1 Technika krmení skotu Přednáška č. 3 www2.zf.jcu.cz/public/departments/koz/st udium/predmety/zvhz/prednaska_10 www2.zf.jcu.cz/public/departments/koz/st.

Prezentace na téma: "1 Technika krmení skotu Přednáška č. 3 www2.zf.jcu.cz/public/departments/koz/st udium/predmety/zvhz/prednaska_10 www2.zf.jcu.cz/public/departments/koz/st."— Transkript prezentace:

1

2 1 Technika krmení skotu Přednáška č. 3

3 www2.zf.jcu.cz/public/departments/koz/st udium/predmety/zvhz/prednaska_10 www2.zf.jcu.cz/public/departments/koz/st udium/predmety/zvhz/prednaska_10 www.af.mendelu.cz/ustav/222/vyziva/pag es/vyuka_materialy.htm www.af.mendelu.cz/ustav/222/vyziva/pag es/vyuka_materialy.htm 2

4 Stavy a užitkovost Dojnice dojené 404 000 ks Dojnice dojené 404 000 ks BTP 160 000 ks BTP 160 000 ks Skot celkem 1 366 000 ks Skot celkem 1 366 000 ks Průměrná denní dojivost 18,59 lt Průměrná denní dojivost 18,59 lt Náklady na 1 lt 6 – 9 Kč, potřebná ziskovost 0,50 Kč/lt Náklady na 1 lt 6 – 9 Kč, potřebná ziskovost 0,50 Kč/lt Roční 6 700 lt Roční 6 700 lt Výhled: Výhled: 360 000 dojnic, více než polovinu z nich bude chovat 300 velkých podniků 3

5 4 Základy techniky krmení - předpoklad znalosti 4 podmínek 1. 1.Nutriční potřeba zvířat 2. 2.Vhodná krmiva 3. 3.Výživnou hodnotu krmiv 4. 4.Techniku krmení zvířat

6 5 Základní ukazatelé krmné dávky pro skot: NEL nebo NEV NEL nebo NEV PDI PDI Ca, P Ca, P

7 6 Orientační ukazatelé: Orientační ukazatelé: Příjem sušiny NLVláknina Minerální látky: Mg, Na, K, S, Cl Minerální látky: Mg, Na, K, S, Cl Orientační potřeba: stopových prvků, vitamínů Orientační potřeba: stopových prvků, vitamínů

8 7 Obecné základy výživy přežvýkavců TRÁVENÍ - mechanické, -, chemické, - biologické Začíná příjmem krmiva …. a končí peristaltikou střev - cíl: zlepšit průchodnost krmiva zvýšit povrch krmiva Začíná slinami a končí střevními šťávami - Začíná slinami a končí střevními šťávami - štěpení živin vlivem trávicích enzymů Probíhá v předžaludcích, pod vlivem mikrobiálních enzymů štěpení celulózy tvorba mikrobiální bílkoviny

9 8 Obecné základy výživy přežvýkavců TRÁVENÍ - -, - TRÁVENÍ - mechanické, - chemické, - biologické - dutina ústní pevné pysky, drsný jazyk, dospělý jedinec 32 zubů, zubní vzorec : 3300 0033 3304 4033

10 9 Obecné základy výživy přežvýkavců TRÁVENÍ - -, - TRÁVENÍ - mechanické, - chemické, - biologické dutina ústní předžaludek Bachor ………………………….až 200 litrů Čepec ……………………………až 10 litrů Kniha ……………………….kolem 20 litrů

11 10 Obecné základy výživy přežvýkavců TRÁVENÍ - -, - TRÁVENÍ - mechanické, - chemické, - biologické dutina ústní předžaludek produkce mikrobiálního proteinu ( v suchém stavu ) Kolem 1 kg denně stejné množství se nachází v 5 - 6 kg masa

12 11 Obecné základy výživy přežvýkavců TRÁVENÍ - -, - TRÁVENÍ - mechanické, - chemické, - biologické dutina ústní předžaludek produkce mikrobiálního proteinu přežvykování Přežvýkavec denně přibližně : 8 hodin žere 8 hodin přežvykuje 8 hodin je v klidu

13 12 Obecné základy výživy přežvýkavců TRÁVENÍ - -, - TRÁVENÍ - mechanické, - chemické, - biologické dutina ústní předžaludek produkce mikrobiálního proteinu přežvykování trávení vlákniny Vlivem mikrobiální celulázy přežvýkavci tráví vlákninu asi z 60 %, prasata tráví vlákninu asi ze 30 %, drůbež asi z 10 %

14 13 Obecné základy výživy přežvýkavců TRÁVENÍ - -, - TRÁVENÍ - mechanické, - chemické, - biologické dutina ústní předžaludek produkce mikrobiálního proteinu přežvykování trávení vlákniny trávení jednoduchých cukrů POZOR - RIZIKO ACIDÓZ !!!!!!

