Trh a tržní mechanismus Trh, rozdělení trhu. Trh  je základní prvek tržního hospodářství  je schopen za určitých podmínek koordinovat či přímo řídit.

Prezentace na téma: "Trh a tržní mechanismus Trh, rozdělení trhu. Trh  je základní prvek tržního hospodářství  je schopen za určitých podmínek koordinovat či přímo řídit."— Transkript prezentace:

1 Trh a tržní mechanismus Trh, rozdělení trhu

2 Trh  je základní prvek tržního hospodářství  je schopen za určitých podmínek koordinovat či přímo řídit ekonomické procesy  na trhu se střetává nabídka prodávajících s poptávkou kupujících a tvoří se cena

3 Členění trhu a) dle množství druhu zboží - dílčí - zabývá se pouze jedním druhem zboží – např. trh automobilů - agregátní - trh veškerého zboží

4 Členění trhu b) z hlediska územního i věcného - místní (regionální) – trh místních specialit - národní – trh určitého státu, pro který jsou charakteristické určité produkty dané zvyky, polohou státu nebo specifickými plodinami (pizza italská) - mezinárodní - evropský, americký - světový – hovoříme o vývoji cen určitých komodit na světovém trhu (např. vývoj cen ropy)

5 Členění trhu c) z hlediska předmětu koupě - trh výrobků a služeb (trh produktů) – tento trh je základní a odvíjejí se z něho procesy na ostatních trzích - trh práce, půdy a kapitálu (trh výrobních faktorů) - trh peněz (související s trhem kapitálu)

6 Další rozdělení trhu  Potenciální trh – trh všech osob mající zájem o výrobek - nereálné; ! ne každý zákazník, který má zájem o výrobek má na něj prostředky  Použitelný trh – trh zákazníků mající o výrobek zájem a jsou schopni rovněž za něj zaplatit - ! mohou zde existovat různá omezení, např. zbraně si může koupit pouze osoba, která má zvláštní povolení apod.

7 Další rozdělení trhu  Kvalifikovaný použitelný trh – trh, který bere v úvahu i omezení  Cílový trh – zaměřuje se jen na určitý segment  Podchycený trh – trh souhrnu vlastníků, kteří si koupili určitý výrobek (např. auto značky OPEL)

8 Poptávka  Zboží – jsou statky a zboží určené k prodeji ( nejsou to produkty, které obdržíte zdarma, nebo je sami vyrobíte)  Poptávka je tvořena snahou lidí uspokojit své potřeby (potřeba potravy- vytváří poptávku po mléku, máslu) poptávané množství zboží závisí na ceně (čím vyšší cena tím méně kupujících bude ochotno si zboží koupit a také méně kupujících bude mít na pořízení dostatek peněz)

9 Poptávka  znamená ochotu a schopnost spotřebitelů kupovat za určitou cenu určité množství zboží  je graficky vyjádřená křivkou poptávky, která je klesající doprava dolů

10 Poptávka  P – cena  Q – množství nabízeného zboží  D - poptávka Q D P

11 Zákon klesající poptávky  S rostoucí cenou se snižuje poptávané množství.  naneseme do grafu cenu a množství,body spojíme a vznikne křivka poptávky.  Př.učebnice

12 Druhy poptávky:  A) Individuální – je to poptávka jednoho zákazníka po různých druzích zboží.  B) Dílčí – je to poptávka více zákazníků po jediném zboží.  C) Celková (agregátní) – souhrn všech zamýšlených koupí na trhu

13  Faktory ovlivňující poptávku  1) Změna výše důchodů (příjmů)  - zvýšení příjmů znamená větší množství peněz, které mohou kupující na trhu utratit, tzn. mohou si při stejné ceně koupit větší množství zboží a křivka poptávky se posune doprava.  - snížení příjmů znamená menší množství peněz pro kupující, tzn., že mohou při stejné ceně kupovat menší množství zboží. Křivka poptávky se posune doleva

