Křesťanská sociální etika Jabok 2008

10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok RODINA

Francie definitivně schválila sňatky homosexuálů, Paříž čekají protesty Francouzský parlament v úterý definitivně schválil sňatky homosexuálů. Francie se tak stala čtrnáctou zemí, která takováto manželství povolila. První svatba by se mohla uskutečnit už v červnu. Kontroverzní zákon přitom názorově rozděluje společnost, večer se v Paříži konají protesty. Francouzský parlament v úterý definitivně schválil sňatky homosexuálů. Francie se tak stala čtrnáctou zemí, která takováto manželství povolila. První svatba by se mohla uskutečnit už v červnu. Kontroverzní zákon přitom názorově rozděluje společnost, večer se v Paříži konají protesty. Kontroverzní zákon, který v zemi vyvolal bouřlivou debatu, homosexuálním párům vedle sňatků umožňuje také adopci dětí. Kontroverzní zákon, který v zemi vyvolal bouřlivou debatu, homosexuálním párům vedle sňatků umožňuje také adopci dětí. 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 20083

10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 20084

Prosazení zákona, který je označován za nejvýznamnější sociální reformu ve Francii od zrušení trestu smrti v roce 1981, patřilo mezi sliby socialistického prezidenta Françoise Hollanda před jeho loňským zvolením. Prosazení zákona, který je označován za nejvýznamnější sociální reformu ve Francii od zrušení trestu smrti v roce 1981, patřilo mezi sliby socialistického prezidenta Françoise Hollanda před jeho loňským zvolením. Proti uzákonění sňatků homosexuálů a adopce dětí páry stejného pohlaví dlouhodobě protestuje pravicová opozice a katolická církev, ale i mnoho muslimů a evangelíků. Podle průzkumů veřejného mínění je těsná většina Francouzů schvaluje. Proti uzákonění sňatků homosexuálů a adopce dětí páry stejného pohlaví dlouhodobě protestuje pravicová opozice a katolická církev, ale i mnoho muslimů a evangelíků. Podle průzkumů veřejného mínění je těsná většina Francouzů schvaluje. Sňatky homosexuálů v roce 2001 jako první schválilo Nizozemsko, letos tak učinily dvě země - Uruguay a poté Nový Zéland. Kromě Francie a 13 dalších zemí umožňuje takové sňatky také devět států USA a také federální oblast hlavního města Washingtonu. Sňatky homosexuálů v roce 2001 jako první schválilo Nizozemsko, letos tak učinily dvě země - Uruguay a poté Nový Zéland. Kromě Francie a 13 dalších zemí umožňuje takové sňatky také devět států USA a také federální oblast hlavního města Washingtonu. Česká republika sňatky osob stejného pohlaví neumožňuje, od roku 2006 ale mohou homosexuálové uzavírat registrovaná partnerství. Tato forma oficiálního svazku zaručuje například nárok na informace o zdravotním stavu protějšku či možnost po partnerovi dědit, adopce však zakazuje. Česká republika sňatky osob stejného pohlaví neumožňuje, od roku 2006 ale mohou homosexuálové uzavírat registrovaná partnerství. Tato forma oficiálního svazku zaručuje například nárok na informace o zdravotním stavu protějšku či možnost po partnerovi dědit, adopce však zakazuje. 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 20085

10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Registrované partnerství Katolická církev odmítá požadavek právního uznání homosexuálních soužití z těchto důvodů (KSNC 228): Katolická církev odmítá požadavek právního uznání homosexuálních soužití z těchto důvodů (KSNC 228): Objektivní nemožnost, aby takové soužití vedlo k předávání života Objektivní nemožnost, aby takové soužití vedlo k předávání života Nedostatek předpokladů pro utváření meziosobní komplementarity jak na úrovni fyzicko-biologické, tak na úrovni psychické Nedostatek předpokladů pro utváření meziosobní komplementarity jak na úrovni fyzicko-biologické, tak na úrovni psychické Je třeba plně respektovat lidskou důstojnost homosexuálních osob, ale sexuální život je morálně ospravedlněn pouze v heterosexuálním manželství. Je třeba plně respektovat lidskou důstojnost homosexuálních osob, ale sexuální život je morálně ospravedlněn pouze v heterosexuálním manželství. Jestliže by z právního hlediska manželství mezi dvěma osobami odlišného pohlaví bylo považováno pouze za jeden z možných druhů manželství, pak by to přineslo radikální změnu pojmu manželství, což by znamenalo velkou škodu pro společné dobro. Jestliže by z právního hlediska manželství mezi dvěma osobami odlišného pohlaví bylo považováno pouze za jeden z možných druhů manželství, pak by to přineslo radikální změnu pojmu manželství, což by znamenalo velkou škodu pro společné dobro.

