Úvod do ekologie sinic a řas Fytoplankton

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Potravní vztahy v ekosystémech
Advertisements

Zemská atmosféra - stavba - soustředné vrstvy - různé vlastnosti
Vývoj kvality vody v oblasti Frymburku František Frantál, Zuzana Frantálová & Josef Hejzlar.
Současný stav rybníků a možné příčiny rozvoje planktonních sinic
Život na Zemi.
Abiotické podmínky života
Abiotické podmínky prostředí
Vodní ekosystémy a jejich struktura - stojaté vody
Obecná limnologie - 4 Světlo Plyny ve vodě – O2, CO2
Ekologie moří, oceánů a oceánobiologie
POTRAVA.
Vývoj kvality vody v oblasti Frymburku
Základní ekologické pojmy
Životní podmínky organizmů
VZTAHY ORGANISMŮ.
Biotopy ČR.
KOLOBĚHY LÁTEK V PŘÍRODĚ
TOK LÁTEK A ENERGIE EKOSYSTÉMEM
ZÁKLADY EKOLOGIE Učební materiál vznikl v rámci projektu INFORMACE – INSPIRACE – INOVACE, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním.
Ekologické aspekty liniových staveb
Měření vody z Jičínky Vypracovali: Jiří Hodura, Silvie Vykydalová, Jana Konvičková, Dominika Miková Třída: 8.A.
Pedosféra Autorem materiálu, není-li uvedeno jinak, je Jitka Dvořáková.
Charakteristika ekosystému
Rostlinná produkce a prostředí
Biologie 1.E
Sinice a řasy na BOTanickém VÍKendU Novohradské hory 30. září – 2
Abiotické faktory prostředí
Ekosystém.
Podélný gradient fytoplanktonu v závislosti na zařazení říční vody do vertikálního profilu nádrže Římov 1,2 Komárková J., 3 Hrubý P., 1 Nedoma J., 1,2.
SEDIMENTACE ŘAS A SINIC
LES ŘASY.
jako společenstvo a funkční složka ekosystémů
Sluneční záření, světelné klima a tepelný režim vod.
LIMNOLOGIE Evžen Stuchlík, Zuzana Hořická, ÚŽP PřF UK
Působení ekologických faktorů
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE
Fyzikální a chemické vlastnosti vody
Sinice a řasy malých nádrží v kostce
Obecná limnologie - 10 vodní ekosystémy struktura a funkce
2014 Výukový materiál EK Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Abiotické faktory Výukový materiál EK
ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA
Biosféra.
2014 Výukový materiál EK Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
Reakce perifytonu na změnu teploty na různých ekologických úrovních
Úvod do diatomologie – Ekologie a využití rozsivek
Projevy života, třídění organismů
B IOSFÉRA Magdaléna Vičarová. 1.O RGANISMY A JEJICH ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Na zemi žije velké množství různých druhů mikroorganismů, rostlin (flóra) a živočichů.
Atmosféra Složení a stavba Projekt: Mozaika funkční gramotnosti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.02/ ZEMĚPIS.
Čistota vody je obecný pojem, vyjadřující obsah cizích látek ve vodě Skutečně chemicky čistou vodu H 2 O lze připravit pouze laboratorně!H 2 O.
Anotace: Prezentace slouží k přehledu tématu vlastnosti vod Je určena pro výuku ekologie a monitorování životního prostředí v 1. a 2. ročníku střední.
EKOSYSTÉM SPOLEČENSTVO ROSTLINY ŽIVOČICHOVÉ HOUBY MIKROORGANISMY PROSTŘEDÍ SLUNCE VODA VZDUCH PŮDA.
Hydrosféra = vodní obal Země, který je tvořen vodou – povrchovou – jezera, bažiny, rašeliniště, slatiniště – rybníky, přehradní nádrže – podpovrchovou.
Základní algologické metody Barbora Chattová. Sinice a řasy Fotoatotrofní organismy (závislé na slunečním záření, chromatická adaptace) Primární producenti.
Sluneční záření Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Radomír Hůrka. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
PEDOSFÉRA VY_32_INOVACE_23_464
Ekologie sinic a řas Barbora Chattová.
Ekologie moří, oceánů a oceánobiologie
Fylogeneze a diverzita řas a hub: 2
Půdy Podle velikosti částic rozlišujeme půdní druhy:
VY_52_INOVACE_66_Savci vod - učební text
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Opakování základních ekologických pojmů Ekologie Opakování základních ekologických pojmů.
Vodní nádrže 2017 DYNAMIKA FYTOPLANKTONU VODÁRENSKÉ NÁDRŽE HAMRY V PRŮBĚHU BIOMANIPULAČNÍCH OPATŘENÍ Radovan Kopp, Tomáš Zapletal, Pavel Jurajda, Zdeněk.
ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKR LOUNY
NEŽIVÁ PŘÍRODA Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky a dělením neživé přírody.
9. ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA
VY-52-INOVACE-67_Vodní ekosystém - učební text
Les 2. hodina Řasy LES – složitý ekosystém = společenstvo různých organizmů a jejich neživé prostředí Organismy z prostředí potřebují: světlo + teplo.
Půdy.
Transkript prezentace:

Úvod do ekologie sinic a řas Fytoplankton Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecká fakulta Masarykova Univerzita v Brně Úvod do ekologie sinic a řas Fytoplankton 1. Přednáška předmětu Bi9535 Bohuslav Uher

Literatura Poulíčková A. 2011: Základy ekologie sinic a řas. Amsler D. C. (Ed.) 2008: Algal Chemical Ecology. Barsanti L. & Gualtieri P. 2006: Algae. Anatomy, Biochemistry, and Biotechnology. Stevenson R. J., Bothwell M. L. & Lowe R. L. 1996: Algal ecology - Freshwater benthic ecosystems.

Sinice a řasy na webových stránkách www.sinicearasy.cz www.sinice.cz www.fytoplankton.cz www.cyanodb.cz www.fottea.cz

Prostředí Vodní Terrestrické Přechodné (semiakvatické, semiatmofytické, aeroterestrické, subaerické) Aerické (vzdušní)

Voda – její vlastnosti Hustota (množství rozpuštěných látek) Konduktivita Teplota Tlak Viskozita (100-krát větší než ve vzduchu) Povrchové napětí (neuston, pleuston)

Slunečné záření – „input“ energie Světelné klima Světlo přímé, nebo difuzní (300-3000 nm) Radiační složky: ultrafialové, viditelné a infračervené PhAR – 390-770 nm (47% globálního) odraz, absorpce, rozptyl světla Absorbce – složky spektra (v čistých vodách se nejhlouběji dostane fialová a modrozelená složka) Průhlednost vody – měříme Sechiho deskou v cm

Teplotní stratifikace Termoklima (skočná vrstva)

Anomálie vody stagnace cirkulace cirkulace stagnace

PLANKTON Planktos = putovat bez cíle Hensen 1850: Plankton jsou všechny organizmy, které se vznášejí v otevřené vodě a jsou nezávislé na břehu a dně Plankton je společenstvo rostlin a zvířat adaptovaných na život v suspensi a podléhajících pasivním pohybům vody a jejím proudům

VODNÍ EKOSYSTÉM SESTON - Kolkwitz (1912): všechny částice, které se ve vodě vyskytují (abioseston, bioseston) Struktura vodního ekosystému producenti – fytoplankton konzumenti – zooplankton sekundární konzumenti – ryby destruenti – bakterie, houby

TYPY PLANKTONU Podle organismů (bakterioplankton, fytoplankton, zooplankton) Podle biotopu (limno-, potamo-, heleo-) Podle velikosti Pikoplankton do 2 µm Ultraplankton 2-10µm Nannoplankton 10-50 µm Mikroplankton 50-500 µm Makroplankton nad 500 µm

Přizpůsobení planktonu Evolučné stáří – 700 mil. let (hopanoidy v sedimentech – látky podobné sterolům) Nízký stupeň strukturální organizace Velká morfologická a fyziologická plasticita Velikost, tvar, sliz, výběžky Sezónní polymorfizmus Metabolity – olej, aerotopy, regulace iontů

Adaptační strategie R-stratégové - velké přírůstky, vysoké nárokyna živiny (Synechococcus, Chlamydomonas) K-stratégové - menší přírůstky, přežijí nevýhodné podmínky, skladují živiny, dopravují se k nim (Peridinium, Ceratium, Volvox)

FAKTORY Živiny, světlo, teplota Sedimentace, predace, parasitismus, mortalita Makroelementy – dusík, fosfor Vzdušný dusík – sinice Amoniak – planktonní řasy Hydrogénfosforečnany – sinice, zlativky

Uhličitanový systém a pH Koloběh uhlíku Množství volného CO2 ve vodě vyšší než ve vzduchu rozklad organické hmoty, dýchání rostlin a živočichů, obohacování při průtoku půdním horizontem Relativní zastoupení CO2, hydrouhličitanů a uhličitanů závislé na pH; při pH 8,3 jen hydrouhličitany

Růst populace Přírůstek biomasy v čase Čistá rychlost růstu – rozdíl hrubého přírůstku a ztrát Generační doba – doba zdvojení 1 – lag fáze 2 – exponecionální fáze 3 – stacionární fáze 4 – odumírání

Živiny, světlo a teplota v mírném pásu v průběhu roku Jaro – roztává led, hladina se ohřívá – jarní cirkulace – uvolnění živin ze dna, teplota vody nízká, osvětlení nízké, živin dostatek Léto – teplota u hladiny vyšší, u dna nižší, dostatek světla, živiny konzumovány planktonem Podzim – snižování tepla a světla, podzimní cirkulace Zima – u hladiny led, u dna +4, světlo závisí na tloušťce ledu a sněhu

Sezónní dynamika fytoplanktonu Jaro – Cryptophyta, Chrysophyta, Bacillariophyceae Léto – Cyanophyta, Chlorophyta Podzim – Bacillariophyceae Zima – Bacillariophyceae, Cryptophyta Zonace fytoplanktonu – eufotická zóna

Eufytoplankton Sinice: Microcystis Aphanizomenon Planktothrix Anabaena Rozsivky: Stephanodiscus Cyclotella Asterionella Krásnoočka: Euglena Phacus Trachelomonas Obrněnky: Peridinium Ceratium Skrytěnky: Cryptomonas Rhodomonas Zelené řasy: Chlamydomonas Volvox Spájivky: Staurastrum Closterium

Sinicový vodní květ v mikroskopu Anabaena sp. Aphanizomenon sp. Microcystis sp. Gomphosphaeria sp.

Rozsivky v planktonu Asterionella Cyclotella Stephanodiscus

Krásnoočka Phacus Euglena Trachelomonas

Obrněnky Ceratium Peridinium

Skrytěnky

Zelené řasy Volvox Chlamydomonas

Spájivky

Meroplankton (planktonní jenom v určitém stadiu vývoje) Scenedesmus, Desmodesmus Hydrodyction

Sběr fytoplanktonu Lohmann (1911) – planktonní síť z mlynářského hedvábí, centrifugace Kolkwitz a Utermöhl (1931) – sedimentační komůrky

Ďekuji za pozornost