Učení se praxí Martina Kaňáková

Učení se praxí Firmy: Nedostatek kvalifikovaných technicky vzdělávaných odborníků Rok 2015 vyhlášen Rokem průmyslu a technického vzdělávání Mateřské školy: podpora polytechnické výchovy, stavebnice, pracovní listy, aktivní zapojení Svazu průmyslu a dopravy, projekty Hospodářské komory Základní školy: podpora motivace ke studiu technických oborů, podpora kariérového poradenství- oddělení kariérového a výchovného poradce (novela Zákona o pedagogických pracovnících v legislativním procesu), vznikla profesní kvalifikace NSK Kariérový poradce; nástroje, které reálně představují vykonávané povolání- infoabsolvent.cz, dny otevřených dveří ve spolupráci se SŠ a zaměstnavateli; vzdělávací okruhy Práce s materiály; Konstruování a modelování- leckde spolupráce s učiteli SŠ- kroužky zapojení vědeckých center a vědecko-technologických parků- popularizace vědy a techniky v rámci průřezového tématu Člověk a svět práce žákům poskytovány informace o řemeslných oborech a řemeslech a o průběhu studia v učebních oborech, Žáci jsou vedeni k uvědomění si svých osobnostních předpokladů pro praktickou činnost a ke konkrétním řemeslům, využívání CMS.

Učení se praxí Střední školy: stáže učitelů (doposud ESF projekty); projekty Pospolu a Stáže pro mladé; Dovednostní soutěže – přehlídky řemesel s dlouhou tradicí, Zapojení vědeckých center a vědecko-technologických parků- popularizace vědy a techniky Praktické vyučování v reálném či modelovém pracovním prostředí Vysoké školy: Stáže pro mladé, Stáže ve firmách, Odborné praxe pro mladé do 30 let Vědecko-technologická centra

Učení se praxí  V poslední dekádě je postupně posilována role sociálních partnerů v odborném vzdělávání. Školský zákon (platný od ) posílil roli a zapojení sociálních partnerů do obsahu i cílů odborného vzdělávání a evaluaci jeho výsledků, a to jak na národní úrovni (rámcové vzdělávací programy), tak na regionální úrovni (školní vzdělávací programy). Role sociálních partnerů byla taktéž posílena i při ukončování odborného vzdělání.  Střední a malé firmy obvykle nejsou schopné zabezpečit žákům během praktického výcviku na svých pracovištích osvojení všech požadovaných kompetencí. Proto školy na období odborného rozvoje žáků uzavírají smlouvy s více firmami, tak, aby jejich výrobní program pokryl plně požadavky praktického vyučování, přičemž častější je pak individuální příprava žáka, který pracuje pod supervizí těch zaměstnanců, kteří na daném úseku či zařízení skutečně pracují.  Plné pokrytí pracovních činností a možnost získání odpovídajících profesních kompetencí v plné šíři však mnohdy představuje problém. Firmy mají tendence si na pracoviště vybírat žáky šikovnější, zatímco škola je povinna zajistit praktickou přípravu všem žákům. V této souvislosti se diskutovalo také např. o znovuvybudování nadpodnikových center odborného vzdělávání, která v ČR byla zakládána po roce 1989, ale zůstala bez většího vlivu a většina z nich brzy zanikla nebo se transformovala do lépe vybavených středních škol.  Vznikají sektorové dohody, pakty zaměstnanosti v jednotlivých krajích; dobrou odezvu má fungování sektorových rad

Učení se praxí- nižší a vyšší střední odborné vzdělávání  V kurikulu je vysoký podíl teoretického vzdělávání ve vztahu k praktickému vyučování. Praktické vyučování – odborný výcvik i odborná praxe jsou povinnou součástí kurikula.  Praktické vyučování se uskutečňuje většinou již od 1.ročníku ve školách a školských zařízeních nebo v ideálním případě přímo na pracovištích fyzických nebo právnických osob (v podnicích a firmách, ve kterých se žáci nejlépe seznámí s reálnými provozními podmínkami), které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřely se školou Smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání.  Minimální rozsah trvání odborného výcviku a odborné praxe stanovuje Rámcový vzdělávací program pro konkrétní obor vzdělání.