10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Oblasti křesťanské sociální etiky Úroveň státní: Politika (GS II-4) Hospodářství (GS II-3) Práce Rodina (GS II-1) Vzdělání, kultura, média (GS II-2) Úroveň globální: Ekologie Mír (GS II-5,1) Sociální spravedlnost (GS II-5,2)

Dokončení semestru Požadavky k absolvování: Požadavky k absolvování: Test obecných znalostí (pojmy, historie, principy) Test obecných znalostí (pojmy, historie, principy) Ústní zkouška: vybrané téma ze speciální části. Ústní zkouška: vybrané téma ze speciální části. Harmonogram: Harmonogram: : rodina, kultura, vzdělání : rodina, kultura, vzdělání 1. 5., výuka ODPADÁ 1. 5., výuka ODPADÁ : globální sociální spravedlnost + TEST : globální sociální spravedlnost + TEST – 1.6. termíny ústní zkoušky – 1.6. termíny ústní zkoušky 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok 20088

10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Téma Rodina Definice a funkce rodiny Definice a funkce rodiny Současná situace rodiny z pohledu KSE Současná situace rodiny z pohledu KSE Rodinná politika v ČR z pohledu KSE Rodinná politika v ČR z pohledu KSE SNC se v tématu rodiny zabývá spíše etikou mezilidských vztahů, výchovou, sexuální etikou a bioetikou; samotná sociální etika zůstává na okraji jejího zájmu. SNC se v tématu rodiny zabývá spíše etikou mezilidských vztahů, výchovou, sexuální etikou a bioetikou; samotná sociální etika zůstává na okraji jejího zájmu.

8 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek10 Teologie manželství Základní biblické texty: Gn 1-2; Mt 19,4-9; Ef 5, Základní biblické texty: Gn 1-2; Mt 19,4-9; Ef 5, Podle křesťanského pojetí je manželství Podle křesťanského pojetí je manželství Trvalé životní společenství muže a ženy (to předpokládá věrnost a nerozlučnost) Trvalé životní společenství muže a ženy (to předpokládá věrnost a nerozlučnost) Zaměřené k jejich společnému dobru a k plození a výchově potomků (cíl) Zaměřené k jejich společnému dobru a k plození a výchově potomků (cíl) Uzavřené odpovídající právní formou. Uzavřené odpovídající právní formou. Tyto principy manželství považují křesťané za dané přirozeným právem – tedy tím, které se vztahuje na všechny lidi (nejen na katolíky a nejen na křesťany). Proto křesťané považují trvalou monogamní rodinu za základ náboženské i civilní společnosti a odmítají všechny jiné formy soužití (mnohoženství, mnohomužství, více následných manželství, kolektivní rodiny, nesezdaná partnerství, registrované partnerství homosexuálů apod.). Tyto principy manželství považují křesťané za dané přirozeným právem – tedy tím, které se vztahuje na všechny lidi (nejen na katolíky a nejen na křesťany). Proto křesťané považují trvalou monogamní rodinu za základ náboženské i civilní společnosti a odmítají všechny jiné formy soužití (mnohoženství, mnohomužství, více následných manželství, kolektivní rodiny, nesezdaná partnerství, registrované partnerství homosexuálů apod.). Na těchto principech se shodují všechny křesťanské církve (s rozdílnostmi v konkrétních aplikacích), prosazují je také křesťansky orientovaní politici a zákonodárci. Na těchto principech se shodují všechny křesťanské církve (s rozdílnostmi v konkrétních aplikacích), prosazují je také křesťansky orientovaní politici a zákonodárci.

10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Manželství a rozvod KSNC 225: Povaha manželské lásky vyžaduje stálost manželského vztahu a jeho nerozlučitelnost. Skutečnost, že do občanských právních systémů byla uvedena možnost rozvodu, vedla k rozšíření relativistického pojímání manželského svazku, což se projevilo jako „opravdová sociální rána“. KSNC 225: Povaha manželské lásky vyžaduje stálost manželského vztahu a jeho nerozlučitelnost. Skutečnost, že do občanských právních systémů byla uvedena možnost rozvodu, vedla k rozšíření relativistického pojímání manželského svazku, což se projevilo jako „opravdová sociální rána“. Církev toleruje pouze odloučení manželů za trvání manželského svazku, nikoli zrušení manželství. Uznává také možnost občanského (nikoli církevního!) rozvodu, pokud je „jediným možným způsobem, jak zajistit určitá oprávněná práva, jako je péče o děti nebo ochrana majetku“ (KKC 2383). Církev toleruje pouze odloučení manželů za trvání manželského svazku, nikoli zrušení manželství. Uznává také možnost občanského (nikoli církevního!) rozvodu, pokud je „jediným možným způsobem, jak zajistit určitá oprávněná práva, jako je péče o děti nebo ochrana majetku“ (KKC 2383). Občansky rozvedení partneři však zůstávají vázáni církevním manželstvím, proto nemohou uzavřít další církevní sňatek. Občansky rozvedení partneři však zůstávají vázáni církevním manželstvím, proto nemohou uzavřít další církevní sňatek.

10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Proměna rodiny Rodina je v křesťanské tradici považována za základní stavební kámen společnosti i církve. Kvalita společnosti závisí na kvalitě rodin. Rodina je v křesťanské tradici považována za základní stavební kámen společnosti i církve. Kvalita společnosti závisí na kvalitě rodin. Rodina prožívá v současné kultuře hlubokou proměnu (krizi?). „Rodina je v situaci vážného ohrožení“ (PD 50). Rodina prožívá v současné kultuře hlubokou proměnu (krizi?). „Rodina je v situaci vážného ohrožení“ (PD 50). Projevy: Projevy: Priorita partnerského vztahu před institucí manželství Priorita partnerského vztahu před institucí manželství Snížení významu formální svatby (častá nezávazná soužití) Snížení významu formální svatby (častá nezávazná soužití) Rovnoprávnost partnerů (zájmy, práce, výchova dětí…) Rovnoprávnost partnerů (zájmy, práce, výchova dětí…) Oddělenost generací („nukleární rodina“) Oddělenost generací („nukleární rodina“) Pozdější věk při zakládání rodiny (studium, cestování…) Pozdější věk při zakládání rodiny (studium, cestování…) Uvolnění vazby mezi sexualitou a plozením (antikoncepce) Uvolnění vazby mezi sexualitou a plozením (antikoncepce) Zvýšení průměrného věku (dlouhý čas života po odchodu dětí) Zvýšení průměrného věku (dlouhý čas života po odchodu dětí)

