Specifické deficience

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Osteoporóza Role potravy v prevenci i léčbě
Advertisements

Nutný rozsah vyšetření při diagnostice a léčbě osteoporozy MUDr
Projevy a prevence hemoragické nemoci novorozence
Indikace k celotělové densitometrii
Vitamíny rozpustné v tucích
Vitaminy.
„EU peníze středním školám“ Název projektuModerní škola Registrační číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky.
Civilizační choroby a výživa
VITAMÍNY.
SPRÁVNÁ VÝŽIVA PROJEKT „ZDRAVĚ JÍST, ZDRAVĚ ŽÍT“.
Co znamená, že máte revma?
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Vitamíny rozpustné v tucích
Křivice Téma: Štefková Kristýna 2.HB.
Zdravá výživa II Dagmar Šťastná.
VÝŽIVA V PREVENCI NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ
Stopové prvky Olivia Stamates.
Vitamíny rozpustné ve vodě
VITAMÍNY VY_32_INOVACE_05_26
Vitamíny Přírodní látky složité látky převážně rostlinného původy
Vitamíny rozpustné v tucích
Vitaminy rozpustné v tucích
VITAMÍNY A MINERÁLY.
MINERÁLNÍ LÁTKY A STOPOVÉ PRVKY
OSTEOPORÓZA Iveta Antoszyková 2.HA.
Nadregionální síť středních zdravotnických škol pro vyšší kvalitu vzdělávání a praxe (reg. číslo CZ.1.07/1.1.00/ ), OPVK Klíčová aktivita č. 2 –
Páteř Složena z 33 kostí,které nazýváme obratle.9 nejspodnějších srůstá ve 2 větší kosti(kostrč-4 a křížovou kost-5) 24 obratlů je volných: z toho je 7.
VITAMÍNY Jiří Folbrecht.
Anémie Hejmalová Michaela.
Mgr. JITKA POKORNÁ Specifika výživy u adolescentů a ve stáří a nejčastější malnutrice v tomto životním období.
Osteoporóza Hejmalová Michaela.
VYSOCE NENASYCENÉ MASTNÉ KYSELINY (VNMK)
Vitamíny Lépe přírodní než umělé! Obr. 1
Nutriční aspekty osteoporózy Zuzana Derflerová Brázdová Ústav preventivního lékařství LF MU.
Zdravá výživa VY_52_INOVACE_119.
Zásady zdravé výživy Dagmar Šťastná.
Vitamíny Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Vitamíny rozpustné v tucích Vitamíny rozpustné v tucích Ch_062_Přírodní látky_Vitamíny rozpustné v tucích Autor: Ing. Mariana Mrázková Škola: Základní.
Vitamíny rozpustné v tucích  Mezi vitamíny rozpustné ve vodě řadíme: Vitamíny skupiny B Vitamín C Vitamín H Kyselina listová.
LIDSKÝ ORGANISMUS Význam potravy, vody a vzduchu.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Milan Urbášek Dostupné z Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA Přáslavice.
Ch_062_Vitaminy rozpustné v tucích Ch_062_Vitaminy rozpustné v tucích Ch_062_Přírodní látky_Vitaminy rozpustné v tucích Autor: Ing. Mariana Mrázková Škola:
„Sluneční“ Vitamín D - v zimě nedostatkové zboží.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr.Alexandra Hoňková. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Základní škola a Mateřská škola Dobrá Voda u Českých Budějovic, Na Vyhlídce 6, Dobrá Voda u Českých Budějovic EU PENÍZE ŠKOLÁM Zlepšení podmínek.
Název školy:Základní škola, Hradec Králové Milady Horákové 258 Autor:Mgr. Lukáš Dubrovský Název: VY_32_INOVACE_03_16C_Vitamíny Téma: Biologie člověka Registrační.
Vitamíny Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
Vitamíny rozpustné v tucích  Mezi vitamíny rozpustné v tucích řadíme: Vitamín A Vitamín D Vitamín E Vitamín K.
Elektronické učební materiály – II. stupeň Chemie 9 Autor: Mgr. Radek Martinák Vitamíny Jak vznikají? Kde se vyskytují? Jaké jsou to látky? K čemu slouží?
Mikroživiny jsou vedle makroživin (sacharidy, tuky, bílkoviny) nezbytnou částí našeho jídelníčku. minerály Mikroživiny jsou tvořeny vitamíny. Tyto látky.
Vitamíny Jejich funkce a kde je najdeme VY_32_INOVACE_05_36.
Předmět:chemie Ročník: 3. ročník učebních oborů Autor: Mgr. Martin Metelka Anotace:Materiál slouží k výkladu učiva o vitamínech. Klíčová slova: vitamíny,
Nutriční aspekty osteoporózy
Vitaminy rozpustné v tucích
Potrava člověka Úkol: Na obrázku jsou některé zdroje živin, rozděl je na zdroje cukrů, tuků a bílkovin.
Veronika Březková Masarykův onkologický ústav Poradna pro výživu
Jak stárnout úspěšněji
Živina Funkce (dle schválených tvrzení) Významný zdroj Vitamin A
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ
Osteoporóza.
Suroviny pro cukráře I. ročník
Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Malnutrice.
Základní škola a Mateřská škola Bílá Třemešná, okres Trutnov
DUM / VYDMUCHOV / POLIAČÍKOVÁ/ JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE/ 027
= přeměna látek a energií
Vitamíny Přírodní látky složité látky převážně rostlinného původy
Transkript prezentace:

Specifické deficience Xeroftalmie Nutriční osteopenie

Xeroftalmie Suchost oční tkáně Deficit vitaminu A či provitaminu ß-karotenu (deficit bílkovin a Zn) Rozvojové země – děti (> 200 miliónů deficit vit. A => náchylné na infekce), jedna ze sedmi hl. příčin slepoty (0,5 miliónu/rok) V ČR se nevyskytuje Vitamin A – 90% v játrech (1 – 2 roky) Projevy: Šeroslepost (retinol, rhodopsin) Xeróza spojivek - suché, ztluštělé, pigmentované spojivky – u dětí Korneální skleróza – následná suchost rohovky, eroze rohovky Keratomalácie – změknutí a rozpuštění rohovky, její perforace, vyhřeznutí sítnice a oční čočky => zjizvení => slepota Folikulární hyperkeratóza – suchost kůže, keratinové výčnělky Frynoderma – žraločí kůže (Zpomalení růstu, neplodnost u mužů)

Prevence výživou Dostatečný příjem provitaminu ß-karotenu – listová a barevná zelenina a ovoce (špenát, brokolice, mrkev, rajčata, papriky, meruňky, broskve, jahody, šípky, ananas, kukuřice) Dostatečný příjem vitaminu A – tučné ryby, mléko (ne odtučněné), máslo, vaječné žloutky, vnitřnosti Doporučený denní příjem vitaminu A: 800 – 1200 µg RE 1 RE = 1 µg retinolu či 6 µg ß-karotenu či 12 µg ostatních karotenoidů Příklad doporučené denní dávky: 50 g mrkve + 100 g libového vepřového masa 100 g eidamu + 100 g meruněk + 200 g hlávkového salátu

Nutriční osteopenie Kostní poruchy vzniklé v důsledku nedostatku Ca, P, vit. D, Mg, F a bílkovin Děti => rachitis Dospělí (Ca) => osteoporóza Dospělí (vit. D) => osteomalácie

Rachitis Deficit vitaminu D u dětí => měknutí a deformace kostí Výskyt: 0 – 2 roky života (3. měsíc života) Příznaky: Nervové poruchy – neklid, nespavost, pocení v záhlaví, ochablost svalů Kraniotabes - měkké kosti lebky (až do dvou let neuzavřená velká fontanela Caput quadratum Pectus carinatum Rachitický růženec Harrisonova rýha – místo úponu bránice Opožděné prořezávání zubů Rozšíření distálních kostí předloketních a bércových

Prevence výživou Těhotenství a kojení – životospráva matky, vitamin D nejvíce se ho akumuluje v 3. trimestru) Kojenci mateřské mléko – málo vitaminu D profylaxe vit. D (Infadin) – 400 – 500 IU/d od 2. týdne života a během celého roku v zimních měsících i během druhého roku Problém vitaminizace kojenecké výživy vitaminem D Zdroje vitaminu D Sluneční záření (z provitaminu D3 v kůži vznik vitaminu D3 (cholekalciferol)) Zdroje z potravy: ryby, játra, vejce, mléko a tuky obohacené vit. D

100 g tvrdého sýra + 100 g tuňáka v oleji Prevence výživou Doporučená denní dávka vitaminu D (1 IU = 0,025µg kalciferolu) Těhotné 10 µg/d = 400 IU/d, Země bez fortifikace potravin vit. D –vyšší dávka v 3. trimestru 25 µg/d = 1000 IU/d Nedonošené děti 25 µg/d = 1000 IU/d Dospělí 5 – 10 µg/d Příklad doporučené dávky u dospělého 100 g tvrdého sýra + 100 g tuňáka v oleji

