Teorie rozdělování a její kontexty Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz , www.median-os.cz, 2010 Téma 4 Teorie rozdělování a její kontexty

Náměty magisterských prací www.median-os.cz/aktuality Typ   Název - námět magistr. 1 Využití dynamických parametrů v ekonomii. 2 Vliv volby výchozího bodu v elementárním redistribučním systému. 3 Současné možnosti využití teorií růstu při analýze vývoje národních ekonomik. 4 Modelování synergických efektů v ekonomice. 5 Analýza ekonomiky ČR s využitím souhrnné produktivity faktorů. 6 Typologie her pro využití v ekonomice a řízení firmy. 7 Mezinárodní srovnání kvality dynamiky vývoje vybraných zemí. 8 Možnosti měření udržitelného vývoje. 9 Význam měření efektivnosti v mikroekonomických systémech. 10 Měření podílů vlivů a jejich využití v ekonomické analýze. 11 Návrh a realizace internetové redistribuční hry třech hráčů. 12 Interpretační analýza bodů společně přijatelné rovnováhy.

4.1 Úvod do teorie rozdělování Obsah 4.1 Úvod do teorie rozdělování 4.2 Trh výrobních faktorů a jejich oceňování 4.3 Role monopolu v oblasti rozdělování 4.4 Přebytek na trhu statků a jeho rozdělování

4.1 Úvod do teorie rozdělování Teorie rozdělování jako součást mikroekonomie umožňuje vysvětlit, jak vzniká příjem jednotlivých subjektů – vlastníků VF, firem apod.

4.1 Úvod do teorie rozdělování Nejdůležitější otázky: Jak vzniká přebytek nad náklady? (včetně nákladů obětované příležitosti) Jak se tento přebytek v ekonomickém systému rozděluje? Kdo si tento přebytek přivlastňuje?

4.1 Úvod do teorie rozdělování Možnost dosáhnout na přebytky a podílet se na jeho přivlastnění má významnou motivační povahu pro každý aktivní subjekt ekonomiky.

Z teorie firmy plyne Je-li vstup do odvětví otevřený a firmy zde dosahují nenulový ekonomický zisk, začnou do něj vstupovat další firmy pročež se čistý přebytek „vypaří“.

Z teorie rovnováhy plyne Ve stavu rovnováhy, dosahují firmy nulového ekonomického zisku. Vznik nerovnováhy vede ke vstupu firem do odvětví se ziskem a výstupu z odvětví, ve kterém vzniká ztráta.

Čistý přebytek výrobce je roven rozdílu mezi cenou, za kterou výrobce daný statek prodává a nutnými ekonomickými náklady. Čistý přebytek vlastníka VF je roven rozdílu mezi cenou za použití VF a ekonomickými náklady na využití tohoto statku.

Výrobní faktory jsou vstupy do ekonomiky Tradičně jsou za VF považovány práce, půda, kapitál. Přesněji rozlišuje mezi: Prvotními VF, které jsou dané přírodou, a kterými jsou půda a pracovní síla. Druhotnými VF, kterými je fyzický kapitál a lidský kapitál, kterým disponují jednotliví členové společnosti.

Otázka zdroje čistých přebytků Mikroekonomie zkoumá zda čistý přebytek vzniká: vlastníkovi práce či kapitálu (statický systém) nebo zda je čistý přebytek vždy projevem buď dynamiky systému, nebo monopolních privilegií.

Úvod do teorie rozdělování Karl Marx *5.5.1818 Trevír, U 14.3.1883 Londýn, německý ekonom, filozof, sociální vědec spoluzakladatel dialektického a historického materializmu a marxistické ekonomie.

Dialektický materializmus je teorie vědění a poznání pocházející v zásadě od Marxe, Feuerbacha a Engelse. Navazuje na Hegela a materialismus 19. st. Vychází z toho, že existuje na vědomí nezávislá, ale poznatelná skutečnost, která je svou podstatou materiální. Vědomí je průvodním jevem hmoty odrážející její pohyb. Skutečnost je v jednotném, neustálém a nutném vývoji.

Historický materializmus je věda o zákonech vzniku, fungování a vývoji společnosti a státu a o formách realizace zákonitostí historického vývoje v lidské činnosti. Zkoumá vývoj společensko-ekonomických formací počínaje prvobytně pospolnou společností, otrokářským, feudálním a kapitalistickým systém, a vyúsťuje v socialismus, který ruší třídní rozdíly ve společnosti. Původně Marxem vytvořená teorie byla později rozvíjena V. I. Leninem.

