Aktuální judikatura k územnímu plánování

Prezentace na téma: "Aktuální judikatura k územnímu plánování"— Transkript prezentace:

1 Aktuální judikatura k územnímu plánování
Aktuální judikatura k územnímu plánování V Brně, dne Mgr. Ing. Ján Bahýľ, advokát

2 Aktuální judikatura – odůvodnění řešení, rozhodnutí o námitkách (veřejné prostranství)
Nejvyšší správní soud, rozsudek ze dne , č.j. 8 As 48/ Požadavky na detailnost odůvodnění rozhodnutí o námitkách jsou dány určitostí samotných námitek. Jestliže obec v procesu pořizování ÚP pracuje s variantním řešením vymezení funkční plochy, které odpovídá tomu, co je namítáno vlastníkem, a v úvahu přichází nejméně dva způsoby uspořádání území, je na obci aby pečlivě tyto varianty zvážila a volbu přijatého řešení oproti jiným náležitě odůvodnila. Do rozhodnutí o námitkách nekopírovat odůvodnění ÚP, bez dalšího vysvětlení, proč nepostačuje mírnější omezení vlastníka. Věcné a konkrétní důvody, pro které se námitkám nevyhovuje nelze nahrazovat argumentací teprve v soudním řízení.

3 Aktuální judikatura – vymezení veř. prostranství
Nejvyšší správní soud, rozsudek ze dne , č.j. 5 As 94/ Odůvodnění nedostatečnosti stávající komunikace a minimální šířky komunikace plánované - je zcela na místě odkaz na § 22 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., přitom je nutné přihlédnout k plánovanému účelu vymezení ploch. V územním plánu nenavrhovat řešení, která zakládají obtížně řešitelné problémy pro navazující správní řízení a postupy. Nelze vymezit veřejné prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemky určené pro zástavbu rodinnými domy, v menším rozsahu, než bude následně požadováno při umísťování těchto staveb. V územním plánu však není možné vymezit šíři dopravního koridoru s přesností, která je vyhrazena pro navazující řízení.

4 Aktuální judikatura – aplikace § 43 odst. 1 StZ
Nejvyšší správní soud, rozsudek ze dne , č.j. 4 As 88/ Při aplikaci § 43 odst. 1 věty druhé stavebního zákona z roku 2006, který umožňuje obcím řešit se souhlasem krajského úřadu v územním plánu záležitosti nadmístního významu neupravené v zásadách územního rozvoje, není důvodu činit rozdílu mezi záležitostmi nadmístního významu, jež nemají zároveň republikový význam, a záležitostmi republikového významu vymezenými v politice územního rozvoje.

5 Aktuální judikatura - proporcionalita
Krajský soud v Praze, rozsudek ze dne , č.j. 50 A 6/ V rámci hodnocení proporcionality je přitom třeba posoudit a v souladu s realitou v pěti postupných krocích vyhodnotit, 1) zda napadené opatření obecné povahy vůbec umožňuje dosáhnout sledovaný cíl, 2) zda opatření obecné povahy a sledovaný cíl spolu logicky souvisí a 3) zda cíle nelze lépe dosáhnout jiným prostředkem, jakož i 4) zda opatření obecné povahy omezuje své adresáty co nejméně; a konečně 5) zda je následek napadeného opatření obecné povahy úměrný sledovanému cíli. Rozhodnutí o námitkách musí obsahovat úvahy o tom, zda přijaté řešení popsaného problému je v souladu se zásadou subsidiarity a minimalizace zásahů do práv jednotlivců, tj. zda z hlediska shora vytčeného algoritmu otázek obstojí právě v přijaté podobě.

6 Aktuální judikatura – přezkum ÚPD
Nejvyšší správní soud, usnesení rozšíř. senátu ze dne , čj. 5 As 194/ Soudní řád správní rozlišuje dva typy návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části. Prvním typem návrhu je návrh na soudní přezkum opatření obecné povahy, který může podat každý, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy zkrácen, a to ve lhůtě stanovené v § 101b odst. 1 s. ř. s. Druhým typem je návrh na incidenční přezkum opatření obecné povahy dle § 101a odst. 1 věty druhé s. ř. s., který je oprávněn podat jen ten, kdo je současně oprávněn podat ve správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh ve věci, ve které bylo opatření obecné povahy užito; tento návrh je třeba podat společně se žalobou proti rozhodnutí, nečinnosti nebo zásahu, tj. ve lhůtě pro společně podávanou žalobu, a to bez ohledu na lhůtu uvedenou v § 101b odst. 1 s. ř. s.

