitování na pověsti (viz rozh. Městského soudu v Praze sp. zn. 32 Cm 55/2005)