Marxova teorie rozdělování Kapitalisté disponují monopolem soukromého vlastnictví (kapitálu), zatímco dělníci vlastní pouze pracovní sílu. V podmínkách nezaměstnanosti, jsou dělníci nuceni (díky konkurenci) prodávat svou práci za cenu reprodukčních nákladů pracovní síly. Vzhledem k tomu, že produktivita práce je větší než dělníkovy reprodukční náklady, dělí se pracovní doba na pracovní dobu nutnou (k reprodukci pracovní síly) a nadpráci, tvořící nadhodnotu, kterou si přivlastňuje kapitalista v podobě zisku.

Mikroekonomický komentář Přebytek nad náklady v ekonomice nepochybně vzniká a nějak se rozděluje. Není ale zřejmé, že by si jej přivlastňoval pouze kapitalista (vlastník kapitálu). Kapitalisté si totiž mezi sebou též vzájemně konkurují, což je nutí snižovat zisky až na úroveň svých reprodukčních nákladů. V podmínkách konkurenčního prostředí by se tak jejich zisky „vypařily“.

Úvod do teorie rozdělování Joseph Schumpeter *8.2.1883 Třešť, U 8.1.1950 Tasonic, USA, rakouský min.financí; vypracoval analýzu kapitalistick. hosp. procesu vedoucího k hosp. vývoji v konjunkturních výkyvech. Business Cycles 1939, Capitalism, Socialism and Democracy 1942.

Úvod do teorie rozdělování Podle Schumpetera není rozhodující to, že kapitalista (podnikatel) vlastní kapitál, ale že přichází s inovací. To mu poskytuje dočasné monopolní postavení.

K problematice R. Holman „Marx zásadně odmítal vidět v zisku prvek nákladů... Jak je ale možné, že konkurence mezi kapitalisty nesrazí čisté zisky na nulu? Jsou dva způsoby, jak vysvětlit zisk jako čistý přebytek v konkurenční ekonomice… 1) chápat zisk jako rentu... 2) pohlížet na ekonomiku dynamicky… kapitalisté hledají nové, neznámé a riskantní investiční příležitosti čímž vzniká prostor pro existenci podnikatelských zisků.

Proč kapitalista dosahuje zisk? Výrobní proces spojuje VF, které si jejich vlastníci směňují na trhu, kde dochází k jejich oceňování. Z toho jak vzniká jejich cena plyne čím je určováno rozdělování i komu a jak vzniká v ekonomickém systému přebytek.

Teorie rozdělování Teorie rozdělování odmítá Marxův předpoklad, že dělník vlastní pouze pracovní sílu a že kapitalisté disponují monopolem kapitálových statků. V praxi mezi sebou kapitalisté soutěží o nejproduktivnější pracovníky, kteří ale mají mzdu vyšší než jsou jejich reprodukční náklady práce.

Vlastníci VF práce navíc nemusí tuto práci prodat kapitalistům. Teorie rozdělování Vlastníci VF práce navíc nemusí tuto práci prodat kapitalistům. Mohou též začít podnikat. Pak budou usilovat o větší příjem, než jsou jejich reprodukční náklady na práci. Jinak by nepodnikali.

Vymezení nákladů spojených s využíváním VF. Čistý přebytek vlastníka VF chápeme jako to co lze využít v jiné oblasti. Náklady chápeme jako: - Náklady na reprodukci VF (npř. náklady na reprodukci schopnosti vykonávat práci). - Náklady na pořízení VF (zejména v případě kapitálových statků). - Náklady na provozování VF (na to, aby mohl být VF využíván příslušným způsobem).

Obsah 4.2.1 Základní schéma teorie rozdělování 4.2 Trh výrobních faktorů a jejich oceňování 4.2.1 Základní schéma teorie rozdělování 4.2.2 Reprodukční náklady 4.2.3 Přebytek jednoho a nedostatek druhého výrobního faktoru 4.2.4 Možnost zaměstnat jeden z VF alternativním způsobem 4.2.5 Možnost volného vstupu a výstupu z odvětví 4.2.6 Předpoklad homogenity zásoby výrobního faktoru a důsledky narušení tohoto předpokladu 4.2.7 Předpoklady vzniku čistého přebytku 4.2.8 Počátek poptávkové křivky po výrobním faktoru 4.2.9 Trh kapitálových statků 4.2.10 Trh půdy

4.2.1 Základní schéma teorie rozdělování Jaké budou důchody při současném použití dvou VF, které jsou k dispozici v určitém množství s tím, že jeden faktor použijeme celý a druhý budeme zapojovat postupně. Tuto situaci zachycuje Clarkův graf

Clarkův graf v základním vyjádření P0 je cena, za kterou budou poptávány všechny jednotky VF. Důchod I je důchod majitele 1.VF. Důchod II je důchod majitele 2.VF Stejný výsledek dostaneme, pokud budeme považovat VF II za fixní.

