V EŘEJNÉ POLITIKY 2 Veřejná správa a veřejná politika 1.

Prezentace na téma: "V EŘEJNÉ POLITIKY 2 Veřejná správa a veřejná politika 1."— Transkript prezentace:

1 V EŘEJNÉ POLITIKY 2 Veřejná správa a veřejná politika 1

2 S TÁT, VEŘEJNÁ SPRÁVA Různé pohledy na stát, pojetí státu, VS Výklad a chápání se liší: právo, sociologie, historické vědy, teorie byrokracie, politické vědy, organizační teorie, ekonomie…. Při studiu VEP sledujeme její etický kontext, vliv práva, ekonomie, sociologických charakteristik VS: „prospěšná“ demokratická instituce zprostředkující základní hodnoty a priority společnosti (dlouhodobé trvalé hodnoty společnosti NE soukromé indiv. politické zájmy) 2

3 VSVS Stát, orgány státní správy Politické strany, političtí vůdci Ústavně právní systém Územní správa (regionální a místní) Organizace VS 3

4 S OUČASNÝ DISKURS O ROLI VS VE VEP Obecná shoda o potřebnosti státu, VS Malá role státu, silné občanské a politické svobody (Smith, Hayek…) Neomezování státu – vytvoření lépe fungujícího státu (OSN, EU…), Bílá kniha evropského vládnutí (jasná autorita a moc státu, moc není monopolní – nadnárodní struktury, další aktéři) Institucionální teorie: studium ekonomie Nová témata: demonopolizace moci, udržitelný rozvoj, sociální a gender témata, nové společenské výzvy, transparentní a strategické vládnutí 4

5 M ODERNÍ MANAGEMENT VEŘEJNÉHO SEKTORU Inspirace podnikatelská sféra, efektivní a racionální zkušenosti, postupy a procesy, které byly doposud využívány pouze v sektoru soukromém Využití technik PS: zvyšování efektivity a hospodárnosti výkonu správní činnosti a k odbyrokratizování veřejné správy Posilování efektivity veřejného sektoru: reforma VS + reforma „technologie“ výkonu veřejné --- procesní postupy v organizacích veřejné správy Moderní management ve VS: ucelený soubor aktivit, jejichž realizace v praxi napomáhá kvalitnímu chodu organizace a dosahování jejích cílů 5

6 V ÍCEÚROVŇOVÉ VLÁDNUTÍ Globální úroveň (SB, OSN, MMF…) Evropská úroveň (společné a sdílené politiky, koordinované politiky, zelené a bílé knihy, koordinace…Evropský správní prostor) Stát, státní a veřejná správa na národní úrovni (vláda, parlament, prezident, soudy) Územní samospráva: kraje, obce 6

7 S TÁT A VS Regulátor (pravidla, normy) chování aktérů Implicitní etické a sociální normy, očekávání a zvyklosti Explicitní (formalizované) ústavně právní systém organizační struktury Aktéři VEP nejednají ve vzduchoprázdnu - narážejí na různá omezení a také na vlastnosti institucí, které nezávisí na jejich vůli, ale musí je respektovat Některá institucionální uspořádání jsou příznivější pro efektivní tvorbu politiky než jiná 7

8 V S A JEJÍ ROLE VE VEP Stát zabezpečuje klíčové funkce : rozvíjí ústavně právní rámec fungování společnosti a dbá, aby byl dodržován ostatními aktéry; zajišťuje vnitřní a vnější bezpečnost; stanovuje institucionální rámec hospodářské činnosti; zajišťuje veřejné sociální služby ochraňuje životní prostředí, kulturní dědictví Koordinační a konsensuální role. V posledních desetiletích změna postavení státu pozvolný přechod od autoritativního státu k regulatornímu 8

9 N ÁSTROJE STÁTU Legislativa, právo Ekonomické nástroje Informační nástroje Instituce, administrativa 9

10 P RÁVNÍ NÁSTROJE Tradice právních nástrojů, síla Typy právních nástrojů (kvóty, etický kodex a další) Výhody právních nástrojů Nevýhody právních nástrojů Možnosti využití právních nástrojů Privatizace, rovné příležitosti Pozitivní diskriminace 10

11 E KONOMICKÉ NÁSTROJE Daně a jejich možnosti Dotace, granty – výhody, nevýhody Kupóny Půjčky Uživatelské poplatky 11

12 I NFORMAČNÍ NÁSTROJE Typy: Vzdělávání a šíření informací Požadavky na zveřejňování informací Udělování licencí Certifikace Přesvědčování Dobrovolné žebříčky kvality, soutěže Výhody a nevýhody 12

13 A DMINISTRATIVNÍ NÁSTROJE Zajišťování zboží a služeb – možnosti realizace Subjekty realizace Veřejný sektor Kontrahování se soukromým sektorem Neziskové organizace Rodina a komunita Tržní mechanismus 13

14 R OLE VS Umožňuje navrhovat a uskutečňovat veřejné politiky v podobě politicky průchodných doporučení a/nebo návrhů změn institucí. Vychází z předpokladů, že: jednání aktérů je výrazně (i když nikdy zcela) předurčeno existujícími institucemi (formalizovanými i neformalizovanými), které ovlivňují jejich vnímání, preference a dostupné zdroje; i jedinci činní ve formalizovaných institucích se řídí jejich vnitřními pravidly. 14

15 R OLE VS formulování, řešení (případně odkládání) sociálních (veřejných) problémů: nezaměstnanost, růst nacismu, ochrana vod, dostupnost škol formulování způsobu jak je jim rozuměno a jak o nich komunikují aktéři v příslušných institucionálních rámcích Role médií Typy veřejných agend: Aktuální (např. lihovinová kauza) x Strategické (energetika) Globální (oteplování, migrace, konflikty) x regionální, místní (ČOV, infrastruktura…) 15

16 16 R OLE STÁTU VE V E P Snaží se o kompromis, o pokojné řešení zájmových konfliktů, zprostředkuje vyjednávání mezi jednotlivými zájmovými skupinami: konsensuální role Stát nemaximalizuje ani veřejné blaho, ani uspokojení sobeckých zájmů: veřejný zájem

17 17 R OLE STÁTU VE V E P Stát je ve srovnání s trhem efektivnější:  v administrativní regulaci  v rychlé mobilizaci a využití zdrojů  v zabezpečení kontinuity a stability služeb  v prevenci vykořisťování či diskriminace  v zabezpečení bezpečnosti  v zabezpečení rovnosti  v zabezpečení sociální soudržnosti, sociálního smíru

18 18 R OLE STÁTU VE V E P 1. zabezpečuje podmínky pro dobré fungování tržního mechanismu: a) - minimalizuje negativní důsledky monopolu b) - odstraňuje negativní nebo kompenzuje pozitivní externality c) - zabezpečuje dostatečné množství veřejných statků 2. zabezpečuje spravedlivé fungování tržního mechanismu přerozdělováním důchodů v zájmu větší důchodové a majetkové rovnosti 3. zajišťuje vnitřní a vnější stabilitu ekonomiky prostřednictvím makroekonomické stabilizační hospodářské politiky.

19 R OLE VS V MÍSTNÍM A REGIONÁLNÍM ROZVOJI ? JAKÁ BUDE ROLE VS ? Jaké úrovně budou vstupovat do regionální politiky? Jaké nástroje využijí ? Jaké budou přínosy, rizika, limity? Příklady dobré/špatné praxe 19