Mexiko

Dějiny Indiánské kultury Mexiko bylo již od 1. tis. př.n.l. zemí vyspělých civilizací. První vrchol představovala kultura Olméků v období 900 – 400 př.n.l. Mexiko bylo již od 1. tis. př.n.l. zemí vyspělých civilizací. První vrchol představovala kultura Olméků v období 900 – 400 př.n.l. Kolem roku 300 n.l. se z území Guatemaly po Yuacatánu rozšířili Mayové. Ti stavěli impozantní kamenné pyramidy a ovládali astronomii. Jejich kultura záhadně zmizela zanechávajíc po sobě řadu uměleckých děl a písmo, které se doposud nepodařilo zcela rozluštit. Kolem roku 300 n.l. se z území Guatemaly po Yuacatánu rozšířili Mayové. Ti stavěli impozantní kamenné pyramidy a ovládali astronomii. Jejich kultura záhadně zmizela zanechávajíc po sobě řadu uměleckých děl a písmo, které se doposud nepodařilo zcela rozluštit. Jejich území později ovládli Toltékové Jejich území později ovládli Toltékové

Ve 12. až 13. st. přišli ze severu Aztékové a založili v kotlině centrálního Mexika město Tenochtitlán. Odtud rozšířili svoji říši na většinu území středního Mexika. Také oni byli vynikajícími staviteli a řemeslníky. Používali složitý kalendář k měření času a prováděli krvavé rituální obřady. Ve 12. až 13. st. přišli ze severu Aztékové a založili v kotlině centrálního Mexika město Tenochtitlán. Odtud rozšířili svoji říši na většinu území středního Mexika. Také oni byli vynikajícími staviteli a řemeslníky. Používali složitý kalendář k měření času a prováděli krvavé rituální obřady.

Mayská kultura

Španělská kolonizace Původně mocnou říši vyvrátil v krátké době španělský dobrodruh Hernán Cortés. Tenochtitlán padl roku 1521 a již roku 1535 vzniklo na dobytém území Nové Španělsko, které časem sahalo daleko na sever na území dnešních USA. Původně mocnou říši vyvrátil v krátké době španělský dobrodruh Hernán Cortés. Tenochtitlán padl roku 1521 a již roku 1535 vzniklo na dobytém území Nové Španělsko, které časem sahalo daleko na sever na území dnešních USA.

Katedrala Metropolitana

Boj za nezávislost Nemilosrdné Španělské vykořisťování nakonec vedlo pod vlivem událostí v Evropě v roce 1810 k rozpoutání boje za nezávislost. Ta byla vyhlášena po novém povstání v roce 1821 a roku 1824 vznikla federativní republika. Nemilosrdné Španělské vykořisťování nakonec vedlo pod vlivem událostí v Evropě v roce 1810 k rozpoutání boje za nezávislost. Ta byla vyhlášena po novém povstání v roce 1821 a roku 1824 vznikla federativní republika.

2. polovina 19. století Ve válce s USA ( ) Mexiko prohrálo a Spojeným státům postoupilo celou oblast od Kalifornie po Nové Mexiko. Ve válce s USA ( ) Mexiko prohrálo a Spojeným státům postoupilo celou oblast od Kalifornie po Nové Mexiko. Následovalo období soupeření liberálů, konzervativců, republikánů a monarchistů. Roku 1857 přijetí pokrokovější ústavy vyvolalo občanskou válku, ze které vyšli vítězně liberálové v čele s Benitem Juarézem. Po britsko- francouzsko-španělské intervenci roku 1862 bylo vyhlášeno císařství. V roce 1867 byli interventi poraženi a republika byla obnovena. Následovalo období soupeření liberálů, konzervativců, republikánů a monarchistů. Roku 1857 přijetí pokrokovější ústavy vyvolalo občanskou válku, ze které vyšli vítězně liberálové v čele s Benitem Juarézem. Po britsko- francouzsko-španělské intervenci roku 1862 bylo vyhlášeno císařství. V roce 1867 byli interventi poraženi a republika byla obnovena.

20. století Roku 1910 svržením diktátorského režimu Porfiria diaze začala Mexická revoluce ( ), v jejímž čele stáli Pancho Villa a Emiliano Zapata. Revoluční skupiny nakonec v roce 1929 vytvořili jednotnou Národní revoluční stranu. Roku 1946 byla strana přejmenována na stranu institucionalizované revoluce (PRI). Ta uskutečnila mnoho důležitých reforem a zůstala vládnoucí politickou stranou až do současnosti. (rok 1994) Roku 1910 svržením diktátorského režimu Porfiria diaze začala Mexická revoluce ( ), v jejímž čele stáli Pancho Villa a Emiliano Zapata. Revoluční skupiny nakonec v roce 1929 vytvořili jednotnou Národní revoluční stranu. Roku 1946 byla strana přejmenována na stranu institucionalizované revoluce (PRI). Ta uskutečnila mnoho důležitých reforem a zůstala vládnoucí politickou stranou až do současnosti. (rok 1994)

Státní zřízení Podle ústavy z roku 1917 mají volební právo všichni dospělí nad 18 let. Hlavou státu i vlády je prezident (prezidentský systém), který se volí na jediné šestileté období. Zákonodárným orgánem je dvoukomorový Národní kongres. Z 500 členů poslanecké jsou ¾ voleny přímo, ¼ podle počtu hlasů získaných jednotlivými stranami, všichni na tři roky. 64 senátorů je volenona 6 let, po dvou z každého ze 31 států a federálního distriktu hlavního města tvořících mexickou federaci. Každý stát si volí vlastního guvernéra a zákonodárný sbor, v případě federálního distriktu guvernéra jmenuje prezident. Podle ústavy z roku 1917 mají volební právo všichni dospělí nad 18 let. Hlavou státu i vlády je prezident (prezidentský systém), který se volí na jediné šestileté období. Zákonodárným orgánem je dvoukomorový Národní kongres. Z 500 členů poslanecké jsou ¾ voleny přímo, ¼ podle počtu hlasů získaných jednotlivými stranami, všichni na tři roky. 64 senátorů je volenona 6 let, po dvou z každého ze 31 států a federálního distriktu hlavního města tvořících mexickou federaci. Každý stát si volí vlastního guvernéra a zákonodárný sbor, v případě federálního distriktu guvernéra jmenuje prezident.

Obyvatelstvo Původní indiáni tvoří nyní méně než 1/3 obyvatelstva, více než polovinu představují jejich míšenci s bělochy – mesticové. Původní indiáni tvoří nyní méně než 1/3 obyvatelstva, více než polovinu představují jejich míšenci s bělochy – mesticové. Oficiálním jazykem je španělština, ale hovoří se i 50 indiánskými jazyky. Většina obyvatel vyznává katolické náboženství. Oficiálním jazykem je španělština, ale hovoří se i 50 indiánskými jazyky. Většina obyvatel vyznává katolické náboženství.