10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Strukturální lhostejnost společnosti vůči rodině Postindustriální epocha spolu se vznikem sociálního státu vytvořila prostředí velmi znevýhodňující rodinu a život v rodině oproti jiným formám života. Význam dětí v rámci mezigenerační solidarity jako investice pro hmotné existenciální zajištění ve stáří byl omezen systémem sociální péče a důchodového pojištění, které eliminovalo bezprostřední závislost na dětech. Význam dítěte pro rodiče se posunul do roviny emocionální, což snížilo přímou materiální nezbytnost přítomnosti dětí v rodině a naopak umožnilo jejich nahrazování některými substituty splňujícími emocionální uspokojení. Postindustriální epocha spolu se vznikem sociálního státu vytvořila prostředí velmi znevýhodňující rodinu a život v rodině oproti jiným formám života. Význam dětí v rámci mezigenerační solidarity jako investice pro hmotné existenciální zajištění ve stáří byl omezen systémem sociální péče a důchodového pojištění, které eliminovalo bezprostřední závislost na dětech. Význam dítěte pro rodiče se posunul do roviny emocionální, což snížilo přímou materiální nezbytnost přítomnosti dětí v rodině a naopak umožnilo jejich nahrazování některými substituty splňujícími emocionální uspokojení. Tvorba lidského kapitálu a plnění dalších funkcí rodiny nejsou materiálně a finančně oceněny, což při ztrátě přímého materiálního nebo finančního užitku z dětí výrazně znevýhodňuje rodiny s dětmi vůči ostatnímu obyvatelstvu. Tvorba lidského kapitálu a plnění dalších funkcí rodiny nejsou materiálně a finančně oceněny, což při ztrátě přímého materiálního nebo finančního užitku z dětí výrazně znevýhodňuje rodiny s dětmi vůči ostatnímu obyvatelstvu. Výchova dětí je přes svůj nesporný význam pro společnost pojímána jako důsledek svobodného rozhodnutí rodičů a jejich preferencí, nikoli jako činnost prospěšná pro všechny. Rozhodnutí mít či nemít děti je považováno za soukromou věc rodičů, kterou společnost nikterak neovlivňuje ani neupřednostňuje. Výchova dětí je přes svůj nesporný význam pro společnost pojímána jako důsledek svobodného rozhodnutí rodičů a jejich preferencí, nikoli jako činnost prospěšná pro všechny. Rozhodnutí mít či nemít děti je považováno za soukromou věc rodičů, kterou společnost nikterak neovlivňuje ani neupřednostňuje. V této situaci se proto jeví zcela přirozeně jako materiálně výrazně výhodnější náhradní formy života bez dětí. Ve chvíli, kdy je ve společnosti veškeré jednání vztaženo k jednotlivci, nikoli k rodině, a rodina je chápána jako skupina jednotlivců, dochází tím zároveň k její diskriminaci jako jedné formy života před ostatními. V této situaci se proto jeví zcela přirozeně jako materiálně výrazně výhodnější náhradní formy života bez dětí. Ve chvíli, kdy je ve společnosti veškeré jednání vztaženo k jednotlivci, nikoli k rodině, a rodina je chápána jako skupina jednotlivců, dochází tím zároveň k její diskriminaci jako jedné formy života před ostatními.

Důsledky Demografie: stárnutí populace – důchodová krize; úbytek počtu obyvatel – příležitost pro imigranty z jiných kultur Demografie: stárnutí populace – důchodová krize; úbytek počtu obyvatel – příležitost pro imigranty z jiných kultur Kvalita budoucích generací: neúplné rodiny, nevlastní rodiče, ústavní výchova – absence bazální důvěry a mužských i ženských vzorů Kvalita budoucích generací: neúplné rodiny, nevlastní rodiče, ústavní výchova – absence bazální důvěry a mužských i ženských vzorů Hodnotový systém: výchova k individualismu, egoismu, konzumismu Hodnotový systém: výchova k individualismu, egoismu, konzumismu 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok

„Fakta o rodině“ NCR je nestátní neziskovou organizací, jejímž cílem je NCR je nestátní neziskovou organizací, jejímž cílem je monitorovat společenské podmínky, které se vztahují k rodině, monitorovat společenské podmínky, které se vztahují k rodině, podporovat a iniciovat prorodinné aktivity v naší zemi, podporovat a iniciovat prorodinné aktivity v naší zemi, přinášet zahraniční zkušenosti v oblasti rodinné politiky i konkrétní nabídky pro rodiny, přinášet zahraniční zkušenosti v oblasti rodinné politiky i konkrétní nabídky pro rodiny, podporovat zdravé, fungující rodiny podporovat zdravé, fungující rodiny a pomáhat vytvářet prorodinné klima ve společnosti. a pomáhat vytvářet prorodinné klima ve společnosti. Bylo založeno v r Českou biskupskou konferencí a jeho činnost respektuje zorný úhel pohledu katolické církve. V pastorační práci se angažuje jako koordinační a informační centrum pro diecézní a regionální centra pro rodinu. Bylo založeno v r Českou biskupskou konferencí a jeho činnost respektuje zorný úhel pohledu katolické církve. V pastorační práci se angažuje jako koordinační a informační centrum pro diecézní a regionální centra pro rodinu. 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok

Problémové okruhy Věkový posun v zakládání rodiny Věkový posun v zakládání rodiny Nárůst počtu „singles“ Nárůst počtu „singles“ Vysoká rozvodovost Vysoká rozvodovost Problém harmonizace profesních a rodinných rolí Problém harmonizace profesních a rodinných rolí Ekonomické znevýhodnění vícedětných rodin Ekonomické znevýhodnění vícedětných rodin Velké množství dětí v ústavní výchově Velké množství dětí v ústavní výchově Nové modely rodiny: registrované partnerství, sňatky homosexuálů Nové modely rodiny: registrované partnerství, sňatky homosexuálů 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok

Návrh KDU-ČSL Základem důchodového systému musí nadále zůstat průběžný systém. Navrhujeme zvýšení současné základní sazby z 28 % na 31 %, za každé vyživované dítě navrhujeme slevu na sociálním pojištění (3 %), kterou budou moci uplatnit oba rodiče současně. Základem důchodového systému musí nadále zůstat průběžný systém. Navrhujeme zvýšení současné základní sazby z 28 % na 31 %, za každé vyživované dítě navrhujeme slevu na sociálním pojištění (3 %), kterou budou moci uplatnit oba rodiče současně. Rodiče s jedním dítětem budou mít stejný odvod jako nyní - 28 %. Naše řešení přináší do systému navíc cca 7 miliard korun ročně. Rodiče s jedním dítětem budou mít stejný odvod jako nyní - 28 %. Naše řešení přináší do systému navíc cca 7 miliard korun ročně. Odvody na důchodové sociální pojištění by byly následující: bez dětí 31 % s 1 dítětem 28 % s 2 dětmi 25 % s 3 dětmi 22 % se 4 dětmi 19 % atd. Celkově se počet nad 3 děti promítne do výsledku zanedbatelně. Rodin, které mají více než tři děti a jejichž rodiče odvádějí sociální pojištění, je malé procento. Nejvíce celkový výsledek ovlivní rodiny se 2 dětmi. Odvody na důchodové sociální pojištění by byly následující: bez dětí 31 % s 1 dítětem 28 % s 2 dětmi 25 % s 3 dětmi 22 % se 4 dětmi 19 % atd. Celkově se počet nad 3 děti promítne do výsledku zanedbatelně. Rodin, které mají více než tři děti a jejichž rodiče odvádějí sociální pojištění, je malé procento. Nejvíce celkový výsledek ovlivní rodiny se 2 dětmi. Dále navrhujeme: Dále navrhujeme: možnost dobrovolně část svého soc. pojištění směřovat přímo na rodiče, každé dítě 2 % možnost dobrovolně část svého soc. pojištění směřovat přímo na rodiče, každé dítě 2 % jednou ročně zaslání každému poplatníku přehled o jeho „důchodovém účtu“, tedy jaký by byl jeho důchod aktuálně a jaká bude výše jeho důchodu v době plánovaného odchodu do důchodu při jeho dosavadních průměrných příjmech a při jeho počtu vychovaných dětí jednou ročně zaslání každému poplatníku přehled o jeho „důchodovém účtu“, tedy jaký by byl jeho důchod aktuálně a jaká bude výše jeho důchodu v době plánovaného odchodu do důchodu při jeho dosavadních průměrných příjmech a při jeho počtu vychovaných dětí 10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok

10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Rodina Definice: Definice: Rodina v nejširším pojetí je chápána jako celek rozličných konstelací takové formy života, která obsahuje minimálně dvougenerační soužití dětí a rodičů, má trvalý charakter a vykazuje pevné vazby mezigenerační a vnitrogenerační solidarity. Rodina jako sociální celek spojený na základě příbuzenské mezigenerační vazby je v tomto pojetí morfostatickou sociální institucí, která jako taková existuje v každém kulturním prostředí a je v něm sociálně uznávána. Rodina v nejširším pojetí je chápána jako celek rozličných konstelací takové formy života, která obsahuje minimálně dvougenerační soužití dětí a rodičů, má trvalý charakter a vykazuje pevné vazby mezigenerační a vnitrogenerační solidarity. Rodina jako sociální celek spojený na základě příbuzenské mezigenerační vazby je v tomto pojetí morfostatickou sociální institucí, která jako taková existuje v každém kulturním prostředí a je v něm sociálně uznávána. Další konkrétní znaky rodiny považované za její nezbytné charakteristiky jsou variabilní v závislosti na sociokulturním prostředí a na konkrétních formách rodinného soužití přítomných v čase a prostředí. Další konkrétní znaky rodiny považované za její nezbytné charakteristiky jsou variabilní v závislosti na sociokulturním prostředí a na konkrétních formách rodinného soužití přítomných v čase a prostředí. Funkce: Funkce: Biologicko-reprodukční (generativní) Biologicko-reprodukční (generativní) socializační (výchovná) socializační (výchovná) sociálně-ekonomická sociálně-ekonomická funkce regenerační a podpůrná funkce regenerační a podpůrná Některé základní funkce rodiny, především v oblasti socializace a vzdělávání ve vztahu k reprodukční úloze rodiny, jsou souhrnně označovány jako tvorba tzv. lidského kapitálu Některé základní funkce rodiny, především v oblasti socializace a vzdělávání ve vztahu k reprodukční úloze rodiny, jsou souhrnně označovány jako tvorba tzv. lidského kapitálu

