Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0691 Číslo materiáluVY_32_INOVACE_EK019 Název školy Církevní střední odborná škola Bojkovice Husova 537, Bojkovice 68771.

Prezentace na téma: "Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0691 Číslo materiáluVY_32_INOVACE_EK019 Název školy Církevní střední odborná škola Bojkovice Husova 537, Bojkovice 68771."— Transkript prezentace:

1 Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0691 Číslo materiáluVY_32_INOVACE_EK019 Název školy Církevní střední odborná škola Bojkovice Husova 537, Bojkovice 68771 AutorRNDr. Anna Priessnitzová Vzdělávací oblastPřírodovědné vzdělávání Vzdělávací oborZáklady přírodních věd - ekologie Tématický okruh Celosvětové řešení ekologických problémů TémaGlobální ekologické problémy lidstva Ročník1. M Datum tvorby14.8. 2013 Anotace Prezentace usnadňuje žákům orientaci ve světových ekologických problémech. Motivuje je pro ekologicky šetrný způsob života. Metodický pokyn Prezentace navazuje na znalosti žáků, je vhodná k zopakování předchozího učiva, dává je do mezinárodních souvislostí. Závěrečný úkol mohou žáci vypracovat ve skupinách. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora. DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

2 Globální ekologické problémy lidstva Trvale udržitelný rozvoj

3 Globální ekologické problémy Jsou to faktory, které negativně působí na rovnováhu života na Zemi a ohrožují samotnou jeho existenci. Týkají se celého lidstva, jsou tedy globální. Dochází k ohrožení základních podmínek života (voda, půda, vzduch). Stabilitu na Zemi mohou ohrozit přírodní faktory (výbuch sopky, zemětřesení, pád meteoritu). Lidská činnost – hrubé zásahy do přírodní rovnováhy.

4 Světové ekologické problémy 1. Narušování ozonové vrstvy řídnutí a ztenčování ozonosféry (ozonové díry) Škodlivé působení UV záření na organismy. 2. Rostoucí znečišťování ovzduší roste koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, dochází k oteplování Země a změnám klimatu, tím také k ohrožení zemědělství a celé biosféry.

5 3. Skleníkový efekt - zvyšování teploty - tání Ledovců, zvyšování hladiny světových oceánů. Z toho vyplývají klimatické změny – extrémní sucha, přívalové srážky, záplavy, živelné pohromy.

6 4. Kyselé deště Do ovzduší unikají oxidy síru a dusíku, dojde k jejich oxidací a reakcí se vzdušnou vlhkostí. Vznikají kyseliny, které jsou součástí dešťových a sněhových srážek. Dochází k okyselení půdy, vodních toků, úhynu ryb, ničení lesních porostů.

7 5. Snižování úrodnosti půdy Zhutňování půd Půdní erozí chemickou degradací Ztrátou organické hmoty Zasolováním půd

8 6. Znečišťování zdrojů sladké vody Znečištění povrchových vod – živiny z polí, toxické látky – těžké kovy, organické látky, okyselování vodních toků a vodních ploch, vypouštění teplých odpadních vod do řek.

9 7. Znečišťování oceánů a moří Radioaktivní zamoření oceánů (ukládání kontejnerů s radioaktivním odpadem na mořské dno. Chemické znečištění moří většinou pochází z pevnin. Havárie ropných tankerů, těžba ropy z mořského dna, ropovody.

10 8. Ubývání lesů Příčiny: kácení tropických lesů za účelem získání půdy pro zemědělství – pole, pastviny. Dřevo jako palivo i výhodný obchodní artikl. Kácení lesů z důvodů těžby, staveb sídel, průmyslových podniků a komunikací. Ničení lesů kyselými dešti a zvyšujícím obsahem ozónu, působení škůdců – kůrovec.

11 9. Snižování biologické rozmanitosti - biodiverzity Rozmanitost života v přírodě neustále klesá, od poloviny 20. století rychlý úbytek počtu druhů, dochází k nevratným ztrátám genofondu. Značný počet druhů je akutně ohrožen vyhynutím, dá se to srovnat jen s vyhynutím druhohorních ještěrů. Vymření jednoho druhu může znamenat vymření několika dalších druhů.

