STÁTNÍ SEKTOR Zpráva z výzkumu

Prezentace na téma: "STÁTNÍ SEKTOR Zpráva z výzkumu"— Transkript prezentace:

1 STÁTNÍ SEKTOR Zpráva z výzkumu
VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ a VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE MEDIAN, Národních hrdinů 73, Praha 9, tel.: , fax: , http: // oficiální partner KANTAR MEDIA GROUP pro Českou republiku STÁTNÍ SEKTOR Zpráva z výzkumu Praha, červenec - září 2008 Zpracováno pro:

2 Metodologie I. Metodologie: CAWI (vyplnění dotazníku na internetu) s telefonickou podporou Respondent byl nejprve telefonicky osloven s nabídkou účasti ve výzkumu speciálně vyškolenými telefonními operátorkami. Po získání jeho souhlasu s výzkumem (po rekrutaci) mu byl em zaslán unikátní odkaz na webový dotazník. Po kliknutí se dotazník respondentovi zobrazil automaticky v počítači. Odpovědi respondent zaznamenával samostatně ve svém tempu do počítače. Program sám kontroloval správnost filtrů a logických vazeb = kvalitní data. V Medianu byla zřízena speciální podpůrná telefonní linka a ová adresa, na kterých se v průběhu celého období dotazování zodpovídaly veškeré dotazy respondentů. Radilo se jim, jak správně vyplňovat, jak se zpětně dostat k poslednímu místu v dotazníku, pakliže z nejrůznějších důvodů dotazník přerušili a nedokončili. V případě, že respondent přislíbil účast ve výzkumu a dotazník nezačal vyplňovat, byl znovu po určitém čase kontaktován telefonicky a požádán opět o vyplnění dotazníku. Zkušenost z terénních prací: ze 100 oslovených respondentů jich v průměru 50 přislíbí účast ve výzkumu na základě telefonické rekrutace, 25 respondentů skutečně začne dotazník vyplňovat a pouze 15 respondentů úspěšně dotazník dokončí celý. Důvody: vysoce exponovaná cílová skupina (ředitelé, vedoucí), období prázdnin a dovolených, poměrně dlouhý, sofistikovaný a náročný dotazník, který vyžadoval hlubokou znalost práce v dané instituci. - 2 - 2

3 Metodologie II. Cílová skupina:
Ředitelé (vedoucí) příspěvkových organizací v ČR pečující o ohrožené děti. Vedoucí odborů či oddělení sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) KÚ a MÚ. Sociální pracovníci (pracovnice) z PO i OSPOD nebo pracovníci sociálně právní ochrany. Termín dotazování: – Lokalita dotazování: celá Česká republika Průměrná délka vyplnění celého dotazníku: 45 minut Poznámka: Dotazník se skládá z částí A – informace o respondentovi, B – informace o instituci, C – názory respondenta. Na dotazník mohlo odpovídat více vybraných pracovníků jedné instituce, přičemž část B (týkající se stejné instituce) mohl vyplnit pouze jeden z nich. Do souhrnných výsledků části B je tudíž každá instituce zařazena jen jednou, zatímco ve výsledcích částí A a C jsou zahrnuty odpovědi všech respondentů. Počet respondentů, kteří vstoupili do výzkumu: 297 Počet respondentů, kteří dotazník dokončili celý: 229 (část ABC, nebo AC) Počet dotázaných institucí: 191 (část B): Příspěvkové organizace: 71 Úřady:120 - 3 - 3

4 Struktura výběrového vzorku
POČET RESPONDENTŮ / POČET INSTITUCÍ 229 / 191 LIBERECKÝ 10 / 7 ÚSTECKÝ 16 / 16 KARLOVARSKÝ 8 / 7 KRÁLOVÉ- HRADECKÝ 17 / 13 PHA 12 / 11 STŘEDOČESKÝ 24 / 15 PARDUBICKÝ 15 / 15 PLZEŇSKÝ 9 / 8 MORAVSKO-SLEZSKÝ 21 / 13 VYSOČINA 20 / 19 OLOMOUCKÝ 16 / 15 JIHOČESKÝ 13 / 13 ZLÍNSKÝ 16 / 12 JIHOMORAVSKÝ 34 / 27 - 4 - 4