15 14 Obecné základy výživy přežvýkavců TRÁVENÍ - -, - TRÁVENÍ - mechanické, - chemické, - biologické dutina ústní předžaludek produkce mikrobiálního proteinu přežvykování trávení vlákniny trávení jednoduchých cukrů využívání NPN Unikátní schopnost využívat nebílkovinný dusík na tvorbu mikrobiální bílkoviny !!!

16 15 Obecné základy výživy přežvýkavců TRÁVENÍ - -, - TRÁVENÍ - mechanické, - chemické, - biologické dutina ústní předžaludek produkce mikrobiálního proteinu přežvykování trávení vlákniny trávení jednoduchých cukrů využívání NPN čich, chuť ( dobře vyvinut )

17 16 KATEGORIE SKOTU TELATA (od narození do věku 6 měsíců) TELATA (od narození do věku 6 měsíců) JALOVICE (od 6 měsíců do otelení ve 24 - 27 měsících) JALOVICE (od 6 měsíců do otelení ve 24 - 27 měsících) MLADÝ SKOT VE VÝKRMU (od 6 měs. do porážky) MLADÝ SKOT VE VÝKRMU (od 6 měs. do porážky) DOJNICE (samice skotu po porodu - nad 2 - 2,5 r.) DOJNICE (samice skotu po porodu - nad 2 - 2,5 r.) PLEMENNÍ BÝCI PLEMENNÍ BÝCI

18 17 TELATA Orientační hmotnosti hmotnosti :: :: při narození - 30 - 40 kg v 10 dnech - 45 - 50 kg ( časný odstav telat ) v 42 dnech - 60 -70 kg ( tradiční odstav telat) v 70 dnech - kolem 90 kg v 90 dnech - 95 - 120 kg v 6 měsících - 170 - 190 kg Nejčastější závady ve výživě telat v mléčném období : - neplnohodnotné mlezivo, - nepravidelné krmení, - studené a nakyslé nápoje, - nedostatek vody, - pozdní příkrm pevnými krmivy MLÉČNÉ OBDOBÍ OBDOBÍ rostlinné výživy

19 18 Přehled možných mléčných diet pro telata do odstavu mlezivo nezralé, později plnotučné mléko mléčné krmné směsi - MKS (laktosan, … ) ředění 1 : 9 upravená odstředěná a syrovátková mléka STUDENÁ OKYSELENÁ MLÉKA ( (3 ml kyseliny mravenčí nebo 9 kyseliny octové) pH - 4,6

20 19

21 20 Hlavní průjmotvorný faktor v mléčném období - nedostatečně strávené bílkoviny = důsledek dehydratované tělo (sledovat oči) Opatření: vypustit z krmení mléčný nápoj zařadit heřmánkový nápoj a glukopur popř. rehyvet ( 0,8% sůl + 5% glukóza ) živočišné uhlí

22 21 Nejčastější závady ve výživě telat v mléčném období pozdní a nízké dávky mleziva toxické či neplnohodnotné mlezivo malý počet krmení v průběhu 24 hodin nerovnoměrné intervaly mezi krmením nekontrolované množství přijatého mléčného nápoje nakyslé či studené mléčné nápoje

23 22 Systémy odchovu telat do věku 3 měsíců: 1./ KLASICKÝ mlezivo, mléko, mléčné směsi (MKS), adlibitní množství vody i příkrmu jadrné směsi ČOT a lučního sena od 14 dnů věku Průměrná spotřeba krmiv na 1 tele do věku 90 dnů : 25 - 30 kg MKS 70 kg ČOT 35 kg sena

24 23 Systémy odchovu telat do věku 3 měsíců: 2./ 2./ S POMOCÍ STARTÉROVÉ SMĚSI (mlezivo, limitované napájení mléčnými nápoji, voda, příkrm startérovou jadrnou směsí od narození, seno se nepoužívá) Do 3 měsíců věku se obecně telatům nezkrmuje siláž !

