Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
2
NADNÁRODNÍ SPOLEČNOSTI
TECHNOLOGICKÉ PROSTŘEDÍ NADNÁRODNÍ SPOLEČNOSTI L 6 Ing. Jiří Šnajdar
3
TECHNOLOGICKÉ PROSTŘEDÍ - je dáno vědeckovýzkumným potenciálem a dokazuje technickou vyspělost země - analýza technologického prostředí se zabývá třemi ukazateli: ukazatel výše výdajů na výzkum a vývoj, která je dána procentem z HDP počet vědeckovýzkumných pracovníků dané země výše výdajů na vědeckovýzkumnou činnost v odvětví
4
NADNÁRODNÍ SPOLEČNOSTI = společnosti se sídlem v jedné zemi a vyvíjející činnost pod svou kontrolou ve dvou dalších zemí, v nichž realizují alespoň 10 % svého obratu · mateřská společnost + zahraniční filiálky · kontrola: finanční, manažerská, technologická · společnosti: průmyslové, obchodní, služby · označení: nadnárodní, multinacionální, transnacionální
5
Vývoj nadnárodních společností - konec 19. stol
Vývoj nadnárodních společností - konec 19. stol. Evropa – zdroje surovin – investice do zahraničí - od 1945 „Americká vlna“ obnovy Evropy – americké společnosti zřizují filiálky – místní spotřeba, levná pracovní síla, vysoká rentabilita výroby - 70. léta – rozvoj evropských a japonských nadnárodních společností
6
Důvody pro nadnárodní společnosti - přítomnost v zemi spotřeby (nelze vše převážet – vysoké dopravní náklady) - podpora vlády – růst zaměstnanosti, podpora investorů - velký kapitálový trh USA – vysoká technologická úroveň - odvětvově: těžební průmysl zpracovatelský průmysl sektor služeb
7
Fungování nadnárodních společností - cíle: zisk + budoucí vývoj a růst ve 2 úrovních (mateřská – dceřinná) - složitý organizační systém – rozdílnost prostředí - organizovány: horizontálně – dle regionů vertikálně – dle oborů na celém světě (diverzifikovaná činnost) kombinace – územní a výrobková organizace (např. Uniliver, Philisps) - rozpočet filiálky – přezkoumán mateřskou společností, stanoven rozpočet celosvětově
8
Rozhodování nadnárodních společností - strategická rozhodnutí: závisí na orientaci, politickém procesu (stanoví generální ředitelství) - administrativní rozhodnutí: organizační zajištění činnosti firmy (stanoví GŘ a filiálky) - politická rozhodnutí: finanční vedení, marketing (stanoví GŘ a filiálky) - operativní rozhodnutí: řízení filiálek, (nezasahuje GŘ)
9
Národní společnosti = koncern kapitálových společností
(dnes hojně holdingové) - operují ve více zemích - výrobní faktory – doma, v zahraničí - podniková politika – celosvětově - kapitál – po celém světě - mateřská společnost a dceřinné společnosti - mezinárodní transakce – strategie - roční uzávěrky – celosvětová bilance
10
Mezinárodní management - etnocentrické myšlení
respektuje se země mateřské společnosti v manažerských pozicích v pobočce převaha příslušníků mateřské společnosti - polycentrické myšlení Manažeři z různých zemí světa v managementu pobočky zástupci různých národních kultur - geocentrické myšlení v managementu pobočky zástupci dané kultury v dané zemi
11
ADAPTACE VÝROBKU PRO MEZINÁRODNÍ TRH
1. PROMĚNNÉ HODNOTY VÝROBKU - jádrem firemních mezinárodních operací je výrobek nebo služba, tj. souhrn hmatatelných a nehmatatelných elementů, které odlišují výrobek a službu od jiných organizací na trhu. - firemní úspěch závisí na tom, jak dobrý je její výrobek či služba a jak dobře dokáže firma svou nabídku diferencovat od nabídky konkurentů - výrobky se mohou rozlišit svým složení, svou zemí původu, svými hmatatelnými rysy jako je balení, kvalita nebo jejich přídavnými rysy jako je garance. Základní východiska při formování výrobkové strategie v mezinárodním marketingu
12
Základní východiska při formování výrobkové strategie v mezinárodním marketingu