10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Rodina v užším a širším smyslu Rodinu v nejširším smyslu lze chápat jako sociální jednotku, jejímž konstitutivním znakem je soužití minimálně dvou generací v přímé příbuzenské linii (rodič-dítě) a vedlejšími znaky jsou plnění základních rodinných funkcí a žádoucí, nicméně nikoli nezbytné, právně-institucionální zakotvení ve společnosti. Rodinu v nejširším smyslu lze chápat jako sociální jednotku, jejímž konstitutivním znakem je soužití minimálně dvou generací v přímé příbuzenské linii (rodič-dítě) a vedlejšími znaky jsou plnění základních rodinných funkcí a žádoucí, nicméně nikoli nezbytné, právně-institucionální zakotvení ve společnosti. V užším pojetí je možné za přirozenou nukleární rodinu, která je jednoznačně převažujícím typem soužití v České republice, považovat institucionálně strukturované sociální společenství, které je založené na rodičovském a manželském vztahu jako jeho dvou základních vztahových liniích, a vychází z úpravy rodinného práva. Manželské soužití ostatně svou hlavní funkcí, kterou je podle českého právního řádu právě založení rodiny a výchova dětí, tuto základní podobu rodiny předpokládá. V užším pojetí je možné za přirozenou nukleární rodinu, která je jednoznačně převažujícím typem soužití v České republice, považovat institucionálně strukturované sociální společenství, které je založené na rodičovském a manželském vztahu jako jeho dvou základních vztahových liniích, a vychází z úpravy rodinného práva. Manželské soužití ostatně svou hlavní funkcí, kterou je podle českého právního řádu právě založení rodiny a výchova dětí, tuto základní podobu rodiny předpokládá. Širší, biologicko-funkcionálně určené pojetí rodiny lze aplikovat při demografické deskripci heterogenních forem rodinného života založených na jakékoliv formě soužití dvou osob opačného pohlaví s dětmi. Stát by však měl v koncepci rodinné politiky učinit volbu o tom, jakou formu uspořádání partnerských vztahů považuje za nejvhodnější. Širší, biologicko-funkcionálně určené pojetí rodiny lze aplikovat při demografické deskripci heterogenních forem rodinného života založených na jakékoliv formě soužití dvou osob opačného pohlaví s dětmi. Stát by však měl v koncepci rodinné politiky učinit volbu o tom, jakou formu uspořádání partnerských vztahů považuje za nejvhodnější.

10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Sociální zabezpečení rodiny „Pravidla volné soutěže zvýhodňují ty, kdo do rodiny vkládají málo nebo nic, a znevýhodňují ty, kdo do ní vkládají hodně, např. tím, že mají více dětí“ (PD 50). To by měl kompenzovat sociální systém. „Pravidla volné soutěže zvýhodňují ty, kdo do rodiny vkládají málo nebo nic, a znevýhodňují ty, kdo do ní vkládají hodně, např. tím, že mají více dětí“ (PD 50). To by měl kompenzovat sociální systém. V současné ekonomicko-politické situaci v ČR je rodina znevýhodněna: V současné ekonomicko-politické situaci v ČR je rodina znevýhodněna: Ekonomika: specificky rodinné výkony nejsou na trhu žádané – kdo vychovává děti, ten realizuje výkony mimo trh: „Činnost v rodině by měla být uznána i společensky a toto uznání by se mělo projevit i v jejím finančním ocenění“ (PD 51). Ekonomika: specificky rodinné výkony nejsou na trhu žádané – kdo vychovává děti, ten realizuje výkony mimo trh: „Činnost v rodině by měla být uznána i společensky a toto uznání by se mělo projevit i v jejím finančním ocenění“ (PD 51). Politika: systém rodinných a rodičovských příspěvků privileguje bezdětnost a penalizuje rodičovství. Rodiny s více dětmi jsou u nás sociálně nejpostiženější skupinou obyvatel (PD 51). Politika: systém rodinných a rodičovských příspěvků privileguje bezdětnost a penalizuje rodičovství. Rodiny s více dětmi jsou u nás sociálně nejpostiženější skupinou obyvatel (PD 51).

