OCHRANA OBYVATELSTVA VE SVĚTĚ

Prezentace na téma: "OCHRANA OBYVATELSTVA VE SVĚTĚ"— Transkript prezentace:

1 OCHRANA OBYVATELSTVA VE SVĚTĚ
Mgr.Bohumír MARTÍNEK,Ph.D.

2 Obsah EU a CO, její cíle podle Lisabonské smlouvy,agenda CO v EU
Hlavní dokumenty CO v EU.Akční program. Mechanismus CO Moduly CO Finanční nástroj CO NATO a CO

3 Ochrana obyvatelstva jako sdružený systém
Pojem ochrana obyvatelstva je zaveden v právním řádu některých zemí jako určité zastřešující pojmenování sdruženého (integrovaného) systému Mnoho zemí přitom zůstalo u tradičního názvu: Civilní ochrana nebo Civilní obrana

4 Ochrana obyvatelstva jako sdružený systém
Tento sytém je určen pro řešení 3 druhů mimořádných událostí: každodenní (mimořádné) události - dopravní nehody, havárie v železniční dopravě, pády letadel, zřícení staveb, výbuchy a havárie inženýrských sítí, záchrana osob v nejrůznějších situacích atd. katastrofy a nouzové situace - přírodní a technologické katastrofy s velkým počtem zdravotnických a nenávratných ztrát, s velkými hmotnými škodami, s masivním narušením infrastruktury společnosti, života obyvatel a životního prostředí (povodně, zemětřesení,havárie v průmyslu, teroristické útoky atd.) ozbrojené konflikty

5 Poslání ochrany obyvatelstva
Je ve všech vyspělých zemích obdobné, zpravidla se hovoří: o ochraně obyvatelstva a jeho životních podmínek, o ochraně a záchraně osob při katastrofách a nouzových situacích, při zvláštních nebezpečích, o ochraně obyvatelstva za všech okolností tj. v době míru i za války. Rozdílné názvy systémů, které jsou "ochrana obyvatelstva" "civilní ochrana", "civilní obrana" nebo "civilní bezpečnost" neznamenají, že se jedná o systémy zásadně rozdílné. Všechny země se zaměřují na prevenci a zvládnutí přírodních katastrof, technických katastrof a nouzových situací. Nově přibyla problematika terorismu.

6 Poslání ochrany obyvatelstva
Ve všech zemích jsou opatření přijímána pro nevojenská i vojenská ohrožení na bázi prostředků, určených k nasazení při každodenních událostech (hasiči, policie, zdravotníci, civilní ochrana). Je tendence, aby tytéž řídící, organizační i výkonné struktury zabezpečovaly úkoly jak při každodenních událostech, tak po náležitém posílení při katastrofách a nouzových situacích a eventuálně v případě války. Rovněž je tendence k co největší integraci jednotlivých záchranných subjektů ( jako IZS v ČR).

7 Hlavní úkoly Při každodenních událostech se jedná o úkoly, které plní záchranářské prvoplánové složky ve sdruženém (integrovaném) systému v rámci své profesní náplně a které směřují především k záchraně osob a jejich majetku. Při katastrofách a nouzových situacích a zejména při ozbrojeném konfliktu jde o řadu úkolů, které jsou předem plánované, včetně přípravy na jejich plnění, materiálního a finančního zabezpečení.

8 Hlavní úkoly varování a vyrozumění
Některé z těchto úkolů se aplikují do současné podoby z článku 61 DP k Ženevským úmluvám, některé jsou nové. Jedná se o: varování a vyrozumění stanovení zásad chování a činnosti obyvatelstva při různých mimořádných událostech budování ochranné infrastruktury pro zabezpečení ochrany obyvatelstva ochrana zdraví sebeochrana a vzájemná pomoc ochrana kulturních hodnot

9 Kompetence Kompetence v rámci ochrany obyvatelstva jsou odvislé od správního členění daného státu, které lze rozdělit na následující úrovně: centrální (stát, spolkový stát, federativní stát) zemská (spolková země, kanton) vyšší střední (kraj, provincie) nižší střední (okres, departement) obecní (obec,město)

10 Kompetence Kompetence k řešení každodenních událostí spočívají především na nejnižším stupni řízení (obecní nebo nižší střední). Při katastrofách a nouzových situacích obvykle na vyšší střední úrovni nebo spolkové země a kantony. V případě války je to vždy státní centrální úroveň.