5 Shrnutí I. HLAVNÍ PROBLÉMY DĚTÍ: PRÁCE PO A OSPOD – ODDĚLENÁ ZJIŠTĚNÍ
Pracovníci státních institucí uvádějí spontánně jako hlavní problém současnou nestabilitu rodiny, její nevyzrálost, nefunkčnost a častou rozvodovost. Následují: nejednotnost a nepružnost legislativy a metodiky v oblasti péče o ohrožené děti, nejasné kompetence mezi rezorty, nezájem veřejnosti o problematiku a přetíženost pracovníků OSPOD. Z konkrétních sledovaných problémů v části C je asi polovina hodnocena jako závažná a s řešením naprosté většiny problémů jsou respondenti nespokojeni (kromě kvality práce a kvalifikace OSPOD – zde se respondenti mírně chválí). Analýza ukazuje, že státní instituce vidí nejpalčivější problémy zejména v oblastech: Vstup dětí z ústavní a pěstounské péče do života. Nízký počet pracovníků OSPOD. Pomalost rozhodování soudů. Nedostatečnost prevence a sanace rodiny ze strany státu. Následuje: Málo pěstounských rodin a Legislativa v oblasti obecně. PRÁCE PO A OSPOD – ODDĚLENÁ ZJIŠTĚNÍ Příspěvkové organizace: pracují v průměru s kapacitou 40 – 50 míst pro klienty, nejčastěji se věnují řešení konkrétních problémů dětí, finanční prostředky získávají většinou z dotací krajských úřadů a s penězi vycházejí s určitými potížemi či bez problémů. OSPOD: věnují se (ze zákona) sociálně právní ochraně dětí, téměř polovinu jejich pracovního času tvoří jednání s klienty ať již na pracovišti nebo v terénu, jejich hlavními klienty jsou ohrožené rodiny (sociálně slabé, v obtížné životní situaci), nejčastěji podávají soudu návrhy upravující práva a povinnosti rodičů k nezletilým. - 5 - 5

6 Shrnutí II. PRÁCE STÁTNÍCH INSTITUCÍ - SPOLEČNÉ ZÁVĚRY
Ve zkoumaných státních institucích pracuje v průměru 15 kvalifikovaných pracovníků a pouze 3 nekvalifikovaní. I ve státním sektoru se projevuje tlak na zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Instituce poskytují prakticky všem svým zaměstnancům základní školení, dvě pětiny pracovníků se dále průběžně vzdělávají ve své instituci i samostatně. Pod odborným vedením prostřednictvím metod supervize pracuje pouze čtvrtina respondentů (výrazně častěji pracovníci PO než OSPOD). Se syndromem vyhoření a obranou proti němu pracují dvě pětiny institucí (opět výrazně častěji PO). Systém, jak pracovat s případnými stížnostmi, je vypracován ve třech čtvrtinách dotázaných institucí (toto je poměrně dobře řešeno). Naproti tomu metodika je používána v mnohem méně institucích: odbornou metodiku pro práci s cílovou skupinou mají pouze dvě pětiny dotázaných institucí, metodiku řízení organizace necelé dvě pětiny a projektovou metodiku dokonce pouze sedmina institucí, které se zúčastnily výzkumu. - 6 - 6