13
2. VOLBA STRATEGIE PRO NOVÉ VÝROBKY I
2. VOLBA STRATEGIE PRO NOVÉ VÝROBKY I. Analytická dimenze - funkce výrobku a uspokojení potřeb - podmínky užití výrobku - schopnost kupovat II. Volba strategie - extenzivní – standardizace - adaptační – customizace - inovační - globální
14
Extenzivní strategie – standardizace - podnik volí shodný postup na zahraničním trhu jako na trhu domácím a uvádí výrobek ve stejném provedení (stejný způsob distribuce, komunikace…) - standardizace je vhodná hlavně u výrobků určených nikoli k osobní spotřebě a pro konečného uživatele tento způsob uvedení nového výrobku na trh šetří náklady na výzkum a vývoj, umožňuje zásobovat trhy z místních i centrálních zdrojů.
15
Adaptační strategie – customizace
maximální snaha o přizpůsobení výrobku požadavkům zákazníků na zahraničním trhu - aplikuje se hlavně na trhu konečného spotřebitele - nese s sebou vysoké náklady spojené s přizpůsobením výrobních požadavků trhu a s výzkumem, se kterým je spojena analýza potřeb zákazníků (analýza nákupního chování, hodnotová analýza) - povinná adaptace - v případě dodržování bezpečnostních norem (hračky) - u hygienických norem (potraviny) technické normy (220 voltů – 120V)
16
- nezbytná adaptace spotřebitelské zvyklosti + jiné klimatické podmínky - rozhodující je charakter výrobku spotřební – vysoký stupeň citlivosti, zvyklosti, vkus průmyslový – méně podléhají kulturním vlivům, více respektují nařízení a vyhlášky
17
Obecné výhody standardizace a adaptace
Faktory pro standardizaci - velké úspory ve výrobě - úspory při výzkumu a vývoji výrobku - úspory při prodeji - „zmenšení se“ světového trhu – integrace globální konkurenční schopnosti
18
Faktory pro adaptaci - rozlišování podmínek použití - vládní a regulační vlivy - rozlišování modelů chování spotřebitele - místní konkurenční schopnost - vyhovění marketingové koncepci
19
Strategie glokalizace
(globální + lokální; strategie invence) = snaha jednat místně a myslet globálně tvorba produktu – standardizována a umisťována na trhu Vhodná pro trh konečného spotřebitele Jde o kombinace standardizace a customizace. V podmínkách mezinárodního marketingového prostředí je označována jako cesta pro vznik tzv. strategic brand
20
Strategie globální - moderní strategie pro vstup na zahraniční trhy - vznikla z potřeby redukovat náklady na vstup na trh, ale zároveň také maximálně vyhovět potřebám zákazníka a místním podmínkám daného trhu - část finálního designu výrobku je standardizována, tzn. World component, a zbývající část je flexibilní podle podmínek daného trhu - maximální množství produktů je identické pro zahraniční trh.
21
- pro výrobek musí být nalezen dobře definovaný globální segment trhu
- nový výrobek je vyvíjen od počátku tak, aby dosáhl max. % identických komponentů až k bodu, kdy musí být respektovány místní požadavky a potřeby s minimem dodatečných nákladů na přizpůsobení - pro výrobek musí být nalezen dobře definovaný globální segment trhu
22
Globální značky I. master brands · Nike, Sony, Coca-cola · postaveny na aspirativních tématech, univerzální povaha příběhu · problém = udržet relevanci sdělení pro další generace prestige brands · Chanel, Mercedes, Gucci · atraktivnost založena na kulturním původu nebo provenienci zakladatele · vysoká aspirativní hodnota značek · použití lokálních symbolů
23
Globální značky II. Super brands · Gillete, Pepsi · mezinárodní značky · ovlivňuje je příslušnost ke kategorii · napětí mezi globálním a lokálním Local brands · Dove, Nestle, Danone · marketingově se uplatňují lokálně, prodávají se sglobálně kategorie potraviny, domácí potřeby...