Učení se praxí- nižší a vyšší sekundární odborné vzdělávání  Dvouleté a častěji tříleté obory s výučním listem : Jde o odborné (profesní) vzdělání v oborech s nižšími nároky na všeobecnou a odbornou přípravu. Absolventi získají výuční list a jsou připraveni pro výkon jednoduchých prací v rámci dělnických povolání. Po absolvování je velmi problematické pokračovat v nástavbovém studiu k získání maturitní zkoušky (kategorie E) :47-65%  Tříleté obory s výučním listem (kategorie H): 40-50%: Jde o profesní přípravu v tradičních učebních oborech středních odborných učilišť. Absolventi získají výuční list a mohou pokračovat v nástavbovém studiu k získání maturity.  Čtyřleté obory zakončené maturitní zkouškou (kategorie M) : 3-38%. Jde o vzdělávání s profesním charakterem, které připravuje žáky pro střední odborné činnosti a nižší řídicí funkce. Absolventi získají maturitní vysvědčení a mohou pokračovat ve vysokoškolském nebo vyšším odborném vzdělávání. Existuje také střední vzdělání s profesním charakterem, které připravuje žáky pro náročná dělnická povolání a nižší řídicí funkce. Významnou součástí studia je odborný výcvik. (kategorie L0).  Tří až tří a půlleté obory vyšších odborných škol zakončené absolutoriem (kategorie N) %. Studium je určeno pro maturanty, kteří si tak prohloubí své všeobecné, odborné i praktické znalosti a dovednosti.  Existuje také nástavbové studium pro absolventy tříletých učebních oborů s výučním listem ukončené maturitní zkouškou a zkrácené studium pro uchazeče, kteří již získali střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo výučním listem v jiném oboru vzdělání. Získání vzdělání s maturitní zkouškou umožňuje studium na vysokých a vyšších odborných školách

Učení se praxí- Strategické dokumenty a opatření  Koncepční dokumenty a programy -Akční plán podpory odborného vzdělávání – Nová opatření na podporu odborného vzdělávání Strategie vzdělávací politiky Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy 2015 – Rozvojové programy na podporu dalšího vzdělávání učitelů odborných předmětů a praktického vyučování na pracovištích zaměstnavatelů -Dotační program Podpora polytechnické výchovy v mateřských a základních školách- Nutnou podmínkou pro realizaci programu v každém kraji je zajištění spolufinancování programu v režimu 3,3,3- 3mil dá MŠMT, když 3 dá kraj a 3 třetí partner, např. zaměstnavatel -Reforma financování regionálního školství- kvalitativní aspekt -Krajské a regionální akční plány- v přípravě

Učení se praxí- Strategické dokumenty a opatření  Již platná legislativa -Daňové úlevy pro zaměstnavatele (leden 2014) zvyšuje limity pro daňovou uznatelnost motivačního příspěvku; zavedení odečitatelné položky na žáka či studenta a hodinu odborného výcviku nebo praxe na pracovišti poplatníka; dodatečný odpočet 50 % nebo 110 % vstupní ceny majetku pořízeného a alespoň částečně využívaného pro účely odborného vzdělávání -Jednotná závěrečná zkouška (2015) -Novela zákona o pedagogických pracovnících - do výše úvazku 0,5 nemusí mít odborník z praxe pedagogické vzdělání (2014)  Připravovaná legislativa -Zavedení povinné zkoušky z matematiky u maturitní zkoušky -Povinné přijímací zkoušky na SŠ -Specializované pozice v rámci zákona o pedagogických pracovnících – koordinátor spolupráce škol a firem, oddělení pozice kariérový a výchovný poradce -Mistrovská zkouška -Smlouvy mezi firmou a žákem -Revize rámcových vzdělávacích programů

Systémové návrhy nových prvků duálního odborného vzdělávání podporující spolupráci škol a firem Projekt POSPOLU (Podpora spolupráce škol a firem) - 12/ / systémový ESF projekt MŠMT realizovaný NÚV Koncepční studie „Nové prvky duálního odborného vzdělávání podporující spolupráci škol a firem“ obsahuje 13 opatření ve 4 prioritách :  I. Usnadnění přechodu absolventů ze školy do praxe zapojením do reálného pracovního prostředí již v průběhu studia: Kvantitativní rozšíření realizace odborného výcviku (OV) a odborné praxe (OP) ve firmách (alespoň 12 týdnů OV u oborů s výučním listem a oborů L0 v reálném nebo modelovém pracovním prostředí, souvislejší bloky a alespoň 8 týdnů OP u oborů s maturitní zkouškou

