Úvod do sociální politiky Jabok, ETF 2015 Michael Martinek

8. Státní rozpočet nástroje hospodářské politiky fiskální politika daně sociální solidarita redistribuce Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Nástroje hospodářské politiky Monetární politika (nositelem je Česká národní banka - ČNB) Fiskální politika (systém veřejných rozpočtů, státní rozpočet navrhuje vláda a schvaluje parlament) Důchodová politika (regulace mezd, regulace cen, nositelem je vláda a parlament - právní úprava fungování trhu, zprostředkovaně ČNB - hlídá inflaci) Vnější obchodní a měnová politika (celní politika - vláda, kurzová politika - ČNB, apod.) Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Fiskální politika Fiskální politika je součást hospodářské politiky státu, která se snaží ovlivnit vývoj ekonomiky změnami výše a struktury veřejných výdajů a daní. Na rozdíl od monetární politiky, která pečuje o stabilitu měny, je fiskální politika nástrojem aktivního zasahování státu do hospodářství. Slovo fiskální (z lat. fiscus – košík, později státní pokladna) vyjadřuje spojitost s daněmi: původně k pokrytí potřeb panovnického dvora a armády, později i pro financování veřejně prospěšných staveb (silnice, průplavy, železnice, školy atd.) a veřejných statků (bezpečnost a policie, zdravotnictví, školství, ochrana prostředí a další). Během 20. století se moderní státy staly tak významnými účastníky hospodářského života, že mohly aktivně ovlivňovat chod hospodářství jako celku. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Typy fiskální politiky Jaká je současná fiskální politika ČR? Typy fiskální politiky Expanzivní fiskální politika: Veřejné výdaje jsou větší než vybrané daně, takže vzniká schodek (deficit) státního rozpočtu, čímž roste státní dluh. Expanzivní fiskální politika se snaží stimulovat růst výkonu ekonomiky prostřednictvím růstu státních výdajů a projeví se krátkodobým růstem HDP. Přes všechny teoretické námitky pracují moderní státy většinou se schodkovým státním rozpočtem a spokojují se jen s tím, že se snaží tento schodek a kumulovaný státní dluh udržovat v jistých mezích – viz např. Maastrichtská kritéria EU: Výše hrubého veřejného dluhu – podíl veřejného dluhu na HDP nesmí překročit 60 % (HDP v ČR 2010: 3 667.1mld. Kč, dluh cca 40%) Deficit veřejného rozpočtu – podíl deficitu státního rozpočtu na HDP musí být menší než 3 % (ČR 2014 cca 3%). Neutrální fiskální politika: Veřejné výdaje se rovnají vybraným daním, státní rozpočet je tudíž vyrovnaný. Tento stav představuje zřejmě těžko dosažitelný ideál, neboť se vyskytuje jen zcela výjimečně. Restriktivní fiskální politika: Veřejné výdaje jsou menší než daně, takže se snižuje státní dluh. Restriktivní fiskální politika má smysl tehdy, má-li stát veliký státní dluh; jinak by totiž znamenala, že stát vybírá zbytečně vysoké daně. Ve skutečnosti jsou však všechny moderní státy spíš více než méně zadluženy, přesto se jim nedaří restriktivní politiku zavést. Federální rozpočet USA byl za posledních 40 let v přebytku jen v roce 1999 a 2000 (díky iniciativě prezidenta Clintona). Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Keynesiánská koncepce úlohy státu v ekonomice John Maynard Keynes - Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936): návod na probuzení utlumených ekonomik po světové hospodářské krizi a nastartování nové prosperity. Ceny (zejména mzdy) jsou nepružné, a tak může na trzích existovat i dlouhodobá nerovnováha. Řešení: vládní intervence, např. v podobě veřejných výdajů na nákup zboží - zvýšení agregátní poptávky (= úhrn výdajů všech subjektů – státu, domácností, firem, dovozců...) – zamezení propadu krize a růstu nezaměstnanosti – aktivní fiskální politika. V praxi aplikována především v 50. a 60. letech 20. stol. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Monetaristická koncepce úlohy státu v ekonomice Monetaristé jsou pokračovateli klasické školy (učení Adama Smithe), která považuje státní vměšování do ekonomiky za nepřípustné. Hospodářská politika by se měla omezit na usměrňování množství peněz v oběhu a řízenou nabídkou peněz. Výchozí předpoklady: lidé sledují svůj ekonomický zájem, ceny (tedy i mzdy) zajišťují svým pohybem obnovování rovnováhy na trzích. Základem fungující ekonomiky je tedy existence volných trhů - trhu výrobků a služeb, trhu práce a trhu kapitálu. Ty nesmějí být deformovány státními zásahy (zmrazení cen a mezd, stropy úrokových sazeb, zaručené minimální mzdy atd.). Milton Friedman (chicagská škola), v praxi R. Reagan, M. Thatcherová, A. Pinochet v Chile v 80. letech 20. století. Aktivní monetární politika (součást a nástroje hospodářské politiky, souhrn opatření a zásad, které mají prostřednictvím měnových nástrojů prosazovat plnění měnových cílů; nástroj centrální banky, základním cílem je hlídání a aktivní ovlivňování míry znehodnocení peněz – inflace). Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

ÚHRNNÁ BILANCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU 2015 Ukazatel v Kč PŘÍJMY 1 118 502 294 998 Kč VÝDAJE 1 218 502 294 998 Kč SCHODEK - 100 000 000 000 Kč Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Ministerstvo práce a sociálních věcí 533 161 588 191 Všeobecná pokladní správa 143 099 433 761 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 135 873 229 485 Státní dluh 65 802 690 245 Ministerstvo vnitra 55 040 163 816 Ministerstvo zemědělství 52 696 718 740 Ministerstvo obrany 43 562 018 374 Ministerstvo průmyslu a obchodu 38 695 780 959 Ministerstvo dopravy 35 733 242 867 Ministerstvo spravedlnosti 23 260 758 312 Ministerstvo financí 17 112 923 698 Ministerstvo pro místní rozvoj 14 718 872 252 Ministerstvo kultury 10 850 867 697 Ministerstvo životního prostředí 9 390 219 590 Ministerstvo zdravotnictví 6 776 407 086 Ministerstvo zahraničních věcí 6 298 932 145 Akademie věd České republiky 4 521 548 626 Grantová agentura České republiky 3 682 192 274 Technologická agentura České republiky 2 864 262 131 Český úřad zeměměřický a katastrální 2 797 199 994 Správa státních hmotných rezerv 2 244 059 157 Operace státních finančních aktiv * 1 814 200 000 Bezpečnostní informační služba 1 207 324 000 Poslanecká sněmovna Parlamentu 1 068 103 340 Český statistický úřad 918 066 206 Úřad vlády České republiky 771 127 087 Český telekomunikační úřad 765 953 425 Senát Parlamentu 519 447 409 Nejvyšší kontrolní úřad 507 428 172 Kancelář prezidenta republiky 386 787 764 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 358 464 645 Národní bezpečnostní úřad 322 542 994 Generální inspekce bezpečnostních sborů 264 518 267 Energetický regulační úřad 235 857 537 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 235 273 004 Ústavní soud 167 425 239 Úřad průmyslového vlastnictví 166 395 155 Ústav pro studium totalitních režimů 161 451 757 Úřad pro ochranu osobních údajů 148 073 260 Český báňský úřad 135 050 954 Kancelář veřejného ochránce práv 111 225 036 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání 54 470 347 CELKEM 1 218 502 294 998 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Výdaje SR Největší část výdajů státního rozpočtu tvoří takzvané mandatorní neboli povinné výdaje. Ty musí stát hradit, protože mu to přikazují jiné zákony. Jde například o důchody, dávky sociálního zabezpečení, dávky státní sociální podpory, příspěvky na penzijní připojištění a stavební spoření či podpory v nezaměstnanosti. Skupinu takzvaných kvazimandatorních výdajů, které stát musí rovněž platit, tvoří výdaje na armádu, platy státních zaměstnanců či výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti. Ostatní výdaje stát nemá povinnost hradit. To je zdroj nejsnazších výdajových škrtů v případě nepříznivého vývoje státního rozpočtu. Největším výdajem státního rozpočtu je kapitola ministerstva práce a sociálních věcí, z níž se platí důchody a sociální či nemocenské dávky. Na výdajích se podílí celkem 40 procenty. Druhou největší položkou je všeobecná pokladní správa. Nejde však o výdaje stejného durhu. Platí se z ní například podpory na stavební či penzijní připojištění či příspěvky do společného rozpočtu Evropské unie, které se nedají zařadit do jiných kapitol. Fakticky tak druhým největším výdajem státního rozpočtu je kapitola ministerstva školství (11 %). Třetí příčku mají úroky ze státního dluhu (6 %). Čtvrté je ministerstvo dopravy (6 %) a páté ministerstvo vnitra (5 %). Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Všeobecná pokladní správa 571 301 600 000 19 249 580 000 DANĚ SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ DALŠÍ PŘÍJMY Všeobecná pokladní správa 571 301 600 000 19 249 580 000 Operace státních finančních aktiv * 1 500 000 000 1 731 000 000 Ministerstvo práce a sociálních věcí 609 349 000 389 751 187 582 6 309 626 935 Ministerstvo zahraničních věcí 550 000 000 50 000 000 Český úřad zeměměřický a katastrální 470 000 000 110 000 000 Energetický regulační úřad 203 114 000 6 000 000 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 170 000 000 400 000 Ministerstvo dopravy 80 000 000 6 090 434 199 Úřad průmyslového vlastnictví 147 099 845 Ministerstvo průmyslu a obchodu 27 000 000 19 009 762 306 Ministerstvo financí 25 620 000 539 721 673 3 909 680 624 Ministerstvo zdravotnictví 20 000 000 2 542 011 572 Český telekomunikační úřad 17 815 000 1 080 017 886 Ministerstvo vnitra 13 000 000 6 103 423 412 1 683 966 457 Ministerstvo zemědělství 6 200 000 44 087 787 832 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání 4 050 000 2 500 000 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 4 000 000 1 500 000 Ministerstvo pro místní rozvoj 1 300 000 12 359 916 701 Ministerstvo životního prostředí 900 000 7 325 291 156 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 7 187 380 724 Národní bezpečnostní úřad 250 000 550 000 Ministerstvo obrany 100 000 3 300 203 772 234 508 580 Český báňský úřad 50 000 2 550 000 Ministerstvo kultury 10 000 264 691 000 Poslanecká sněmovna Parlamentu 16 000 000 Senát Parlamentu Úřad vlády České republiky 38 689 443 Bezpečnostní informační služba 136 300 000 Kancelář veřejného ochránce práv 7 302 092 Ministerstvo spravedlnosti 778 906 297 2 002 336 527 Český statistický úřad 16 154 350 Správa státních hmotných rezerv 90 000 000 Generální inspekce bezpečnostních sborů 42 181 551 Technologická agentura České republiky 5 975 482 Nejvyšší kontrolní úřad 339 000 Státní dluh 7 200 000 000 CELKEM 575 084 758 000Kč 400 515 624 287 Kč 142 901 912 711 Kč Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Schválený státní rozpočet 2015 (v miliardách Kč) Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Země světa podle výše státního dluhu v procentech jejich HDP v roce 2012. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Tři hlavní funkce daní: Daň je povinná a nenávratná, zpravidla pravidelně se opakující platba do veřejného rozpočtu bez nároku na ekvivalentní a přímé plnění z veřejného rozpočtu. Spolu s příspěvky na sociální zabezpečení tvoří rozhodující skupinu příjmů v rozpočtových soustavách vyspělých zemí. Tři hlavní funkce daní: fiskální – schopnost naplnit veřejný rozpočet redistribuční - přesun části důchodů od bohatších jedinců k chudším stabilizační - přispívá ke zmírňování cyklických výkyvů v ekonomice Nedaňové příjmy: poplatky, vratky dotací a návratných výpomocí, pokuty, přijaté úroky, odvody ČNB, nahodilé příjmy Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Která daň přináší státu největší zisk? Soustava daní v ČR Nedaňové příjmy: nejsou v nich poplatky, ty stojí zvlášť 08 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek

Daňové zákony Zákon č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků Zákon č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů Zákon č. 13/1993 Sb. celní zákon Zákon č. 16/1993 Sb. o dani silniční Zákon č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Daně z příjmu Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů § 3 (1) Předmětem daně z příjmů fyzických osob (dále jen "daň") jsou a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6), b) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), c) příjmy z kapitálového majetku (§ 8), d) příjmy z pronájmu (§ 9), e) ostatní příjmy (§ 10). § 16 Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 %. § 17 Poplatníci daně z příjmů právnických osob (1) Poplatníky daně z příjmů jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, a i organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu Sazba daně činí 19%. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty je jedním ze základních zdrojů příjmů státního rozpočtu. Zavedena je v podstatě ve všech vyspělých zemích světa. Při nákupu zboží, popřípadě služeb, ji platí naprosto všichni. Někdy se také nazývá Univerzální daň. Princip daně z přidané hodnoty spočívá v odvedení daně pouze z rozdílu ceny mezi vstupy a výstupy, tedy z toho, o kolik se cena zboží u něho zvýší (kolik k hodnotě přidá). Dodavatel, pokud je registrován jako plátce, musí odvést z obchodu část hodnoty, pokud je tento obchod předmětem daně. Příklad: Obchodník zakoupí od svého dodavatele zboží za 1100 Kč - z toho 1000 Kč tvoří cena zboží a 100 Kč tvoří DPH, kterou dodavatel odvede státu. Obchodník zboží rozveze svým odběratelům a prodá za 1650 Kč. Z toho 1500 činí cena zboží a 150 Kč DPH. Při vyčíslení daně obchodník od DPH na výstupu (150) odečte DPH na vstupu (100 Kč) a odvede rozdíl: 50 Kč. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Tabulka DPH v zemích EU Stát Základní sazba DPH (%) Snížená sazba DPH (%) Belgie 21 6 / 12 Bulharsko 20 9 Česká republika 15/10 Dánsko 25 - Estonsko Finsko 23 9 / 13 Francie 19,6 5,5 / 7 Itálie 10 Irsko 9 / 13,5 Kypr 15 5 / 8 Lucembursko Litva 5 / 9 Lotyšsko 22 12 Maďarsko 27 5 / 18 Malta 18 5 / 7 Německo 19 7 Nizozemsko 6 Polsko 5 / 8 Portugalsko 6 / 13 Rakousko Rumunsko 24 Řecko 6,5 / 13 Slovensko Slovinsko 8,5 Španělsko 8 Švédsko Velká Británie 5 Tabulka DPH v zemích EU Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Sazba spotřební daně v ČR motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova do 0,013 g/l včetně  12 840 Kč/1000 l motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova nad 0,013 g/l  13 710 Kč/1000 l líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2208 s výjimkou destilátů z pěstitelského pálení  28 500 Kč/hl etanolu líh obsažený v destilátech ovocných z pěstitelského pálení 14 300 Kč/hl etanolu pivo 10 stupňů 320 Kč/hl víno 0 Kč   Procentní část  Pevná část Minimální cigarety  28 % 1,07 Kč/kus  2,01 Kč/kus  Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Příjmy a výdaje krajů a obcí Kraje Příjmy celkem v tom Výdaje celkem Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Česká republika 383 232 957 191 008 769 33 999 206 9 490 017 148 734 968 381 300 449   Hlavní město Praha 62 989 822 41 915 420 3 952 706 28 024 17 093 672 61 266 441 Středočeský kraj 40 942 227 19 357 556 3 256 210 1 141 236 17 187 224 41 053 556 Jihočeský kraj 23 726 801 10 959 744 2 776 493 615 759 9 374 805 23 402 632 Plzeňský kraj 23 711 277 11 131 447 2 955 413 949 369 8 675 048 23 479 071 Karlovarský kraj 11 010 922 5 057 448 1 625 155 469 750 3 858 569 11 428 605 Ústecký kraj 25 925 214 12 797 230 2 038 542 684 265 10 405 177 26 764 887 Liberecký kraj 15 056 286 6 762 962 1 496 684 236 656 6 559 984 15 046 456 Královéhradecký kraj 18 759 819 8 774 405 1 815 785 545 497 7 624 132 18 554 893 Pardubický kraj 17 043 332 7 914 043 1 573 938 431 075 7 124 277 16 539 824 Vysočina 18 901 741 8 652 496 1 558 410 624 769 8 066 067 18 651 060 Jihomoravský kraj 43 139 115 19 842 204 3 228 124 1 964 703 18 104 085 41 737 908 Olomoucký kraj 20 815 672 9 684 900 1 631 961 437 104 9 061 707 21 749 867 Zlínský kraj 18 291 311 8 193 500 1 832 068 300 038 7 965 706 18 388 318 Moravskoslezský kraj 42 919 419 19 965 414 4 257 717 1 061 772 17 634 516 43 236 932 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Celkové výdaje na zdravotnictví 2007–2011 (v milionech Kč) 2008 2009 2010 2011 Veřejné výdaje z toho - rozpočtové výdaje rezortů a územních orgánů - zdravotní pojišťovny 206 564   22 851 183 713 218 719 21 439 197 280 243 692 26 034 217 658 243 281 20 781 222 500 242 408 16 863 225 545 Soukromé výdaje 35 370 45 801 47 954 45 754 46 376 Výdaje celkem 241 934 264 520 291 646 289 035 288 784 Podíl z HDP v % 6,6 6,9 7,8 7,7 7,6 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Zdravotnictví Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

CELKOVÉ VEŘEJNÉ VÝDAJE 2014 ROZPOČET PŘÍJMY VÝDAJE Státní rozpočet 1 099 000 000 000 1 211 000 000 000 Rozpočty krajů a obcí 383 000 000 000 Rozpočty zdravotních pojišťoven 250 000 000 000 CELKEM 1 732 000 000 000 1 844 000 000 000 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Správa daní a pojištění Poplatek Příslušné ministerstvo Správní úřad Pobočky Daně Ministerstvo financí Finanční správa ČR Finanční úřady Sociální pojištění (důchodové, nemocenské) Ministerstvo práce a sociálních věcí Česká správa sociálního zabezpečení Okresní, Pražská, Městská SZZ Zdravotní pojištění Ministerstvo zdravotnictví VZP + 8 zdravotních pojišťoven Clo Celní správa ČR Celní úřady (krajské) Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Finanční správa ČR Základní agendu daňové správy tvoří správa daní. Jedná se o:  Procesní stránka správy daní je upravena zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (ZSDP). Postavení a kompetence orgánů daňové správy jsou upraveny zákonem č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech (dle ZÚFO). Daňová správa je v České republice tvořena třístupňovou soustavou orgánů. Daňovou správu tvoří: Ministerstvo financí (úroveň celostátní) finanční ředitelství (úroveň regionální) finanční úřady (úroveň místní) Finanční ředitelství a finanční úřady dohromady tvoří tzv. územní finanční orgány (ÚFO). http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/ceska_danova_sprava _7997.html?year= Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Ministerstvo financí Ministerstvo financí v daňové oblasti zejména: zajišťuje tvorbu návrhů zákonů a jiných právních předpisů v oblasti daní. To se týká jak hmotněprávních předpisů, které upravují jednotlivé druhy daní, tak procesněprávní úpravy správy daní, řídí správu daní a v rozsahu stanoveném ZSDP se podílí na jejím výkonu, řídí finanční ředitelství a jejich prostřednictvím finanční úřad,. Celá agenda daní Ministerstva financí je v současnosti soustředěna do sekce 05 v čele s náměstkem ministra financí. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Finanční ředitelství Ústřední finanční a daňové ředitelství (ÚFDŘ), v jehož čele stojí vrchní ředitel, podřízený náměstkovi ministra. ÚFDŘ je integrální součástí MF, jedná se o seskupení odborů, které zejména řídí správu daní, v rozsahu stanoveném ZSDP se podílí na jejím výkonu a řídí finanční ředitelství. Územní finanční orgány (finanční ředitelství a finanční úřady) Územní finanční orgány byly vytvořeny ZÚFO s účinností od 1. ledna 1991. ZÚFO upravuje jejich postavení, věcnou i územní působnost a řídící vztahy uvnitř daňové správy.  Finančních ředitelství je celkem 8, dohromady řídí celkem 199 finančních úřadů: FŘ pro hlavní město Prahu (12 FÚ) FŘ v Praze (pro střední Čechy) (25 FÚ) FŘ v Českých Budějovicích (pro jižní Čechy) (17 FÚ) FŘ v Plzni (pro západní Čechy) (21 FÚ) FŘ v Ústí nad Labem (pro severní Čechy) (25 FÚ) FŘ v Hradci Králové (pro východní Čechy) (25 FÚ) FŘ v Brně (pro jižní Moravu) (46 FÚ) FŘ v Ostravě (pro severní Moravu) (28 FÚ) Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Finanční úřady vykonávají správu daní podle ZSDP, přičemž fungují jako prvoinstanční orgán (druhoinstančním orgánem jsou finanční ředitelství),  provádějí řízení o přestupcích v oboru své působnosti, vykonávají kontrolu dodržování povinností stanovených zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví a ukládají v této souvislosti účetním jednotkám pokuty a povinnost odstranit protiprávní stav, převádějí výnosy daní, které vybírají a vymáhají a které nejsou příjmem státního rozpočtu, podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), vykonávají dozor nad loteriemi a jinými podobnými hrami podle zákona č. 202/1990 Sb. , o loteriích a jiných podobných hrách podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních vykonávají kontrolu zda jsou skladovány nebo prodávány pouze značené tabákové výrobky a zda je dodržován zákaz nabídky a prodeje lihovin a tabákových výrobků, Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Současný daňový systém v ČR Daně Kdo platí Z čeho platí Kolik platí Přímé Důchodové Fyzické osoby Z příjmu (superhrubá mzda) 15% Právnické osoby Ze zisku 19% Majetkové Fyzické i právnické osoby Z nemovitostí, Z převodu nemov. Dědická Darovací Silniční apod. Nepřímé Spotřební Kupující Pohonné látky Alkohol (čistý líh) Tabák 12,84/13,71/l 265Kč/l 0,9Kč+27%/ks Cla Dovážející Ze stanoveného dováženého zboží Z přidané hodnoty (DPH) Prodejce finálního výrobku, ale DPH promítne do ceny Základní sazba Snížená sazba (základní zboží) 21% Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Česká správa sociálního zabezpečení ČSSZ je samostatnou rozpočtovou organizací podřízenou Ministerstvu práce a sociálních věcí. ČSSZ je největší a zcela výjimečnou finančně správní institucí státní správy ČR.  Spravuje věci téměř 8 milionů pojištěnců, z toho je více než 2,5 milionu důchodců. Vyplácí přes 3 miliony důchodů a také nemocenské dávky. Do státního rozpočtu přispívá ČSSZ víc než 35 %. Jde o peníze, které vybírá na pojistném na soc. zabezpečení a příspěvky na SPZ. Kromě důchodového a nemocenského pojištění má ČSSZ na starosti i lékařskou posudkovou službu. Struktura ČSSZ: ústředí ČSSZ, (regionální) pracoviště ČSSZ, okresní SSZ, Pražská SSZ a Městská SSZ Brno a jejich územní pracoviště. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Zdravotní pojišťovny (11) Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (207) Revírní bratrská pokladna (213) Vojenská zdravotní pojišťovna ČR (201) Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (111) Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA (209) Zdravotní pojišťovna AGEL (227) Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (211) Česká národní zdravotní pojišťovna (222) Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (205) Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Systém sociálního zabezpečení v ČR Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Sociální legislativa v ČR Číslo zák. Název zákona 582/1991 o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (důchody) 589/1992 o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na SPZ 117/1995 o státní sociální podpoře 155/1995 o důchodovém pojištění 359/1999 o sociálně-právní ochraně dětí 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění 435/2004 o zaměstnanosti 108/2006 o sociálních službách 110/2006 o životním a existenčním minimu 111/2006 o pomoci v hmotné nouzi (sociální pomoc) 187/2006 o nemocenském pojištění 262/2006 zákoník práce 372/2011 o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování 329/2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením 401/2012 novela z. o sociálně-právní ochraně dětí - pěstounská péče Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Životní a existenční minimum Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let. Životní a existenční minimum je upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Částky životního a existenčního minima platné od 1. 1. 2012 jsou stanoveny nařízením vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Částka existenčního minima platná od 1. 1. 2012 v Kč za měsíc: 2 200 Hlavní využití životního a existenčního minima je v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Životní minimum plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze i jako sociálně-ochranná veličina. Životní a existenční minimum je využíváno také v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, při zjišťování nároku na dávky, které zabezpečují adresnou pomoc rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích (u přídavku na dítě a porodného). V případě dávek pěstounské péče tvoří základ pro výpočet jejich výše. Životní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení. Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení. Částka existenčního minima platná od 1. 1. 2012 v Kč za měsíc: 2 200 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Částky životního minima platné od 1. 1. 2012 v Kč za měsíc pro jednotlivce 3 410 pro první dospělou osobu v domácnosti 3 140 pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti 2 830 pro nezaopatřené dítě ve věku      do 6 let 1 740    6 až 15 let 2 140    15 až 26 let (nezaopatřené) 2 450 Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Příklady životního minima různých typů domácností v Kč za měsíc jednotlivec 3 410 2 dospělí 3 140 + 2 830 = 5 970 1 dospělý, 1 dítě ve věku 5 let 3 140 + 1 740 = 4 880 2 dospělí, 1 dítě ve věku 5 let 3 140 + 2 830 + 1 740 = 7 710 2 dospělí, 2 děti ve věku 8 a 16 let 3 140 + 2 830 + 2 140 + 2 450 = 10 560 2 dospělí, 3 děti ve věku 5, 8 a 16 let 3 140 + 2 830 + 1 740 + 2 140 + 2 450 = 12 300 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Součastný systém povinného pojištění v ČR Odvody v poměru k výši hrubé mzdy: DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ zaměstnanec 6,5 % zaměstnavatel (včetně přísp. na SPZ 1,2 %) 22,7 % osoba samostatně výdělečně činná 29,2 % NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ zaměstnanec 0 zaměstnavatel 2,3 % os. samostatně výdělečně činná (dobrovolné) 1,4 % ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ zaměstnanec 4,5 % zaměstnavatel 9 % osoba samostatně výdělečně činná 13,5 % Odvody činí celkem cca 35% ze superhrubé mzdy, dalších 15% (-2070 Kč – sleva na dani; -1117 za každé vyživované dítě; -335 student do 26 let) činí daň. Zaměstnanec tedy přímo dostane cca 50% (HM 300.000) – 66% (HM 8.000) hodnoty, kterou vytvoří. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Na poplatníka – starobního důchodce Sleva na dani Výše slevy 2014 Na poplatníka 24 840 Kč Na poplatníka – starobního důchodce Na dítě 13 404 Kč Na dítě – držitele průkazu ZTP/P 23 208 Kč Na vyživovanou manželku/manžela Na vyživovanou manželku/manžela – držitele průkazu ZTP/P 49 680 Kč Invalidita I. a II. stupně 2520 Kč Invalidita III. stupně 5040 Kč Držitel průkazu ZTP/P (i bez důchodu) 16 140 Kč Student 4020 Kč Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Struktura mzdy a odvodů: hrubá mzda 20 000 Kč Kolik by činila čistá mzda při hrubé mzdě 25.000 Kč? Struktura mzdy a odvodů: hrubá mzda 20 000 Kč Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Financování oblastí sociální politiky Odpovědné minist. Finanční fond Metoda financování Zdroj Roční výdaje Důchody, nemocenské MPSV St. rozpočet, penz. fondy Smíšená Pojistné na soc. zabezpečení 470 mld. Státní sociální podpora (dávky) Státní rozpočet Průběžná Daně Sociální pomoc (služby, dávky) Daně, přímé platby klienta Podpora v nezaměstnanosti Přísp. na st. pol. zaměstnanosti Zdravotnictví MZ Zdravotní pojišťovny Fondová Zdravotní pojištění, poplatky pacientů 250 mld. Školství MŠMT Daně, přímé platby na soukr. šk. 137 mld. Rodinná politika Bytová politika Ekologická politika MŽP Daně, podniky Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08

Klíčová slova Schodek státního rozpočtu Státní dluh Soustava daní – daně přímé a nepřímé Daně z příjmu Daň z přidané hodnoty Spotřební daň Rozpočtové určení daní Sociální a zdravotní pojištění Správa daní a pojištění Životní a existenční minimum Struktura mzdy a odvodů Financování oblastí sociální politiky Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2015. Michael Martinek 08