EVROPSKÝ PARLAMENT

EVROPSKÝ PARLAMENT kolektivní permanentní orgán zastupuje zájmy obyvatel -občanů EU ( tím se liší od Rady) v institucionálním systému EU jde tedy o nadnárodní orgán (ne mezivládní ) sídlo EP - rozděleno stálá zasedání probíhají ve Štrasburku, mimořádná zasedání v Lucemburku nebo v Bruselu; generální sekretariát a 20 stálých výborů EP působí v Bruselu

Složení EP EP se skládá ze zástupců občanů EU - počet poslanců nesmí přesáhnout 754 od roku 2014 má 751 poslanců zastoupení členských států musí být stanoveno podle zásady sestupné proporcionality - lidnatější členský stát má právo na vyšší počet křesel poslanci jsou voleni ve všeobecných a přímých volbách občany EU v každém členském státě podle jeho vlastních volebních pravidel, ale ve stejných dnech pro celou Evropu status poslance – mandát trvá 5 let, lze opakovat poslanci hlasují individuálně a osobně – nemohou být vázáni jakýmikoliv příkazy a to ani vlastními politickými skupinami)

Složení EP výsady a imunity poslanců EP – mají funkční povahu jsou absolutní na území svého členského státu požívá europoslanec imunitu v rozsahu poslance národního parlamentu, na území ostatních ČS je vyloučeno jakékoliv stíhání a zadržení pro názory a hlasování v průběhu jeho funkce; imunita se však nevztahuje na trestné činy neslučitelnost postavení poslance je neslučitelné s členstvím v národní vládě, se členstvím v Komisi, účetním dvoru, s postavením soudce ESD či s postavením úředníka EU

Fungování EP Řídící orgány předsednictvo je tvořeno předsedou a 14 místopředsedy jmenovanými EP z vlastních řad na dobu 2,5 roku, s možností nového jmenování předseda předsedovi náleží řízení práce EP vedle úlohy organizační má též důležitou funkci ve vztazích s jinými orgány; í) předsednická konference sestává z předsedy EP a předsedů politických skupin, zastává funkce týkající se organizace práce EP (např. příprava programu jednání plenárních schůzí)

Fungování EP politické skupiny (frakce) Jsou projevem existence „politických stran na evropské úrovni“ poslanci se seskupují podle politické, nikoliv státní příslušnosti zájem na vytvoření politické strany - nárok na určitý způsob vyjadřování stanovisek vytvoření skupiny deklarací na základě minimálního počtu poslanců (25) z nejméně ¼ členských států skupin je celkem 7 – největší vliv má Evropská lidová strana poslanci nezávislí – bez klubové příslušnosti – vysílají dva zástupce na předsednickou konferenci, jíž se účastní bez hlasovacího práva

Fungování EP výbory generální sekretariát Plenární zasedání a schůze → permanentní výbory (20) a specializované komise; EP rozhoduje vždy na základě jejich zprávy generální sekretariát Sídlo v Lucemburku * Plenární zasedání a schůze → EP zasedá jednou ročně, zasedání se konají obyčejně v sídle EP, jímž je Štrasburk, nicméně kromě 12 měsíčních pravidelných zasedání ve Štrasburku se další schůze – zejm. výborů – organizují v Bruselu; schůze – kvórum schůze je stanoveno na 1/3 všech členů EP, ale v praxi se toto systematicky neověřuje Rozhodování absolutní většinou odevzdaných hlasů; hlasování je osobní – normálně se hlasuje zvednutím ruky,

Pravomoci EP EP má pravomoci: legislativní pravomoci legislativní, rozpočtové (oboje společně s Radou), politické kontroly a konzultace, jmenovací pravomoci a pravomoci ve vnějších vztazích legislativní pravomoci EP se podílí na přijímání všech legislativních aktů a rozpočtu (mimo aktů SZBP) právo zahájit proceduru revize Smluv, Právo požádat Komisi o vypracování návrhu legislativního aktu

Pravomoci EP rozpočtové pravomoci – pravomoci při schvalování víceletého finančního rámce, ročního rozpočtu EU, stanovení právního základu pro vlastní uděluje Komisi absolutorium za provádění rozpočtu jmenování orgánů – EP má právo volit předsedu Komise, schvalovat a odvolávat Komisi jako celek volit ombudsmana, vytvořit dočasné vyšetřovací komise

Pravomoci EP politická kontrola vnější vztahy petice – občané EU, ale i jakákoliv FO či PO sídlící nebo pobývající v některém členském státu má petiční právo k EP; petice mohou být předkládány individuálně nebo kolektivně; musejí se týkat jich osobně a spadat do věcné působnosti EU intervence ombudsmana kontrola se sankcemi - pouze ve vztahu ke Komisi má formu vyslovení nedůvěry, jež se týká celé Komise kolektivně vnější vztahy souhlas či konzultace EP přijetí všech tzv. vnějších smluv aktivně legitimován k podání žádosti o vydání posudku ESD k mezinárodní smlouvě

Ostatní instituce

Evropská centrální banka (čl. 282-284 SFEU)

ECB- VZNIK A VÝZNAM Založena 1998, sídlem Frankfurt Je centrální bankou pro evropskou jednotnou měnu euro Lisabonská smlouva ji nově zařazuje mezi orgány unie Evropská centrální banka + národní centrální banky = Evropský systém centrálních bank (ESCB) Evropská centrální banka + národní centrální banky zemí s eurem = Eurosystém => ESCB a Eurosystém – souběžné fungování, dokud se všichni členové EU nestanou členy eurozóny Eurozóna = 17 států EU, které zavedly euro