24
Brand management - identifikace výrobku, firmy - diferenciace výrobků firmy - diverzifikace výrobku (jakost, cena) - nositel kultury a hodnoty - tradice a záruka kvality - tvůrce image spotřebitele životní styl a symbol doby
25
Právní ochrana značky zápis do registru ochranných známek (výlučné užití a převod prodejem licence) § Národní přihláška § Mezinárodní úřad duševního vlastnictví EU
26
KVALITA EXPORTUSCHOPNÉHO PRODUKTU
technické vlastnosti 2. užitné vlastnosti 3. přednosti produktu 4. cena
27
Kvalita kvalita produktu představuje požadované fungování produktu při jeho používání - zákazník má snahu koupit hodnotu hodnotu vytváří vztah kvality a ceny
28
Zóny kulturní spřízněnosti
odlišnosti mezi zónami tvořícími geografické oblasti: Nordická Evropa (Švéd., Nor., Fin., Dán., Hol., Něm.) Anglosaská Evropa (GB, Irsko + Hol., Něm., Belgie) Centrální „Lotrinská“ Evropa (Rak., Švýc., Fr., Něm., Belgie, It) Středozemní Evropa (Šp., Port., Řecko, It., Fr.) do každé z těchto oblastí patří určité země, některé silně, jiné jsou na hranicích tj. okrajově – státy pak vykazují společné spotřební chování
29
Obchodní jednání - specifické formy styku dvou jedinců nebo skupin - faktory: postavení na trhu pozice projednávané komodity momentální sociální role (host) zásady styku (diplomatický protokol) národní příslušnost, kulturní specifika
30
Národní zvláštnosti: - ve všech formách společenského života, pracovní činnosti a obchodování – nutno vytvořit profil národní mentality - Švédové málomluvní, rezervovaní, zdrženliví, formální, nevyjadřují obdiv a sympatie, formální bariéra korektní, reální, sebevědomí, věcné a rychlé jednání - Latino-Američané temperamentní, živí, neformální, přátelští, zaměření na rodinu, tendence odkládat rozhodnutí, příjemné prostředí a humor
31
- Arabové příjemní, neformální, neznají spěch a nedočkavost náboženství – vliv období ramadánu (nejsou jednání) rozhodnutí přenechávají, smlouvání o ceně, hrdí a negativně reagují na nedůvěru - Japonci vlídnost, pohostinnost, úsměv, přemíra zdvořilosti, očekávají totéž od obchodného partnera, nepřou se a nehádají, neodporují, spolehliví, důslední - Rusové dobrosrdeční, v obchodě tvrdí, neústupní, detailisti, promyšlená taktika, pomalejší jednání, trpěliví - vedle obecných profilů stojí taky etnická, náboženská a generační specifika (zejména USA, Indie, Čína) – migrační vlny
32
Strategie a taktika Američané + Rusové = výhra nebo prohra Japonci + západní Evropané = kompromisy Orient = nadsazené ceny Němci + Švédové = nadsazení ceny je neseriozní (konec jednání) Rusové = kategorický zápor Američané + Němci + Švédové = jasně odmítají Japonci = neříkají ne Angličané = zdvořile ne
33
Latinoameričané + Jihoevropané = bezprostřední
Japonci = nevyzpytatelní, není zpětná vazba Američané = kvalita kontraktu Číňané + Švédové = kvalita vztahu Arabi = ústní dohoda, podpis je urážka
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.