PORUCHY UČENÍ PhDr.Mgr.Bohumil Ptáček. Schéma synapse nervových vláken- přenos vzruchu.

Prezentace na téma: "PORUCHY UČENÍ PhDr.Mgr.Bohumil Ptáček. Schéma synapse nervových vláken- přenos vzruchu."— Transkript prezentace:

1 PORUCHY UČENÍ PhDr.Mgr.Bohumil Ptáček

2 Schéma synapse nervových vláken- přenos vzruchu

3 Hipokampus je mozkové centrum pro paměťovou dispozici člověka.(Paměť deklarativní – fylogen.mladší na činnosti závislá, nedeklarativní – fyl.starší, na činnosti hipok.nezávislá).

4 PORUCHY UČENÍ NESOUVISÍ S INTELIGENCÍ Vývojové poruchy učení jsou vrozené; podle názoru odborníků je příčinou drobné poškození centrální nervové soustavy, k němuž došlo ještě před narozením dítěte, anebo ve fázi porodu.

5 Projevy První náznaky budoucích obtíží se projevují již v předškolním věku.  Dítě je neobratné při kreslení,kresba je roztřesená.  Nedokáže vytleskat rytmus slova, nebo jednoduchá říkadla.  Má problémy se sluchovým rozlišením slabik.

6 DYSLEXIE DYSLEXIE JE PORUCHA ČTENÍ. Jedinec zaměňuje písmena tvarově a zvukově podobná. Jeho čtení je těžkopádné, slova luští, domýšlí jejich význam, bezmyšlenkově je komolí. Př.: záměna b za d, a za e,

7 Čtení je pro dyslektika namáhavé Mívá problémy se zapamatováním textu a s osvojováním látky z učebnic a sešitů. To je důvodem, že nevydrží dlouho se soustředit. Základním důvodem že nedyslektik zapojí při čtení jen centrum řeči a zrakového vnímání, kdežto mozek dyslektika vykazuje výraznou aktivitu různých mozkových center a protože je více namáhán, rychle se unaví.

8 DYSGRAFIE JE PORUCHA PSANÍ. Dítě má potíže vybavit si tvar písmen a znázornit ho, písmo proto bývá málo čitelné, až nečitelné. V průběhu výuky,má-li rychle psát, vynechává nejen hlásky, ale i celá slova. Při psaní se rychle unaví, časti si stěžuje,že ho bolí ruka. Nedokáže psát úhledně a plynule ani v době, kdy má dostatek času ( např. doma při psaní úkolů).

9 DYSORTOGRAFIE JE PORUCHA PRAVOPISU. Dítě vykreslováním tvarů písmen se vyčerpá natolik, že již nedokáže ohlídat správné umístění čárek a háčků. Nezbývá mu čas na odůvodňování správného „ i nebo y “ v textu. ( Klasická chyba : je zdůvodněn jako slovo s předponou vy - ).

10 DYSKALULIE JE PORUCHOU SCHOPNOSTI OPEROVAT S ČÍSELNÝMI SYMBOLY. Osoba s dyskalkulií má výrazné obtíže s pochopením nejzákladnějších matematických pojmů. Bez názorných pomůcek a dostatku času nedokáže spočítat nejjednodušší početní úlohu, neumí se orientovat v číselné ose. ( Možná záměna hodnot : 1 za 7, 5 za 6,2 a 5, 6 za 9 atd.)

11 DYSPIXIE Specifická vývojová porucha učení, projevující se v neschopnosti zvládnout základní dovednosti spojené s kreslením. Věk 4 let je hranicí,kdy dítě již může např.strom nakreslit schematicky, jednoduchými čarami. Např.: Normální projev Možná porucha

12 Hereditární zátěž je možná Trpí-li poruchou někdo z rodičů, pravděpodobnost přenosu na potomka je vysoká. Některé prameny uvádí u chlapců až 100%, u dívek je pravděpodobnost asi 1 : 12. Skutečnost, že poruchy nesouvisejí s úrovní inteligence, neomezují možnosti jedince v absolvování zvoleného studia a plněhodnotného uplatnění v oborech např. v oblasti umění, technických oborech, přírodovědě apod. Jedinci s dyslexií často vynikají např. v geometrii, mechanice a tvořivosti vůbec.

13 HYPERAKTIVITA Porucha je často označována jako „LMD“ tj. „lehká mozková disfunkce“. Často se projevuje jako průvodce poruch učení a ve spojení s vývojovými poruchami pozornosti. Jedná se o narušení schopnosti soustředit se kvůli projevům nadměrné aktivity.

14 ADHD (attention deficit hyperactivity disorder). Původně byla tato porucha označovaná jako lehká mozková dysfunkce. Základní charakteristiky ADHD: Děti, které trpí hyperkinetickým syndromem s poruchou pozornosti, jsou nepozorné, aktivní a impulzivní v míře, která není přiměřená jejich mentálnímu věku a pohlaví. Jednotlivé symptomy vystupují do popředí v situacích, které kladou požadavky na udržení pozornosti a sebekontrolu.

15 Vůbec nejhorší to pak mají rozmazlené děti s ADHD Ty totiž víc než jiné potřebují pevně dané hranice. Zároveň by měli mít pozitivní motivaci, protože mívají malé sebevědomí, což je někdy hodně těžké. Musíme být přísní a chválící zároveň. U dívek je to navíc pravděpodobnější než u chlapců, kteří jsou více fyzicky neklidní a dozrávají pomaleji. Na druhou stranu, stává se, že z kluka, který měl na prvním stupni problémy s chováním, a školní úspěchy byly poněkud střídavé, vyroste úspěšný student – hyperaktivita pomine a mohou se naplno projevit jeho intelektuální možnosti.

16 Identifikace poruchy : Pravá porucha chování a soustředění musí trvat nejméně tři až šest měsíců a typické pro ni jsou následující příznaky:  nesoustředěnost,  impulzivita  a případně hyperaktivita. Pokud se projevy koncentrují do uvedené doby, je nutné případ řešit s odbornou pomocí.

17 Děti s LMD se obtížně dovedou věnovat jedné činnosti po delší dobu; přebíhají k aktivitám jiným, bývají ve svých projevech impulzivní. Navenek vůči veřejnosti působí jako nevychované, nedokáží poslechnout ani na opakované výzvy, stále pobíhají a sahají na vše, co právě zaujalo jejich pozornost. Podle současných výzkumů odborníků je výskyt hyperaktivních dětí vyšší v regionech se znečištěným prostředím. Hyperaktivitu prý ovlivňují i riziková těhotenství.

18 Co s tím můžeme dělat ? Rady rodičům:  Čtěte s dítětem denně, ne však déle než 15 minut  Nenuťte ho k rychlejšímu tempu  Nekárejte ho za chyby, jichž se dopustí  Podtrhávejte barevně písmena tvarově podobná  Texty ke čtení vybírejte takové,které se obsahem blíží zájmům dítěte  Nezatěžujte jej dlouhým psaním. Místo diktátů užívejte doplňování přes folii v textech určených dyslektikům ( k dostání ve spec.prodejnách literatury)  Pravopisná pravidla procvičujte ústně