25 24 Porovnání velikosti čepce a bachoru startérová výživa (č.4) a klasická výživa (č.3)

26 25 Průměrná krmná dávka pro tele ve věku 3 - 6 měsíců 5 kg šťavnatá objemná krmiva 1 kg luční seno 1,5 kg jadrné krmivo Jedná se zpravidla o celoročně stabilizovanou krmnou dávku

27 26 Technika krmení JALOVIC

28 27 JALOVICE = mladý chovný skot od věku 6 měsíců do věku 2 - 2,5 let Z hlediska techniky krmení a organizace chovu dělíme jalovice na 3 skupiny: jalovice do 1 roku ( 160-280kg) ( den. přír. 700 g až 1000 g) jalovice do 1 roku ( 160-280kg) ( den. přír. 700 g až 1000 g) jalovice ve věku 1 - 2 roky ( 280-480kg)( denní přírůstek 600 g ) jalovice ve věku 1 - 2 roky ( 280-480kg)( denní přírůstek 600 g ) jalovice vysokobřezí (nad 5 měs. březosti) jalovice vysokobřezí (nad 5 měs. březosti)

29 28 Technika krmení jalovic ( patří k nejjednodušším ) nesmí být podceňována !!! Musí směřovat k: - žádoucí intenzitě růstu - potřebnému vývinu - potřebnému vývinu - úspěšnému zabřeznutí - úspěšnému zabřeznutí To jsou předpoklady účinné selekce prvotelek a tím i: a dobré konverze krmiv požadované užitkovosti a dobré konverze krmiv plnohodnotných produkce plnohodnotných telat dobrého dojnic i kvality produkce dobrého zdravotního stavu dojnic i kvality produkce potřebné potřebné dlouhověkosti

30 29 Bez dostatečné výživy se nedosáhne potřebného selekčního tlaku !!! ( (důsledek : negativní výběr ) Přílišná intenzita výživy je rovněž nežádoucí !!! (vyvolává :) poruchy reprodukce ( poruchy reprodukce ( vlivem poruch po porodu ) syndrom ztučnění ( syndrom ztučnění ( ukládání tuku do vemene, což brání potřebnému vývinu mléčné žlázy ) neumožňuje selektovat ( neumožňuje selektovat ( na efektivní využití objemných krmiv)

31 30 Krmná dávka pro jalovice musí být založena na - Krmná dávka pro jalovice musí být založena na nejkvalitnějších objemných krmivech - balastní a jadrná krmiva musí být limitována (proč ?) Příklady denních krmných dávek : Zimní období : SENO( 3-5 kg) + SILÁŽ (10-15 kg) + JÁDRO(do 1kg) Letní období : -ZEL.PÍCE(10-20kg) + SILÁŽ(do 10kg) + SLÁMA (?) - PASTEVNÍ POROST + BALASTNÍ PŘÍKRM - PASTEVNÍ POROST + BALASTNÍ PŘÍKRM NEOPOMENOUT : Minerální příkrm ( pastevní lizy ) !!!

32 31 Předpoklady úspěchu pastevního odchovu jalovic návyk na volný pohyb ve výběhu návyk na volný pohyb ve výběhu návyk na příjem zelené píce návyk na příjem zelené píce minimální hmotnost 200 kg minimální hmotnost 200 kg možnost příkrmu možnost příkrmu zabezpečení přístřešků a napájedel zabezpečení přístřešků a napájedel vytvoření vyrovnaných skupin zvířat vytvoření vyrovnaných skupin zvířat přiměřené zatížení pastevních ploch přiměřené zatížení pastevních ploch

33 32 Zobecnění nutričních potřeb JALOVIC : 1./ Potřeba sušiny - 1 kg na každých 50 kg ž.hm. 2./ Potřeba PDI - 70 gramů na 1 kg sušiny 3./ Potřeba NEL - 5,5 MJ na 1 kg sušiny 4./ Potřeba vlákniny - 200-300 gramů na 1 kg sušiny Nedostatek PDI lze kompenzovat močovinou v denní dávce 25 g na 100 kg živé hmotnosti přičemž platí : 100 g močoviny = 150 g PDI

