Kam směřujeme Inspirace z Nizozemska - dobrá praxe v péči o duševně nemocné v Nizozemsku, výstupy Č-NL spolupráce Ing. Alena Vašků, workshop Otrokovice.

Prezentace na téma: "Kam směřujeme Inspirace z Nizozemska - dobrá praxe v péči o duševně nemocné v Nizozemsku, výstupy Č-NL spolupráce Ing. Alena Vašků, workshop Otrokovice."— Transkript prezentace:

1 Kam směřujeme Inspirace z Nizozemska - dobrá praxe v péči o duševně nemocné v Nizozemsku, výstupy Č-NL spolupráce Ing. Alena Vašků, workshop Otrokovice projekt Partnerství pro duševně nemocné na Otrokovicku

2 Obsah prezentace Projekty spolupráce s Nizozemskem – „S uživateli sociálních služeb a nizozemskou expertízou k systémovým změnám“ Č-NL srovnávací studie (odlišnosti českého a nizozemského systému péče) Narativní výzkum u osob s duševním onemocněním v ČR (co říkají uživatelé SS) Výstupy ze stáží v NL Další produkty projektu

3 1. PROJEKTY SPOLUPRÁCE S NIZOZEMSKEM

4 Motivace a cíl projektu
AV - 23 let spolupráce s NL, mezinárodní projekty, přenos know-how a dobré praxe, stáže, metodic. práce, poradenství Projekt OPLZZ „S uživateli sociálních služeb a nizozem-skou expertízou k systémovým změnám“ ( ) Téma - problematika resocializace a zaměstnávání osob s duševním nemocněním ve spolupráci s partnerskou organizací Stichting De Boei (Eindhoven) a klienty Iskérky (Rožnov p. R.) Cíl - identifikovat typové problémy cílové skupiny ve vztahu k  pracovnímu uplatnění a s využitím Č-NL expertízy, srovnávacích analýz a zkušeností uživatelů navrhnout opatření k řešení těchto problémů v ČR

5 Bariéry vstupu duševně nemocných na trh práce v ČR
Stigmatizace - ze strany společnosti vnitřní (sebestigmatizace) Cyklický charakter chronické duševní nemoci latentní hrozba zhoršení zdravotního stavu znemožňuje kontinuitu zaměstnání, vede k přetrhání sociálních a společenských vazeb a zhoršení ekonomické situace Snížená pracovní kapacita a výkon Ztráta sociálních a ekonomických jistot a možnosti samostatného bydlení Nedostatečná nabídka sociálních služeb Chybějící multidisciplinární přístup Sociální izolace a nečinnost přispívá ke zhoršení zdravot. stavu - společenská pasivita je pro systém dražší řešení!

6 Řešení problémů - proč „s uživateli“ (klienty)?
uživatel je expert se schopnostmi a znalostí svého problému, stává se spoluřešitelem, odborníkem z praxe v projektu pracoval 5členný tým expertních klientů (osoby s vlastní zkušeností s psychickou nemocí) spolupráce na české straně: Psychiatrická nemocnice v Kroměříži, zaměstnavatelé, Úřad práce ve Zlíně, ÚPČR, MPSV, MZČR spolupráce na nizozemské straně: partnerská organizace De Boei z Eindhovenu, regionální léčebna Eindhoven, ÚP a reintegrační agentury /soc. firmy, NL experti, NL supervizor

7 Inovativnost projektu
a) klient sám se podílí na řešení svého problému, je expertem se zkušeností, může radit ostatním b) systémové změny se připravují „zezdola“, za účasti těch, kterých se týkají c) spojení zkušeností expertních klientů se zkušenostmi špičkových odborníků d) využití dlouhodobých zkušeností partnerské organizace De Boei (23 leté zkušenosti) e) prolnutí zdravotní a sociální péče (nemoc – otázka zdravotní péče, aktivizace a návrat do společnosti – otázka sociální péče), nutná spolupráce obou složek

8 Dílčí produkty projektu
úvodní srovnávací studie (rámcové srovnání českého a NL systému poskytování sociálních služeb) případové studie – narativní výzkum u klientů (s cílem zmapovat typové problémy osob s duševním onemocněním v ČR), vlastní metodika výzkumu, výzkum u zaměstnavatelů srovnávací analýza (zjistit, jak tyto problémy řeší v NL a navrhnout, jak je můžeme řešit v ČR) manuály zaměstnanosti (CO zvládneme? JAK nás zaměstnáte? PROČ musíme změnit systém? KDE s námi ušetříte?) mezinárodní stáže (zaměstnanost z pohledu klientů, zaměstnanost z pohledu firem)

