HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ A PRÁVO EU Prezentace ¨Martin Janků

VÝZNAM, CÍLE A SOUČÁSTI SOUTĚŽNÍHO PRÁVA Ochrana hospodářské soutěže znamená ochranu v několika rovinách EU - před monopolizací trhu (nekontrolované spojování soutěžitelů) Soutěžitelů proti zneužití ekonomické síly vůči slabším soutěžitelům před intervencemi státu ve prospěch jiných soutěžitelů Spotřebitelů - před nekalými praktikami podniků

OBLASTI SOUTĚŽNÍHO PRÁVA EU Oblasti podle předmětu opatření: Vůči podnikům dohody omezující soutěž (tzv. kartelové dohody) či jednání konkurentů ve shodě zneužívání dominantního postavení spojování (koncentrace) podniků Vůči státům Veřejné podpory (státní pomoc podnikům) Státní monopoly obchodní povahy Veřejné zakázky

Hlavní oblasti působení Odbourávání dohod mezi podniky, které omezují soutěž zamezení zneužití dominantního postavení soutěžitelem Kontrola spojování (koncentrací) podniku Omezování a kontrola státních monopolů (výrobní či obchodní povahy) Dohled nad státní (veřejnou) podporou

Základní pojmy – podnik , relevantní trh Nejsou definovány sekundárním právem, ale judikáty ESD Podnik - „autonomní hospodářská jednotka, a to bez ohledu na její právní subjektivitu“ ( rozhodnutí ESD C-41/90, Höfner) Relevantní trh Zahrnuje všechny výrobky nebo služby, které spotřebitel považuje za zaměnitelné z hled. vlastností ,ceny ad. Zahrnuje území, na němž dotčené podniky nabízejí příslušné zboží nebo služby, na němž jsou soutěžní podmínky homogenní a lze je odlišit od sousedních zeměpisných oblastí (zón)

ÚPRAVA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE V PRÁVU EU Kartelové dohody – článek 101 SFEU Zneužití dominance – článek 102 SFEU Kontrola spojování /koncentrace/ - nařízení Rady ES 139/2004 Veřejné podpory - článek 107 – 109 SFEU Monopoly a výhradní práva - čl. 37 SFEU Procesní pravidla článek 107 SFEU nařízení Rady EU č. 1/2003

Úloha Evropské komise pravomoc řešit hospodářskou soutěž dělí se s národními úřady pro hospodářskou soutěž členské státy mají vlastní protisoutěžní zákony , harmonizované s právem EU někdy pravomoc zůstává výhradně na Komisi (kontrola fúzí, dohled nad veřejnými podporami) řízení ve věcech porušení norem EU - vyšetřovací i rozhodovací pravomoci Komise Soudní přezkum ESD rozhodnutí Komise pravomoc zakázat vydat příkaz k zastavení provádění restriktivní praktiky uložit pokuty podnikům požadovat vrácení veřejné podpory státním úřadům

JEDNÁNÍ PODNIKŮ OMEZUJÍCÍ SOUTĚŽ Čl. 101 SFEU - zakázány tři formy protisoutěžního jednání Dohody mezi podniky (kartelové dohody) Rozhodnutí sdružení podniků Jednání ve shodě Nutno odlišovat dovolené paralelní chování soutěžitelů (např. úprava cen reagující na zdražení vstupů či služeb)

Zakázané dohody mezi podniky Článek 101 SFEU zakazuje protisoutěžní, tzv. kartelové dohody uzavřené mezi podniky mající za cíl omezení soutěže, jež je citelné Např. rozdělením trhů, fixací cen, sjednocením obsahu dohod se smluvními partnery (rozsah poskytované záruky) způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy Uzavřené kartelové dohody jsou NEPLATNÉ /tzv. absolutní neplatnost/ - jejich plnění (dodržování) je nevynutitelné soudně

VÝJIMKA ZE ZÁKAZU - BAGATELNÍ DOHODY Zákaz se nevztahuje na tzv. bagatelní dohody (sdělení Komise z roku 2010– pravidlo „De minimis“) Bagatelní jsou dohody, jejichž účastníci nemají na relevantním trhu ve vertikálních vztazích více než 15 % podíl v horizontálních či smíšených vztazích více než 10 % podíl 5 % dohod s kumulativním účinkem (paralelní existence smluv určitého typu, např. v distribuci) dohody mezi malými a středními podniky jsou zásadně považovány za nezpůsobilé citelného omezení soutěže

VÝJIMKY ZE ZÁKAZU KARTELOVÝCH DOHOD Výjimky- základní ustanovení čl. 101 SFEU může být se nevztahuje na zákaz dohod (nebo kategorií dohod) mezi podniky, které přispívají ke zlepšení výroby nebo distribuce výrobků anebo k podpoře technického či hospodářského pokroku, vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho vyplývajících neukládají zúčastněným podnikům větší omezení než ta, která jsou k dosažení těchto cílů nezbytná; nevylučují svými účinky hospodářskou soutěž ve vztahu k podstatné části výrobků dohodou dotčených

KATEGORIE (TYPY) DOVOLENÝCH DOHOD A BLOKOVÉ VÝJIMKY Upravuje v rámci sekundárního práva Komise – příklady: Nařízení pro dohody o výzkumu a vývoji (2000) Nařízení pro dohody o poskytování technologií (2004) Nařízení pro dohody v oblasti pojišťovnictví (2003) Nařízení obsahují tzv. bílé a černé klauzule Co se nikdy nesmí omezit Co výjimka ze zákazu dovoluje

Zneužití dominantního postavení Čl. 102 SFEU zakazuje jako protisoutěžní jednání podniku, který má na relevantním trhu dominantní postavení Zneužije tohoto postavení v rámci podstatné části tohoto trhu Toto chování má vliv na obchod mezi členskými státy

Dominantní postavení - kritéria Dominantní postavení dáno tržní sílou hlavní kritéria k posouzení tržní síly tržní podíl (klíčový) nad 75 % vždy dominance, v rozpětí 40 – 75 % jde o vyvratitelnou domněnku dominance finanční síla Finanční zázemí, nezávislost na ostatních soutěžitelích překážky vstupu na trh jak náročné je pro nového konkurenta etablovat se (stabilizovat postavení) na relevantním trhu

Formy zneužití dominantního postavení Vnucování nákupních nebo prodejních cen Vnucování nerovných podmínek různým odběratelům (junktimy) Omezování výroby nebo technolog. vývoje na úkor spotřebitelů Postihy odběratelům za obchodování s konkurencí Jednostranné úpravy cen na trhu

Aplikace článků 101 a 102 SFEU Principy a způsob aplikace jsou přímo použitelné (přímá účinnost) Spolu s prováděcími předpisy ( nařízení Rady 1/2003, nařízení Komise 773/2004) a „soft law“ Komise (sdělení, opatření, akční programy) prováděná kontrola je kontrola následná (ex post), oznamovací povinnost u kartelových dohod byla zrušena roku 2004 soutěžní právo aplikuji koordinovaně národní soutěžní orgány (ÚOHS) a Komise obecně má Komise přednost vždy, pokud si ji vyhradí

Aplikace článků 101 a 102 SFEU (pokrač.) Vztah Komise a národních orgánů na ochranu soutěže Soutěžní orgány členských států jsou příslušné k aplikování článků 101 a 102 v jednotlivých případech Příslušné mohou být i národní soudy Principy spolupráce Komise pod pod kontrolou ESD Provádí vrcholnou kontrolu Má delegovanou prováděcí legislativu Sama si může vyhradit případy zvláštního významu

ŘÍZENÍ V SOUTĚŽNÍCH VĚCECH Probíhá před Komisí EU – „správní řízení“ Zahájení řízení Vyšetřování Důkazní břemeno Vyšetřovací pravomoci Ústní jednání Rozhodnutí Komise Zákazy a omezení Sankce Náhrada škody Opravné prostředky – žaloba na neplatnost k Tribunálu

Kontrola spojování podniků  úprava pouze v sekundárním právu Nařízení (ES) č. 139/2004 – nařízení o spojování Nahradilo předchozí nařízení z roku 1989 Komplexní úprava , na kterou navazují právní akty Evropské komise Nařízením se řídí i národní antimonopolní úřady (v ČR ÚOHS v Brně) Veřejná podpora

Pojem spojování (koncentrace) podniků Pojem spojování podniků čl. 3/1 nařízení – tam, kde trvalá změna kontroly je výsledkem Spojení dvou či více dosud nezávislých podniků nebo jejich částí Nabytí přímé nebo nepřímé kontroly nad celkem nebo částí jednoho nebo více podniků osobou, která již kontroluje alespoň jeden podnik, a to koupí podílových hodnot, smlouvou nebo jiným způsobem

Pojem spojování podniků (pokrač.) Forma spojování podniku Fúze – sloučení dvou n. více nezávislých podniků Akvizice - převzetí kontroly nad podnikem Převzetím majoritního obchodního podíl Převzetím kvalifikované menšiny Nabytí vlastnických (užívacích) práv Jiné smluvní nabytí vlivu na jednání (rozhodování) podniku Joint venture - vytvoření společného podniku Společný výkon rozhodujícího vlivu všemi zakladateli Společní podnik koncentrační nebo kooperační

Pravomoc Komise komunitární „dimenze“ spojení Které fúze Evropská komise přezkoumává? komunitární „dimenze“ spojení kritéria - počet států v nichž podniky dosahují obrat - výše celokomunitárního obratu Pokud obrat dosahován pouze ve 2 státech EU - celosvětový obrat vyšší než 5 mld. EUR - celkový obrat v EU vyšší než 250 mil. EUR Pokud obrat dosahován ve 3 státech EU - celosvětový obrat vyšší než 2,5 mld. EUR - v každém z nich agregovaný obrat u spojujících podniků min. 25 mil EUR

Proč jsou spojení podniků přezkoumávána na úrovni EU? ochrana konečného spotřebitele („občana EU“) právními prostředky před omezením soutěže Zabránění posílení dominantního postavení jedné nebo několika málo společností Zabránění ztížení podmínek vstupu nových soutěžitelů na trh a jejich prosazení se na tomto trhu Veřejná podpora

Procesní pravidla spojování A. Oznámení (notifikace) B. Přezkum spojení První fáze ( 25 – 35 dní) – zda spojení spadá do věcné působnosti Nařízení Druhá fáze (max. 90 dní) - pokud spojení vyvolává obavy z možného omezení soutěže na trhu EU – shromáždění potřebných informací, Rozhodnutí – povolující či zakazující spojení Sankce – peněžní - podobné jako dle nařízení č. 1/2003 – strukturální opatření – omezení a závazky pro spojující se podniky

Soudní přezkum ESD Týká se pravomocných rozhodnutí Komisí Soudní dvůr má podle SFEU neomezenou pravomoc přezkoumat rozhodnutí, kterými Komise Nepovolila spojení (či stanovila podmínky připouštějící spojení) stanovila pokutu nebo penále ESD má právo Zrušit rozhodnutí nepovolující spojení Zrušit popř. snížit pokutu zvýšit uložené pokuty nebo penále

… KONEC PREZENTACE