Mexicko-americké vztahy, Kuba v LA 14.5.2007

Americko-mexická hranice Nejdelší hranice mezi zeměmi prvního a třetího světa Největší příjmový rozdíl mezi dvěma sousedícími zeměmi Počet zadržených na hranici je okolo milionu ročně Počet průchozích těžko odhadovat, mezi 100-300 tisíci

Huntington – „Hispanic Challenge“ Konzervativní pohled na imigraci z Latinské Ameriky, především pak z Mexika 5 faktorů: 1) Rozsah 2) Ilegalita 3) Regionální koncentrace 4) Trvalost 5) Historická přítomnost

Rozsah Rozsáhlá legální a nelegální migrace Hispánci se početně dostali i před Afroameričany Vysoká porodnost u Hispánců Pokud bude nastolený trend pokračovat, mohli by v roce 2050 tvořit až čtvrtinu obyvatel USA

Ilegalita Problém ilegální imigrace se řeší od roku 1965, kdy byl přijat imigrační zákon Imigrace není jen vlna, je trvalá, tím se odlišuje od všech předchozích V USA žije odhadem přes 10 milionů ilegálních Mexičanů Mexičané tvoří naprostou většinu celkových ilegálů, pak další národy z LA V současné době stále debata okolo stavby plotu na hranicích – 60% Američanů je pro

Regionální koncentrace Každý národ LA má svoji spádovou oblast – Mexičané jižní státy USA (především Kalifornie), Portorikánci a Dominikánci New York, Kubánci Miami Vysoká koncentrace brání asimilaci, není tlak učit se nový jazyk…

Historická přítomnost Část území na jihu USA byla původně mexická, přišli o ni po americko-mexické válce Současný stav je tak vlastně pouze „reconquistou“ – Mexičané na ta území mají „právo“

Vnitřní migrace v Mexiku Přesun z chudého jihu na sever, často jen část rodin Práce v „maquiladoras“

Drogová problematika a hranice USA-Mexiko Mexické kartely dnes jedněmi z nejsilnějších skupin OZ na světě Kartel z Tijuany, Zálivový kartel Pašují do USA drogy především z Kolumbie (kokain, marihuana)

Kuba v mezinárodních vztazích Od roku 1959 podpora především ze strany SSSR, dodávky ropy a hlavní odbytiště pro kubánskou produkci Snaha Kuby o šíření revoluce do zemí třetího světa (Nikaragua, Angola) Po pádu SSSR se Kuba ocitá v ekonomické krizi, a postupně i politické izolaci, na konci 90. let kritika i z Mexika Dnes dodávky především z Venezuely

Kuba a USA po studené válce Pro USA větší prostor pro tvrdou politiku 1) Zmizel protihráč 2) Celkový ideologický posun k podpoře demokracie 3) Zvýšená organizovanost kubánské lobby přímo v USA V roce 1992 vydán tzv. Toricelli law – první zpřísnění od embarga z roku 1961

Helms Burton Act Následek sestřelení dvou amerických civilních letadel Možnost žalovat i mezinárodní investory, kteří by na Kubě použili znárodněný americký majetek Velký spor s EU, nakonec vypuštěno Rozdílné pozice mezi USA a EU, především v otázce embarga

Vztahy Kuby a zemí LA V 90. letech obecně ztráta podpory, je to vidět i na hlasování v OSN Nicméně po 9/11 se LA státy obrací zpět, přispěl k tomu i výrazný úspěch levicových kandidátů ve volbách Osa Chávez-Castro-Morales je velmi pevná