9 2. ÚVODNÍ SROVNÁVACÍ STUDIE PROJEKTU

10 Srovnávací kritérium: Řízení zdravotních a sociálních služeb
Česká republika: Oddělené řízení a financování zdravotní a sociální péče (MPSV, MZČR), nedostatečná spolupráce Nizozemsko: Zdravotní i sociální služby jsou řízeny jedním ministerstvem = Ministerstvo veřejného zdravotnictví, prosperity a sportu Pozn.: Ministerstvo sociálních věcí a zaměstnanosti řeší v NL pouze oblast sociálních dávek (práce, mzdy, důchody), nikoli však sociální služby

11 Srovnávací kritérium: Legislativní úprava sociálních služeb
Česká republika: Zákon č. 108/2006 Sb. – nevyjasněná odpovědnost: zákon stanovuje kritéria pro registraci, neřeší však, kdo za poskytování sociálních služeb zodpovídá zákon specifikuje služby poskytované bezplatně, neřeší však, kdo je poskytovatelům uhradí ze zákona nevyplývá přímá povinnost pro obce Nizozemsko: sociální péči upravují dva zákony: Všeobecný zákon pro specializovanou péči AWBZ – dlouhodobá péče využívající služeb registrovaných poskytovatelů Zákon o sociální podpoře obcí WMO (Pozn: zdravotní péči upravuje Zákon o zdravotním pojištění ZvW)

12 Srovnávací kritérium: Nárok uživatele na poskytnutí služby
Česká republika: uživatel nemá zákonný nárok na poskytnutí sociální služby (s výjimkou příspěvku na péči) Nizozemsko: nárok je ukotven v zákoně o dlouhodobé péči AWBZ sleduje individuální potřebu konkrétního uživatele nárok na péči (balíček péče „ZPP“) uplatní uživatel u poskytovatele služeb, kterému službu uhradí pojišťovna dlouhodobé péče! pojištění dlouhodobé péče existuje v NL vedle zdravotního a sociálního pojištění!

13 Srovnávací kritérium: Financování sociálních služeb
Česká republika: Multizdrojové financování, není garantováno státem pouze cca 20% ze SR – bez právního nároku, dále zdroje EU přerozdělované prostřednictvím MPSV a krajů (granty, dotace - dočasné řešení) příspěvky obcí, sponzoři, dary aj. Nizozemsko: Financování garantované státem zdroje vyplývají z povinného pojištění dlouhodobé péče – daňový poplatník odvádí 14% z hrubého příjmu

14 Srovnávací kritérium: Dopad financování na rozvoj služeb
Česká republika: nulová garance příjmu, neumožňuje dlouhodobě plánovat systém je nestabilní, demotivující, nepodněcuje udržitelný rozvoj dopad na personální politiku značné úsilí věnováno vně organizace (fundraising na úkor času ke zkvalitnění péče) Nizozemsko: systém umožňuje větší stabilitu a kontinuitu fundraising přispívá k rozvoji organizace, není však většinou podmínkou jejího přežití tlak na ekonomické úspory - důraz na soběstačnost, pomoc osob z nejbližšího okolí, využití dobrovolníků

15 Trendy ve vývoji psychiatrické péče v Nizozemsku
Komplexnost péče (vstupem do systému péče se řeší nejen nemoc, ale i práce, vztahy, bydlení – co nejrychlejší návrat do přiroz. prostředí) Multidisciplinární týmy (psychiatr, psycholog, terapeut, sociální pracovník / případový manažer, peer pracovník) Peer pracovníci vytvářejí za podpory odborníků vlastní školící programy (v léčebně GGZE Eindhoven absolvuje každý nový pracovník školení vedené peer pracovníky – jednotná vize, sdílená filozofie) Důraz na komunitní péči - psychiatrická oddělení všeobecných nemocnic (prvovstupy) , krizová lůžka (24 hod, intervence, příp. týdenní pobyt) - FACT týmy (asertivní komunitní týmy, terénní péče, 80% pracovního času s klienty) Snížení podílu ústavní (lůžkové) péče - budoucí trend: v ústavních zařízeních pouze osoby ohrožující sebe nebo okolí (také ekonomické důvody)