Osteomalacie Deficit vitaminu D s následným deficitem Ca u dospělého => měknutí, demineralizace kostí Výskyt: Vegetariáni – vegani Častěji ženy, náchylnější zejména po opakovaných těhotenstvích a kojení Strava bez tuku Nedostatečný pobyt na slunci – starší lidé, náboženské důvody Pacienti s celiakální sprue, porucha fosfátového metabolismu, po operaci žaludku, chronická renální insuficience Chudí, zanedbaní, psychicky nemocní Alkoholici Starší lidé – horší vstřebávání vitaminu D, tvorba vit. D ze slunečního záření také snížena V rozvojových zemích nízké hladiny vitaminu D

Příznaky: Bolesti kostí – žebra, křížová kost, bederní obratle, pánev, dolní končetiny – bolest se zhoršuje při náhlých pohybech, nošení břemen, napínáním svalů Svalová slabost, spasmy svalů Tendence ke zlomeninám Dlouhodobě neléčení - psychoneurózy, deformity kostí – ohýbání, ptačí hrudník, deformity pánve a zúžení pánevního východu, skolióza, kyfóza, kachní chůze

Doporučená denní dávka vit. D – 5-10 µg/d Prevence výživou Strava obsahující dostatek vitaminu D a vápníku Mléko a mléčné výrobky, rybí tuk + pobyt na slunci Doporučená denní dávka vit. D – 5-10 µg/d

Osteoporóza Deficit vápníku => úbytek kostní hmoty Dle WHO – progredující systémové onemocnění charakterizové stupněm úbytku kostní hmoty a poruchami mikroarchitektury kostní tkáně a v důsledku toho zvýšenou náchylností ke zlomeninám Postihuje 15 – 20 miliónů v USA, 700 – 900 tisíc v ČR V ČR 50 tisíc zlomenin ročně Každá 3. žena 6. muž, kteří se dožijí 90ti let utrpí zlomeninu proximálního femuru , 20% z nich do 1 roku umírá

Příznaky Zpravidla asymptomatická s pozvolným rozvojem Bolesti zad, vyzařující do hrudníku Pokročilá osteoporóza - dorzální kyfóza, vymizelá krční lordóza, vyklenutí břicha, zmenšení tělesné výšky Fraktury Distální předloktí (Collesova zlomenina) Proximální femur Zlomeniny (deformity až komprese obratlů Th7,8,12, L1)

B. Částečně ovlivnitelné Riziko vzniku: záleží na množství kostní hmoty vybudované v dětství a dospívání Rizikové faktory: A. Neovlivnitelné pohlaví genetické vlivy (rasa, tělesné proporce) geografické vlivy (UV záření, smog) věk B. Částečně ovlivnitelné onemocnění gastrointestinálního traktu hyperkalciurie (idiopatická, sekundární) endokrinopatie (ovarektomie, menopausa, diabetes mellitus, M. cushing, hyperparathyreóza, hyperthyreóza) iatrogenní příčiny (léky: kortikoidy, antiepileptika, nethiazidová diuretika), chirurgické zákroky C. Ovlivnitelné přívod Ca do organismu vliv výživy pohyb zlozvyky: kouření, alkohol, černá káva, drogy

1500 mg (ženy s dg. osteoporóza, bez HRT) Prevence výživou Vápník + vitamin D + kvalitní bílkoviny Doporučovaný denní příjem Ca 800 – 1000 mg 1500 mg (ženy s dg. osteoporóza, bez HRT) Těhotné 1500 mg, kojící 2000 mg

Hlavní zdroje vápníku v potravě: Mléko Mléčné výrobky (jogurty, sýry) Sardinky v oleji Bílý chléb, pokud se do mouky přidává uhličitan vápenatý Tvrdá voda (neměkčená voda, neupravovaná) Mák, ořechy Listová zelenina Luštěniny, semena, ořechy

Léčba pohybovou aktivitou Cvičení, která nezatěžují skelet masáže, extenze, plavání a cvičení ve vodě úprava stavu svalstva a svalové koordinaci zlepšení celkové schopnosti zabránit pádům zlepšení celkové kondice a kvality života kostní hmotu však nezvyšují Cvičení, která zatěžují skelet cvičení stimuluje osteoblasty k novotvorbě kostní hmoty pravidelná chůze a jízda na kole