Veřejné zdravotní pojištění, historie, současnost a ...

Prezentace na téma: "Veřejné zdravotní pojištění, historie, současnost a ..."— Transkript prezentace:

1 Veřejné zdravotní pojištění, historie, současnost a ...
aaa Veřejné zdravotní pojištění, historie, současnost a ... Ing. Karel Šatera, Ph.D., MBA

2 Jak vzniklo? Středověké kořeny – zajišťovací spolky cechů
19. století – rozrostla se dělnická třída – firmy zakládají příspěvkové fondy jako pomoc chudým Ekonomická a sociální krize vyvolaná industrializací 1881 – dokument něm. císaře o sociálním blahobytu pro chudé

3 Kancléř Bismarck navrhl systém národní zdravotní služby
Odmítnuto regiony i liberály – nepřijatelné financování na bázi daní 1883 kompromis – neziskové pojišťovny na bázi existujících Povinné pro průmysl – poprvé povinné pojištění Zaměstnavatelé a zaměstnanci 2:1 Od 90. let 19. století zvláštní fondy pro bílé límečky, až do 1995 ( v SRN)

4 Postupný přechod důrazu od peněžních příspěvků na organizaci zdrav
Postupný přechod důrazu od peněžních příspěvků na organizaci zdrav. služeb Konflikty s lékaři Krize 30. léta 20. století – zavedení spoluúčasti Posilování lékařských asociací pouze výměnou za vzdání se práva na stávku nárůst nákladů – rozpočty pro poskytovatele, referenční ceny, omezování počtu poskytovatelů Veřejné pojištění : Belgie, Francie, Lucembursko, Rakousko, Německo, Nizozemí

5 Národní zdravotní služba
Velká Británie, Irsko, Španělsko, Itálie, Portugalsko, Řecko, Dánsko, Finsko, Švédsko

6 Česká republika – obdobný vývoj jen do r. 1948
Postupný vznik sociálních vzájemných fondů v 19. století u velkých zaměstnavatelů, např. HZP baron Rotschild 1843 u Vítk. Železáren R.1918 a r vznik zdravotních (sociálních) pojišťoven Povinnost založit pojišťovnu při počtu zaměstnanců vyšším než 300 např. v SRN

7 1948 zrušení pojišťoven a vytvoření jediné Ústřední národní pojišťovny
Měla veřejnoprávní charakter – volené orgány Kompetence řídit nemocnice – zákonná přítomnost v orgánech, vlastnit nemocnice, lékárny, ozdravovny, atd. Rozhodující kompetence v síti a cenách 1951 Zrušení Ústřední nár.pojišťovny a vytvoření státního zdravotnictví

8 po 40. letech Nejvhodnější pro nové poměry ve společnosti – veřejné zdravotní pojištění 550/1991 Sb., základní principy fungování 551/1991 Sb., o VZP ČR 280/1992 Sb., o zam. pojiš., poslanecká iniciativa – další pojišťovny u velkých zaměstnavatelů a některých ministerstvech Postup dokumentuje konceptuální bezradnost Celkem postupně vzniklo 27 pojišťoven Dnes po řadě akvizic a likvidací zůstalo 9+2 avšak ohlášeny fůze …

9 Veřejné pojištění – demokratický koncept
Zaměstnavatelé a zaměstnanci platí více než 75% všech příspěvků Zdravotní (sociální) pojišťovny jsou jejich instituce, prostřednictvím kterých spravují své prostředky – samosprávné fondy Ten kdo platí, potřebuje ke správě základní nástroje – takové nástroje mají pojišťovny na celém světě V minulých stoletích vznikaly zespoda – najímaly správce

10 Základní nástroje pro správu
Nástroj pro výběr poskytovatelů do svých sítí – volná kontraktační politika Nástroj pro nakupování péče – hodnota bodu Nástroj pro kontrolu účelnosti a omezování informační převahy poskytovatelů – sbírání indikátorů (dat) o péči Nástroj pro profitování plátců z efektivní správy – výše pojistného, cena péče, dostupnost, vlastní poskytovatelé (Jadran)

11 Veřejné zdravotní pojištění je
delegace správy financování zdravotní péče na ty, kdo platí – zaměstnavatele a zaměstnance – na jejich samosprávné fondy - nikoli na úředníky exekutivy, územní samosprávy, komory, sdružení pacientů...

