Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0873 Název materiáluStát,

Prezentace na téma: "Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0873 Název materiáluStát,"— Transkript prezentace:

1 Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0873 Název materiáluStát, jeho vznik a funkce (VY_32_INOVACE_05.03.05) AutorMgr. Vladimír Šorma Tematická oblastZáklady politologie RočníkSedmý Datum tvorbyBřezen 2012 Anotace Prezentace je určena pro výuku základů politologie (politické vědy) v hodinách Základů společenských věd ve třetím ročníku, seznamuje studenty se základními termíny v oboru politologie a politiky Metodický pokyn Šablona slouží jako digitalizovaná učebnice pro žáky třetího ročníku Základů společenských věd – Politologie; jednotlivé strany prezentace na sebe tematicky navazují, řeší problematiku definování a cílů politologie a politiky. Časová dotace materiálu je 15-20 minut.

2 Stát, jeho vznik a funkce Pojem stát a jeho podstata -pojem stát byl poprvé použit v 15. století v Itálii, v politické teorii poprvé Machiavelli v 16. stol., ale první státy vznikaly už okolo roku 4000 před Kristem (například sumerská říše) -je organizovaný spolek lidstva na určitém teritoriu s originální mocí vládní (podle politologa George Jellinka) -je to forma organizace lidské společnosti, která sdružuje obyvatele určitého území v právní celek stát se skládá z: - pevně vymezeného území, ke kterému patří nejen pevnina, ale také vzdušný prostor, podzemní prostor a pobřežní vody (teritoriální vody jsou do vzdálenosti 12 námořních mil) - stálého obyvatelstva, přičemž obyvateli státu jsou lidé, kteří mají státní občanství a spadají pod státní moc a obývají území daného státu - organizované státní moci, to jsou všechny orgány státní moci - dále musí mít stát také státní suverenitu, což znamená, že je stát svrchovaný – není podřízen žádnému vyššímu orgánu a) suverenitu vnitřní – státní moc je nezávislá na jiném politickém subjektu uvnitř státu b) suverenitu vnější – nezávislost na jiném státě, právo vstupovat do vztahů s jinými státy a uzavírat mezinárodní dohody (právní subjektivita) - s tím souvisí také možnost přebírat závazky nadstátních organizací, jako je OSN, NATO, EU a jiné. Výjimkami může být omezení mezinárodním právem, kondominium (což znamená, že více států vykonává společnou vládu nad jedním územím – např. angloegyptský Súdán), nebo spolkový stát, kde se suverenita dělí. Za zmínku jistě také stojí případ okupace, což je ale již narušování suverenity okupovaného státu státem jiným. Kritéria státu jsou definována v Konvenci o právech a povinnostech států z Montevidea, která byla podepsána roku 1933. Podle této mezinárodní konvence je stát subjektem mezinárodního práva splňující tato kritéria (stálé obyvatelstvo, vymezené státní území, státní moc vláda a státní aparát, schopnost vstupovat do vztahů s jinými státy)

3 Stát, jeho vznik a funkce Teorie o vzniku státu, zánik státu Vznik státu - třídní - jedna třída ovládá násilím druhou, stát prostředkem k násilí -náboženská - vychází z božského původu panovníka, Bůh dal podnět k založení státu - patriarchální - stát vznikl z rodiny jejím rozšiřováním (D. Hume) - mocenská - vláda silnějšího nad slabšími, vychází z teorie, že lidé jsou od narození náchylní k tomu, aby vládli a byli ovládáni (T. Hobbes, N. Machiavelli) - smluvní - teorie společenské smlouvy, lidé mezi sebou uzavřeli smlouvu, ve které předali část svých práv panovníkovi tak, aby byl odstraněn stav, ve kterém všichni bojovali proti všem (H. Grotius, T. Hobbes, J. Locke, J. J. Rousseau) Zánik státu stát zaniká, pokud státní moc zanikne, nebo přestane efektivně působit, nebo pokud přestane působit ústřední moc a začíná jí nahrazovat moc nová. Stát zaniká, pokud je jeho území zlikvidováno, pokud se rozpadne, nebo rozdělí Stát a národ -národ je společenství lidí se společným jazykem, hlásících se ke stejným národním tradicím a zájmům, národnost je pak příslušnost k určitému národu. -v současné době existuje asi 200 nezávislých států, 300 národů a 1500 národností.

4 Stát, jeho vznik a funkce Funkce státu se dělí na vnitřní a vnější 1. mezi vnitřní funkce státu patří - bezpečnostní funkce, to je zajištění bezpečnosti občanů a jejich majetku, ale i zabezpečení fungování státu, jeho orgánu a institucí - právní funkce, neboli zajištění respektování právního řádu ve všech oblastech činnosti dané společnosti - ekonomická funkce, to je stanovení podmínek pro chod ekonomiky a jejich garance - sociální funkce, kam spadá zajištění občanů v nemoci, stáří a při ztrátě prostředků obživy - kulturní funkce, zahrnující péči o kulturní dědictví (rozvoj školství, vědy a výchovy) Tyto funkce státu zajišťují jednotlivá ministerstva 2. mezi vnější funkce státu patří - zajištění vztahů s dalšími státy (diplomacie) - regulace zahraničního obchodu – stanovení podmínek pro zahraniční obchody - obrana území před případným napadením (sem patří například boj proti terorismu)

5 Stát, jeho vznik a funkce Státní občanství -je trvalý, místně neomezený právní svazek fyzické osoby a státu, na jehož základě vznikají práva a povinnosti(ochrana – i na území jiného státu, pobyt na území, účast na správě x věrnost, obrana, výkon funkcí, dodržování předpisů). Státní občanství je proti vůli jeho držitele nezrušitelné, jeho obsah, podmínky nabytí a pozbytí je určen zákonodárstvím. - bipolité - osoby s dvojím občanstvím (neplatí ve federaci) - apatridé - osoby bez občanství - k zamezení těchto jevů uzavírají státy mezinárodní dohody - nabytí státního občanství - narozením - (ius sanguinus = právo krve;občanství vzniká podle krevní příbuznosti - užívá se hlavně v kontinentální Evropě a ius soli = právo místa; občanství vzniká podle místa narození - užívá zejména angloamerická kultura) - naturalizací = nabytí občanství po narození - sňatkem – někde zakázáno, jinde povoleno v zájmu rodiny - legitimace nezletilých – určením otcovství, osvojením - udělení – různá kritéria; blízký vztah ke státu - přijetí do státní služby - opcí = právo volby mezi několika občanstvími - nejčastěji při změně suveréna (cese=postoupení; repatriace=navrácení) - mezinárodní smlouvou – při vzniku nadstátních útvarů – EU - v rámci této smlouvy vznikají práva: - právo na volný pohyb – v rámci celé unie - právo volit a být volen – v obec. volbách a do Evropského parlamentu - právo na ochranu - pozbytí státního občanství - nabytím cizího občanství - na vlastní žádost - vzdáním se

6 Zdroje: Cabada, L., Kubát, M.: Úvod do studia politické vědy, Eurolex Bohemia, Praha, 2002 David, R.: Politologie, Základy společenských věd, Nakladatelství Olomouc, 2002 Dočekalová, P., Švec, K. a kol.: Úvod do politologie, Grada Publishing, Praha, 2009 Heywood, A.: Politické ideologie, Eurolex Bohemia, Praha, 2005 Říchová, B. Úvod do současné politologie, Portál, Praha, 2002 Sartori, G.: Strany a stranické systémy. Schéma pro analýzu, CDK, Brno, 2005 Vodička, K., Cabada, L.: Politický systém české republiky : historie a současnost, http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1t