Funkce Provádí a zajišťuje měnovou politiku v EU Zabezpečuje a udržuje cenovou stabilitu v eurozóně (monitorování cenových trendů) Povoluje vydávání eura (kontrola množství peněž v oběhu) v oblastech spadajících do její působnosti je konzultována k návrhům aktů Unie

Struktura Výkonná rada Rada guvernérů Generální rada - předseda ECB, místopředseda a 4 další členové - provádí měnovou politiku na základě pokynů Rady guvernérů - každodenní řízení ECB ¨ Rada guvernérů - tvořena Výkonnou radou + guvernéry centrálních bank členských států, jejichž měnou je euro (nově dle LS – dříve guvernéři bank všech členských států EU) Generální rada - předseda ECB, místopředseda + guvernéři centrálních bank všech členských států - koordinace, příprava rozšiřování eurozóny

Účetní dvůr (čl. 285-287 SFEU)

ÚČETNÍ DVŮR - VZNIK A VÝZNAM Založen 1975 (zavedení vlastních příjmů Společenství) Postupně posilován (Amsterodam: umožněno vyšetřování účetních podkladů u příjemců finančních prostředků ES) Snahy o posilování vyplývají ze zjištěných nedostatků v hospodaření + rozšiřování skupiny čistých plátců rozpočtu EU Prezentací svých zjištění nepřímo ovlivňuje politickou diskuzi Provádí audit příjmů a výdajů ES = kontrola plnění rozpočtu Je nezávislý na ostatních orgánech

Funkce Kontrola příjmů a výdajů EU Prověřuje účetní doklady Pracuje v spolupráci s EP (výborem pro rozpočtovou kontrolu) a s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) Inspekce v členských státech (spravují až 80 % prostředků rozpočtu EU) Prezentuje zjištění a posudky, tematické zprávy Souhrn zjištění ve Výroční zprávě

Struktura a organizace Sídlo: Lucemburk Členové (1 z každé země EU) Funkční období 6 let voleni Radou se souhlasem EP, na návrh členských států Musí splňovat „veškeré záruky nezávislosti“ a být kvalifikováni pro práci v auditorských orgánech Ze svého středu si volí předsedu (na 3 roky ) Běžný chod = administrativa (cca 600 osob)

Poradní orgány (čl. 300-307 SFEU)

1) Hospodářský a sociální výbor (ECOSOC) 2) Výbor regionů Čl. 300 SFEU: „Evropskému parlamentu, Radě a Komisi jsou nápomocny Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů, které plní poradní funkce.“ „Členové ECOSOC a Výboru regionů vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Unie“ Úkol: poskytovat strukturám zapojeným v legislativním procesu dostatek informací a zajistit reprezentaci veřejných, profesních a obchodních zájmů

EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ A SOCIÁLNÍ VÝBOR = EHSV, byl založen v roce 1957 Římskou smlouvou Je poradním orgánem, který reprezentuje zaměstnavatele, odborové svazy, zemědělce, spotřebitele a další zájmové skupiny, které společně tvoří „organizovanou občanskou společnost“ Prezentuje jejich stanoviska a chrání jejich zájmy v politických rozhovorech s Komisí, Radou a Parlamentem

EHSV EHVS tak slouží jako prostředník mezi EU a jejími občany Výbor má 317 členů, z ČR 12 Členové jsou nominování vládami EU, pracují ale nezávisle Jmenováni na čtyřletá funkční období, poté mohou být jmenování znovu Výbor volí prezidenta a 2 viceprezidenty na funkční období 2 roky

Úkoly ehsv Udělovat rady Komisi, Radě a Parlamentu (na základě jejich žádosti nebo z vlastní iniciativy) Podporovat občanskou společnost, aby se více zapojila do tvorby politiky EU Posilovat pozici občanské společnosti ve státech mimo EU a pomoci zakládat poradní struktury

Kdo jsou členové ehsv Členové EHSV většinou pracují ve své vlasti a dělí se do 3 skupin: - reprezentující zaměstnavatele - reprezentující zaměstnance - reprezentující jiné hospodářské skupiny

Skupina zaměstnavatelů Členové soukromých a veřejných průmyslových odvětví Malých a středních podniků Obchodních komor Velkoobchodu a maloobchodu Bankovnictví a pojišťovnictví Dopravy Zemědělství

Skupina zaměstnanců Reprezentuje všechny kategorie zaměstnaných od dělníků až po vedoucí pracovníky Členové pocházejí z národních odborových organizací

Třetí skupina Nestátní instituce • Zemědělské podniky Malé podniky • Řemeslníci a živnostníci Neziskové organizace Organizace spotřebitelů Organizace pro ochranu životního prostředí Vědecká a akademická sdružení Asociace, které reprezentují rodiny, ženy, postižené

ECOSOC - složení Členové jmenování na 5 let Radou Konzultace s Komisí a dalšími organizacemi Celkově 344 členů, ČR 12

VÝBOR REGIONŮ Založen 1994 Předchůdce: Shromáždění regionů (1985) Úkol: prosazovat postoje místních a regionálních samospráv (předkládání stanovisek a návrhů Komisi) Čl. 300 SFEU: „Výbor regionů se skládá ze zástupců regionálních a místních samosprávných celků, kteří buď mají volební mandát v některém regionálním nebo místním samosprávném celku, nebo jsou politicky odpovědní volenému shromáždění“

VÝBOR REGIONŮ - SLOŽENÍ Členové = zástupci regionální/místní samosprávy 344 členů, Voleni Radou na 5 let na návrh členských států seskupují se do politických skupin (obdobně jako v EP) V čele předsednictví Pracuje v odborných komisích (Kohezní politika, Hospodářská a sociální politika, Trvale udržitelný rozvoj, Kultura a vzdělání, Ústavní otázky a evropské vládnutí, Vnější vztahy)