12 10. Rostoucí spotřeba energie Asi 97% energie se získává z fosilních paliv, těžba a exhalace poškozují životní prostředí. Zásoby ropy na Zemi se vyčerpají za 40 let. Jaderné elektrárny – vyhořelé jaderné palivo nutné bezpečně ukládat. Ekologické energetické zdroje je nutno dotovat – zvyšují cenu energie.

13 11. Odpady – nebezpečí z odpadních látek, chemikálií a patogenních látek Roste množství odpadů jako vedlejší produkt lidské společnosti. Odpady toxické, radioaktivní, infekční. Obchodování s odpadem. Vyvážení odpady do rozvojových zemí. Ukládání odpadu na mořské dno – ohrožování ekosystémů a zdraví lidí.

14 12. Populační exploze Růst obyvatelstva ve 20.století : 1,5 miliardy v roce 1900 5 miliard v roce 1987 více než 6 miliard v současnosti. Přibývá obyvatelstvo v rozvojových zemích, zde žije 80% lidí. Stěhování za prací a obživou do velkých měst chudinské čtvrti – slumy. Snaha vlád kontrolovat porodnost. Migrace obyvatelstva, uprchlíci. Populace v USA a v Evropě stárne a vymírá.

15 Trvale udržitelný rozvoj Trvale udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby. Respektuje propojení základních oblastí života - ekonomické, sociální a ekologické. Princip dobrovolné skromnosti - zásada skromnosti jako životního názoru. Lidé žijící v skromnosti z přesvědčení nezavrhují to, čeho lidstvo dosáhlo rozvojem vědy a techniky, ale snaží se tyto plody lidského ducha užívat střídmě.

16 Bohatý Sever – chudý Jih Ve světě jsou rozdíly jak v ekonomické, sociální a kulturní sféře. Proto se dělí na bohatý Sever a chudý Jih (od počátku 70.let 20.století). Tyto pojmy vyslovil tehdejší německý spolkový kancléř W. Brandt na světovém ekonomickém fóru. Vyspělý Sever - USA, Kanada, Japonsko, Evropa a jen výjimečně země jižní polokoule: Austrálie, Nový Zéland. Nerozvinutý Jih - země, které sem patří mají nízké HDP, v ekonomice převažuje těžba surovin a zemědělství. Doprava je nerozvinutá, nízká je produktivita práce. Lidé žijí v chudobě, v nevyhovujících hygienických podmínkách, trpí podvýživou a hladem. Je zde vysoká negramotnost a nízká střední délka života.

17 Úkol: doplň k uvedeným pojmům konkrétní příklady aktivit A. Konzumní způsob života:B. Princip dobrovolné skromnosti:

18 ZDROJE: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mt_Redoubt_1244666454_ak231.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Nasa_blue_marble.jpg http://www.enviwiki.cz/wiki/Soubor:GW01.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Coryneum_01.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Basal_cell_carcinoma2.JPG http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Diesel-smoke.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kombajn_claas_tucano_430.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Anguilla_anguillaDead_Deule_citadelle_2002_06_02.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:IronInRocksMakeRiverRed.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%A9_de%C5%A1t%C4%9B http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Katrina-14629.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:20060402_waikiki_sewage.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Deepwater_Horizon_offshore_drilling_unit_on_fire_2010.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Controlled_burn_of_oil_on_May_19th.JPG http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c2/Rio_Madre_de_Dios%2C_Peru.JPG http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Sumava_Vilgus_54.JPG http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pterois_volitans_red.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rainforest_Fatu_Hiva.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kraftwerk_weisweiler.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Coal_power_plant_Datteln_1.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kohlekraftwerk_Mehrum_Windr%C3%A4der.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jakarta_slumlife15.JPG http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/81/Mixed_municipal_waste.JPG http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:PCB-labelling.jpg http://sk.wikipedia.org/wiki/S%C3%BAbor:Jakarta_slumhome_2.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/77/World-Population-1800-2100.png http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Eroze_u_Prerova_nad_Labem.jpg MUDRYCHOVÁ, Jitka, MUDRYCH, Karel: Maturitní otázky ekologie. Třebíč: Nakladatelství Radek Veselý, 1999.