Jak vést lidi v těžkých situacích

Prezentace na téma: "Jak vést lidi v těžkých situacích"— Transkript prezentace:

1 Jak vést lidi v těžkých situacích
MUDr. David Polednik

2 Nejtěžší životní situace
Smrti životního partnera Rozvod Rozvrat manželství Věznění Smrt blízkého člena rodiny Choroba, nehoda Účast ve válečných operacích (i pasivně) Znásilnění

3 Charakteristika těžkých životních situací:
Mimořádnost (ne denní problémy) Intenzita (výrazně stresogenní) Potřeba pomoci druhé osoby (v izolaci těžce zvladatelné)

4 „Břemena“ ve zdravotnictví (Galatským 6,2 –“Berte na sebe břemena jedni druhých, tak naplníte zákon Kristův“ ) Chronicky nemocný Umírající Pozůstalí (rodina)

5 Zdravotník v kontaktu se smrtí: (Úskalí)
Studium zaměřeno na „boj s nemocí“ nebo na návrat pacienta do zdraví. Malá připravenost na skutečnost nutnosti i paliativní léčby, doprovázení umírajícího. Zapomínání na skutečnost, že každý život končí smrtí. Osobní nevyrovnanost zdravotníka s vlastní smrtí nebo smrtí blízkých.

6 Modely vztahu zdravotník - pacient
Model aktivní – pasivní Model učitel – žák Model vzájemné participace Model přátelství

7 Terapeutický vztah Vytváří se již při prvním kontaktu
Navazování důvěry a vzájemné úcty Nezbytný pro další spolupráci pacienta na léčbě (compliance)

8 (Elizabeth Kübler-Rossová) Zármutek
Fáze šoku: Objevuje si při sdělení tragické zprávy. Projevy ohromení, zoufalství, paniky, epizody zmatenosti, neklidu. Někdy i citový útlum, určitá strnulost.

9 Zármutek Fáze popření: Obrana, neochota přijmout tragickou informaci. Popírání pravdy. (Např. „Určitě je to omyl…“) Fáze smlouvání: Pacient iracionálně doufá, že změní skutečnost „smlouvá s osudem“. (Např. dodržením léčebného plánu se vyléčí apod.)

10 Zármutek Fáze agrese: Agrese zdánlivě namířená proti zdravotníkům. (Jde o agresi proti „zlému osudu“, ale lékař, sestra je na blízku, osud ne). Důležitost pochopení ze strany personálu, soucit (empatie), možnost ventilace emocí pacienta

11 Zármutek Fáze deprese: Depresivní reakce na závažnost situace. Pacient se stává pro personál srozumitelným. Deprese může být i hluboká Pozor: Sebevražedné myšlenky pacienta, pozůstalého (uzavření proti-sebevražedné smlouvy)

12 Zármutek Fáze přijetí: Pacient (pozůstalý) akceptuje, přijímá skutečnost a závažnost sdělené informace. Vhodné, aby všechny reakce proběhly při jednom rozhovoru (většinou možné jen u pozůstalých). Umírající prochází delším procesem zármutku.

13 Zármutek x deprese: U prostého zármutku chybí:
Plošné sebeobviňování (u zármutku je cílené – léčba, péče o nemocného atd.) Obecné pocity zbytečnosti Časté sebevražedné myšlenky

14 Zármutek x deprese U prostého zármutku chybí:
Patologická identifikace se zesnulým Nutnost antidepresivní léčby ( U zármutku postačuje soucitná, podpůrná péče, terapie )

15 Konkrétní postup péče:
Přesné informace (o pacientovi, nemoci, komplikacích, okolnostem smrti) Klidné místo, možnost je posadit Nutnost se představit, sdělit své postavení Oslovit pacienta (nejbližšího příbuzného) Vyjádřit účast: „Přijměte mou upřímnou soustrast“.

16 Konkrétní postup péče:
Nejlépe, když informace sděluje lékař Nutnost dostatku času Popsat postup léčby, všechny záchranné aktivity Používat jasných výrazů („zemřel“, je mrtvá“ – neužívat eufemizmy „odešel“) Vhodné podat ruku, letmý dotek, náznak obětí

17 Konkrétní postup péče:
Jen nezbytná administrativa (zbylé později) Nabídnout další kontakt s pacientem (pozůstalým) Nebavit se o možnostech odběru orgánů zemřelému

18 Příklady: Příklad č. 1: Matka – ztráta syna během autonehody (izolace, sebeobviňování) Příklad č. 2: Rodiče – tragická ztráta dcery (opora v okolí- pozůstalých)

19 Duchovní péče v zármutku
Nést pomoc potřebným: Galatským 6,2 : „Berte na sebe břemena jedni druhých, tak naplníte zákon Kristův“. Nutnost osobní zodpovědnosti: Galatským 6,4-5: „Každý ať zkoumá své vlastní jednání, pak bude mít čím se chlubit, bude-li hledět jen na sebe a nebude se porovnávat s druhými. Každý bude odpovídat za sebe“

20 Duchovní péče v zármutku:
Ujištění: Jan 3, 36: „Kdo věří v Syna, má život věčný.“ (Možná poslední možnost k výzvě přijetí Krista jako spasitele!) Potěšení a soucit: Římanům, 12,15-16: „Radujte se s radujícími, plačte s plačícími. Mějte porozumění jeden pro druhého“.

21 Duchovní péče v zármutku:
Efezským 2,10 „Jsme přece jeho dílo, v Kristu Ježíši stvoření k tomu, abychom konali dobré skutky, které nám Bůh připravil“. - Pán si nás použije ve správný čas a dá nám k tomu potřebnou sílu a požehnání.

22 „Miluj svého bližního jako sám sebe“ Mat. 22,39
„Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve všem jednejte s nimi…“ Mat. 7,12