Základní schéma teorie rozdělování Pro objasnění rozdělení celkového příjmu z dvou VF je důležitý předpoklad neměnnosti zásob VF. To lze chápat tak, že je zcela omezen vstup i výstup z odvětví, v němž dochází ke spojení dvou VF. Tento předpoklad hraje významnou roli, ale obecně nemusí platit.

Reprodukční náklady na trhu práce DVF ( DL) je křivka poptávky (mezního výnosu) po VF práce a Q je množství VF. QRC je počet jednotek VF, které jsou využity aby při ceně PRC pokryly reprodukční náklady na práci. Používají se všechny jednotky VF, jejichž mezní výnos je vyšší než reprodukční náklady. Reprodukční náklady jsou náklady na reprodukci dané jednotky VF – na to, aby tato jednotka mohla být používána i v budoucnu.

Zásoba VF a zásoba příležitostí zaměstnat VF Vlastníci 1.VF dostávají odměnu ve výši reprodukčních nákladů, nerealizují tedy žádný čistý přebytek.

Marxova teorie vykořisťování Kapitalisté nejsou schopni zaměstnat celou zásobu práce a proto existuje „rezervní armáda nezaměstnaných“. Její existence umožňuje kapitalistům zaměstnat dělníky jen za cenu reprodukčních nákladů. Čistý přebytek si přivlastňuje kapitalista „v podobě nadhodnoty“. Pokud znárodníme soukromé vlastnictví (existující ve formě kapitálu), pak si budeme moci čistý přebytek „spravedlivě“ rozdělit.

Analytický závěr Co způsobuje, že cena práce je v realitě obvykle výrazně vyšší než reprodukční náklady? Mzda není jen výnosem z působení práce, ale i z toho, co bylo investováno v souladu s principem nákladů obětované příležitosti.

Zásoba VF a zásoba příležitostí zaměstnat VF v případě neexistence reprodukčních nákladů např. půda

4.2.3 Přebytek jednoho a nedostatek 2.VF Pokud je poptávka po VF vyšší, než je nabídka VF, mohou vlastníci VF realizovat čistý přebytek VF.

4.2.4 Možnost zaměstnat jeden z VF alternativním způsobem Většinou je, oproti dosavadním předpokladům, též alternativní možnost použití daného VF. Proto je třeba rozlišit: Transferový výdělek, by mohl být získán při jeho nejlepším alternativním využití. Ekonomickou rentu, která převyšuje příjem nad transferový výdělek.

Situace na trhu práce v USA v období kolonizace Západu Aby vlastníci půdy a kapitálových statků byli schopni někoho zaměstnat, museli nabídnout vyšší mzdu, než byl výnos z možnosti stát se kolonizátorem

4.2.4 Možnost zaměstnat jeden z VF alternativním způsobem Právě možnost alternativního využití (zaměstnání) (dnes zejména v dynamických sektorech spojených s vysokou intenzitou inovací) vede k tomu, že cena práce je v současné době mnohem vyšší, než reprodukční náklady práce.

4.2.4 Možnost zaměstnat jeden z VF alternativním způsobem Schopnost reagovat na šíření inovačních vln by měla být doprovázena schopností přejít na příjmově výhodnějšímu zaměstnání.

Příchod VF do odvětví a odchod VF z odvětví Křivka nabídky VF Q1 se posune vpravo dolu a křivka nabídky VF Q2 se tedy posune vlevo nahoru. Tyto jevy nastanou za předpokladu volného vstupu na trh obou VF, což vede k nastavení stejné ceny. vstupují vystupují

Konkrétní příklady nehomogenity: 4.2.6 Předpoklad homogenity zásoby VF a důsledky narušení tohoto předpokladu Konkrétní příklady nehomogenity: Půda má různou výnosnost při pěstování plodin, nebo výtěžnost při získávání surovin. Lidé mají různou schopnost vykonávat tu či onu práci. Kapitálové statky stejného typu se mohou vyznačovat větší či menší produktivitou.

Za cenu P1 je poptáváno všech Q1 jednotek VF. Nehomogenní VF v důsledku nižších reprodukčních, investičních či provozních nákladů Pokud máme volný vstup a výstup do i z odvětví, tak bod rovnováhy nabídky a poptávky po VF je tam, kde se pro danou jednotku VF rovnají mezní náklady na provozování VF s mezním výnosem z daného VF. Za cenu P1 je poptáváno všech Q1 jednotek VF. V úseku 0Q1 však jsou mezní náklady na provozování dané jednotky VF nižší, než cena VF. Vlastníkům těchto jednotek VF tak vzniká čistý přebytek

4.2.6 Předpoklad homogenity zásoby VF a důsledky narušení tohoto předpokladu Pokud jsou jednotky VF nehomogenní (např. se liší ve své produktivitě) a lze-li tuto nehomogenitu rozlišit, budou vlastníci těchto jednotek realizovat čistý přebytek.