16 Ochrana práv uživatelů v Nizozemsku
Filozofie ozdravného procesu a) rovnost přístupu (vedení-klient-zaměstnanec-peer pracovník), důležitý je názor každého, zpětná vazba b) důraz na využití potenciálu a schopnosti klienta c) hledání nových rolí a příležitostí v nemocí d) sebeaktivace a posilování (empowerment), program „Uzdrav se sám“, důraz na vlastní zodpovědnost Ochrana práv v Nizozemsku – 4 roviny ze zákona: a) rada uživatelů (v De Boei i léčebně GGzE) b) kontrolní komise (řeší stížnosti) c) „trust person“ (nezávislý „ombudsman“) d) family organization (organizace sdružující rodinné příslušníky klientů) sídlí a je aktivní v léčebně Eindhoven

17 3. NARATIVNÍ VÝZKUM PROJEKTU

18 Cíle výzkumu Hlavní cíl: podklad pro posouzení zaměstnavatelnosti osob s duševním onemocněním a formulaci podmínek pro zaměstnávání cílové skupiny (dílčí materiál pro další fáze projektu - pohled cílové skupiny) Dílčí cíle – identifikovat: 1. silné stránky a příležitosti pro zaměstnavatelnost slabé stránky a problémy ve vztahu k zaměstnávání motivace cílové skupiny ke vzdělávání a práci

19 Metodika Metoda: narace, polostrukturované rozhovory se strukturovaným jádrem (vlastní Metodika výzkumu!) Výzkumný vzorek: 21 respondentů (14 Iskérka, 6 PLKM, 1 kontrolní), pestrost z hlediska věkové a vzdělanostní struktury (27 až 62 let, všechny úrovně vzdělání) Dvojí postavení klienta v rámci výzkumu: klient – respondent klient – výzkumník/tazatel (pod vedením sociologa) Fáze: sběr dat (diktafonové nahrávky, přepis), zpracování (analýza: 3 tematické celky, 19 kategorií odpovědí), interpretace výstupů (dle stanovených cílů)

20

21 Sledované oblasti - kategorie
1. Demografické údaje Zájmy, vzdělání Sociální vztahy 4. Stigmatizace Pomoc poskytovatelů sociálních služeb 6. Nemoc a léčba 7. Hospitalizace 8. Adaptace po hospitalizaci Spolupráce léčebny na zlepšení zaměstnanosti 10. Vliv nemoci na zaměstnání

22 Sledované oblasti - kategorie
11. Ekonomická situace, současné zaměstnání, invalidní důchod Zkušenost se zaměstnavateli Pomoc úřadu práce Pracovní omezení vzhledem k onemocnění Pomoc v zaměstnání z pohledu respondenta Přání respondenta, očekávání v pracovní činnosti Doporučení pro stabilizaci zaměstnání Silné stránky respondenta – sebereflexe Čím nemoc respondenta posílila

23 Zjištění narativního výzkumu
CÍL 1: SILNÉ STRÁNKY A PŘÍLEŽITOSTI KLIENTŮ a) osobnostní předpoklady a sebereflexe - posun hodnot s nemocí (empatie, tolerance, nové vlohy, sebepoznání) - kritická sebereflexe (jen dopolední směny, zkrácený úvazek, místní dostupnost zaměstnání) b) návrhy klientů na vnější podporu resp. (90,5%): prostředník ve vztahu k zaměstnavateli (např. klíčový pracovník na ÚP nebo u zaměstnavatele) - pomoc spolupracovníků, podpora soc. pracovníka, psycholog u zaměstnavatele

24 Zjištění narativního výzkumu
CÍL 1: SILNÉ STRÁNKY A PŘÍLEŽITOSTI KLIENTŮ c) zájem pracovat za mzdu resp. (52,4%) pracuje na zkrácený pracovní úvazek - 7 resp. (33,3%) si práci hledá - 3 resp. (14,3%) nepracuje ani si práci nehledá d) ochota k dobrovolnické práci resp.(19%) pracují jako dobrovolníci - 15 resp. (71,4%) ochotno dobrovolnicky pracovat - zdůvodnění: sociální kontakt, zvýšení sebevědomí, pocit důležitosti a užitečnosti

