Bonitace ZPF = ohodnocení půdy, zvláště její oceňování Účel: Původně potřeba stanovit produkční schopnost zemědělských pozemků pro potřeby státních institucí.

Prezentace na téma: "Bonitace ZPF = ohodnocení půdy, zvláště její oceňování Účel: Původně potřeba stanovit produkční schopnost zemědělských pozemků pro potřeby státních institucí."— Transkript prezentace:

1 Bonitace ZPF = ohodnocení půdy, zvláště její oceňování Účel: Původně potřeba stanovit produkční schopnost zemědělských pozemků pro potřeby státních institucí ke spravedlivému rozdělení pozemkové daně k odhadním účelům při koupi, prodeji a směně pozemků Později nutnost poznat produkční potenciál půdy v zájmu jeho racionálnějšího využívání a ochrany (pozemkové úpravy)

2 Stručná historie bonitování ZPF 11.stol. - daň vybírána pouze z výměry 13. stol. - daň vybírána z výměry, ale i z výnosu 1757 – tereziánský katastr, čistý výnos vypočítaný pro usedlost 1789 – josefský katastr, pozemek jako nová jednotka pro odhad výtěžku, stanoven hrubý výnos podle úrodnosti půd, katastr pozemkový 1817 – František I.- začátek vědeckého přístupu k bonitaci, tzv. stabilní katastr pozemky geometricky zaměřeny, roztříděny dle kultur a zařazeny do bonitních tříd výpočet daně na základě čistého výnosu 1961-1971 – Komplexní průzkum zemědělských půd (KPP) mapovány agronomické vlastnosti a živinný stav půd 1971-1975 – nová bonitace ZPF na území celé ČR a SR dodnes - rebonitace a aktualizace prováděná VÚMOP 1996 – vymezení nových zemědělských oblastí a podoblastí 1999 – vymezení LFA (Less Favoured Areas)

3 Výsledek: Rozčlenění zemědělských oblastí Zemědělské oblasti s příznivými podmínkami ZO s méně příznivými podmínkami (LFA) ZO s ekologickými omezeními (NP, CHKO,…) LFA (Less Favoured Areas) -Horské oblasti -Ostatní méně příznivé oblasti LFA (opouštění půd, zachování venkova) -Oblasti se specifickými omezeními (poddolování- severní Čechy)

4 I. Komplexní průzkum (zemědělských) půd - KPP (1961-1971) = 2 průzkumné akce: a) půdoznalecký průzkum půd zrnitost, obsah humusu a karbonátů, sorpční vlastnosti b) agrochemická kontrola půd půdní reakce, potřeba vápnění, přístupné živiny (K 2 O, P 2 O 5 ) Etapy: I. Práce v terénu II. Laboratorní práce III. Shromažďování a vyhodnocování půdních analýz  

5 Zmapovaná výměra: 7,2 mil ha z.p. Počet analyzovaných sond: > 700.000 Základní organizační jednotka mapování: zemědělský závod Použitá klasifikace půd: geneticko-agronomická Koordinátor: Ústav půdoznalecký Výstupy: 1.) základní půdní mapy  typy půd, m. substráty * pro závody - 1:10.000 * pro okresní zemědělské správy - 1:50.000 * přehledové mapy - 1:200.000, 1:500.000

6 * k. zrnitosti, štěrkovitosti a zamokření 1:10.000, 1:50.000 * k. matečných substrátů 1:50.000 * k. návrhů na zlepšení půdní úrodnosti 1:10.000 zemědělsko - výrobní poměry přírodní podmínky půdní pokryv 2.) kartogramy 3.) průvodní zprávy (pro okresy) data dodnes užívána (např. digitální mapy)   

7 II. Bonitační průzkum zemědělských půd (1971 - 1975) BONITACE ZPF = klasifikace a oceňování půd pro účely daňové a cenotvorné a pro účely směny pozemků (při pozemkových úpravách) Cíl: zhodnocení a hospodář. ocenění všech agronomicky a ekonomicky rozhodujících vlastností zeměd. území n. pozemku včetně klimatu a reliéfu Zpracovatelé: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky (VÚZE) Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) Výzkumný ústav rostlinné výroby (VÚRV)

8 Bonitační průzkum: a) t e r é n n í - transformace informací KPP + další agroekolog. faktory (klima, reliéf) BPEJ mapy (1:5.000) a databáze b) e k o n o m i c k ý - na vzorových pozemcích (7.000) získány informace o naturálních výnosech a přímých nákladech tzv. hlavních oceňovacích zem. plodin (pšenice oz., ječmen jar., žito, oves, kukuřice na zrno, kukuřice silážní, brambory, cukrovka, víceleté pícniny - nyní i řepka) II.1. BONITAČNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM (BIS) I. PŮDNĚ KARTOGRAFICKÝ IS = asi 27.200 map BPEJ, označení lokalit: pětimístný číselný kód, výměra [ha], pořadové číslo lokality 

9 II. BONITAČNÍ NUMERICKÁ DATOVÁ BÁZE A) AGROEKOLOGICKÝ BLOK D.B. zahrnuje agroekologickou charakteristiku ZPF; registruje klimatický region, hlavní půdní jednotku, svažitost, expozici, skeletovitost (štěrkovitost, kamenitost), hloubku půd. profilu, nadmoř. výšku, reliéf, trvalé překážky ztěžující odbělavatelnost (výskyt teras, balvanů apod.) a další všechny údaje se vztahují k BPEJ, někdy i ke katastrálnímu území odpovědným správcem KARTOGRAFICKÉHO IS a AGROEKOLOGICKÉHO BLOKU DATOVÉ BÁZE je VÚMOP Praha B) EKONOMICKÝ BLOK D.B. zahrnuje - výnosy 10-ti hlavních plodin (> 95% osev. ploch ČR)

10 - údaje o ocenění produkce v energetických jednotkách (GJ/t), vyjadřující energetický obsah ekonomicky využívané sušiny biomasy hlavního i vedlejšího produktu hlavních zem. plodin (pro účely srovnání produkční schopnosti zemědělských půd) - úřední ceny z. p. u jednotlivých BPEJ - tržní ceny zemědělských pozemků v katastrálních územích - nové zemědělské výrobní oblasti, atd. odpovědným správcem EKONOMICKÉHO BLOKU DATOVÉ BÁZE je VÚZE

11 II. 2. ZÁKLADNÍ POJMY BONITAČNÍ KLASIFIKAČNÍ SOUSTAVY Půdně - ekologická jednotka (PEJ) = specifický územní celek, který má konkrétní agroekologické vlastnosti projevující se určitou hodnotou produkčního potenciálu Bonitovaná půdně - ekologická jednotka (BPEJ) = určitá část zemědělské půdy, která má stejné stanovištní a produkční vlastnosti dané půdou, klimatem a reliéfem terénu - základní mapovací a oceňovací jednotka

12 Bonitovaná půdně ekologická jednotka - BPEJ

13 7. 50. 5 4 Klimatický region - KR Hlavní půdní jednotka - HPJ Sklonitost a expozice ke světovým stranám Skeletovitost a hloubka půdního profilu 1 -2,5 Pořadové číslo v katastru Výměra v ha Kód BPEJ

14 Klimatické regiony (KR) zahrnují území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst zemědělských plodin V ČR bylo vymezeno 10 klimatických regionů, označených kódy 0-9

15 Charakteristika klimatických regionů

16 Hlavní půdní jednotka (HPJ) = účelové seskupení půdních forem s příbuznými ekologickými a agronomickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí půdy a u některých HPJ výraznou svažitostí, hloubkou půdního profilu, skeletovitostí a stupněm hydromorfismu v ČR je 78 HPJ, řazených do 13-ti skupin (kódy 01 - 78) Hlavní půdní klimatická jednotka (HPKJ) vzniká přiřazením údaje o klimatickém regionu k charakteristice HPJ

17 Charakteristika HPJ

18 Sklonitost, svažitost (SL) = svah lokality (ve stupních) Expozice (E) = poloha lokality BPEJ vůči světovým stranám Kombinovaný údaj SL + E se označuje kódy 0 - 9. Skeletovitost (SK) = obj.% štěrku a kamení v ornici (čitatel zlomku) a v podorničí (jmenovatel) - bezskeletovitá půda do 10 %, - slabě skeletovitá 10 - 25 %, - středně skeletovitá 25 - 50 %, - silně skeletovitá nad 50 % Hloubka půdy (H) = mocnost půdního profilu, omezená pevnou skálou či jejím rozpadem n. silnou skeletovitostí Kombinovaný údaj SK + H se označuje kódy 0 - 9.

19 Kombinace svažitosti a expozice

20 Kombinace skeletovitosti a hloubky půdy

21 Rebonitace a aktualizace Důvod: Změna produkčních schopností Přiřazování kódu BPEJ k jednotlivým pozemkovým parcelám Provádí: pozemkové úřady, VÚMOP Mapy BPEJ – pozemkové a katastrální úřady