7 Shrnutí III. SPOLUPRÁCE S NEZISKOVÝMI ORGANIZACEMI
Spolupráce s NO existuje: S NO spolupracují téměř dvě třetiny státních institucí (bez signifikantních rozdílů, zda se jedná o PO či úřad). Většina institucí spolupracuje s místními (lokálními) NO. Nejčastěji byla zmíněna spolupráce s FOD, nejrůznějšími Charitami a NTM. Ti, kdo spolupracují, většinou spolupracují s několika NO a se spoluprací jsou spokojeni. Co se týče hodnocení přínosu NO do oblasti řešení problémů ohrožených dětí jsou oceňovány zejména: Přínos nestátních peněz, Řešení konkrétních případů a Náhradní rodinná péče. Přínos NO do dalších oblastí Oblast sanace rodiny Oblasti prevence, Péče o děti při vstupu do života a Metodiky péče o ohrožené děti, významně lépe vidí pracovníci OSPOD než představitelé PO. Příspěvkové organizace jsou k práci NO v těchto oblastech celkově kritičtější než OSPODi. NO by měly Více spolupracovat s OSPODy, se státním sektorem, dále Zlepšit práci v terénu, přímo s rodinami a Zaměřit se na prevenci neboli předcházení problémů – to jsou nejčastěji spontánně zmiňované náměty na činnosti NO, které by měly dělat, ale nedělají. Zlepšení práce v terénu významně více akcentují PO než OSPODi. Z konkrétních nabídnutých činností, které by měly NO dělat, je na prvním místě Prevence závislostí, následuje Primární prevence (aktivní osvěta prosazující a chránící zdravý styl života a začleńování do společnosti) a konečně Následná péče (programy pro děti opouštějící ústavní péči). - 7 - 7

8 Analýza vztažená k osobě respondenta: Struktura vzorku respondentů – část A Názory a postoje respondentů – část C - 8 -

9 Struktura respondentů I.
Pohlaví respondenta: Věk respondenta: % ženy muži % Vzdělání respondenta min=23 let, max=62 let, Ø =43 let % Všichni respondenti mají přinejmenším SŠ vzdělání s maturitou. V dalším vzdělávání pokračuje 38% respondentů. 81% respondentů uvedlo, že sleduje novou českou literaturu věnující se problematice dětí. 28% respondentů sleduje odbornou zahraniční literaturu na toto téma. SOUČET = 100% - 9 - 9

10 Struktura respondentů II.
A00. V kterém typu instituce pracujete? A01. V instituci nyní pracujete jako: % Příspěvková organizace SOUČET = 100% Odbor soc.v. KÚ nebo OSPOD MÚ % A02. Jak dlouho se věnujete problematice dětí? min=0,5 let, max=40 let, Ø =15 let % A03. Jak dlouho se věnujete problematice dětí v této instituci? min=0,1 let, max=36 let, Ø =9 let % - 10 - 10

11 Hlavní problémy I. N=229 12 nejčastěji uváděných spontánních odpovědí
C01. Napište, prosím, 3 hlavní problémy, které v oblasti ohrožených dětí vidíte: (souhrn) Signifikantní (významné) rozdíly mezi představiteli PO a OSPODy jsou u problémů: 1. nezájem okolí, veřejnosti, neoznamování případů (jeden ze 3 hlavních problémů pro 21% úředníků a pouze 9% PO), 2. přetíženost pracovníků OSPOD (jeden ze 3 hlavních problémů pro 21% úředníků a pouze 7% PO), 3. nedostatek práce s rodinou při vzniku krize (jeden ze 3 hlavních problémů pro pouze 7% úředníků, ale pro 24% PO), 4. nedostatek, nedůsledná prevence (jeden ze 3 hlavních problémů pro pouze 5% úředníků, ale pro 20% PO). U ostatních problémů z tohoto grafu nejsou rozdíly mezi PO a OSPODy významné. % - 11 - 11

12 Hlavní problémy II. N=229 Další spontánní odpovědi – ty, které uvedlo alespoň 11 resp. C01. Napište, prosím, 3 hlavní problémy, které v oblasti ohrožených dětí vidíte: (souhrn) Signifikantní (významné) rozdíly mezi představiteli PO a OSPODy jsou u problémů: 5. Začlenění dítěte do společnosti po odchodu z ústavní výchovy (jeden ze 3 hlavních problémů pro 22% PO a pouze 1% úředníků), U ostatních problémů z tohoto grafu nejsou rozdíly mezi PO a OSPODy významné. Muži pokládají za jeden ze 3 hlavních problémů trestnou činnost, násilí a agresivitu (15%), začlenění dítěte do společnosti po odchodu z DD (14%) a nekompetentnost pracovníků OSPOD (12%) významně častěji než ženy. - 12 - % 12