11 Záchranné subjekty Lze je rozdělit na:
prvoplánové (hasiči, zdravotníci, někde tzv. pomocné služby- Německý a Rakouský ČK a další) druhoplánové ( v některých zemích speciálně vytvořené síly a prostředky - např. Technická pomocná služba - THW - Německo, zvláštní vojenské jednotky - Dánsko, Francie, osoby podléhající povinné službě v civilní ochraně - Švýcarsko) Ostatní nasazované při velkých katastrofách (Armáda)

12 EU a NATO

13 EVROPSKÁ UNIE A CIVILNÍ OCHRANA

14 Ochrana obyvatelstva v rámci EU
Ochrana obyvatelstva v zemích EU je vymezena především legislativními přepisy jednotlivých členských států (princip subsidiarity) Ukazuje se však potřeba co největší standardizace. Jak přírodní a technogenní katastrofy a s nimi související narušení životního prostředí, tak i ozbrojené konflikty nebývají omezeny na území jednoho státu, ale působí daleko mimo hranice.Tento vývoj ještě zesílil po teroristickém útoku na USA v září roku 2001.

15 Lisabonská smlouva Smlouva pro Evropu 21. století nebo-li „Lisabonská smlouva“ je mezinárodní smlouva, jejímž cílem je především reformovat instituce EU a její fungování. Je reakcí na rozšíření EU z 15 na 27 členských států. Vznikla z potřeby mít k dispozici účinné nástroje, které by EU zaručily správné fungování a schopnost reagovat na rychlé změny současného světa. Byla podepsána v Lisabonu. Po období složité ratifikace ve všech členských zemích, včetně řešení výjimek z této smlouvy pro Velkou Británii, Polsko a ČR,vstoupila v platnost 1. prosince 2009.

16 Lisabonská smlouva Lisabonská smlouva obsahuje dva články pozměňující:
1) Smlouvu o EU, ( Maastrichtskou smlouvu) 2) Smlouvu o založení Evropského společenství (Smlouvu o ES, Římskou smlouvu), ta je nově nazvána Smlouvou o fungování Evropské unie (SFEU) Stanovuje, že na těchto dvou smlouvách je založena EU, která nahrazuje Evropské společenství (ES) a je jeho nástupkyní. EU má díky Lisabonské smlouvě jednotnou právní subjektivitu.

17 Lisabonská smlouva Kritiku Lisabonské smlouvy vyvolává zásadní změna při hlasování v Radě EU. Do jejího přijetí mohl jeden stát „vetovat“ přijetí rozhodujících dokumentů. Podle Lisabonské smlouvy při hlasování v Radě platí tzv. systém dvojí většiny. Pro přijetí rozhodnutí se tak musí vyslovit 55 % členských států, kteří tvoří současně 65 % obyvatel EU. Podle kritiků tak budou moci čtyři velké země (Německo, Francie, Itálie a Velká Británie) zablokovat rozhodnutí Rady. Naopak jim bude stačit podpora jedenácti libovolně malých států, aby bylo rozhodnutí přijato.

18 Cíle civilní ochrany podle Lisabonské smlouvy
Posílení efektivity systému pro předcházení přírodním nebo antropogenním katastrofám a ochrana proti nim Spolupráce mezi jednotlivými mezinárodními i vnitrostátními útvary civilní ochrany Zvyšování kvalifikace osob zabývajících se civilní ochranou

19 Agenda CO v rámci EU Postavení agendy CO v rámci EU je pouze podpůrná, koordinační a doplňková. Významnou roli bude sehrávat Evropský parlament a Rada EU, které jsou oprávněny přijmout potřebná opatření nezbytná k dosažení stanovených cílů ve všech oblastech,včetně civilní ochrany, a to řádným legislativním postupem (spolurozhodování = kodecize)

20 Organizační začlenění CO v EU
Po přijetí Lisabonské smlouvy byla CO nově začleněna pod generální ředitelství pro humanitární pomoc (DG ECHO). Cílem DG ECHO - je poskytnout pomoc v nouzi a poskytnout pomoc obětem přírodních katastrof nebo ozbrojených konfliktů vně Evropské unie (bez ohledu na rasu, náboženství nebo politické přesvědčení). Skládá se ze dvou ředitelství a dvou oddělení, které přímo spadají pod generálního ředitele.

21 Organizační začlenění CO v EU
První ředitelství je zaměřeno na samotné operace druhé na otázky provozní Práce se provádějí z centrály v Bruselu a terénních kanceláří po celém světě (Kolumbie, Kongo, Dominikánská republika, Etiopie, Haiti, Indie, atd.) a to ve spolupráci s partnery - nevládní organizace, agentury OSN a mezinárodní organizace, jako je Mezinárodní výbor Červeného kříže a Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce

22 Organizační začlenění CO v EU
2 oddělení Civilní ochrany se zabývají reakcí na katastrofy (disaster response) a prevencí a připraveností (preventiv and preparedness). Sem spadá i Monitorovací a informační středisko EU (MIC). V rámci Rady EU je vytvořena pracovní skupina pro CO (PROCIV). Předsedá ji zástupce předsednické země.Diskutuje návrhy dokumentů předložené Komisí EU i jinými orgány EU. Schází se minimálně jednou měsíčně.