10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Rodinná politika Tato situace, kdy je rodinná forma života komparativně nevýhodná vůči životu bez dětí, souvisí se strukturálními změnami moderní společnosti, a není proto plně odstranitelná. Tento stav je ovšem dlouhodobě nepříznivý, neboť jeho následkem je pokles porodnosti a dokonce úbytek populace. Tato situace, kdy je rodinná forma života komparativně nevýhodná vůči životu bez dětí, souvisí se strukturálními změnami moderní společnosti, a není proto plně odstranitelná. Tento stav je ovšem dlouhodobě nepříznivý, neboť jeho následkem je pokles porodnosti a dokonce úbytek populace. Veřejný zájem na podpoře rodiny se ve chvíli strukturálního znevýhodnění rodinného života oproti jiným formám života stává přirozeným podnětem pro vytváření rodinné politiky. Veřejný zájem na podpoře rodiny se ve chvíli strukturálního znevýhodnění rodinného života oproti jiným formám života stává přirozeným podnětem pro vytváření rodinné politiky. Rodinná politika: soubor činností a opatření státu (resp. orgánů veřejné moci), která vědomě směřují k uznání a podpoře výkonu rodinných funkcí ve společnosti včetně finanční i nefinanční kompenzace nákladů na ně vynaložených, a to při současném vymezení sociálních forem, na něž se tato opatření vztahují. Rodinná politika: soubor činností a opatření státu (resp. orgánů veřejné moci), která vědomě směřují k uznání a podpoře výkonu rodinných funkcí ve společnosti včetně finanční i nefinanční kompenzace nákladů na ně vynaložených, a to při současném vymezení sociálních forem, na něž se tato opatření vztahují. Každá ucelená rodinná politika se musí opírat o určitá ideová a etická východiska pevně určená na jedné straně hodnotami sdílenými kulturně- civilizačním prostorem, v němž se aplikuje, na druhé straně pak i konkrétním postojem politické reprezentace. Hodnotově-kulturně implikovaná etická kritéria jsou trvalým základem pro jednání složek státní správy, samosprávy i občanské společnosti ve sféře rodiny. Jejich zdrojem je tradice evropského humanismu a úcty k člověku, lidské důstojnosti a svobody, tradice sociální a mezigenerační solidarity a dědictví křesťanského pojetí rodiny jako základního článku společnosti. Každá ucelená rodinná politika se musí opírat o určitá ideová a etická východiska pevně určená na jedné straně hodnotami sdílenými kulturně- civilizačním prostorem, v němž se aplikuje, na druhé straně pak i konkrétním postojem politické reprezentace. Hodnotově-kulturně implikovaná etická kritéria jsou trvalým základem pro jednání složek státní správy, samosprávy i občanské společnosti ve sféře rodiny. Jejich zdrojem je tradice evropského humanismu a úcty k člověku, lidské důstojnosti a svobody, tradice sociální a mezigenerační solidarity a dědictví křesťanského pojetí rodiny jako základního článku společnosti.

10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Základní typy rodinné politiky Německý model je charakteristický především značnou štědrostí vůči rodině, zejména v sociální a daňové sféře. Je zaměřen na institucionální podporu rodiny jako celku a klade důraz na dostatečné zajištění podmínek volby mezi prací v rodině a prací v zaměstnání. Německý model je charakteristický především značnou štědrostí vůči rodině, zejména v sociální a daňové sféře. Je zaměřen na institucionální podporu rodiny jako celku a klade důraz na dostatečné zajištění podmínek volby mezi prací v rodině a prací v zaměstnání. Francouzský model je podobně jako německý založen na vysoké míře ekonomické intervence státu ve prospěch rodiny. Současně klade důraz na slučitelnost rodiny a zaměstnání, v největší míře v podobě tzv. modelu dvou rolí (vykonávaných současně). Kromě finančního zajištění je tedy k dispozici značné množství zařízení kolektivní péče o děti (jesle), které umožňuje rodinám umístit dítě do těchto zařízení v době relativně krátké po porodu. Francouzský model je podobně jako německý založen na vysoké míře ekonomické intervence státu ve prospěch rodiny. Současně klade důraz na slučitelnost rodiny a zaměstnání, v největší míře v podobě tzv. modelu dvou rolí (vykonávaných současně). Kromě finančního zajištění je tedy k dispozici značné množství zařízení kolektivní péče o děti (jesle), které umožňuje rodinám umístit dítě do těchto zařízení v době relativně krátké po porodu. Anglosaský model vychází z tradiční liberální koncepce vztahu státu, společnosti a jednotlivce. Rodina je považována za privátní sféru, v níž je vyloučena jakákoli intervence státu. Podpora rodiny je proto začleněna do rámce sociální pomoci, která je hlavní oporou britského systému sociálního zabezpečení. Anglosaský model vychází z tradiční liberální koncepce vztahu státu, společnosti a jednotlivce. Rodina je považována za privátní sféru, v níž je vyloučena jakákoli intervence státu. Podpora rodiny je proto začleněna do rámce sociální pomoci, která je hlavní oporou britského systému sociálního zabezpečení. Skandinávský model je charakteristický tradiční orientací na rovnost žen a mužů (mj. zde byla zavedena otcovská dovolená ve formě tzv. otcovských dnů) a rovné příležitosti v zaměstnání. Tento model přitom vychází ze základních principů severské demokracie a klade důraz na dodržování lidských práv. Ekonomická intervence ve prospěch rodin je ovšem podle komparativního zkoumání poskytovaných finančních transferů směrem k rodinám relativně nižší. Skandinávský model je charakteristický tradiční orientací na rovnost žen a mužů (mj. zde byla zavedena otcovská dovolená ve formě tzv. otcovských dnů) a rovné příležitosti v zaměstnání. Tento model přitom vychází ze základních principů severské demokracie a klade důraz na dodržování lidských práv. Ekonomická intervence ve prospěch rodin je ovšem podle komparativního zkoumání poskytovaných finančních transferů směrem k rodinám relativně nižší.