7 Aktuální judikatura – přezkum ÚPD
Nejvyšší správní soud, rozsudek ze dne , čj. 5 As 85/ Správní akt, kterým se v přezkumném řízení provedeném dle § 174 odst. 2 správního řádu ruší územní plán obce, je třeba pokládat za opatření obecné povahy. Obec, jejíž územní plán byl zrušen, není účastníkem přezkumného řízení a nemá právo podat proti výsledku přezkumu odvolání. Za přiměřeného použití § 172 odst. 5 správního řádu však má postavení dotčené osoby s právem podat v přezkumném řízení proti návrhu výsledného aktu námitky. Proti zrušení územního plánu v přezkumném řízení se mohou obec nebo jiné dotčené osoby bránit u soudu návrhem dle § 101a s. ř. s.

8 Aktuální judikatura – zástupce veřejnosti
Nejvyšší správní soud, rozsudek ze dne , č.j. 4 As 217/ Zástupce veřejnosti podle § 23 stavebního zákona je oprávněn podat návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části podle § 101a soudního řádu správního.

9 Aktuální judikatura – SEA
Nejvyšší správní soud, rozsudek ze dne , č.j. 5 As 94/ Příloha č. 8 zákona o posuzování vlivů neodpovídá rámcovému vymezení územního plánu v návrhu jeho zadání. Aplikace kritérií uvedených v této příloze by tedy měla odrážet skutečnost, že krajský úřad se v této fázi nevyjadřuje k návrhu územního plánu, nýbrž pouze k návrhu jeho zadání, tedy k „návrhu osnovy této koncepce“. V případě posuzování dle § 10i tohoto zákona lze proto dovodit, že kritéria, která Krajský úřad Jihomoravského kraje ve svém stanovisku nezmínil, nepovažoval za relevantní vzhledem k posuzovanému rámci.

10 Aktuální judikatura – koridor úses
Nejvyšší správní soud, rozsudek ze dne , č.j. 3 As 250/ Nejvyšší správní soud zkoumal odůvodnění vymezení územní rezervy pro nadregionální biokoridor. Pokud šířka navrženého koridoru v územním plánu odpovídá šířce koridorů v územních plánech sousedících obcích (širší vztahy), jedná se o akceptovatelné vymezení.

11 Aktuální judikatura – řešení rozporů
Městský soud v Praze, rozsudek ze dne , č.j. 8 A 30/ Uzavření dohody o řešení rozporu by bylo nezákonné v případě, že by šlo o řešení rozporu s územním samosprávným celkem, neboť by tím bylo zasahováno do samostatné působnosti územního samosprávného celku. Takovou dohodou by byla nahrazována jeho vůle. V daném případě však dohodovací řízení neiniciovala obec, ale obecní úřad jako pořizovatel územního plánu. Pokud dochází k omezení územně samosprávného celku v jeho právu na samosprávu, jedná se o omezení aprobované stavebním zákonem, které sleduje veřejný zájem. Pozn. o kasační stížnosti doposud nerozhodnuto.

12 Aktuální judikatura – zrušení rozhodnutí o nám.
Krajský soud v Ústí nad Labem, rozsudek ze dne , č.j. 40 A 2/ S ohledem na vypořádání jednotlivých námitek navrhovatele uplatněných v řízení před soudem a s přihlédnutím k tomu, čeho chtěl navrhovatel podaným návrhem na zrušení opatření obecné povahy dosáhnout při zohlednění ustanovení § 54 odst. 4 stavebního zákona, soud tímto rozhodnutím zrušil v části J. napadeného územního plánu označené jako „Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění“ bod 2) rozhodnutí o námitkách pana F. H. a v části K. napadeného územního plánu označené jako „Vyhodnocení připomínek“ bod 2 vyhodnocení připomínek pana F. H. Pozn. o kasační stížnosti doposud nerozhodnuto.

13 Aktuální judikatura – zrušení části ÚPD na základě nezákonnosti rozhodnutí o námitkách
Krajský soud v Ostravě, rozsudek ze dne , č.j. 79 A 3/ Nezařazení pozemků do zastavitelných ploch – soud shledal, že s ohledem na námitkové tvrzení vlastníka bylo nezbytné, aby se obec konkrétně vypořádala s namítaným rozdílným přístupem ve vztahu k sousedním plochám, u nichž by dle navrhovatelova názoru připadal v úvahu shodný režim. Pozn. o kasační stížnosti doposud nerozhodnuto.

14 Děkuji za pozornost případné dotazy směřujte
Ján Bahýľ