23 HLAVNÍ DOKUMENTY PRO CO V RÁMCI EU
Akční program Společenství v oblasti CO Rozhodnutí Rady EU o mechanismu na podporu zesílené spolupráce mezi členskými státy EU v oblasti CO (Mechanismus CO) Rozhodnutí Rady EU o vytvoření mechanismu civilní ochrany Společenství (přepracovaná verze, tzv. RECAST) Rozhodnutí Rady EU ze dne 5. března 2007, o zřízení finančního nástroje pro civilní ochranu

24 Akční program Společenství v oblasti civilní ochrany
Počátek evropské spolupráce v CO se datuje rokem 1985, kdy byla předložena tzv. Zelená kniha Evropské komise s názvem „ Péče o naše životní prostředí – akce pro evropské životní prostředí“. Návrhy obsažené v „Zelené knize“ byly v různých usneseních Rady EU v letech 1987 – 1994 konkretizovány.

25 Akční program Společenství v oblasti civilní ochrany
Opatření v „Zelené knize“ se týkají následujících oblastí: Nástroje spolupráce Elektronické prostředky komunikace a výměny informací Výměna expertů, vzdělávání, simulační cvičení Terminologie Jednotné evropské nouzové telefonní číslo Informace a komunikace s veřejností Prevence a připravenost Zvláštní rizika

26 Akční program Společenství v oblasti civilní ochrany
Důležitým dokumentem ochrany obyvatelstva v EU je Rozhodnutí Rady EU ze dne 19. prosince 1997 (uveřejněn pod značkou 98/22/ES) „zakládající Akční program Společenství v oblasti civilní ochrany“. Doba platnosti byla stanovena do roku 2004. Na toto rozhodnutí Rady EU navazuje Rozhodnutí Rady EU ze dne 9. prosince 1999 (uveřejněn pod značkou 1999/847/EC) „o zavedení Akčního programu Společenství v oblasti civilní ochrany“.

27 Akční program Společenství v oblasti civilní ochrany
Je určen k podpoře a doplňování opatření ČS při přírodních a technogenních katastrofách s cílem ochrany osob, životního prostředí a majetku. V jeho obsahu jsou spíše obecně proklamované zásady spolupráce členských zemí při katastrofách. Oficiální platnost programu skončila v roce 2004, ale pro roky byla platnost uvedeného programu prodloužena až do , a to z důvodu přípravy nové finanční perspektivy, která platila od roku 2007 (Rozhodnutí Rady EU ze dne 5. března 2007,o zřízení finančního nástroje pro CO)

28 Akční program Společenství v oblasti civilní ochrany
Konkrétní opatření spolupráce jsou určována pro jednotlivá předsednictví. Např. během českého předsednictví v 1. polovině roku 2009 byly stanoveny následující úkoly: Změny ve finančním nástroji v oblasti CO, Zřízení „Evropského institutu odborné přípravy pro civilní ochranu a humanitární operace“ Schválení a operační nasazení modulů CO Zlepšení práce „MIC Evropský program na ochranu kritické infrastruktury

29 Rozhodnutí Rady EU ze dne 23. října 2001 (Mechanismus CO)
Mechanismus na podporu zesílené spolupráce mezi členskými státy EU v oblasti CO (Mechanismus CO) byl základním dokumentem, podle kterého se řídí zásahy civilní ochrany Společenství. Byl zřízený rozhodnutím Rady 2001/792/ES, Euratom dne 23. října 2001. Při využívání Mechanismu CO vyplynula potřeba jeho přepracování. Proto byl dne 8. listopadu 2007 schválen rozhodnutím Rady 2007/779/ES, Euratom tzv. RECAST Mechanismu CO Společenství.