Systémové návrhy nových prvků duálního odborného vzdělávání podporující spolupráci škol a firem  II. Zvýšení kvalitativní úrovně kompetencí absolventů tak, aby odpovídaly potřebám zaměstnavatelů: Provázat a koncipovat kvalifikační část počátečního odborného vzdělávání s odpovídajícími profesními kvalifikacemi NSK. Koncipovat RVP tak, aby alespoň poslední ročník studia byl zaměřen na přípravu ke konkrétní profesní kvalifikaci vázané na možné budoucí pracovní uplatnění absolventa v konkrétní profesi a ideálně i v konkrétní firmě. Podpořit postupnou standardizaci obsahu profilové části maturitní zkoušky u vybraných oborů kategorie dosaženého vzdělání L0 a M ve vazbě na obsah příslušné kvalifikace NSK- EQF4. Koncipovat perspektivně obory vzdělání jako širokoprofilové s důrazem na klíčové kompetence, všeobecné vzdělávání a široký základ odborného vzdělávání. Namísto členění podle povolání nebo skupiny povolání již od počátku studia by měly být obory klasifikovány podle širších odborných zaměření orientovaných vždy na určitý výsek techniky, ekonomiky, služeb, zemědělství apod. a jejich aplikace v pracovním světě.

Systémové návrhy nových prvků duálního odborného vzdělávání podporující spolupráci škol a firem Modernizace pojetí všeobecného vzdělávání v odborném školství-akcent na základní gramotnosti a klíčové kompetence, průpravný charakter všeobecně vzdělávací složky pro navazující odborné vzdělávání (tzn. aplikovaná matematika, aplikovaná chemie apod.) Podpora systému zajištění kvality OV a OP- Vyžadovat od škol přípravu konkrétních plánů spolupráce se sociálními partnery formou dodatku ke školnímu vzdělávacímu programu, standard firemních pracovišť, Stanovit povinné náležitosti dokumentace pro hodnocení výsledků žáků v OV/OP na bázi kompetencí – využít prvky ECVET a EQAVET Personální zajištění spolupráce škol a firem- instruktoři praktického vyučování, povinné stáže učitelů odborných škol, odborníci z praxe ve výuce (umožněno novelou Zákona o ped. pracovnících až do 0,5 výše úvazku bez nutnosti pedagogické kvalifikace) Ukončování studia ve spolupráci s firmami- Revidovat podmínky JZZZ a profilové MZ tak, aby byla metodicky i finančně podpořena realizace praktické části těchto zkoušek ve firemním prostředí

Systémové návrhy nových prvků duálního odborného vzdělávání podporující spolupráci škol a firem III: Slaďování nabídky odborného vzdělávání se změnami kvalifikačních potřeb trhu práce Koordinační řízení, normativní financováni- kvalitativní parametry, fondy pro sdílené financování, predikce potřeb trhu práce, kariérové poradenství IV: Zvýšení atraktivity odborného vzdělávání pro mladé lidi Zajistit lepší prostupnost systému odborného vzdělávání Koncipovat RVP tak, aby bylo umožněno stupňovité studium, tzn. aby žáci po ukončení 2. a 3. ročníku mohli získat příslušnou profesní kvalifikaci a neodcházeli tak bez kvalifikace při předčasném opuštění studia; lepší prostupnost Koncipovat RVP tak, aby bylo umožněno přijímání žáků do společného 1. ročníku pro více současných oborů, zejména tam, kde škola ani žáci nemají smluvního partnera resp. firmu, pro kterou by se učili. Revidovat soustavu oborů vzdělání a vytvořit menší počet šířeji koncipovaných oborů na bázi společného odborného základu. Oddělit získání stupně vzdělání a kvalifikace. Koncipovat ŠVP tak, aby žáci mohli získat odpovídající profesní kvalifikaci, i když nezískají stupeň vzdělání (např. nezískají maturitu). Zavést mistrovskou zkoušku, umožňující vstup do terciárního sektoru bez maturity.

DĚKUJI ZA POZORNOST