12 Zpět do roku 1992 Vznikla VZP a postupně až 26 dalších pojišťoven
Právní úprava nástrojů pojišťoven silně nadčasová v porovnání se součastností Volná kontraktační politika kromě VZP Hodnota bodu v rukou jednotlivých pojišťoven Rozsáhlá datová podpora z vykazování Profit z efektivity – mohly vlastnit poskytovatele Nezvládnutelně dynamické prostředí

13 Dynamika rozvoje sektoru
Skokově se zvyšoval rozsah poskytované zdravotní péče, zejména specializované a drahé Probíhala rozsáhlá privatizace – počet poskytovatelů se zvýšil o 900% Pojišťovny financovaly rozvoj sektoru i jednotlivých ordinací Některé nastavily odměnu poskytovatelům příliš vysoko a půjčovaly si na ni dopředu – postupně zanikly likvidacemi a akvizicemi

14 1996 rozsáhlá ekonomická stabilizace menších pojišťoven
1997 stabilita VZP = stabilita sektoru pojišťoven Legislativní koncept v zásadě správný

15 „nová“ doba Významný retardační faktor v systému – vliv lékařské profese – ovládá chování poskytovatelů, nemocnic i pojišťoven Problematicky kvalifikovaná exekutiva začíná odebírat pojišťovnám nástroje pro správu Vliv medicínské profese a činnost exekutivy postupně brání efektivnímu nakupování zdravotní péče dříve, než vůbec začalo

16 1995 zrušení možnosti vracet jakkoli profit z efektivity zpět plátcům
zrušení možnosti vlastnit a provozovat ZZ a podnikat 1997 zrušení možnosti stanovovat odměny podle hospodaření jednotlivých samospráv Odměna nadále jednotná pro všechny = bránění efektivitě 1997 vytvoření kartelu poskytovatelů ze zákona – dohodovací řízení, k tlaku na plátce = vyšší ceny než je nevyhnutelné 1997 vytvoření kartelu poskytovatelů ze zákona k vyjednání podmínek smluvního vztahu, stanovuje MZ = bránění efektivitě

17 1997 omezení kontraktační volnosti – smlouvy na pět let – špatní dlouho ve hře
1997 omezení kontraktační volnosti stanovením povinnosti výběrového řízení před uzavřením smlouvy – formální vyjádření bez zodpovědnosti

18 výsledek Zdravotní pojišťovny nemají dobrou možnost samostatně sjednávat cenu péče hodnotou botu – cenu schvaluje kartel poskytovatelů - a efektivně hospodařit jako jednotlivé fondy Kontraktační volnost je omezena a má být zrušena Smlouvy jsou příliš dlouhé Musí je schválit kartel poskytovatelů Neumožňují sankce – efektivní řízení sítě a kontrolu – krádež je legalizována Pokud pojišťovna přesto hospodaří efektivně a nakoupí více péče za méně peněz – nemůže profit vrátit plátcům Pojišťovny tedy nemají žádnou motivaci k efektivitě – nehájí už zájmy plátců

19 S tím jak klesá vliv pojišťoven, postupně roste vliv poskytovatelů, exekutivy nebo územních samospráv, tedy těch, kteří chtějí řídit finanční toky

20 Vliv lékařské profese Vláda, parlament, prezident – vliv na veřejné mínění Zákonné pravomoci komor bez zodpovědnosti Ovlivňuje chování jednotlivých poskytovatelů, nemocnic, pojišťoven i pojištěnců Má dnes zákonné kompetence k ceně i síti

21 Vliv exekutivy Ministryně Součková: „Jsem lékařka a počítejte s tím, že budu hájit zájmy lékařů, ...hodnota bodu bude nejméně 1.10 Kč“ Pod vlivem poskytovatelů Vstupovat do rozhodovacích procesů Dohodování, ceny, smlouvy, sítě Utratit hned všechno, co občané vyberou

22 Kraje Politická poptávka po redefinici kompetencí územní samosprávy
Jsou vlastníky vybraných nemocnic Mají omezené kompetence Dostanou se do konfliktu územní samospráva se samosprávou zaměstnavatelů? Budou ekonomizovat činnost svých nemocnic, nebo zatěžovat občany?