30 Rozhodnutí Rady EU o vytvoření mechanismu CO Společenství (RECAST)
Obecným účelem mechanismu je na žádost postižené země poskytnout podporu v případě mimořádných událostí a usnadnit lepší koordinaci asistenčního zásahu ze strany ČS a EU Rada EU přijala toto rozhodnutí: 1. Vytváří se mechanismus Společenství 2. Mechanismus má zajistit ochranu osob, ale také ŽP a majetku, včetně kulturního dědictví, v případě výskytu přírodních a antropogenních uvnitř nebo vně Společenství,

31 RECAST Mechanismus sestává z řady opatření: 1) získání přehledu o zásahových týmech a další intervenční podpoře využitelných k zásahu v případě výskytu MU; 2) vypracování a provádění výcvikového programu pro zásahové týmy a pomocný zásahový personál a pro experty z týmů 3) workshopy, semináře a pilotní projekty; 4) sestavování a vysílání posuzovacích nebo koordinačních týmů; 5) zřízení a řízení monitorovacího a informačního střediska (MIC), jehož služby budou k dispozici 24 hodin denně, a které bude sloužit členským státům a Komisi EU; 6) vytvoření a řízení společného komunikačního a informačního systému pro případy mimořádných událostí (CECIS)

32 RECAST Opatření RECASTu - pokračování
7) přispívání k vývoji systémů detekce a včasného varování 8) podporování členských států při získávání přístupu ke zdrojům vybavení a dopravy 9) doplnění dopravy poskytované členskými státy financováním dalších dopravních zdrojů nezbytných k zajištění rychlé odezvy na závažné mimořádné události; 10) podporování konzulární pomoci občanům EU při závažných mimořádných událostech ve třetích zemích v souvislosti s činností civilní ochrany, pokud o to požádají konzulární úřady členských států; 11) další podpůrná a doplňková opatření

33 RECAST Komise EU plní tyto úkoly:
zřizuje a řídí MIC (Monitorovací a informační středisko EU); vytváří a řídí CECIS (komunikační a informační systém EU o vzniku a potřebách řešení katastrof) ; přispívá k rozvoji systémů detekce a včasného varování v případě pohrom; zajišťuje možnost co nejrychlejší mobilizace a vyslání malých týmů odborníků pro posouzení potřeb civilní ochrany státu, který požádal o poskytnutí pomoci, vypracovává výcvikový program zaměřený na zlepšení koordinace asistenčního zásahu v oblasti civilní ochrany

34 RECAST Komise EU plní tyto úkoly:
shromažďuje informace o schopnostech členských států udržovat výrobu sér a očkovacích látek nebo jiných nezbytných zdravotnických prostředků a o zásobách využitelných při zásahu zajišťuje možnost poskytovat základní logistickou podporu odborníkům na posuzování nebo koordinaci ; přijímá veškerá jiná podpůrná a doplňková opatření, která jsou nezbytná v rámci mechanismu,

35 RECAST – poskytování pomoci uvnitř EU
Členský stát prostřednictvím MIC nebo přímo od ostatních ČS států požádá o poskytnutí pomoci. Komise EU prostřednictvím MIC po obdržení této žádosti: a) odešle žádost kontaktním místům ostatních členských států; b) pomůže zmobilizovat týmy, odborníky, moduly a další zásahovou pomoc; c) shromáždí ověřené informace o mimořádné události a rozešle je členským státům.

36 RECAST – poskytování pomoci uvnitř EU
Každý členský stát, jemuž je určena žádost o poskytnutí pomoci: neprodleně určí, zda je schopen požadovanou pomoc poskytnout, uvědomí o svém rozhodnutí žadatelský stát buď prostřednictvím MIC nebo přímo , uvede rozsah a podmínky pomoci, kterou je schopen poskytnout. Pokud členský stát uvědomí žadatelský členský stát přímo, informuje zároveň odpovídajícím způsobem i MIC. MIC informuje členské státy.

37 RECAST – poskytování pomoci uvnitř EU
Žadatelský členský stát: je odpovědný za řízení asistenčních zásahů, pokud jsou vyslány posuzovací nebo koordinační týmy, napomáhají koordinaci jednotlivých zásahových týmů a udržují spojení s příslušnými orgány žadatelského členského státu.

38 RECAST – poskytování pomoci vně EU
Organizačně se postupuje obdobně jako při pomoci uvnitř EU Vstupuje zde politická a strategická koordinace, kterou řeší příslušné předsednictví

39 RECAST – poskytování pomoci vně EU
Z hlediska politické a strategické koordinace, předsednictví zejména: a) posuzuje vhodnost možného využití mechanismu b) pokud je to nezbytné, naváže vztahy s postiženou třetí zemí na politické úrovni a udržuje s touto zemí spojení ve všech fázích mimořádné události Operační koordinaci provádí Komise EU v úzké spolupráci s předsednictvím v rámci politické a strategické koordinace.

40 RECAST – poskytování pomoci vně EU
Operační koordinace zahrnuje: a)udržování nepřetržitého spojení s kontaktními místy členských států, (efektivní použití mechanismu jako jednotného příspěvku evropské CO) b) spolupráce s postiženou zemí na technických podrobnostech, (přesné potřeby pomoci, přijímání nabídek a praktická opatření pro přijetí); c) spolupráce s Úřadem OSN pro koordinaci humanitární pomoci (UN OCHA) d) udržování spojení se všemi subjekty třetí země, zejména v závěrečné fázi, aby se usnadnilo hladké předání.

41 ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 20. prosince 2007, MODULY CIVILNÍ OCHRANY
kterým se mění rozhodnutí Komise 2004/277/ES, Euratom, pokud jde o prováděcí pravidla k rozhodnutí Rady 2007/779/ES, Euratom o vytvoření mechanismu civilní ochrany Společenství V tomto dokumentu se stanoví obecné požadavky na moduly civilní ochrany

42 MODULY CO Moduly civilní ochrany jsou vytvořené z vnitrostátních zdrojů jednoho nebo více členských států a představují příspěvek ke schopnosti rychlé reakce CO Rada EU ve svém rozhodnutí definuje pojmy: „zásahové týmy“ - lidské a materiální zdroje včetně modulů CO vytvořené ČS pro zásahy v oblasti CO; „týmy pro technickou pomoc“ - lidské a materiální zdroje vytvořené členskými státy pro vykonávání pomocných prací.“

43 MODULY CO Jednotlivé moduly CO musí být soběstačné k tomu je nutná:
a) vhodná ochrana před povětrnostními vlivy; b) zdroj elektrické energie a světla pro operační základnu c) hygienická zařízení určená pro personál modulu; d) dostupnost potravin a vody pro personál modulu; e) zdravotnická zařízení a vybavení pro personál modulu; f) zařízení pro skladování a údržbu vybavení modulu; g) vybavení pro komunikaci s příslušnými partnery, h) prostředky pro přepravu v místě; i) logistika, její vybavení a personál, (pro život personálu a pro činnost modulu)

44 MODULY CO Požadavky na soběstačnost zaručí členský stát takto: a) vybaví modul CO nezbytným personálem, vybavením a spotřebním materiálem; b) provede nezbytná opatření na místě operace; c) provede nezbytná předběžná opatření pro spojení nesoběstačného zásahového týmu s týmem pro technickou pomoc

45 Evropské moduly CO 1. Vysokokapacitní odčerpávání 2. Čištění vody
3. Vyhledávání a záchranné práce ve městech a středně těžkých podmínkách 4. Vyhledávání a záchranné práce ve městech v těžkých podmínkách 5. Modul pro letecké hašení lesních požárů s pomocí vrtulníků 6. Modul pro letecké hašení lesních požárů s pomocí letadel

46 Evropské moduly CO 7. Předsunutá zdravotnická jednotka 8. Předsunutá zdravotnická jednotka s chirurgií 9. Polní nemocnice 10. Letecká evakuace obětí pohromy 11. Nouzové dočasné přístřeší 12. Chemická, biologická, radiologická a jaderná detekce a odběr vzorků (CBRN) 13. Vyhledávání a záchranné práce v podmínkách CBRN (chemické, biologické, radiační nebo nukleární ohrožení)

47 Evropské moduly civilní ochrany
1. Vysokokapacitní odčerpávání - provádění odčerpávání v zaplavených oblastech, - dodávky vody pro hašení požárů Hlavní složky: středně a vysokokapacitní čerpadla Nasazení až na 21 dní 2. Čištění vody - zajišťování pitné vody z povrchových zdrojů, - kontrola kvality vody Hlavní složka:mobilní čistička vody, polní laboratoř Nasazení až na 12 týdnů, kapacita l vody/1 den

48 Evropské moduly civilní ochrany
3. Vyhledávání a záchranné práce ve městech a středně těžkých podmínkách (USAR) - vyhledávat, lokalizovat a zachraňovat oběti nacházející se pod troskami (budovy, dopravní prostředky), poskytovat první zdravotnickou pomoc), Hlavní složky: - vyhledávání (s pomocí techniky a/nebo psů,) - záchrana (vniknutí a průlom, prořezávání, vyzvednutí a přesun, stavba vzpěr, záchrana s lany); - lékařská pomoc Soběstačnost — nejméně po dobu 7 dní, Nasazení — do 32h

49 Evropské moduly civilní ochrany
4. Vyhledávání a záchranné práce ve městech v těžkých podmínkách vyhledávat, lokalizovat a zachraňovat oběti nacházející se pod troskami, v případě nutnosti poskytovat první pomoc Hlavní složky: — vyhledávání (s pomocí techniky, s pomocí psů); — záchrana (vniknutí a průlom, prořezávání, vyzvednutí a přesun, stavba vzpěr, záchrana s využitím lan); — lékařská pomoc Způsobilost pracovat na více místech 24 hodin denně po dobu 10 dnů.