13 ZÁVAŽNOST problémů ohrožených dětí
C02. Jak závažné jsou podle Vás následující problémy u nás v ČR? N = 229 % velmi ZÁVAŽNÉ + ZÁVAŽNÉ Ø na škále 1-5 Tyto problémy označila více než polovina resp. jako závažné.

14 C03. Jak jste spokojen(a) s řešením těchto problémů v současné době?
SPOKOJENOST s řešením problémů C03. Jak jste spokojen(a) s řešením těchto problémů v současné době? N = 229 % velmi SPOKOJEN + SPOKOJEN Ø na škále 1-5 Největší spokojenost je s aspekty týkající se pracovníků OSPOD

15 Problémy v oblasti ohrožených dětí I. ROLE / ČINNOST / AKTIVITA …
Průměr odpovědí Průměr škály Průměr odpovědí Průměr škály průměrná ZÁVAŽNOST PROBLÉMU 1 – nezávažné, , 5 – velmi závažné Žádný z těchto problémů nepatří dle respondentů mezi nejožehavější problémy. průměrná SPOKOJENOST S ŘEŠENÍM 1 – nespokojen(a), – velmi spokojen(a) - 15 -

16 Problémy v oblasti ohrožených dětí II. NEDOSTATEČNOST…
Průměr odpovědí Průměr škály Ožehavé problémy Průměr odpovědí Průměr škály průměrná ZÁVAŽNOST PROBLÉMU 1 – nezávažné, , 5 – velmi závažné průměrná SPOKOJENOST S ŘEŠENÍM 1 – nespokojen(a), – velmi spokojen(a) - 16 -

17 Problémy v oblasti ohrožených dětí III. OSTATNÍ ASPEKTY
Průměr odpovědí Průměr škály Ožehavé problémy Průměr odpovědí Průměr škály průměrná ZÁVAŽNOST PROBLÉMU 1 – nezávažné, , 5 – velmi závažné průměrná SPOKOJENOST S ŘEŠENÍM 1 – nespokojen(a), – velmi spokojen(a) - 17 -

18 Analýza státních institucí – část B: Faktické údaje o instituci
- 18 -

19 Struktura dotázaných státních institucí
B02. Typ instituce: % PO: Dětské domovy, Kojenecké ústavy, Diagnostický ústav, Výchovný ústav, Azylový dům, Dětská centra, DROM, Poradna pro rodinu, Střediska sociální prevence Úřad: KÚ ze 12 krajů, OSPOD MÚ všech krajů Příspěvková organizace Úřad Na následující otázky odpovídaly pouze příspěvkové organizace (n=71): B04E. Počet míst pro klienty = kapacita: B04F. Počet klientů průměrně využívající kapacitu ročně: min=0, max=3800, Ø =164, usek Ø=54, n=62 SOUČET = 100% % B04G. Počet klientů přijatých průměrně za půl roku: n=71 min=0, max=1900, Ø =59, usek Ø=16, n=63 Téměř tři čtvrtiny dotázaných PO mají kapacitu do 50 míst. B05. Má Vaše PO podřízené pobočky? % n=71 ano ne Podřízené pobočky má jen 7 dotázaných PO. min=10, max=172, Ø =43, useknutý 5% Ø=38, n=65 - 19 - 19

20 Oblasti činností I. N=191 B06. Jakým činnostem se Vaše instituce věnuje? Počet činností, kterým se věnují: min=1, max=8, Ø =4, n=187 - 20 - 20