23 Negativní důsledky Produktivita poskytovatelů žalostně nízká
Čekací doby řádově v týdnech až měsících na specializovanou péči Počty kontaktů dvakrát vyšší než EU Pravděpodobnost předepsání léku vyšší než 90% Nehlásí nežádoucí účinky atd. V pátek mají zavřeno Cena péče nemusí odpovídat produktivitě Zhruba třetina ambulantních oborů – výnosy nad 150 tis. Kč na nositele výkonu, zhruba polovina nad 100 tis. Kč

24 Dostupnost běžné péče jako před r.1989
Čekání u lékařů většinou v hodinách, 3-4 hodiny nejsou výjimkou Rozdíly už nejsou třídní , ale vlivní a bohatí nečekají

25 Pochybení a stížnosti pacientů nejsou řešeny způsoby obvyklými v jiných vyspělých zemích
Vliv výrobců léků je značný Nerespektování etických norem Pojišťovny mají malou možnost kontrolovat účelnost péče

26 Výše úhrady a objem poskytnuté zdravotní péče nekorelují
Systém se blíží krizi podobné z roku 1995 VZP do mínus 8-10mld. Kč na konci 2003 Další pojišťovny – jen jedna v + na konci 2002 Ale pojišťovny už nemají nástroje jako v 1995 Nucená správa VZP a nalití dalších finančních prostředků, 2005 – 2006 Nástupem pravicové vlády realizace „reforem“, 2008 – poplatky, 2009 – 7 reformních zákonů , nyní neprosazeno …

27 A navíc nové výzvy Stárnutí populace
:1 :1 :1 2030 méně než 2:1...? Náklady na výzkum a vývoj rychle rostou – nové technologie Roste očekávání občanů směrem ke zdravotnímu průmyslu Rychle roste dostupnost informací a možnost čerpat péči jinde než v ČR – především v EU

28 Řešení nepřijde samo S růstem produktivity společnosti nebude držet krok růst zdrojů na financování péče Řešením tedy není administrativní přerozdělování zdrojů (MZ, kraj, pojišťovny), neboť zdroje nebudou stačit Klíčovým problémem je, jak uspořádat systém, aby péče byla poskytována maximálně efektivně Řešením je soutěž. Soutěž o peníze.

29 Většinou se navrhuje rozdělit péči na tzv
Většinou se navrhuje rozdělit péči na tzv. veřejnou část a smluvní část a do smluvní části pustit trh, nebo alespoň nějaké pseudotržní pobídky Základní problém je ale v efektivitě „veřejné“ části – jde o efektivní nakupování bez ohledu na původ peněz

30 Jde ale o jiné uspořádání trhu zdravotního pojištění
Novým uspořádáním posiluje konzument Ztrácí lékařská profese jako zájmová skupina, producenti a dodavatelé – ti, kteří dnes „řídí“ Vystavuje producenty cenové konkurenci a konkurenci kvality

31 Plán „nakupuje“ na trhu služeb a prodává svůj „nákup“
Koncept předpokládá aktivitu zdravotních pojišťoven při tvorbě zdravotních plánů Nejde o krytí nákladů při čerpání péče, ale o organizaci a zajištění přístupu k péči Plán „nakupuje“ na trhu služeb a prodává svůj „nákup“ Selektivní kontrahování staví producenty do prostředí cenové konkurence – jediný předpoklad pro efektivitu Konkurence plánů vede k efektivním nákupům

32 Výsledkem je cenová konkurence ve střednědobém horizontu
Pozice organizovaných pojištěnců a větších zaměstnavatelů se rychle bude zlepšovat Organizovaně mohou nakupovat lepší nabídky plánů – cenu (bonus služeb), služby navíc Výsledkem je cenová konkurence ve střednědobém horizontu

33 Dotazy

34 Děkuji za pozornost