50 Evropské moduly civilní ochrany
5 Modul pro letecké hašení lesních požárů s pomocí vrtulníků: přispívat k hašení velkých lesních požárů a požárů porostu prováděním hašení ze vzduchu. Hlavní složky — vrtulníky s posádkou, nádoby na vodu pro hašení nebo Bambi vaky; Nasazení — připravenost k odletu nejpozději do 3 hodin po přijetí nabídky poskytnutí pomoci.

51 Evropské moduly civilní ochrany
6.Modul pro letecké hašení lesních požárů s pomocí letadel - přispívat k hašení velkých lesních požárů a požárů porostu prováděním hašení ze vzduchu. Hlavní složky — letadla s kapacitou á 3000 litrů Nasazení — připravenost k odletu nejpozději do 3 hodin po přijetí nabídky poskytnutí pomoci.

52 Evropské moduly CO 7. Předsunutá zdravotnická jednotka
provádět třídění pacientů na místě pohromy (20 osob/h); stabilizovat stav pacienta (50 osob/24h) a připravit jej na přesun do nejvhodnějšího zdravotnického zařízení ke konečnému ošetření zajistit ošetření 100 pacientů s lehčími zraněními za 24 hodin. Hlavní složky — zdravotnický tým na jednu 12hodinovou směnu: zdravotní sestry, lékaři, pomocný personál; stany s propojenými prostorami pro třídění, lékařskou péči a evakuaci; Schopnost zásahu 1 hodinu po příjezdu na místo.

53 Evropské moduly CO 8. Předsunutá zdravotnická jednotka s chirurgií
provádět třídění pacientů na místě pohromy (20 osob/h); provádět okamžité chirurgické zákroky pro záchranu života (12 osob/24h) stabilizovat stav pacientů (50 osob/ 24 h) a připravit je na přesun do zdravotnického zařízení ke konečnému ošetření. zajistit ošetření 100 pacientů s lehčími zraněními za 24 hodin. Hlavní složky — zdravotnický tým na jednu 12hodinovou směnu: zdravotní sestry,lékaři, chirurgové, anesteziologové, pomocníci; Stany pro třídění a lékařskou péči; pro chirurgické zákroky; Schopnost zásahu 1 hodinu po příjezdu na místo.

54 Evropské moduly CO 9. Polní nemocnice
Provádět ošetření úrazů a lékařskou péči kapacita nejméně 10 lůžek pro pacienty po těžkém úraze Hlavní složky — zdravotnický tým pro třídění, jehož součástí je všeobecný lékař, pohotovostní lékaři, specialisti (ortoped, pediatr, anesteziolog, farmaceut, porodník), Vybavení – stany vhodné pro lékařské činnosti; skladiště pro zdravotnické a logistické vybavení. Nasazení - připravenost k odjezdu nejpozději 7 dní po obdržení žádosti o poskytnutí pomoci; — schopnost zásahu na místě 3 hodiny po příjezdu; — schopnost zásahu po dobu nejméně 15 dnů.

55 Evropské moduly CO 10. Letecká evakuace obětí pohromy
přepravovat oběti pohromy do zdravotnických zařízení k lékařskému ošetření. kapacita k přepravě 50 pacientů za 24 hodin; způsobilost létat ve dne i v noci. Hlavní složky — vrtulníky/letadla s nosítky. Nasazení — připravenost k odjezdu nejpozději do 12 hodin po přijetí nabídky poskytnutí pomoci.

56 Evropské moduly CO 11. Nouzové dočasné přístřeší
poskytovat nouzové dočasné přístřeší včetně základních služeb, zejména v počátečních fázích pohromy až do předání místním orgánům nebo humanitárním organizacím, kapacity — stanový tábor vybavený až pro 250 osob. Hlavní složky - stany s vytápěním (pro zimní podmínky) a táborová lůžka se spacími pytli nebo přikrývkami; osvětlení, hygienická zařízení; dodávka pitné vody; Nasazení — připravenost k odjezdu nejpozději do 12 hodin po přijetí nabídky poskytnutí pomoci; - mise by měla trvat nanejvýš 4 týdny

57 Evropské moduly CO 12. Chemická, biologická, radiologická a jaderná detekce a odběr vzorků (CBRN) provádět/potvrzovat počáteční posouzení, včetně popisu nebezpečí nebo rizika; vymezení zamořené oblasti; posouzení nebo potvrzení již zavedených ochranných opatření. Hlavní složky — mobilní chemická a radiologická polní laboratoř; Nasazení — připravenost k odjezdu nejpozději do 12 hodin po přijetí nabídky poskytnutí pomoci.