14 2. Změny cen substitutů a komplementů  komplementy jsou druhy zboží které doplňují námi sledované zboží (např. lyže - vázání a boty)  zvýšení ceny komplementu přinese snížený zájem o námi sledované zboží a posune křivku poptávky doleva.  snížení ceny komplementu posune křivku poptávky doprava.  zvýšení ceny substitutu přinese zvýšené zájmy o námi sledované zboží a posune křivku poptávky doprava.  snížení ceny substitutu posune křivku poptávky doleva

15 3. Změny v populaci  zvětší-li se populace, vzroste množství zboží, o které mají kupující při dané ceně zájem a křivka poptávky se posune doprava  v opačném případě se křivka posune doleva

16 4. Vkus zvyky a preference lidí  Jsou vlivy které působí rozdílně v různých zemích, oblastech nebo sociálních skupinách.  Mohou zvyšovat nebo snižovat množství zboží, které kupující chtějí při určité ceně v závislosti na příslušnosti do různých skupin (např. ČR – velká poptávka po pivu).

17 Cenová elasticita poptávky  udává vztah mezi procentní změnou množství a procentní změnou ceny Druhy poptávek podle elasticity  EP> 1 ….poptávka je cenově elastická – tj. jednoprocentní změna ceny vyvolá větší než jednoprocentní změnu poptávaného množství  EP= 1 ….poptávka je jednotkově elast.- jednoprocentní změna ceny vyvolá jednoprocentní změnu poptávaného množství  EP< 1 …poptávka je cenově neelastická– tj. jednoprocentní změna ceny vyvolá menší než jednoprocentní změnu poptávaného množství.

18 Krajní verze cenových elasticit  Dokonale elastická poptávka(plavky): EDP → ∞  Dokonale neelastická poptávka (pivo) EDP = 0

19 Nabídka  činnost podniků směřující k uspokojování potřeb spotřebitelů vytváří nabídku  Čím vyšší cena, tím více prodávajících bude ochotno za ni zboží prodávat  Př. Klínský. 21 str.  Znamená ochotu a schopnost prodávajících nabízet za určitou cenu určité množství zboží

20 Křivka nabídky

21  Vztah mezi množstvím nabízeného zboží a jeho cenou určuje křivka nabídky.  Tvar křivky je rostoucí doprava nahoru.

22

23 Druhy nabídky:  A) Individuální – jednoho výrobce  B) Dílčí – jednoho výrobku od více výrobců.  C) Celková (agregátní) – vše, s čím přišli výrobci na trh za účelem prodeje.

24 Faktory ovlivňující nabídku  Křivka nabídky se může posunovat doleva nebo doprava.  Posune-li se doleva, znamená to, že při stejné ceně je množství nabízeného zboží menší.  Posune-li se doprava, je při stejné ceně množství nabízeného zboží větší.

25 Posun křivky mohou způsobit čtyři faktory: 1) Náklady výroby - pokles nákladů výroby umožní vyrobit při stejné ceně větší množství produktů a zvýšit tak nabízené množství (SS1)

26 - zvýšení nákladů výroby způsobí při stejné ceně nižší produkci a sníží tak nabízené množství. Křivka nabídky se posune doleva (SS2)

27 2) Substituty - pokles ceny substitutů povede k nižší produkci, i když se jeho cena nezmění - křivka nabídky se posune doleva. - zvýšení ceny substitutů povede k větší produkci sledovaného produktu - křivka se posune doprava.

28 3) Organizace trhu - je státní regulace, která omezuje nabídku (např. určené maximálního množství výrobku, které je možné přivést do ČR za rok). - Státní zásahy znevýhodňují druh zboží, pro který jsou určeny a proto posunují křivku nabídky doleva.

29 4) Změny výrobních podmínek  projevují se např. v zemědělství jako vliv počasí.  Neúrodný rok sníží nabízené množství při stejné ceně jako v roce předcházejícím a posune křivku nabídky doleva.  Velmi úrodný rok zvýší nabídku daného produktu při stejné ceně a posune křivku nabídky doprava.