21 Oblasti činností II. N=191 Jakým činnostem se věnují PO? (n=71)
Jakým činnostem se věnují odbory či oddělení SPOD úřadů? (n=120) - 21 - 21

22 Hlavní činnost instituce
B08. Oblasti, do kterých spadá hlavní činnost PO: (n=71) B08. Oblasti, do kterých spadá hlavní činnost OSPOD: (n=120) Signifikantní rozdíly mezi PO a OSPODy jsou označeny šipkami. SOUČET = 100% SOUČET = 100% - 22 - 22

23 Počty pracovníků N=191 B09A. Počet kvalifikovaných zaměstnanců:
% min=0, max=200, Ø=15, n=166 B09B. Počet nekvalifikovaných zaměstnanců: % min=0, max=36, Ø=3, n=166 - 23 - 23

24 Vzdělávání a supervize pracovníků
B10A. Poskytujete svým pracovníkům nějaké vzdělávání? B10D. Pracujete se syndromem vyhoření a obranou proti němu? % % B10D. Signifikantní rozdíly mezi PO (ano 55%) a OSPODy (ano 34%). Profil projektu B10B. Pracují Vaši pracovníci pod odborným vedením prostřednictvím metod supervize? n=46 NE % B10C. Pod kterým druhem supervize Vaši pracovníci pracují? neuvedeno ANO Pokud ANO (n=46): B10B. Signifikantní rozdíly mezi PO (ano 38%) a OSPODy (ano uvedlo pouze 16%).

25 Profil projektu Práce instituce N=191
B11. Má Vaše instituce nějaký systém, jak pracuje s případnými stížnostmi? B13. Aplikujete při práci výstupy good practices (jak domácí tak zahraniční)? V těchto otázkách nejsou mezi PO a OSPODy žádné signifikantní rozdíly. Profil projektu B12. Používáte v práci Vaší instituce nějakou metodiku …?

26 Spolupráce s neziskovými organizacemi
B40. Spolupracujete ve své činnosti s nějakou neziskovou organizací? B41. S kterými NO spolupracujete? (spontánní odpovědi, v grafu pouze ty NO, které jmenovalo alesp. 8 institucí) Pokud ANO (n=122): % S NO spolupracují téměř dvě třetiny státních institucí (bez signifikantních rozdílů, zda se jedná o P0 či úřad). Ti, kdo spolupracují, většinou spolupracují s několika NO a se spoluprací jsou ve velké většině spokojeni. ANO min=1, max=5, Ø =3, n=122 B42. Ohodnoťte spolupráci s NNO na škále: 1=zcela nespokojen(a), …, 4=velmi spokojen(a) Průměr v rozmezí 3,0–3,5 NE % n=122 Špatné průměrné hodnocení – nižší než 3 Výborné průměrné hodnocení - 3,5 a lepší neuvedeno

27 Finanční prostředky – PO I.
N=71 pouze příspěvkové organizace B18. Jakým způsobem získáváte finanční prostředky pro činnost Vaší organizace? % Počet zdrojů, odkud získávají PO finance (ano, opakovaně + ano, sporadicky): min=1, max=8, Ø =4, n=57

28 Finanční prostředky – PO II.
N=71 pouze příspěvkové organizace B19. Jak byste % rozdělil(a) Váš roční objem prostředků z hlediska původu peněz? B21. S Vašimi současnými finančními prostředky vycházíte: PO sice čerpají (opakovaně či sporadicky) peníze od sponzorů a nadací, ale % podíl těchto zdrojů na celkových financích PO je nízký. Průměrný model rozdělení celku 100% = celkové příjmy PO. SOUČET = 100% Ø = Kč, n=28 (ti, co uvedli přesně) B20. S jakým finančním objemem ročně hospodaříte? % - 28 - 28

29 Analýza státních institucí – část B:
(vztažená k osobě respondenta vyplňující tuto část) Práce respondenta v instituci Postoj respondenta k neziskovému sektoru - 29 -

