Vypracování národních norem kódování pro český systém DRG číslo projektu CZ2005/017/518.05.03.02.0002 Program Evropské Unie Transition Facility pro Českou.

Prezentace na téma: "Vypracování národních norem kódování pro český systém DRG číslo projektu CZ2005/017/518.05.03.02.0002 Program Evropské Unie Transition Facility pro Českou."— Transkript prezentace:

1 Vypracování národních norem kódování pro český systém DRG číslo projektu CZ2005/017/518.05.03.02.0002 Program Evropské Unie Transition Facility pro Českou republiku STAPRO, s.r.o. Ministerstvo zdravotnictví ČR Typologie zdravotních služeb Národní zdravotní účty OECD (Analytický přístup)

2 Národní zdravotní účty OECD Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj představila první verzi metodiky národních zdravotních účtů v roce 2000. Česká republika, jako členská země OECD je zavázána poskytovat statistické údaje o činnosti zdravotnického sektoru v souladu s touto metodikou. Statistické zjišťování je v gesci ČSÚ, která jej zajišťuje společně s ÚZIS. Cílem statistiky tzv. zdravotních účtů je možnost porovnání nákladů, resp. výdajů jednotlivých členských států OECD na zdravotnictví.

3 Národní zdravotní účty OECD – další cíle rozlišení základních funkcí zdravotní péče a funkcí přidružených a pro zdůraznění intersektoriálních aspektů zdraví vytvoření sady mezinárodně porovnatelných informací o zdravotnictví ve formě standardních tabulek vytvoření mezinárodně sjednocených hranic mezi jednotlivými typy zdravotní péče a související klasifikace vytvoření rámce pro analyzování finančních toků ve zdravotnictví vytvoření rámce pro dlouhodobý reporting o zdravotních službách monitorování ekonomických aspektů zdravotnických reforem vytvoření rámce pro analyzování ekonomických aspektů zdravotní péče vytvoření rámce ekonomického modelu nabídky a poptávky po zdravotní péči

4 Národní zdravotní účty OECD - Principy Výdaje ve zdravotnictví jsou sledovány na tzv. zdravotních účtech (Systém of Healthcare Accounts - SHA) ve třech základních osách: Zdroje financování (odkud peníze pocházejí) Poskytovatelé zdravotní péče a služeb (tedy kam peníze směřují) Zdravotní služby a zboží (tedy za co jsou ve zdravotním systému prostředky utraceny)

5 Národní zdravotní účty OECD – Klasifikační nástroje Pro tyto tři osy byl vytvořen mezinárodní klasifikační systém International Classification for Health Accounts (ICHA): Zdroje financování zdravotnictví (ICHA-HF) Typy poskytovatelů zdravotních služeb (ICHA-HP) Funkce zdravotnictví (ICHA-HC)

6 Národní zdravotní účty OECD – Funkce péče Funkcí zdravotní péče se myslí cíl či účel zdravotní péče (v tomto smyslu jde o termín blízký pojmu Major Output Category). Zdravotní péče je pro potřeby systému SHA rozdělena do tříd na základě následujícího konceptu.

7 Národní zdravotní účty OECD – Třídy péče Propagace zdraví a předcházení nemocím Léčba onemocnění a snížení předčasné mortality Péče o pacienty s chronickým onemocněním, kteří potřebují ošetřovatelskou péči Péče o pacienty se zdravotním postižením, invaliditou či hendikepem, pokud potřebují ošetřovatelskou péči Péče o nevyléčitelně nemocné, zajištění důstojné smrti Provádění a zajišťování služeb veřejného zdraví Provádění a administrace zdravotních programů, zdravotního pojištění a ostatních způsobů financování zdravotní péče

8 Národní zdravotní účty OECD – Individuální a kolektivní zdraví

9 Národní zdravotní účty OECD – Individiální služby Zboží a služby individuální zdravotní péče jsou v klasifikaci ICHA-HC pokryty kódy HC.1 – HC.5. Jde o zboží a služby, které mohou být přímo alokovány na konkrétního spotřebitele

10 Národní zdravotní účty OECD – Individuální služby Služby individuální zdravotní péče jsou dále klasifikovány v obou osách podle funkce (kurativní, rehabilitační, dlouhodobá, paliativní) podle formy produkce (hospitalizační, denní, ambulantní, domácí).