58 Evropské moduly CO 13. Vyhledávání a záchranné práce v podmínkách CBRN (chemické, biologické, radiační nebo nukleární ohrožení) specializované vyhledávání a záchranné práce za použití ochranných oděvů. nepřetržité nasazení po dobu 24 hodin. Hlavní složky materiál k označování; bezpečné uchovávání odpadu; zařízení pro dekontaminaci; osobní a ochranné vybavení technické vybavení pro tlumení rizika a jeho neutralizaci. Nasazení — připravenost k odjezdu nejpozději do 12 hodin po přijetí nabídky poskytnutí pomoci.

59 Týmy pro technickou pomoc
 Týmy pro technickou pomoc by měly provádět • podpůrné administrativní činnosti; • podpůrné činnosti v oblasti telekomunikace; • podpůrné činnosti v oblasti zásobování; • podpůrné činnosti v oblasti dopravy na místě. Mají mít schopnost pomáhat posuzovacímu a/nebo koordinačnímu týmu a centru koordinace operací na místě nebo se spojit s modulem civilní ochrany, Nasazení — připravenost k odjezdu nejpozději 12 hodin po obdržení žádosti o poskytnutí pomoci.“

60 FINANČNÍ NÁSTROJ CO Rozhodnutím Rady EU ze dne 5. března 2007, o zřízení finančního nástroje pro civilní ochranu (2007/162/ES, Euratom) byl vytvořen systém finančního zabezpečení Civilní ochrany. Důvody přijetí tohoto rozhodnutí byly: zřízení Mechanismu CO vytvoření nástroje na jehož základě může být poskytována finanční pomoc, a to jako příspěvek ke zlepšení účinnosti odezvy na závažné mimořádné události, i jako příspěvek k posílení opatření prevence a připravenosti na všechny druhy mimořádných událostí, (v praxi jde o finanční zajištění použití Mechanismu CO)  Toto rozhodnutí platí od 1. ledna 2007.

61 FINANČNÍ NÁSTROJ CO Toto rozhodnutí stanoví pravidla poskytování finanční pomoci pro: a) akce v oblasti mechanismu CO, b) opatření k předcházení nebo snížení účinků MU c) akce určené k posílení připravenosti Společenství reagovat na mimořádné události, včetně akcí pro zvyšování informovanosti občanů EU. stanoví zvláštní ustanovení pro financování určitých dopravních zdrojů v případě závažné mimořádné události k usnadnění rychlé a účinné odezvy na takovou událost. Zohledňuje potřeby izolovaných,nejvzdálenějších a jiných regionů nebo ostrovů Společenství v případě MU.

62 FINANČNÍ NÁSTROJ CO Tento finanční nástroj se vztahuje: na opatření prevence a připravenosti na všechny druhy mimořádných událostí uvnitř Společenství na akce zaměřené na poskytnutí pomoci v odezvě na okamžité následky závažné mimořádné události bez ohledu na její povahu, Provádí se prostřednictvím mechanismu, uvnitř nebo vně Společenství, je-li podána žádost o poskytnutí pomoci v souladu s mechanismem.

63 FINANČNÍ NÁSTROJ CO Finanční pomoc v oblasti prevence a připravenosti je poskytována: a) studie, průzkumy, modelování a vytváření scénářů b) odborná příprava, cvičení, semináře, výměna expertů c) opatření pro informování a vzdělávání veřejnosti d) zachování funkcí zajišťovaných MIC e) mediální opatření podporující zviditelnění odezvy EU f) vývoj systémů detekce a včasného varování g) vytvoření a údržba bezpečného společného komunikačního a informačního systému pro případy mimořádných událostí (CECIS) h) činnosti monitorování, posuzování a hodnocení;

64 FINANČNÍ NÁSTROJ CO Finanční pomoc v oblasti odezvy: a) vysílání odborníků na vyhodnocování a koordinaci b) podpora členských států v získání přístupu ke zdrojům vybavení a dopravy c) doplnění dopravy poskytované členskými státy financováním dalších dopravních zdrojů nezbytných k zajištění rychlé odezvy

65 FINANČNÍ NÁSTROJ CO druhy finančních opatření - granty nebo veřejné zakázky finanční referenční částka pro provádění nástroje na období let 2007 až 2013 se stanoví na EUR v běžných cenách.  akce financované na základě Mechanismu CO se pravidelně monitorují,aby byl sledován stav a efektivita jejich provádění. rozhodnutí platí od do je určeno členských státům.

