ZÁKLADNÍ LIDSKÁ PRÁVA V DĚJINÁCH

Prezentace na téma: "ZÁKLADNÍ LIDSKÁ PRÁVA V DĚJINÁCH"— Transkript prezentace:

1 ZÁKLADNÍ LIDSKÁ PRÁVA V DĚJINÁCH

2 Velká listina práv a svobod
MAGNA CHARTA LIBERTATUM Velká listina práv a svobod anglický právní dokument vydaný roku 1215 omezoval některé panovníkovy pravomoci sloužil především pro záruky šlechtické vrstvě proti svévoli krále vyjmenovával některá práva jeho poddaných, z nichž nejdůležitější bylo právo odvolání se proti nezákonnému uvěznění

3 Magna Charta

4 18. STOLETÍ - OSVÍCENSTVÍ snahy o rozšíření hlavních práv na široké vrstvy obyvatelstva v Evropě Vznikají listiny práv, například: Deklarace nezávislosti Spojených států 4.července 1776 Deklarace práv člověka a občana 26. srpna 1789 ve Francii po Velké francouzské revoluci Reální změny v právech lidí probíhali několik generací Nevolnictví v našich zemích bylo zrušeno v 1781

5

6

7 19. STOLETÍ Ve spojených státech bylo otroctví zrušeno v 1863 Abrahamem Lincolnem (na celém území USA v 1865) V Rakousko-Uhersku bylo zrušeno poddanství Ferdinandem I. 1848 Emancipation Declaration

8 V těchto zemích bylo otroctví zrušeno v následujícím roce:
Švédsko: 1335 (ale až roku 1847 v kolonii St. Barthélemy) Portugalsko: 1761 Anglie a Wales: 1772 jako důsledek Somersettova případu Skotsko: 1776 jako důsledek Wedderburneského případu Haiti: 1791, na základě povstání asi půl miliónu otroků Kanada: 1793, zákonem proti otroctví (Act Against Slavery) Francie (poprvé): 1794–1802, týkalo se všech kolonií Argentina: 1813 Velká Kolumbie (Ekvádor, Kolumbie, Panama, Venezuela): 1821, na základě postupného plánu osvobození (Kolumbie v r. 1852, Venezuela v r. 1854) Chile: 1823 Mexiko: 1829 Britské impérium: 1833, týkalo se všech kolonií (s účinností od 1. srpna 1834; ve Východní Indii od 1. srpna 1838) Mauricius: 1. února 1835, pod britskou nadvládou. Tento den je státním svátkem. Dánsko: 1848, týkalo se všech kolonií Francie (podruhé): 1848, týkalo se všech kolonií Peru: 1851 Nizozemí: 1863, týkalo se všech kolonií Spojené státy americké: 1865, po občanské válce (v některých státech již před rokem 1865) Puerto Rico 1873 a Kuba: 1880 (oba státy v té době byly kolonie Španělska) Brazílie: 1888 Korea: 1894 (dědičné otroctví skončilo v roce 1886) Zanzibar: 1897 (obchod s otroky zakázán v roce 1873) Čína: 1910 Myanmar: 1929 Etiopie: 1936, nařízením italských okupačních sil. Po znovuzískání nezávislosti v roce 1942 císař Haile Selassie otroctví neobnovil. Tibet: 1959, nařízením Čínské lidové republiky Saúdská Arábie: 1962 Mauritánie: červenec 1980 (předtím formálně zrušeno francouzskými orgány v roce 1905, poté mlčky (nepřímo) v nové ústavě z roku 1961 a výslovně v říjnu téhož roku, kdy země vstoupila do OSN), ale otrokářství nebylo trestné. V roce 2007 došlo k schválení zákona, který kvalifikuje otrokářství jako trestný čin a hrozí za něj až deset let vězení.[43] I přesto je otrokářství v Mauritánii stále velmi rozšířené.

9 20. STOLETÍ Na přelomu 19. a 20. století bylo zavedeno hlasovací právo pro muže ve většině evropských zemí Po první světové válce i pro ženy Po druhé světové válce byla v OSN přijata Všeobecná deklarace lidských práv 10. prosince 1948 (Den lidských práv) Rasová segregace a diskriminace v USA trvala až do 50. letech – Martin Luther King – nenásilná občanská neposlušnost Černoši mohou rovnoprávně volit od roku 1964 Evropský soud pro lidská práva - slouží k projednání porušení lidských práv podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (1950) v Evropě po vyčerpání vnitrostátních prostředcích

10 SPOLKY NA OCHRANU LIDSKÝCH PRÁV
Human Right Watch Amnesty International V ČR: Člověk v tísni Liga lidských práv Ombudsman

11 LIDSKÉ PRÁVA VE SVĚTĚ V různých zemích můžou být rozdílné kvůli vlivu dané kultury, náboženství, historie apod. To, co u nás považujeme za běžné právo, v jiných zemích může být považováno za třeba trestní čin (žena s odhalenou tváří na veřejnosti) a nebo naopak (mnohoženství) Totalitní režimy (Severní Korea) – téměř absolutní potlačování politických práv Ženy v Saúdské Arábii – nesmí samé cestovat, vzdělávat se, pracovat, stýkat se jinými muži než členy své rodiny, nemají občanské průkazy, jsou považovány za majetek muže a jsou mu podřazené, do roku 2015 nesměly volit a kandidovat