Rekce a valence ve finštině
Valence je vlastnost slova, a to především sloves, vázat k sobě jiné větné členy či se s jistými větnými členy vyskytovat. Takovými vázanými členy slovesa jsou např. subjekt a objekt: Tyttö ihastui räppiin.
Vázaným členem valenčního slovesa může být též příslovečné určení: Äiti asetti maljakon pöydälle.
Tyto vázané členy jsou ve větě nezbytné, nelze je bez zásadní významové změny vypustit. Ville auttaa minua mielellään. Ville auttaa minua. (*)Ville auttaa mielellään. *Auttaa minua mielellään.
Polysémická slovesa však mohou v různých svých významech vyžadovat různý počet vázaných členů v různých tvarech: Minä pidän sinusta. Liisa pitää Jussia mukavana.
Rekce znamená takový vztah slova a členu, že tento člen je bez ohledu na svůj význam (na svou sémantickou povahu) v daném pádu. Například se slovesem tykätä se vždy pojí člen v elativu apod.: Minä tykkään saunasta.
Některá slovesa mají rekcí více: maistua hyvälle / hyvältä.
Rekci nemusejí mít pouze slovesa. Mají ji též adpozice:lähellä puuta / puun lähellä, substantiva:näkökulma asiaan, adjektiva:saman kokoinen či adverbia:sidoksissa kieleen.