10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Rodinná politika v době komunismu Na úrovni politické byl vývoj české rodiny v letech 1948 – 1989 poznamenám především trvající tendencí státní ingerence do všech soukromých oblastí lidského života. Komunistický režim přitom propagoval v rodinném chování obyvatel model dvoupříjmové rodiny s výdělečně činnými oběma manželi a poskytoval k jeho uplatnění všechny vhodné podmínky (zařízení denní výchovné péče atd.). Tradiční funkce rodiny – výchovná, socializační aj. – byly postupně přejímány totalitním státem, který se snažil omezit okruh působnosti rodiny především na její biologicko- reprodukční funkci. I přes tento institucionální tlak však rodina zůstávala především místem mezigenerační solidarity a vzájemné pomoci. Na úrovni politické byl vývoj české rodiny v letech 1948 – 1989 poznamenám především trvající tendencí státní ingerence do všech soukromých oblastí lidského života. Komunistický režim přitom propagoval v rodinném chování obyvatel model dvoupříjmové rodiny s výdělečně činnými oběma manželi a poskytoval k jeho uplatnění všechny vhodné podmínky (zařízení denní výchovné péče atd.). Tradiční funkce rodiny – výchovná, socializační aj. – byly postupně přejímány totalitním státem, který se snažil omezit okruh působnosti rodiny především na její biologicko- reprodukční funkci. I přes tento institucionální tlak však rodina zůstávala především místem mezigenerační solidarity a vzájemné pomoci. Koncepce 1989: Koncepce 1989: - „Osvobození ženy, znamenající její plné politické, kulturní, sociální a ekonomické zrovnoprávnění. - „Osvobození ženy, znamenající její plné politické, kulturní, sociální a ekonomické zrovnoprávnění. - Osvobození manželství, tj. jeho důsledná sekularizace a zdůraznění práva obou partnerů požádat na základě osobního hodnocení o jeho případné ukončení; možnost rozvodu byla do instituce manželství včleněna jako prostředek státem akceptovaného řešení manželského nesouladu. - Osvobození manželství, tj. jeho důsledná sekularizace a zdůraznění práva obou partnerů požádat na základě osobního hodnocení o jeho případné ukončení; možnost rozvodu byla do instituce manželství včleněna jako prostředek státem akceptovaného řešení manželského nesouladu. - Osvobození domácnosti, tj.cíl zbavit (pracující) ženu starostí o chod domácnosti, ve velké míře o péči a výchovu dětí a umožnit jí plně se realizovat v práci. - Osvobození domácnosti, tj.cíl zbavit (pracující) ženu starostí o chod domácnosti, ve velké míře o péči a výchovu dětí a umožnit jí plně se realizovat v práci. - Institucionalizace péče o děti, tj. rozvoj institucí, které by zajistily jejich tělesný duševní vývoj od nejmenšího věku; přenos socializačních funkcí z rodiny na školu a jiné instituce. - Institucionalizace péče o děti, tj. rozvoj institucí, které by zajistily jejich tělesný duševní vývoj od nejmenšího věku; přenos socializačních funkcí z rodiny na školu a jiné instituce. - Vymanění rodiny ze sítě příbuzenských (zvl. rodičovských) pout, její uzavření do malého bytu, zbaveného řady tradičních „domáckých“ funkcí. - Vymanění rodiny ze sítě příbuzenských (zvl. rodičovských) pout, její uzavření do malého bytu, zbaveného řady tradičních „domáckých“ funkcí. - Deekonomizace rodiny, tj. zbavení rodiny všech „výrobních“ funkcí v podmínkách omezeného rozvoje rodinných spotřebních funkcí; ty byly kompenzovány projektem rozvoje společenské hmotné spotřeby. - Deekonomizace rodiny, tj. zbavení rodiny všech „výrobních“ funkcí v podmínkách omezeného rozvoje rodinných spotřebních funkcí; ty byly kompenzovány projektem rozvoje společenské hmotné spotřeby. - Plánované rodičovství a podpora mateřství znamenaly zejména právo ženy rozhodovat o svém přání mít, či nemít dítě, a rozšiřování souboru dávek i úlev ve prospěch rodin s nezletilými dětmi.“ - Plánované rodičovství a podpora mateřství znamenaly zejména právo ženy rozhodovat o svém přání mít, či nemít dítě, a rozšiřování souboru dávek i úlev ve prospěch rodin s nezletilými dětmi.“

10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Rodinné právo Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině (manželství, vztahy mezi rodiči a dětmi, výchovná opatření, určení rodičovství, osvojení, vyživovací povinnost) Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině (manželství, vztahy mezi rodiči a dětmi, výchovná opatření, určení rodičovství, osvojení, vyživovací povinnost) Sdělení FMZV č. 104/1991 Sb., o Úmluvě o právech dítěte (přijata OSN v New Yorku, otevřena k podpisu všem členským státům; jménem ČSFR podepsána ) Sdělení FMZV č. 104/1991 Sb., o Úmluvě o právech dítěte (přijata OSN v New Yorku, otevřena k podpisu všem členským státům; jménem ČSFR podepsána ) Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (poradenská činnost, opatření na ochranu dětí, osvojení a pěstounská péče, ústavní a ochranná výchova, zařízení sociálně- právní ochrany) Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (poradenská činnost, opatření na ochranu dětí, osvojení a pěstounská péče, ústavní a ochranná výchova, zařízení sociálně- právní ochrany) Zákon č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (v rámci systému státní sociální podpory je poskytován: přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, porodné, pohřebné a dávky pěstounské péče) Zákon č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (v rámci systému státní sociální podpory je poskytován: přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, porodné, pohřebné a dávky pěstounské péče) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství (vznik a zánik partnerství, povinnosti a práva partnerů, registrace partnerství) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství (vznik a zánik partnerství, povinnosti a práva partnerů, registrace partnerství)