25

26 Zjištění narativního výzkumu
CÍL 2: SLABÉ STRÁNKY A OMEZENÍ KLIENTŮ a) stigmatizace resp. (71,4%) vnitřní stigma (sebestigmatizace) - projevy: snížené sebevědomí, pocity studu a viny za nemoc, obavy z přijetí okolí, strach ze samoty, utajování nemoci - 10 resp. (47,6%) vnější stigmatizace (společenská) - projevy: přehlížení, ztráta přátel, upozorňování na jinakost, stigmatizace rodinou (jednání jako „s nemocnými“), výčitky, urážení, na úřadech strohé jednání, u zaměstnavatelů odmítnutí po sdělení diagnózy

27 Zjištění narativního výzkumu
CÍL 2: SLABÉ STRÁNKY A OMEZENÍ KLIENTŮ b) vliv nemoci na zaměstnání - 12 resp. (51,7%) uvádí vliv nemoci na výkon zaměstnání pomalejší výkon, snížená odolnost vůči stresu, psychické a fyzické zátěži c) individuální pracovní omezení - 10 resp. (47,6%) neschopnost práce na noční směny - 8 resp. (38,1%) neschopnost práce na plný prac. úvazek - 2 resp. (9,5%) problém je dojíždění - negativní důsledky: problém získat práci, udržet si zaměstnání

28

29 Zjištění narativního výzkumu
CÍL 3: MOTIVACE K PRÁCI A VZDĚLÁVÁNÍ b) motivace k práci - výrazná motivace k práci i dobrovolnické činnosti - sociální kontakt a možnost seberealizace jsou významnější motivy než ekonomické důvody - korelace s ID a stupněm ID c) vliv zdravotní indikace - osoby bez nároku na ID existenčně nejohroženější - osoby s nárokem na 1. a 2. stupeň ID (pokles schopnosti výdělečné činnosti o 35 a 50% dle posudkového lékaře) - osoby s nárokem na 3. stupeň ID (pokles o 70%)

30 Zjištění narativního výzkumu
CÍL 3: MOTIVACE K PRÁCI A VZDĚLÁVÁNÍ a) zájem o rozšíření kvalifikace - 18 resp. (85,7%) zájem o další vzdělávání - převládá zájem o kurzy/školení: 15 resp. (71,4%), nejčastěji: IT kurz 8 resp. (38,1%), angličtina 2 resp. (9,5%), kurz pracovník v sociálních službách 2 resp. (9,5%) - zájem o soustavné vzdělávání: 3 resp. (14,3%) - VŠ - zdůvodnění: obava z dlouhodobé zátěže

31 4. ZKUŠENOSTI ZE STÁŽÍ V NIZOZEMSKU

32 KRÁTKODOBÉ MEZINÁRODNÍ STÁŽE V NIZOZEMSKU
8 mezinárodních stáží v letech 2011 – 2013 pětidenní výjezdy: 4 v NL (září 2011, září a říjen 2012, září 2013) 4 v ČR (březen 2011, březen 2012, únor 2013, listopad 2013) - problematika zaměstnávání z pohledu klientů i firem, inspirace pro práci na produktech projektu účastníci: členové TE a ŘT (Rožnov) zástupci PLKM, ÚP ve Zlíně (Kroměříž a Zlín) tvůrci politik – město Rožnov, GŘ ÚPČR, KÚZK, MZČR

33 INSPIRACE Z NIZOZEMSKA Výstupy ze stáží - pohled klientů
A. INSPIRACE Z NIZOZEMSKA Resocializační aktivity léčebny a De Boei

34 Pracovní rehabilitace v léčebně GGzE Eindhoven
Pracovní programy v areálu léčebny – zajišťuje organizace sociální péče DeBoei, která si pronajímá prostory, zajišťuje zaměstnance (často bývalé klienty – peer pracovníky), kteří koordinují program pro pacienty Duševně nemocní pracují v těchto oblastech: Infocentrum (recepce léčebny GGzE) Obchodní centrum De Boei Plaza – prodej a výroba dárkových předmětů, aranžmá a prodej květin, secondhand, občerstvení, knihařská dílna, kadeřnictví Kavárna / restaurace / klubovna Klubovna, hřiště, koncerty ZOO koutek, skleník Truhlářská dílna Opravna kol Přirozené prostředí, režim, spojení s komunitou, samofinancovatelnost programů (prodej výrobků/služeb)

35

36

37 Stichting De Boei Eindhoven - sociální služby a zaměstnávání duševně nemocných
De Boei založeno 1990, v době projektu 1000 uživatelů a 105 zaměstnanců, z toho 40 bývalí uživatelé! Aktivizační programy spoluvytvářejí samotní uživatelé, důraz na využití vlastních schopností, empowerment, špičková kvalita služeb (nyní sloučeno s léčebnou - centrem pro duševní zdraví GGZE)

38 Stichting De Boei Eindhoven – aktivizační programy a sociální podnikání
a) 5 aktivizačních center - rukodělné, vzdělávací, sportovní aj. aktivity b) 3 biofarmy - prostředkem rehabilitace je setkávání a fyzická činnost c) De Boei&deKunst - výtvarné umění a tvorba čtvrtletníku organizace, spojeno s prodejem vlastních výrobků d) De Boei Contact – projekt pro navazování vztahů vyvinutý klienty e) KlussenBus – malířstí pokojů, stěhovací práce (provozují uživatelé) f) RunBus - přeprava osob (provozují uživatelé a dobrovolníci) g) ICT - IT sítě, webmaster, poradenské centrum (provozují uživatelé) h) Centrum zapojení uživatelů - adaptace služeb potřebám klientů i) Maat - projekt pro oběti násilí a afektivního zanedbání v dětství j) Bed and Breakfast - vybudování a provoz penzionu

39 Projekty De Boei: „Kunst“ (umění) a „Kontakt“
Aktivizační projekty De Boei v centru Eindhovenu Pro klienty z De Boei a GGzE Budovu poskytla korporace sociálního bydlení

40 B. INSPIRACE Z NIZOZEMSKA Výstupy ze stáží – workshopy ve firmách

41 Úspěch v práci z pohledu NL klienta
Proč chci pracovat: a) vlastní motivace – potřeba dělat „něco užitečného“ b) snaha být nezávislý na rodině, pocit samostatnosti c) možnost poznat a naučit se něco nového, získat nové role d) pro více než polovinu dotazovaných: mít vlastní finance Co mi pomohlo k úspěchu v práci: a) podpora ze strany zaměstnavatele b) sounáležitost s kolektivem, neformální kontakty na pracovišti c) podpora peer pracovníka, sociálního pracovníka, kouče přímo u zaměstnavatele

42 Relim (Landgraaf) – reintegrační programy v regionu Jižní Limburg
Pracovní rehabilitace a tréninkové zaměstnání Klienti Relim – nejen osoby s duševním onemocněním, ale i s fyzickým a mentálním znevýhodněním, osoby bez přístřeší, drogově závislí (pracují společně) Klienti pracují v 8 dílnách, různé pracovní činnosti: kovodílna stolárna úklidové práce opravářská činnost kompletace výrobků restaurace / kantýna administrativa veřejná zeleň 500 klientů, z toho 100 zaměstnáno a 400 prac. rehabilitace a tréninková práce

43 Nadace „Fashion with a mission“, „Crazy on work“
Fashion with mission (Móda s posláním) - šicí dílna zaměstnávající přistěhovalecké ženy, které mají problém získat práci (Maroko, Angola, Afganistán apod.) - návrhy dodává mladý úspěšný návrhář Claes Iversen pod značkou „Ami-e-toi“ - šije se konfekce pro movitější klientelu Crazy on work (Zblázněni do práce) - životní příběh Ronalda Oosterhofa, bývalého klienta s vlastní zkušeností s nemocí, který je nyní ředitelem organizace zaměstnávající osoby s duševním onemocněním

44 Pracovní rehabilitace na Biofarmě
Biofarma Eersel: vlastníci tři bratři - podnikatelé, spolupracují s DeBoei i městem na farmě chovají 100 krav, vyrábějí mléčné výrobky, prodávají sýry denně přiváží RUNBUS klienty DeBoei: - pomáhají vlastním tempem s prací na farmě - vyrábějí dárkové předměty, pracují na PC, mají možnost občerstvení každému klientovi je indikován individuální rozsah péče (v rámci nároku na balíček péče ZPP – hrazeno z pojistného dlouhodobé péče)

