Vytápění Otopné soustavy teplovodní, horkovodní

Prezentace na téma: "Vytápění Otopné soustavy teplovodní, horkovodní"— Transkript prezentace:

1 Vytápění Otopné soustavy teplovodní, horkovodní

2 Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo materiálu: 09_01_32_INOVACE_18

3 Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Otopné soustavy teplovodní, horkovodní Předmět: Vytápění Ročník: I. Jméno autora: Ing.Dagmar Poledňáková Škola: SPŠ Hranice Anotace : Prezentace představuje teplovodní a horkovodní vytápění. Slouží jako výukový materiál. Klíčová slova: zdroje tepla, rozvod, otopná tělesa Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing.Dagmar Poledňáková. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

4 Otopná soustava teplovodní
Nejrozšířenější otopnou soustavou jsou teplovodní soustavy. V těchto soustavách se používá teplá voda, u které je definována maximální teplota do 110 °C Podle skutečné pracovní teploty se používají teplovodní soustavy: - klasického typu, tj. s nejvyšší provozní teplotou mezi ’70-90 °C a výpočtovým teplotním spádem 20 °C - např. 90/70 °C, 80/60 °C nebo 70/50 °C, - nízkoteplotní, tj. s nejvyšší provozní teplotou do 60 °C a nižším výpočtovým teplotním spádem 10 °C - např. 55/45 °C, 45/35 °C nebo 35/25 °C.

5 Otopná soustava teplovodní
Výhody použití: - velká tepelná kapacita vody c = 1,16 [Wh/kg.K], - snadná dostupnost, - dobrá regulovatelnost ve zdroji i v místě spotřeby, - nižší povrchové teploty teplosměnných ploch otopných těles, - nedochází ke spékání prachu a nečistot na povrchu otopných těles.

6 Otopná soustava teplovodní
Nevýhody použití: - voda obsahuje kyslík a tudíž možnost koroze kovových částí soustavy, - možnost zamrznutí, - při požadavku pružných soustav (rychlý zátop a rychlá reakce na změnu klimatických podmínek) je podmínkou čerpadlo a tudíž závislost funkce soustavy na přívodu elektrické energie.

7 Otopná soustava teplovodní
Každá soustava ústředního nebo etážového teplovodního vytápění se skládá z několika základních zařízení: 1. Zdroj tepla — kotel UT — zajišťuje ohřátí vody na pracovní teplotu. 2. Rozvod, tj. potrubí topné (teplé) vody a potrubí vratné (ochlazené) vody, zajišťuje oběh vody mezi kotlem a otopným tělesem. 3. Otopná tělesa jsou zdrojem tepla pro vytápěnou místnost. Přivedená topná voda se ochlazuje a předává teplo do vytápěné místnosti. 4. Zabezpečovací zařízení zajišťuje bezpečnost provozu otopné soustavy ústředního vytápění (expanzní nádoba, popř. pojišťovací ventil). 5. Měřící a regulační zařízení zajišťují: — kontrolu základních provozních hodnot vody (teploty a tlaku), — hospodárný provoz.

8 Otopná soustava teplovodní
K - kotel UT, TV - potrubí topné vody, VV - potrubí vratné vody, OT - otopné těleso, EN - otevřená expanzní nádoba, PP - pojistné potrubí, T - tlakoměr, TE - teploměr

9 Otopná soustava teplovodní
Teplovodní soustavy samotížné Aby došlo k oběhu vody v okruhu KOTEL — OTOPNÉ TĚLESO — KOTEL, musí vzniknout dostatečný rozdíl tlaků (samotížný nebo účinný vztlak), který pokryje veškeré tlakové ztráty v tomto okruhu při proudění vody. Vznik tlakového rozdílu (účinného vztlaku) je podmíněn: — rozdílem teplot topné a vratné vody, tj. při teplotním spádu 90/70°C platí t1> t2, t1 ... teplota topné vody = 90 °C, t2 …teplota vratné vody = 70 °C, — výškovým rozdílem H mezi kotlem a otopným tělesem.

10 Otopná soustava teplovodní
Teplovodní soustavy s nuceným oběhem U otopných soustav s nuceným oběhem je zajišťován oběh vody čerpadlem, které se tím stává základním zařízením této soustavy.

11 Otopná soustava teplovodní
Velkoplošné (sálavé) otopné soustavy U těchto soustav převládá sálavý způsob předání tepla do vytápěné místnosti. Podstatné je uvědomit si, že způsob předání tepla z teplosměnných ploch má naprosto jiný charakter než u soustav s otopnými tělesy. U ústředního vytápění bytových objektů a objektů občanského vybavení (úřady, prodejny, kina,..) lze použít jako teplosměnných ploch stavebních konstrukcí, které ohraničují vytápěný prostor, tj. strop, stěny a podlaha. Z těchto uvedených variant je nejrozšířenější podlahové vytápění.

12 Otopná soustava horkovodní
Tyto otopné soustavy pracují s teplotami vody nad 110 °C. Vzhledem k vysokým teplotám při provozu nelze je z hygienických důvodů použít pro vytápění obytných budov. Vysoká povrchová teplota otopných ploch způsobuje spékání prachu a dalších pevných částic na jejich povrchu.

13 Otopná soustava horkovodní
Využívají se pro vytápění průmyslových provozů, hal á především při dálkovém přenosu tepla v soustavách dálkového vytápění nebo v soustavách centralizovaného zásobování teplem. Podstatné rozdíly oproti teplovodním soustavám: - ve všech částech otopné soustavy musí být dostatečný tlak, aby nedošlo k varu vody (minimální tlak 0,15 MPa), - podmínkou je uzavřený systém s tlakovou expanzní nádobou, - zabezpečovací zařízení musí obsahovat pojistné ventily, - vyšší provozní teplota vody (nad 110 °C), - vyšší teplotní spád vody, tj. v rozsahu 50—80 °C.

14 Otopná soustava horkovodní
Rozvody horkovodních soustav mají společné znaky s teplovodní soustavou s nuceným oběhem (například malé průměry trubek). S ohledem na vyšší provozní teploty je třeba klást větší důraz na řešení dilatace potrubí.

15 Použité informační zdroje:
Tajbr, V.: Vytápění pro 1. a 2.ročník učebního oboru instalatér. Praha: Sobotáles, ISBN