10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Cíle rodinné politiky Základní cíl: Vytvořit všestranně příznivější společenské klima a podmínky pro rodinu, umožňující lidem realizovat vlastní životní strategie v naplňování partnerských a rodičovských plánů. Respektovat přitom diferencované zájmy a potřeby různých rodinných typů a členů rodin. Základní cíl: Vytvořit všestranně příznivější společenské klima a podmínky pro rodinu, umožňující lidem realizovat vlastní životní strategie v naplňování partnerských a rodičovských plánů. Respektovat přitom diferencované zájmy a potřeby různých rodinných typů a členů rodin. Odvozené obecné cíle: Odvozené obecné cíle: 1. Posunout vytváření všestranně příznivých podmínek pro rodinu do centra trvalé pozornosti politické i správní reprezentace země. 1. Posunout vytváření všestranně příznivých podmínek pro rodinu do centra trvalé pozornosti politické i správní reprezentace země. 2. Posilovat vědomí hodnoty rodiny a vlastní odpovědnosti za její funkčnost a stabilitu především u dnešní mladé generace a následujících generací, mimo jiné podporou výchovy k partnerství, manželství a rodičovství. 2. Posilovat vědomí hodnoty rodiny a vlastní odpovědnosti za její funkčnost a stabilitu především u dnešní mladé generace a následujících generací, mimo jiné podporou výchovy k partnerství, manželství a rodičovství. 3. Posilovat ekonomickou a sociální suverenitu rodin a jejích členů na trhu práce prostřednictvím daňového systému a systému sociálníh zabezpečení (s důrazem na služby pro rodiny) tak, aby byla schopna plnit svoji úlohu ve všech obdobích svého vývojového cyklu a vůči všem svým členům. 3. Posilovat ekonomickou a sociální suverenitu rodin a jejích členů na trhu práce prostřednictvím daňového systému a systému sociálníh zabezpečení (s důrazem na služby pro rodiny) tak, aby byla schopna plnit svoji úlohu ve všech obdobích svého vývojového cyklu a vůči všem svým členům. 4. Koncipovat a rozvíjet rodinnou politiku jako dlouhodobou celospolečenskou aktivitu koordinovanou veřejnou správou za účasti občanského sektoru, komerčního sektoru, odborníků, médií a široké občanské veřejnosti. 4. Koncipovat a rozvíjet rodinnou politiku jako dlouhodobou celospolečenskou aktivitu koordinovanou veřejnou správou za účasti občanského sektoru, komerčního sektoru, odborníků, médií a široké občanské veřejnosti. 5. Podpořit koncipování účinné rodinné politiky rozvíjením výzkumu poskytujícího dostatek poznatků o aktuálních a perspektivních potřebách rodin a vhodných způsobech jejich uspokojování. 5. Podpořit koncipování účinné rodinné politiky rozvíjením výzkumu poskytujícího dostatek poznatků o aktuálních a perspektivních potřebách rodin a vhodných způsobech jejich uspokojování. Odvozené specifické cíle: Odvozené specifické cíle: 1. Koncipovat rodinnou politiku tak, aby rodiny mohly mít tolik dětí, kolik si přejí, a v době, kterou si zvolí. 1. Koncipovat rodinnou politiku tak, aby rodiny mohly mít tolik dětí, kolik si přejí, a v době, kterou si zvolí. 2. Minimalizovat handicapy dětí vyrůstajících v ekonomicky a sociálně oslabených či neúplných rodinách podpůrnými opatřeními tak, aby se jejich životní šance v oblasti vzdělávání, uplatnění na trhu práce a ve společnosti jen minimálně odlišovaly od jejich vrstevníků, kteří vyrůstají v ekonomicky i sociálně silných rodinách. 2. Minimalizovat handicapy dětí vyrůstajících v ekonomicky a sociálně oslabených či neúplných rodinách podpůrnými opatřeními tak, aby se jejich životní šance v oblasti vzdělávání, uplatnění na trhu práce a ve společnosti jen minimálně odlišovaly od jejich vrstevníků, kteří vyrůstají v ekonomicky i sociálně silných rodinách. 3. Vytvářet rodičům vhodné podmínky pro skloubení nároků trhu práce s nároky péče o nezaopatřené děti a nesoběstačné členy rodiny. 3. Vytvářet rodičům vhodné podmínky pro skloubení nároků trhu práce s nároky péče o nezaopatřené děti a nesoběstačné členy rodiny.

10 Křesťanská sociální etika. M. Martinek. Jabok Směry rodinné politiky Podpora rodičovství a rodinné soudržnosti Podpora rodičovství a rodinné soudržnosti Finanční podpora rodiny a bydlení Finanční podpora rodiny a bydlení Služby pro rodiny Služby pro rodiny Slučitelnost profesních a rodinných rolí Slučitelnost profesních a rodinných rolí Rodina a systém vzdělávání Rodina a systém vzdělávání Rodina a systém zdravotní péče Rodina a systém zdravotní péče Rodina se specifickou potřebou Rodina se specifickou potřebou a) Vícedětná rodina a) Vícedětná rodina b) Neúplná rodina b) Neúplná rodina c) Rodina se členem se zdravotním postižením c) Rodina se členem se zdravotním postižením d) Rodina v systému náhradní rodinné péče d) Rodina v systému náhradní rodinné péče e) Romská rodina e) Romská rodina f) Rodina přistěhovalců f) Rodina přistěhovalců Podpora rodiny na úrovni krajů a obcí Podpora rodiny na úrovni krajů a obcí Obecná opatření k realizaci rodinné politiky Obecná opatření k realizaci rodinné politiky