66 INFORMAČNÍ SYSTÉMY A PROJEKTY EU
Pro předávání informací a pro včasné varování o MU v  EU slouží nástroje využíváné i v rámci Mechanismu CO. Např.:  NEDIES – (přírodní a environmentální pohromy). Jde o celoevropskou statistiku katastrof. OASIS - Projekt jehož cílem je definovat a vytvořit informační a komunikační technologii (ICT) pro systém krizového řízení.  E-CALL - Automatizované tísňové volání z vozidel doplněné o automatický přenos identifikačních a lokalizačních údajů. GALILEO - Evropský navigační systém Galileo je civilní družicový navigační systém. Je alternativou k americkému armádou kontrolovanému navigačnímu systému GPS a ruskému navigačnímu systému GLONASS.

67 INFORMAČNÍ SYSTÉMY A PROJEKTY EU
Systémy rychlého varování. Např.  CECIS Je uzavřený SW komunikační systém provozovaný Monitorovacím a informačním střediskem (MIC) EU. Jde o přenos informací o mimořádných událostech. BICHAT - systém rychlé výstrahy pro biologickou a chemickou hrozbu.  ADNS - systém hlášení výskytu nákaz u zvířat.  CIWIN - varovná informační síť kritické infrastruktury. Je součástí Evropského programu ochrany kritické infrastruktury (EPCIP).

68 Monitorovací a informační středisko EU (MIC)
Podporuje vzájemnou spolupráci při organizování pomoci zemí postižených katastrofou. K jeho charakteristice patří: jeho služby jsou k dispozici 24 hodin denně, slouží Mechanismu CO - ČS a Komisi EU, využívá společný komunikační a informační systém pro případy MU (CECIS);

69 NATO a CIVILNÍ OCHRANA

70 NATO V organizaci NATO je pojmu civilní ochrana (ochrana obyvatelstva) nadřazen pojem civilní nouzové plánování. V rámci Vyššího výboru pro civilní nouzové plánování (SCEPC) existuje řada výborů. Těmito výbory jsou: Plánovací výbor pro civilní letectví (CAPC) Plánovací výbor pro povrchovou vnitrozemskou dopravu (PBIST) Plánovací výbor pro námořní dopravu (PBOS)

71 NATO Plánovací výbor pro civilní komunikace (CCPC)
Plánovací výbor pro průmysl (IPC) Plánovací výbor pro potraviny a zemědělství (FAPC) Společný zdravotnický výbor (JMC) Výbor pro civilní ochranu (CPC= Civil Protection Comittee)

72 NATO ČR se stala členskou zemí NATO v roce 1999
jako kandidátská a později členská země NATO mohla přímo získávat zkušenosti při jednáních všech výborů SCEPC, zejména CPC. Tyto zkušenosti byly využity při transformaci CO v ČR. Společně zpracovávané dokumenty CPC měly jen doporučující charakter (na rozdíl od EU) přesto se začaly realizovat a to proto, že po obvykle dlouhodobých jednáních se staly jakýmsi společným názorem všech zúčastněných.

73 NATO K problémům řešeným v CPC patřilo například:
Řešení problematiky informování veřejnosti před a po vzniku mimořádných událostí Příprava nezávazných směrnic k řešení problematiky chemických, biologických, radiologických a jaderných zbraní, materiálů a prostředků (CBRN=C-chemical,B-biological,R-radiological, N-nuclear)

74 NATO Výbor pro CO NATO vytvořil:
„Skupinu expertů pro varovací a detekční systémy“ (GOEWDS) řešila problematiku CBRN, ale i k další problémy týkající se varování obyvatelstva, Organizovala procvičování přenosu informací o mimořádných událostech s použitím CBRN (pravidelná mezinárodní cvičení INTEX)

75 NATO Do působnosti CPC patří péče o EADRCC.
/Euro(E) atlantické(A) středisko (C) pro koordinaci (C) pomoci (R) při katastrofách(D)/. Má obdobnou funkci jako MIC EU v minulosti sehrávalo EADRCC významnější roli než MIC bylo k dispozici 24 hodin denně, k dispozici bylo neustále několik osob ve službě (4-5) a středisko bylo vybaveno nezbytnými komunikačními prostředky. Např. pomoc při povodních v ČR v roce 2002 byla zajišťována EADRCC. Situace se „změnila“ po přijetí Mechanismu CO a finančního nástroje EU

76 NATO Opatření civilní ochrany (ochrany obyvatelstva) je obsaženo v pravidelně vydávaném dokumentu (každé 2 roky) a tím je“ Ministerská směrnice civilního nouzového plánování je vydávaná na 2 roky.

77 ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ
V rámci OSN (UN) řeší problematiku ochrany obyvatelstva: „ Odbor pro humanitární záležitosti OSN“ (UN-OCHA). Má sídlo v Ženevě. při řešení mimořádných událostí spolupracuje s MIC EU i EADRCC NATO.