Energetický management budov Jiří Karásek Fakulta stavební, ČVUT v Praze K126.

Prezentace na téma: "Energetický management budov Jiří Karásek Fakulta stavební, ČVUT v Praze K126."— Transkript prezentace:

1 Energetický management budov Jiří Karásek Fakulta stavební, ČVUT v Praze jiri.karasek@fsv.cvut.cz K126

2 Karásek 2016 2 Všeobecné trendy Environmentální aspekty budov Certifikace budov LCA, LCC EPD – zájem o svázanou energii nZEB – budovy s téměř nulovou spotřebou energie Green Public Procurement 2 Trendy v oblasti energetického managementu

3 Karásek 2016 3 Všeobecné přiblížení místa výroby energie k místu spotřeby Vyšší zájem o téma energetické nezávislosti Zvyšující se podíl OZE v budovách Zvyšující se podíl segmentu nízkoenergetického stavění Vyšší zájem investorů a uživatelů o environmentální aspekty budov 3 Všeobecné trendy

4 Karásek 2016 4 4 Environmentální aspekty budov

5 Karásek 2016 5 Emisní koeficienty paliv 5 Environmentální aspekty budov Všeobecné emisní faktory oxidu uhličitého podle vyhlášky č. 425/2004 Sb.

6 Karásek 2016 6 Příklad emisního vyhodnocení 6 Environmentální aspekty budov Area of the basement:259,3m 2 Total area:903,2 m 2 Floors: cellars and garages 4 flats Construction: concrete basement and ceramic higher floors Roof: two steel frames and timber construction Heating: total power consumption 70.0 kW

7 Karásek 2016 7 Příklad emisního vyhodnocení Ecoquantum 7 Environmentální aspekty budov

8 Karásek 2016 8 Příklad emisního vyhodnocení Ecoquantum 8 Environmentální aspekty budov

9 Karásek 2016 9 Energetické bilance 9 Annual energy balance expressed per m 2 of the façade Only using phase

10 Karásek 2016 10 Energetické bilance 10 Energy balance in LC expressed per square metre of the facade

11 Karásek 2016 11 Scénáře spotřeby energie v budovách 11 Scénář 1 - obsahující pouze regulatorní opatření Dopad regulatorních opatření ovlivňuje poklesem vývoj spotřeby energie v budovách. Úspora KSE v roce 2020 činí 10 PJ vzhledem ke srovnávacímu roku 2014.

12 Karásek 2016 12 Scénáře spotřeby energie v budovách 12 Scénář 2 - BAU – „business as usual“ Dopad scénáře BAU ovlivňuje poklesem vývoj spotřeby energie v budovách. Úspora KSE v roce 2020 činí 27 PJ vzhledem ke srovnávacímu roku 2014.

13 Karásek 2016 13 Scénáře spotřeby energie v budovách 13 Scénář 3 - Ambiciózní scénář Dopad ambiciózního scénáře ovlivňuje poklesem vývoj spotřeby energie v budovách. Úspora KSE v roce 2020 činí 33 PJ vzhledem ke srovnávacímu roku 2014.

14 Karásek 2016 14 Přináší důraz na ekonomické, environmentální a sociální důsledky vyvolané během návrhu výstavby a provozu budov. Proces certifikace je pro investora přínosný především z několika hlavních důvodů, mezi které se řadí: snižování rizika investice, marketing, snazší získání bankovního úvěru, snižování provozních nákladů, vytváření zdravého vnitřního prostředí, nástroj pro analýzu navržených řešení v kontextu udržitelné architektury, důraz na environmentální politiku. 14 Certifikace budov

15 Karásek 2016 15 Přináší důraz na ekonomické, environmentální a sociální důsledky vyvolané během návrhu výstavby a provozu budov. LEED BREEAM SBTool … 15 Certifikace budov

16 Karásek 2016 16 LEED nabízí následující hodnotící kritéria: 16 Certifikace budov LEED

17 Karásek 2016 17 BREEAM nabízí pro hodnocení tyto sub-systémy: BREEAM New Construction (nová budova), BREEAM Communities (čtvrti), BREEAM in Use (stávající budova), EcoHomes (občanská výstavba), BREEAM Refurbishment (rekonstrukce). 17 Certifikace budov BREEAM

18 Karásek 2016 18 BREEAM nabízí pro hodnocení tyto sub-systémy: BREEAM New Construction (nová budova), BREEAM Communities (čtvrti), BREEAM in Use (stávající budova), EcoHomes (občanská výstavba), BREEAM Refurbishment (rekonstrukce). 18 LCA a LCC

19 Karásek 2016 19 Zelené nakupování Zelené nakupování - proces výběru zboží a služeb zohledňující environmentální dopady v průběhu životního cyklu nakupovaného zboží a služeb. Aspekty, které se při tom berou v úvahu, jsou například recyklovatelnost, biologická rozložitelnost, materiální a energetická náročnost výroby či zdravotní nezávadnost, transportní vzdálenost od výrobce ke spotřebiteli a podobně. Zelené veřejné zakázky – proces, prostřednictvím něhož nakupují veřejné instituce zboží a služby s nižšími environmentálními dopady v průběhu životního cyklu oproti zboží či službám, které by byly standardně nakoupeny a mají stejnou funkci (Zdroj: Glossary DG Environment viz http://ec.europa.eu/environment/gpp/glossary_en.htm) 19

20 Karásek 2016 20 Zelené nakupování – legislativa EU Konkrétně směrnice obsahují možnost: Zahrnout environmentální požadavky do technických podmínek (23(3)b); specifikace se mohou odkazovat na ekoznačky (čl. 23(6)), ale musí být i uznána i jiná forma důkazu; Stanovit zvláštní podmínky pro plnění zakázky týkající se sociálních faktorů a životního prostředí (čl. 26) Požadovat důkaz o technické způsobilosti i přehledem o opatřeních v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí (čl. 48(2)f a 50) – prostřednictvím EMAS nebo jiných důkazů; Kritéria pro zadání zakázky týkající se vlastností z hlediska vlivu na životní prostředí (čl. 53). 20 Není povoleno vyžadovat, aby měl produkt konkrétní ekoznačku. Je možné však vyžadovat její kritéria. (Rozsudek Evropského soudního dvora v případu C-368/10)

21 Karásek 2016 21 Zelené nakupování – legislativa ČR Soukromé nákupy: nepodléhají zákonné regulaci přesto však lze uplatňovat firemní předpisy nebo ekologické normy (ISO či EMAS) za účelem zvyšování konkurenceschopnosti a ekonomické výhodnosti Nákupy pro veřejný sektor: jsou řízeny především Zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách 21

22 Karásek 2016 22 Legislativa ČR – Zákon č. 137/2006Sb. Umožňuje veřejnému zadavateli: stanovit technické podmínky formou požadavků na výkon anebo funkci, které mohou také zahrnovat charakteristiky z hlediska vlivu na životní prostředí (k tomu může použít podrobné specifikace, jak jsou vymezeny evropskými, národními, nadnárodními nebo jinými systémy pro udělování ekoznaček…) Základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky je: a)nejnižší nabídková cena, nebo b)ekonomická výhodnost nabídky - hodnocení podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah Dílčí hodnotící kritéria: se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky vedle nabídkové ceny zejména kvalita, technická úroveň, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení 22