30 Práce respondenta v instituci I.
B17. Počet konkrétních případů dětí, které řeší respondent osobně v průměru měsíčně: Všichni (N=223): min=0, max=720, Ø =25, usek Ø=16, n=180 PO (n=75): OSPOD (n=148): Signifikantní rozdíly mezi PO a pracovníky OSPOD jsou označeny stejně barevnými elipsami. - 30 - 30

31 B31. Kolik % svého měsíčního času věnujete následujícím činnostem?
Práce respondenta v OSPOD II. N=148 pouze OSPOD KÚ nebo MÚ B30. Kolik % svého měsíčního času věnujete následujícím cílovým skupinám? B31. Kolik % svého měsíčního času věnujete následujícím činnostem? SOUČET = 100% SOUČET = 100% n = 117 % n = 117 Jiné: žadatelé o NRP, osvojení, rodiny ve finanční tísni, exekuce, vlastní oddělení,… Průměrný model rozdělení měsíčního pracovního času respondenta -úředníka. (Do zpracování těchto grafů vstoupili pouze ti respondenti, kteří 100% svého času dokázali přesně rozdělit.) Jiné: korespondence, statistiky, dotazníky, vedení oddělení, přehledy, studium, dokumentace, strategické plánování… - 31 - 31

32 Práce respondenta v OSPOD III.
N=148 pouze OSPOD KÚ nebo MÚ B32. Když vezmete Vaše návrhy podané soudu v rámci konkrétních případů, kolik % z nich patří do těchto kategorií? Průměrný model rozdělení 100% všech návrhů podaných soudu respondentem -úředníkem. Průměrní pracovníci OSPOD věnují téměř polovinu svého času jednání s klienty ať již na pracovišti nebo v terénu. Jejich hlavními klienty, kteří jim zaberou více než čtvrtinu času, jsou ohrožené rodiny (sociálně slabé, v obtížné životní situaci). Výrazně nejčastěji podávají soudu návrhy upravující práva a povinnosti rodičů k nezletilým. n = 108 SOUČET = 100% - 32 - 32

33 Hodnocení přínosu neziskového sektoru
B43. Jak byste ohodnotil(a) celkový přínos neziskového sektoru pro řešení problematiky ohrožených dětí v následujících oblastech: % Signifikantní rozdíly mezi PO a OSPODy: Oblast sanace rodiny, provázení rodin – do řešení tohoto problému NO nic nepřináší dle 19% PO ale pouze 1% OSPODů. Naopak velice přináší dle pouze 13% PO ale 31% OSPODů. Jinak: Pracovníci OSPOD významně více vítají práci NO v této oblasti než představitelé PO. Obdobně je tomu i v Oblasti prevence, Péče o děti při vstupu do života a Metodiky péče o ohrožené děti, kdy PO hodnotí přínos NO významně slaběji než OSPODi. Ve zbylých oblastech signifikantní rozdíly nejsou. - 33 - 33

34 (až 3 možné odpovědi - souhrn)
Očekávání od neziskového sektoru I. N=223 13 nejčastěji uváděných spontánních odpovědí B44. Co byste Vy osobně očekával(a) od NO v oblasti péče o ohrožené děti a NO to nedělají? (až 3 možné odpovědi - souhrn) Signifikantní (významné) rozdíly mezi představiteli PO a OSPODy jsou u očekávání: 1. Zlepšit práci v terénu, práci přímo s rodinami, dětmi (přání 15% PO a pouze 6% úředníků), 2. Pomoci zletilým při přechodu do života – bydlení, práce (přání 8% PO a pouze 1% úředníků. U ostatních problémů z tohoto grafu nejsou rozdíly mezi PO a OSPODy významné. % - 34 - 34

35 Očekávání od neziskového sektoru II.
dovozené odpovědi B45. Které z těchto činností by podle Vás NO měly v péči o ohrožené děti dělat …? % dotázaných institucí % n=157 (bez těch, kteří neodpověděli) - 35 - 35