34 33 Na pastvě (v závislosti na členitosti terénu) stoupá energetická potřeba pasoucích se zvířat, přibližně o 20 - 30 %

35 34 Požadavky na výživu plemenných býků !!! Plnohodnotná výživa během celého období života !!!! KRMIVA pro plemenné býky musí být : chutná maximálně stravitelná působící dieteticky pozitivně ovlivňující pohlavní aktivitu hygienicky nezávadná

36 35 KRMNÉ DÁVKY pro plemenné býky se upravují s ohledem na: živou hmotnost živou hmotnost kondici kondici kvalitu ejakulátu kvalitu ejakulátu Orientační denní dávky jednotlivých krmiv : zelená píce, siláže, okopaniny - asi 2 kg na 100 kg ž.h.zelená píce, siláže, okopaniny - asi 2 kg na 100 kg ž.h. seno - 1 - 1,5 kg na 100 kgseno - 1 - 1,5 kg na 100 kg jadrná krmiva - 4 - 6 kgjadrná krmiva - 4 - 6 kg

37 36 Správná technika krmení SKOTU VE VÝKRMU předpokládá: 1./ Celoročně stabilizovanou krmnou dávku na bázi siláží 2./ Použití maximálně chutných a stravitelných krmiv 3./ Maximální koncentraci živin v krmné dávce 4./ Adlibitní ( neomezované ) krmení 250 gramů Obecně platí, že přídavek 1 kg jadrných krmiv do krmné dávky vyvolává zvýšení denního přírůstku o 250 gramů Objemná krmná dávka uhrazuje zpravidla záchovnou potřebu a přírůstek ve výši kolem 500 g denně

38 37 Příklady krmných dávek pro skot ve výkrmu Živá hmotnost (kg) Krmivo Čerstvá hmota (kg) 200 Kukuřičná siláž 10,0 Jetelotravní seno 1,0 Cukrovkové řízky sušené 0,5 Pšenice2,0 Sójový extrahovaný šrot 0,3 Dikalciumfosfát0,05 400 Jetelotravní siláž 15,0 Pšenice2,0 Cukrovkové řízky sušené 1,0 600 Kukuřičná siláž 20,0 Jetelotravní seno 2,0 Pšenice2,0 Dikalciumfosfát0,05

39 38 TECHNIKA KRMENÍ DOJNIC Jednoznačný trend: Jednoznačný trend: směsné (homogenizované) krmné dávky, celoročně stabilizované, na bázi konzervovaných krmiv !!! směsné (homogenizované) krmné dávky, celoročně stabilizované, na bázi konzervovaných krmiv !!!

40 39 UŽITKOVOST JE FUNKCÍ: GENETICKÉHO POTENCIÁLU UŽITKOVOSTI ZDRAVÍ VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ (VZÁJEMNĚ JE NELZE KOMPENZOVAT)

41 40 Měřítkem správnosti techniky krmení dojnic je: 1./ Dosahování požadované užitkovosti 2./ Bezproblémová reprodukce - vysoká natalita 3./ Vitalita narozených telat 4./ Klesající brakace - dlouhověkost zvířat 5./ Dobrá kvalita produkce

42 41 Základem výživy dojnic objemná krmiva Základem výživy dojnic byla, jsou a budou objemná krmiva Objemná krmiva musí být vyrobena: A./ v potřebné struktuře (soulad mezi bílkovinnými a sacharidovými krmivy) B./ v dostatečném množství (3,7 - 4,5 t sušiny objemných krmiv na 1 DJ a rok C./ v nejvyšší kvalitě (maximální chutnost, stravitelnost, příznivý dietetický vliv, minimum škodlivých a rizikových látek) obsah vlákniny v sušině krmné dávky = 15 - 25 %)

43 Suchostojné dojnice Stání na sucho je budoucí počátek laktace, ne konec předcházející. Struktura TMR – délka Pš slámy 5-8 cm. Kondice dojnic – nezatloustnout, udržet co největší objem bachoru díky Pš slámě. Pšeničná sláma 2-4 kg nebo suš.cukr. řízky Udržet nejvyšší příjem sušiny 14-15kg/den. Dostatek TMR po celý den, do 5% zbytky. Ošetření paznechtů. 42

44 Vliv ne-adekvátní péče během období suchostojných krav Snížení příjem sušiny suchostojných a během laktace ↓ množství mleziva a jeho kvalita ↓ nádoj mléka ↓ obsah bílkovin a tuku v mléce ↑ výskyt zdravotních problémů (krávy a telata) Zhoršena plodnost Nízké přírůstky u telat - jaloviček 43

45 Management suchostojných krav Usilovat o suchostojné období 40 – 50 dnů Dvě skupiny: počáteční a pozdní březost Udržet tělesnou kondici (BSC) 2,5 – 3,5 bodu Zajistit dojnicím nejlepší podmínky na farmě (zejména skupině v konci březosti) Zajistit hodně místa u žlabu a čistou vodu Pozitivní korelace mezi sušinou a příjmem vody a tím proto i nádojem mléka Důležité pro dojnice mít místo pro pohyb 44

46 45

47 Zdravotní problémy v tranzitním období 1. v období závěrečné fáze březosti probíhá v organismu dojnic řada fyziologických změn, které se mimo jiné manifestují přirozeným poklesem příjmu krmiva. 1. v období závěrečné fáze březosti probíhá v organismu dojnic řada fyziologických změn, které se mimo jiné manifestují přirozeným poklesem příjmu krmiva. 2. v období rozdoje a stoupající laktace rostou prudce nutriční požadavky krav a jsou nad úrovní příjmu živin z krmné dávky (KD), při potížích i nad kompenzačními možnostmi. 2. v období rozdoje a stoupající laktace rostou prudce nutriční požadavky krav a jsou nad úrovní příjmu živin z krmné dávky (KD), při potížích i nad kompenzačními možnostmi. 3. dojnice často nejsou na vysokou metabolickou zátěž dostatečně připraveny, především pro nedostatečnou péči v závěru laktace, v suchostojném období při přípravě na porod. 3. dojnice často nejsou na vysokou metabolickou zátěž dostatečně připraveny, především pro nedostatečnou péči v závěru laktace, v suchostojném období při přípravě na porod. 46

48 Management v období suchostojných 3- 4. týdny před otelením (transition period) Udržet tělesnou kondici (2,5 – 3,5 bodu) Vyvarovat se: Překrmování Významné změny v krmné dávce Před-porodním nemocem Stresu prostředí Doplnit KD směsí po otelení Kvalita krmiva, vysoce stravitelné pícniny Kontrola krav minimálně 4 x denně 47

49 Výživa - konec suchostojného období Zvýšení koncentrace krmné dávky Zvýšení koncentrace krmné dávky Aklimatizace bachoru na krmení jádrem Aklimatizace bachoru na krmení jádrem Zvýšení produkce glukózy Zvýšení produkce glukózy 15% NL s přídavkem bypass proteinu RUP 15% NL s přídavkem bypass proteinu RUP Určen pro vyšší potřebu jalovic Určen pro vyšší potřebu jalovic Růst bílkovin vemene Růst bílkovin vemene Produkce mleziva Produkce mleziva Zvýšit zásobování vápníku Zvýšit zásobování vápníku Okyselení KD aniontovými solemi Okyselení KD aniontovými solemi Udržování přídavku P, Mg, vitamínů a stopových prvků Udržování přídavku P, Mg, vitamínů a stopových prvků 48

50 Suchostojné dojnice struktura TMR a dostatek krmiva 49

51 Management dojnic po otelení (rozdoj) Nejlépe ustájit do slámou stlaných boxů pro první 3. týdny po otelení. Vyvarujte se těsného, přeplněného boxu nebo kotce. Maximalizujte příjem sušiny dobrou kvalitou pícnin a krmiva. Nezvyšujte jádro příliš rychle. Denní zvýšení příjmu sušiny v prvním týdnu je 0,3 kg, pro starší dojnice při nádoji nad 25 litrů. 50

52 Živiny ovlivňující nádoj Příjem sušiny. Energie. Koncentrace energie ↑↑↑ v sušině. Chráněný tuk (bypass), např. Megalac, Elbefat 1680 Škrob – max. do 1,3 kg/ks Pohotová E propionát Ca, Mg, případně kombinace s propylenglykolem. Bachorově chráněná by-pass bílkovina. Chráněná bílkovina, např. SoyPass. Aditiva. Například biotin a živé kvasinky. 51

53 Příjem sušiny v období kolem otelení 52

54 53

55 Potřeba energie kolem otelení 54 Denní příjem /potře ba sušiny kg Deficit energie  Začíná již před otelením! Týdny kolem otelení Přebytek E konec suchostojné Porod

56 Co nejvyšší příjem sušiny krmiva TMR: Dostupnost krmiv po celý den Správně namíchaná TMR Pravidelně a ve stejný čas krmení, dojení Dobrá struktura TMR (nařezaná sláma!) Čistota krmiv, plesnivé a nahnilé nekrmit! 3-5 x denně stimulace ke žlabu. 55

57 Míchací vůz – pořadí dávkování krmiv 1. Sláma a dlouhé seno nařezat na 5-8 cm (struktura na přežvykování). 1. Sláma a dlouhé seno nařezat na 5-8 cm (struktura na přežvykování). 2. Objemná krmiva – siláž, senáž. 2. Objemná krmiva – siláž, senáž. 3. Směsi (šrot) 3. Směsi (šrot) 56

58 TMR 1 57

59 TMR 2 58

60 První varianta dává prostor pro přebírání 59

61 Jak příjem E ovlivňuje nádoj 60 1 Vyšší příjem E 2 Nižší odbourávání rezerv tuků 3 Lepší funkce jater = vyšší produkce glukózy 4 Vyšší produkce mléka 6 Lepší kondice 5 Lepší zabřeznutí

62 Nízký příjem sušiny Vysoký obsah vlákniny krmiva Dostupnost krmiva Vlivy prostředí Dostupnost vody Nedostatečný prostor u žlabu Management krmného žlabu Nechutná krmiva Vlhká krmiva Nepravidelnost programu krmení Sociální nepokoj 61

63 Vlivy na straně krmení Stravitelnost krmné dávky Stravitelnost krmné dávky Dostupnost vody Dostupnost vody Obsah energie Obsah energie Chutnost Chutnost Obsah proteinu Obsah proteinu Vlhkost Vlhkost Fyzikální forma krmiva - šrot, drť, pelety, velikost částic Fyzikální forma krmiva - šrot, drť, pelety, velikost částic Kvalita krmiv, stabilita Kvalita krmiv, stabilita Množství, kvalita a délka vlákniny Množství, kvalita a délka vlákniny Obsah tuku Obsah tuku Toxiny - mykotoxiny, plísně Toxiny - mykotoxiny, plísně Aditiva - pufry, ionophory, kvasinky, probiotika Aditiva - pufry, ionophory, kvasinky, probiotika 62

64 63 Krmná dávka pro dojnici musí odpovídat její: živinové potřebě apetitu

65 64 Při krmení dojnic je třeba pamatovat 1./ Ve stádě dojnic bývá kolem 20% nedojících krav !!! 2./ Žlabové ztráty (nevyžráním) bývají kolem 5 - 15 % 3./ Produkční účinnost objemné krmné dávky se pohybuje u dojnic kolem hodnoty 10 kg mléka 4./ Na tvorbu 1 kg mléka potřebuje dojnice v produkční dávce přibližně 1/2 kg jadrných krmiv 5./ Odbouráním 1 kg depotního tuku se uvolní energie na tvorbu 7 kg mléka - stejné množství energie obsahuje 3 kg pšenice. 6./ Na syntézu 1 kg depotního tuku je třeba ovšem více krmiv, konkrétně: 7 - 10 kg jadrných krmiv

66 65 Při krmení dojnic je třeba pamatovat 7./Zvýšení příjmu sušiny OK o 1kg = zvýšení produkce mléka asi o 1,5 lt nebo přírůstku těla o 100-200 g 8./Záchovná potřeba pro dojnici představuje tolik živin, kolik je potřeba asi na 8 -12 litrů mléka 9./Pokud dojnice dojí 10 lt mléka = 1/2 živin věnuje na ZP při denní užitkovosti 20 lt mléka = 1/3 živin připadá na ZP 10./ Skot využívá energii s rozdílnou účinností na tvorbu: mléka asi z 60 – 65 % přírůstku asi z 45 – 50 % plodu asi z 10 %

67 Obsah močoviny a bílkovin v mléce a výživa 66