VODA V KRAJINĚ společné řešení na lokální úrovni Spolek pro obnovu venkova Praha, 2.5.2012 Ing. Eva Voženílková, RNDr. Jakub Horecký, Ph.D. Ministerstvo.

Prezentace na téma: "VODA V KRAJINĚ společné řešení na lokální úrovni Spolek pro obnovu venkova Praha, 2.5.2012 Ing. Eva Voženílková, RNDr. Jakub Horecký, Ph.D. Ministerstvo."— Transkript prezentace:

1 VODA V KRAJINĚ společné řešení na lokální úrovni Spolek pro obnovu venkova Praha, 2.5.2012 Ing. Eva Voženílková, RNDr. Jakub Horecký, Ph.D. Ministerstvo životního prostředí

2 Co voda v krajině představuje? základní podmínka života medium transportu (látek, živin, organizmů,…) činitel vývoje (utváření) krajiny podmínka (činitel) ekologické stability a biodiverzity podstata řady ekologicky cenných biotopů činitel stabilizace klimatu (eliminace teplotních extrémů v čase a prostoru – výpar vody krajinu ve dne výrazně ochlazuje a akumulované teplo opět uvolňuje v noci, mikroklima – klima; odpařená voda zůstává v malém vodním cyklu) zdroj hospodářského využití (zemědělství, lesnictví, průmysl) zdroj pitné vody zdroj rekreačního využití (estetické a rekreační funkce) destrukční živel – důvody?, příčiny?, prevence!, revitalizace!

3 Vodní režim krajiny Malý vodní cyklus uzavřený koloběh, při kterém voda vypařená z pevniny spadne v podobě srážek na tu samou pevnin navzdory svému názvu má malý vodní cyklus na svědomí většinu srážek dopadající na pevninu Malý vodní cyklus (též krátký či uzavřený) -uzavřený koloběh, při kterém voda vypařená z pevniny spadne v podobě srážek na tu samou pevninu -je charakteristický pro „hydrologicky zdravou“ krajinu, kde voda cirkuluje na poměrně krátké vzdálenosti – většina vody, která se z určitého území vypaří, se opět sráží a v tomto území dopadá zpět -navzdory svému názvu má malý vodní cyklus na svědomí většinu srážek dopadající na pevninu Narušení malého vodního cyklu  převládne velký vodní cyklus (půdní eroze a odplavováním živin do vodních toků, nádrží a dále do moře)

4 Co voda v krajině představuje? Funkce vodních ploch v krajině: akumulace, zadržování vody retence, ochrana před účinky přívalových srážek a zmírnění povodňových vln čištění vody, sedimentace (zachycování živin a dalších splavenin) stabilizace mikroklimatu stanoviště (biotopy) – dřeviny (funkce stabilizační a protierozní) doplňování zásob podzemní vody a její opětné uvolňování estetická kvalita

5 Co voda v krajině přináší z hlediska ochrany přírody? M. Kravčík, J. Pokorný, J. Kohutiar, M. Kováč a E. Tóth (2007): Voda pre ozdravenie klímy – Nová vodná paradigma

6 Nedostatečná retence vody v krajině postihuje všechny ekosystémy, potřeby člověka, umocňuje negativní projevy klimatické změny (častější extrémní srážky nebo naopak sucho, extrémy teplotní, větrné, …) Nevhodné hospodaření v krajině (vč. odvodnění) snižuje její přirozenou schopnost zadržovat vodu Jaké identifikujeme problémy ve vztahu k vodnímu režimu krajiny?

7 Vodní režim krajiny je nepříznivě ovlivněn zejména: technickými úpravami vodních toků, nevhodným hospodařením na zemědělské půdě a v lesích, nárůstem zastavěných ploch. Ztráta přirozené morfologie koryt vodních toků a degradace říčních niv  pokles biologické rozmanitosti, zrychlený odtok

8 Úbytek mezí

9 Nevhodné odvodnění zemědělské půdy a lesů

10 Úbytek stabilizovaných drah soustředěného odtoku

11 Úbytek polních cest

12 Zvětšování půdních bloků ČR Rakousko

13 13 Úbytek krajinných prvků

14 Dopady narušeného stavu krajiny Zvýšení rizik přívalových povodní („bleskových“) hospodaření v krajině ovlivňuje erozi půdy, ale i protipovodňovou ochranu přívalové srážky ovlivnit nemůžeme, ale míru jejich dopadů ano škody způsobené –vodou –splavenou půdou (bahnotoky )

15 Dopady narušeného stavu krajiny Zanášení vodních děl zadržujících povrchové vody přehrady, rybníky, poldry snížené akumulační objemy (vliv na PPO) velké náklady na odstraňování sedimentů eutrofizace nádrží (sinice, vodní květ)

16 Dopady narušeného stavu krajiny Zanášení vodních toků, příkopů náklady na odstraňování sedimentů zvýšená rizika ucpání kritických míst a nežádoucích rozlivů

17 Dnešní stav povodí

18 zadržet a zpomalit vodu tam, kde dopadne dát prostor řekám Co s tím můžeme dělat?

19 Komplexní podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí Opatření na tocích a v niváchOpatření v ploše povodí Úpravy toků a niv Retenční prostory pro přirozený a řízený rozliv Průlehy a meze Opatření v lesích Stabilizace soustř. odtoku Zatravňování Pěstování vhodných kultur Co s tím můžeme dělat?

20 Protierozní opatření AGROTECHNICKÁ  1. Protierozní agrotechnika ORGANIZAČNÍ  2. Vyloučení erozně nebezpečných plodin  3. Plošné ochranné zatravnění  4. Zatravnění v trvalých kulturách BIOTECHNICKÁ  5. Zasakovací pásy  6. Protierozní meze  7. Záchytné průlehy  8. Stabilizace drah soustředěného odtoku (DSO)  9. Protierozní a protipovodňové nádrže Co s tím můžeme dělat?

21 Revitalizace v intravilánu Před úpravou Po úpravě (město Chrudim)

22 Co s tím můžeme dělat? Podporovat a prosazovat realizaci a uplatňování protierozních opatření  měnit druh pěstované plodiny a její agrotechniku (agrotechnická a organizační protierozní opatření)  měnit nepřerušenou délku svahu (zejména liniová biotechnická opatření)  zamezit orbu až k břehové hraně vodních toků a hlavních melioračních zařízení

23 Co s tím můžeme dělat? Stabilizace drah soustředěného odtoku Před úpravou Po úpravě

24 příklad horní Pomoraví

25 § 3 odst. 1 zák. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu: Hospodařit na zemědělském půdním fondu musí vlastníci nebo nájemci pozemků tak, aby neznečišťovali půdu a tím potravní řetězec a zdroje pitné vody škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí a existenci živých organismů, nepoškozovali okolní pozemky a příznivé fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půdy a chránili obdělávané pozemky podle schválených projektů pozemkových úprav. § 27 zák. 254/2001 Sb., o vodách Vlastníci pozemků jsou povinni, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, zajistit péči o ně tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů. Zejména jsou povinni za těchto podmínek zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny.

26 Co s tím můžeme dělat? Při rozhodování a jednáních v rámci své působnosti - prosazovat takové hospodaření v krajině, které obnovuje a chrání její schopnost zadržet vodu (protierozní opatření, revitalizace nebo přirozený vývoj vodních toků a niv, obnova smíšených lesních porostů,…) - aktivně pomáhat při hájení veřejného zájmu: 1) upozorňovat nevhodně hospodařící subjekty či vlastníky pozemků: na povinnost dodržovat principy GAEC v souvislosti s dotační politikou EU na povinnosti vyplývající z platné legislativy (§ 3 odst. 1 zák. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, § 27 zák. 254/2001 Sb., o vodách) na trestněprávní odpovědnost za škody způsobené na cizím majetku či životech 2) podávat stížnosti, podněty k prošetření, žaloby

27 Co s tím můžeme dělat? Příklad: soudní pře obec Němčovice vs. Kladrubská  půda z pole nad vsí při vydatných deštích několikrát zaplavila silnice, chodníky a další majetek  důsledek osívání kopce nad obcí kukuřicí  spor od roku 2005, kdy němčovická radnice podala žalobu s požadavkem na vyplacení 242 tis. Kč; po stejném incidentu o 3 roky později byla žaloba rozšířena o dalších 250 tis. Kč  soud si vyžádal znalecký posudek VÚMOP  posudek potvrdil úbytek ornice z polí špatným hospodařením  soudkyně informovala, že při dalším stání soud bude zabývat výší způsobené škody  konečný verdikt nepadl - obec žalobu stáhla, protože žalovaná zemědělská společnost přišla s návrhem na smír s tím, že uznává škodu a uhradí ji a zavázala se na polích nad Němčovicemi hospodařit šetrněji

28 Finanční podpora MŽP PEO, revitalizace vodních toků a niv + šetrné hospodaření na zemědělské půdě Operační program Životní prostředí (OP ŽP) 6.3 - výsadba zeleně v krajině a ochrana půdy dle schválených KPÚ, obnova břehových porostů, … 6.4 - PEO a omezování negativních důsledků povrchového odtoku, obnova břehových porostů, revitalizace vodních toků a niv, … Program péče o krajinu (PPK) volná krajina - asanace a stabilizace projevů eroze mimo koryta vodních toků a tvorba biologických PEO, kosení, pastva, … Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny (POPFK) PEO, obnova břehových porostů, revitalizace vodních toků a niv, kosení, pastva, …

29 Finanční podpora MZe PEO a šetrné hospodaření na zemědělské půdě Program rozvoje venkova (PRV) − zatravňování, zalesňování, meziplodiny, údržba podmáčených ploch, kosení, pastva, … Krajinné prvky mají pozitivní vliv na zemědělskou krajinu. Zemědělci mohou na krajinné prvky uvnitř půdních bloků pobírat dotace, jako by to byla zemědělská půda. − legislativa definuje na zemědělské půdě šest druhů krajinných prvků: mez, terasa, travnatá údolnice, skupina dřevin, stromořadí, solitérní dřevina Standardy GAEC (Dobrého zemědělského a environmentálního stavu) zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí a jsou součástí Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance). Hospodaření v souladu se standardy GAEC je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých podpor a některých podpor PRV. − zachovávat krajinné prvky − nepěstovat širokořádkové plodiny na silně erozně ohrožené půdě − neprovádět agrotechnické zásahy, pokud je půda zaplavená či přesycená vodou

30 www.vodavkrajine.cz

31 Děkuji za pozornost Ing. Eva Voženílková eva.vozenilkova@mzp.cz