45 Ergon – spolupráce s firmou DAF
Reintegrační firma Ergon provozuje chráněné dílny, pracovní rehabilitaci a podporované zaměstnávání Jeden z mnoha provozů Ergonu - balení náhradních dílů pro firmu DAF (DAF poskytuje prostory a strojové vybavení – tovární hala) Státní podpora na rehabilitaci a zaměstnávání znevýhodněných osob umožňuje dosáhnout konkurenceschopnou cenu Úspěšnost Ergonu – kvalitní personalistika, umisťování uchazeče dle jeho reálných schopností, postupné zvyšování nároků, škála pracovních míst (prádelna, balení, údržba zeleně), ekonomické cíle

46 Úřad práce UWV Eindhoven
Práce s klienty - zaměření na schopnosti /potenciál, koordinace „case“ manažerem - důraz na vlastní zodpovědnost a síť klienta Úřad práce v NL je mnohem aktivnější u zaměstnavatelů (job coaching, nové metody tvorby pracovních míst – job carving, podpora IPS apod.), snaha o uplatnění na otevřeném trhu práce

47 Philips Eindhoven - reintegrační projekt pro osoby s autismem
Philips - od r programy podpory zaměstnanosti znevýhodněných skupin (senioři, OZP, přistěhovalci, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací) Eindhoven – město s nejvyšším podílem autistů v Nizozemsku Trénink a zaměstnávání autistů metodou IPS: využití výjimečných schopností autistů: perfekcionismus, analytické schopnosti, výborní matematici, dobře kreslí, jeden z dvaceti má absolutní hudební sluch vyrovnání se s handicapy: chybí schopnost neverbální komunikace, upřímnost a přímost, citlivost na zvuky, potřebují jednoznačnost, strukturu při zadávání úkolů, stabilní prostředí, vlastní tempo vhodná pracovní pozice: např. test engineering (1 - 1,5 roku školení na pracovišti, IPS, intenzivní podpora – IT školení, job coach, mistr a kolektiv, psycholog z léčebny, individuální plán, podpora ÚP a obce)

48 Philips Eindhoven – úspěšnost programů
Projekt zaměstnávání autistů – 9 zaměstnáno ve Philips nebo jiných firmách, 1 pokračuje univerzitním studiem Ostatní tréninkové programy – za 30 let proškoleno celkem osob, úspěšnost uplatnění 70% !

49 C. INSPIRACE Z NIZOZEMSKA Výstupy ze stáží – systémová opatření
Reintegrační firmy kombinují různé formy podpory zaměstnanosti v rámci jedné organizace (často pro různé cílové skupiny), umožňují postupný růst: a) pracovní rehabilitace (sociální služba) b) chráněné dílny c) podporované zaměstnávání (klienti vysíláni do firem, kde pracují za podpory reintegrační firmy) d) agenturní zaměstnávání e) vyhledávání míst na otevřeném trhu práce Zaměstnávání OZP vždy se státní podporou - nárok na státní příspěvek klienta uplatní firma!

50 Systémové výstupy - shrnutí
a) odlišná filozofie zaměstnávání OZP (nikoli „zaměstnejte prosím handicapovaného“, ale: „mám schopnosti, které Vaše firma potřebuje“, tj. snaha o tržní přístup) b) komplexnost opatření - součástí reintegrace je práce, bydlení (sociální bydlení), sociální vztahy, trávení volného času c) multidisciplinární přístup - psychiatr, psycholog, soc. pracovník, peer pracovník, případový manažer, job coach

51 Systémové výstupy – shrnutí
d) větší zacílení na zaměstnavatele a na obce (společenskou odpovědnost ukládá v NL i zákon o veřejných zakázkách!) e) další nástroje podpory (kompenzace mzdy OZP státem - součástí balíčku péče ZPP, který uživatel uplatní u reintegrační firmy, daňové úlevy při zaměstnání OZP, nově i v NL povinný podíl zaměstnávání OZP 5%, umístění OZP na zkušební dobu - po tuto dobu pracovník nedostává mzdu, ale je mu vyplácena podpora v nezaměstnanosti)

52 5. DALŠÍ PRODUKTY PROJEKTU: VÝZKUM U ZAMĚSTNAVATELŮ, Č-NL SROVNÁVACÍ ANALÝZA S NÁVRHY NA ZMĚNY V ČR, MANUÁLY ZAMĚSTNANOSTI AJ. (CELKEM 17 PRODUKTŮ)

53 Kontakt Ing. Alena Vašků tel. 777 940462 e-mail: alena.vasku@vn.cz