11 Národní zdravotní účty OECD – Individuální služby Zboží a služby individuální zdravotní péče mají dle metodiky SHA na rozdíl od služeb kolektivních tyto charakteristiky: lze určit a zaznamenat spotřebu služby konkrétním jedincem či domácností v místě a čase příjemce služby musí s přijetím služby či zboží souhlasit a učinit nezbytné kroky pro její přijetí – např. tím, že vyhledá zdravotnické zařízení spotřeba služby či zboží jedincem či malou, vymezenou skupinou příjemců, vylučuje současnou spotřebu téže služby či zboží někým jiným.

12 Národní zdravotní účty OECD – Kolektivní služby Do skupiny kolektivních zdravotních služeb jsou dle metodiky OECD zařazeny tradiční činnosti veřejného zdraví, jako je zdravotní osvěta, preventivní zdravotní kampaně, standardizace, řízení a monitorování zdravotních služeb organizace zdravotního pojištění. Rozlišení individuálních a kolektivních zdravotních služeb může být obtížnější v zemích, ve kterých je financování a poskytování zdravotních služeb úzce provázáno, jako např. v systému NHS

13 Národní zdravotní účty OECD – Kolektivní služby Kolektivní zdravotní služby lze souhrnně charakterizovat následujícími vlastnostmi: kolektivní služby lze distribuovat současně libovolnému jedinci či skupině jedinců kolektivní služby jsou obvykle přijímány pasivně a nevyžadují explicitní souhlas či aktivní participaci příjemce poskytování kolektivních služeb resp. jejich spotřeba určitým individuálním příjemcem principiálně neomezuje dostupnost této služby ostatním příjemcům. Neexistuje tedy rivalita spotřebitelů.

14 Národní zdravotní účty OECD – Formy služeb SHA klasifikace rozlišuje produkci do čtyř základních forem: Hospitalizační péče (in-patient) Denní péče (day-care) Ambulantní péče (out-patient care) Domácí péče (home-care)

15 Národní zdravotní účty OECD – Hospitalizační péče Hospitalizační péče je péče poskytovaná pacientům, kteří jsou formálně přijati do lůžkového zdravotnického zařízení a v tomto zařízení zůstávají minimálně jednu noc. Hospitalizační péče je většinou poskytována v nemocnicích, částečně však také v dalších typech zdravotnických zařízení. Hotelové služby poskytované pacientům a jejich doprovodu jsou považovány za součást služeb hospitalizační péče. Hotelové služby např. v zařízeních sociální péče, které sice poskytují zdravotní služby, ale tyto nejsou dominantní součástí jimi poskytovaných služeb, do této skupiny nepatří.

16 Národní zdravotní účty OECD – Denní péče Denní péče je zdravotní péče poskytovaná pacientům, kteří byli formálně přijati z důvodu onemocnění, poskytnutí léčby či jiného typu zdravotní péče se záměrem propuštění tentýž den. Epizoda zdravotní péče pacientů přijatých pro denní péči, kteří zůstanou přes noc, je klasifikována jako epizoda celonoční zdravotní péče (overnight care) či jiné hospitalizační péče Služby ambulantní péče, které jsou rozšířeny formálním přijetím pacienta k denní péči, jsou klasifikovány jako služby denní péče. Pacient „Denní péče“ je obvykle propuštěn po 3 – 8 hodinách po přijetí, v rámci stejného dne. Denní péče je obvykle poskytována zařízením či oddělením specializovaným na tento typ péče.

17 Národní zdravotní účty OECD – Ambulantní péče Ambulantní péče je péče poskytovaná ambulantním pacientům. Ambulantní pacienti nejsou formálně přijímáni do zdravotnického zařízení (samostatné či nemocniční ambulance apod.) a nezůstávají přes noc. V SHA jsou všichni pacienti v ambulancích, kteří nejsou pacienty denní či celonoční péče klasifikováni jako ambulantní (out- patient).

18 Národní zdravotní účty OECD – Domácí péče Tato forma produkce zahrnuje lékařskou (medical) a nelékařskou (paramedical) zdravotní péči poskytovanou pacientům v domácím prostředí, včetně péče při porodu, domácí dialýzy, telematických služeb apod.

19 Národní zdravotní účty OECD – Výsledná klasifikace služeb

20

21

22 Národní zdravotní účty OECD – Rozklad na Funkci a Formu

23 Ambulantní jsou dále děleny na: