PLEMENA KONÍ

PLEMENA KONÍ - opakování Rozdělení podle fylogenetického původu do 4 plemenných skupin: Skupina koní stepních (mongolských) Skupina koní orientálních (východních) – podskupina íránských koní – podskupina arabských koní – podskupina tarpánovitých koní – podskupina starošpanělských koní – podskupina anglických koní Skupina koní okcidentálních (západních) Skupina koní nordických (severských)

PLEMENA SKUPINY KONÍ ORIENTÁLNÍCH (VÝCHODNÍCH) PODSKUPINA KONÍ STAROŠPANĚLSKÝCH domestikační centrum oblast Pyrenejského poloostrova

ZAŘAZENÁ PLEMENA ALBINO KLADRUBSKÝ ALTER-REAL KNABSTRUPSKÝ ANDALUSKÝ LIPICÁN APPALOOSA LUSITÁNSKÝ CAMARQUE MURGESSKÝ CRIOLLO ORLOVSKÝ KLUSÁK FREDERIK- PALOMINO SBORGSKÝ … FRÍSKÝ

- hřebčín Jerez de la Frontera Pura razza espaňola (PRE) ANDALUSKÝ KŮŇ VZNIK: Španělsko (Andalusie) - hřebčín Jerez de la Frontera původně: Starošpanělský kůň dnes mezinárodní název : Pura razza espaňola (PRE)

ANDALUSKÝ KŮŇ HISTORIE CHOVU: 3 teorie vzniku: zušlechtěním původního pyrenejského koně berberským a arabským koněm (maurské války) - nejpravděpodobnější přímý potomek dovezených numidských klisen (punské války) potomek Equus ibericus + vliv berbera

ANDALUSKÝ KŮŇ HISTORIE CHOVU: typ ušlechtilého koně GENETI (krásní, harmoničtí), z nich ti „nejčistší“ = = CARTUCHA (15. - 16. stol.) typ méně ušlechtilého koně VILLANOS (robustnější, pracovně výkonní) (17. - 18. stol.)

ANDALUSKÝ KŮŇ POPIS: střední tělesný rámec (KVH 154 - 157cm) hlava ušlechtilá, mírně klabonosá vysoko nasazený, silný labutí krk s bohatou hřívou hluboká, široká hruď svalnatá, skloněná až srázná záď kostnatý fundament

ANDALUSKÝ KŮŇ ZBARVENÍ: bělouš, hnědák, méně vraník, žluťák, plavák, ojediněle ryzák

ANDALUSKÝ KŮŇ VLASTNOSTI: velmi dobrá mechanika pohybu (klus – vysoká akce, cval – kratší a vyšší) inteligentní, učenlivý, dobrý charakter velmi dobře jezditelný:  předpoklady pro drezuru (na skvělé přiježděnosti byla postavena vojenská jezdecká taktika)  využití k ceremoniálním účelům

ANDALUSKÝ KŮŇ POUŽITÍ: jezdectví, hlavně drezura (akademické i sportovní ježdění), corrida, (vozatajství), výstavy, korekce jiných plemen,…

VZNIK : Portugalsko HISTORIE CHOVU: varianta andaluského koně LUSITANO VZNIK : Portugalsko HISTORIE CHOVU: varianta andaluského koně

LUSITANO POPIS: hrubší tělesná stavba klabonosá hlava

VZNIK : Portugalsko HISTORIE CHOVU: varianta andaluského koně ALTER - REAL VZNIK : Portugalsko HISTORIE CHOVU: varianta andaluského koně

ALTER - REAL POPIS: ušlechtilý „štičí“ profil hlavy

(bažinaté, písčitohlinité pastviny) CAMARQUE VZNIK : jižní Francie (bažinaté, písčitohlinité pastviny) HISTORIE CHOVU: koně okcidentálního typu zušlechťovány arabem a berberem (maurské války) původně polodivoký chov vliv také andaluských, dánských, A 1/1, angloarabských ♂,…

CAMARQUE POPIS: malý tělesný rámec (KVH 135 - 148cm) klínovitá, klabonosá hlava, rozkleslé uši krátký fundament („koně s plovacími blánami“)

CAMARQUE ZBARVENÍ: bělouš

CAMARQUE POUŽITÍ: jízda koňmo, honácký kůň, corrida

FRÍSKÝ KŮŇ VZNIK : Holandsko (sever) HISTORIE CHOVU: mohutní místní koně zušlechťovány arabem, pak andalusanem v době obliby klusáckých dostihů – vliv hackney + koně s klusovými schopnostmi kolem 2. světové války návrat ke šlechtění na schopnost v tahu

FRÍSKÝ KŮŇ POPIS: střední tělesný rámec (KVH 152 - 158cm) těžší, klínovitá hlava vysoko nasazený, klenutý krk nevýrazný kohoutek dlouhá, volnější horní linie srázná záď s vysoko nasazeným ocasem strmá, svalnatá plec, hlubší a širší hrudník silný, méně suchý fundament, výrazné rousy, široká kopyta

FRÍSKÝ KŮŇ ZBARVENÍ: pouze vraník bez odznaků

FRÍSKÝ KŮŇ POUŽITÍ: tah, vozatajství klasická (i cirkusová) drezura výstavy, show jízda koňmo (barokní ježdění, dámský sed,…)

LIPICKÝ KŮŇ VZNIK : Slovinsko - hřebčín Lipica (1580) HISTORIE CHOVU: potřeba jezdeckého a kočárového koně pro císařský dvůr stádo: 24 ♀ starošp. + 3 ♂ andaluští později vliv špaň.-neapol. a italských, ale i dánských a holandských

LIPICKÝ KŮŇ HISTORIE CHOVU: běžná byla výměna chovných ♀, ♂ mezi kladrubským a lipickým hřebčínem selekce ♂ byla prováděna španělskou dvorní jízdárnou ve Vídni po roce 1830 – chov jezdeckého koně  vliv araba

LIPICKÝ KŮŇ POPIS: menší až střední tělesný rámec (KVH 152 - 157cm) ušlechtilá, mírně klabonosá hlava, výrazné oko, svalnatý, silný, vysoko nasazený klenutý krk nevýrazný kohoutek, dobrá horní linie (někdy volnější), skloněná svalnatá záď strmá, svalnatá plec, široká prsa, kratší hrudník suchý fundament

LIPICKÝ KŮŇ ZBARVENÍ: původně ve všech barvách dnes bělouš, výjimečně hnědák, vraník

LIPICKÝ KŮŇ VLASTNOSTI: charakteristická mechanika pohybu (klus – vysoká akce) pozdní, dlouhověký, konstitučně velmi tvrdý učenlivý, velmi dobře jezditelný

LIPICKÝ KŮŇ POUŽITÍ: jezdectví i vozatajství především akademické jezdectví (Lipica, Vídeň)

LIPICKÝ KŮŇ CHOVY: Lipica (Slovinsko), Piber (Rakousko), Topoľčianky (Slovensko), Silvásvárad (Maďarsko)

LIPICKÝ KŮŇ LINIE/KMENY: PLUTO (1765 – bělouš, Dánsko) CONVERSANO (1767 – vraník, Neapol) MAESTOSO (1773 – bělouš, Kladruby n./L.) FAVORY (1779 – plavák, Kladruby n./L.) NEAPOLITANO (1790 – hnědák, Neapol) SIGLAVY (1810 – bělouš, arab) INCITÁTO (Maďarsko) TULIPAN (1765 – bělouš, Chorvatsko)

- hřebčín Kladruby nad Labem (1579) STAROKLADRUBSKÝ KŮŇ VZNIK : ČR - hřebčín Kladruby nad Labem (1579) HISTORIE CHOVU: potřeba koní pro dvorní ceremonie  především jezdecké (Lipicáni) a kočárové koně

STAROKLADRUBSKÝ KŮŇ HISTORIE CHOVU: dovoz starošpanělských a staroitalských koní  produkce mohutného kočárového koně (galakarosiera) pro císařský dvůr a vojenskou potřebu původně všechny barvy (včetně strakošů) poslední 2 století bělouši (císař) vraníci (církev)

STAROKLADRUBSKÝ KŮŇ - založil dovezený vraník PEPPOLI (1764) HISTORIE CHOVU: Stádo BĚLOUŠŮ: - založil dovezený vraník PEPPOLI (1764) + jeho syn – bělouš IMPERATORE (1775) syn - bělouš GENERALE (1787) vnuk - bělouš GENERALISSIMUS (1797)  samostatné kmeny Stádo VRANÍKŮ: - založili dovezení vraníci SACRAMOSO (1799) NAPOLEONE (1845) (kmen Napoleone později zanikl)

STAROKLADRUBSKÝ KŮŇ HISTORIE CHOVU: Vliv: mohutných koní z Dánska, arabských koní, lipických koní (FAVORY), orlovského klusáka (ORLOV, BARZOJ), andaluského koně (RUDOLFO), ale i A 1/1 (?) Vrané stádo bylo ve 30. letech 20. stol. zrušeno a později regenerováno (prof. F. Bílek) ze zbylých jedinců (3♂ a 7♀) + starokladr. bělouši, lipicáni (PLUTO II., MAESTOSO I., NEAPOLITANO GRATIA, SIGLAVI PAKRA) + teplokrevné ♀, později fríský ♂ ROMKE

STAROKLADRUBSKÝ KŮŇ HISTORIE CHOVU: DNES: linie/kmeny Stádo BĚLOUŠŮ: GENERALE, GENERALISSIMUS, SACRAMOSO, FAVORY, RUDOLFO – v Kladrubech nad Labem Stádo VRANÍKŮ: SACRAMOSO, SOLO, SIGLAVI PAKRA, ROMKE – ve Slatiňanech

STAROKLADRUBSKÝ KŮŇ POPIS: galakarosier středního až velkého tělesného rámce (KVH 160 - 166cm), (vraníci bývají větší) těžší klabonosá hlava, vejčité oko, klenutý vysoko nasazený krk (labutí) nevýrazný, dlouhý kohoutek, někdy volnější horní linie, skloněná záď strmější lopatka silnější fundament, suchý, kostnatý s pevnými klouby, široká, tvrdá kopyta

STAROKLADRUBSKÝ KŮŇ ZBARVENÍ: bělouš, vraník (i výjimky!)

STAROKLADRUBSKÝ KŮŇ VLASTNOSTI: charakteristická mechanika pohybu (vysoká karpální akce, kadencovaný klus) pozdní, dlouhověký, konstitučně velmi tvrdý klidný temperament

STAROKLADRUBSKÝ KŮŇ POUŽITÍ: vozatajství, reprezentativní kočárové zápřeže jízda koňmo, cirkusová drezura, „barokní ježdění“ městská policie

ORLOVSKÝ KLUSÁK VZNIK : Rusko - hřebčín Chrenovoj HISTORIE CHOVU: hrabě A. G. Orlov – Česmenský choval koně na podkladu španělské a arabské krve s cílem vytvořit nový typ klusáka (popř. rychlého kočárového koně)

ORLOVSKÝ KLUSÁK HISTORIE CHOVU: Základem chovu byl arabský ♂ SMETANKA + jeho syn POLKAN I. syn BARS I. (1784)  zakladatel nového plemene Pro upevňování klusových schopností byla použita příbuzenská plemenitba. Pro  rychlosti „přilití krve“ A1/1, dále čistokrevná plemenitba, selekce v klusáckých dostizích.

ORLOVSKÝ KLUSÁK POPIS: ušlechť., harm., kočárový kůň středního až většího obdélníkového tělesného rámce (KVH 156 - 172cm) těžší, suchá, mírně klabonosá hlava, delší, často labutí krk, vysoko nasazený volnější delší hřbet, svalnatá plec silnější, suchý, kostnatý fundament  Typová proměnlivost (hlava, tvar zádě)

ORLOVSKÝ KLUSÁK ZBARVENÍ: nejčastěji bělouš, (hnědák, vraník)

ORLOVSKÝ KLUSÁK POUŽITÍ: klusácké dostihy, vozatajství, lehký tah, „ruská trojka“ korekce plemen (Např.: orlovský klusák x americký klusák = ruský klusák)

APPALOOSA VZNIK : USA HISTORIE CHOVU: indiáni kmene Nez - percé lovili a krotili zdivočelé koně španělského původu jméno podle kraje, ze kterého pochází, řeka Palouse  barevní koně indiánů = PALOUSE -HORSES

APPALOOSA HISTORIE CHOVU: dnešní Appaloosy vznikly křížením: PALOUSE HORSES X QUARTER HORSES

APPALOOSA POPIS: menší až střední tělesný rámec (KVH 147 - 157cm) těžší, klínovitá hlava, svalnatý, rovný krk středně vysoko nasazený krk, delší kohoutek dobrá horní linie, svalnatá záď strmější, delší plec, hluboká, široká hruď suchý, středně silný fundament (jako QH)

APPALOOSA ZBARVENÍ: různé druhy parciálního albinismu více na www.appaloosa.cz barevné varianty (typy): LEOPARD: – „tygr, hermelín“ – bílý, tmavé skvrny po těle

APPALOOSA ZBARVENÍ: FEW – SPOT: – celý bílý, pouze několik tmavých skvrn

APPALOOSA ZBARVENÍ: SNOWFLAKE: – „sněhová vločka“ – tmavé zbarvení se světlými skvrnami po těle, nejvíce na zádi

APPALOOSA ZBARVENÍ: BLANKET („deka“): a) SPOTTED BLANKET – „skvrnitá deka“ – tmavý kůň s bílým „pláštěm se skvrnami“ na zádi

APPALOOSA ZBARVENÍ: b) WHITE BLANKET – „bílá deka“ – tmavý kůň s bílým „pláštěm bez skvrn“ na zádi

APPALOOSA ZBARVENÍ: ROAN: – „prokvetlý“ po celém těle

APPALOOSA ZBARVENÍ: FROST: – „mráz, jinovatka“ – drobné bílé skvrnky hlavně na zádi, jsou větvené

APPALOOSA ZBARVENÍ – další: (RAINDROPS): – „dešťové kapky“ – bílý kůň má po sobě tmavě skvrny protáhlého tvaru                         

APPALOOSA ZBARVENÍ - další: (MARBLE): – „mramorový“ – má rozseté pestré skvrny po celém těle

APPALOOSA DALŠÍ ZNAKY: skvrnitá kůže okolo očí, huby, pohlavních orgánů, řitního otvoru, vemínka,… výrazné oční bělmo pruhovaná kopytní rohovina pravá appaloosa má americký registrační znak

APPALOOSA VLASTNOSTI: konstitučně tvrdý kůň, vytrvalý jistá mechanika pohybu ve členitém terénu

APPALOOSA POUŽITÍ: westernové ježdění, westernové soutěže honácký (dobytkářský) kůň, jezdectví, chov