4.2.8 Počátek poptávkové křivky po VF Individuální poptávková křivka firmy po VF je klesající Čím nižší je cena, tím více VF je poptáváno. Jde o křivku mezního výnosu (v peněžním vyjádření o křivku příjmu z mezního produktu) VF.

Vztah průměrného a mezního produktu Křivka mezního produktu MQ´ protíná křivku průměrného produktu AQ´ v jejím maximu. Křivka mezního produktu z výrobního faktoru MRPVF protíná křivku průměrného produktu VF ARPVF v jejím maximu.

Vztah průměrného a mezního produktu Křivka mezního produktu MQ´ protíná křivku průměrného produktu AQ´ v jejím maximu. Vstup = VF Celkový produkt TQ´ Průměrný produkt AQ´ Mezní produkt MQ´ Cena, za kterou jsou prodávány všechny vyprodukované jednotky P Celkový příjem TR Příjem z mezního produktu dodatečné jednotky VF MRPVF = TRn - TRn-1 Průměrný příjem z výrobního faktoru ARPVF = TR/VF   1 20 50 1000 2 25 30 45 2250 1250 1125 3 100 33 42 4200 1950 1400 4 140 35 40 5600 5 160 32 37 5920 320 1184 6 172 29 12 5676 -244 946

4.2.8 Počátek poptávkové křivky po VF Firma musí v krátkém období pokrýt alespoň VC, jinak se firmě nevyplatí vyrábět. V krátkém období tedy musí být TR větší nebo rovny VC, neboli firma musí být v bodě nebo nad bodem uzavření firmy TR ≥ VCVF.

4.2.8 Počátek poptávkové křivky po VF Variabilní náklady spojené s použitím další VF VCVF = PVF * Q, PVF … cena VF, Q … počet jednotek VF. Celkové příjmy TR = ARPVF * Q ARPVF … prům.příjmy z VF , Q … počet jednotek VF. Podnikání se vyplácí jestliže TR ≥ VCVF Dosazením získáme: ARPVF * Q ≥ PVF * Q Pak: ARPVF ≥ PVF

Křivky MRPVF; ARPVF a bod zvratu na křivce MRPVF Dlouhodobě platí ARPVF ≥ PVF Křivka mezního produktu z výrobního faktoru MRPVF protíná křivku průměrného produktu výrobního faktoru ARPVF v jejím maximu.

4.2.8 Počátek poptávkové křivky po VF pokud je MRPVF dodatečné jednotky VF vyšší než MRPVF předcházející jednotky VF, hodnota MRPVF roste rychlejším tempem než hodnota VF, a tudíž i hodnota ARPVF musí růst. pokud je MRPVF dodatečné jednotky VF nižší než MRPVF předcházející jednotky VF, hodnota MRPVF roste pomalejším tempem než hodnota VF, a tudíž i hodnota ARPVF musí klesat.

4.2.9 Trh kapitálových statků Kapitálové statky dlouhodobě slouží k produkci dalších statků. Při používání kapitálových statků si firma kapitálový statek pronajímá. Při investování do kapitálových statků firma kapitálový statek kupuje.

4.2.9 Trh kapitálových statků Podnikatel využije jednotku kapitálového statku pokud bude příjem z mezního produktu ≥ ceně za používání statku. MRPVF ≥ PVF, MRPVF je příjem z mezního produktu VF za dané období, PVF je cena VF za dané období V případě používání najatého kapitálového statku, MRPK ≥ v, MRPK ≥ OPC+ RC, MRPK …příjem z mezního produktu jednotky kapitálového statku, v .. nájemné kapit.statku. OPC .. nákl. obětovné příležitosti, RC .. reprodukční nákl. In = Ib-Ir, In … čisté investice, Ib … hrubé investice, Ir … obnovovací investice

4.2.9 Trh kapitálových statků O rozhodování, zde bude firma kapitálové statky nakupovat či prodávat: Technický a technologický pokrok. Příjem z mezního produktu. Četnost inovací a rizika investic. Růst ekonomiky po dobu realizace investice. Politická stabilita, právní prostředí

4.2.10 Trh půdy Půdou se rozumí veškerý povrch na planetě Zemi, který lze použít k ekonomickým aktivitám. Ekonomická teorie vychází z omezenosti množství půdy na Zemi. Majitelé půdu nabízejí, pokud sami nemají její lepší využití. Maximálního výnosu je podmíněn prodejem či pronájmem za nejlepší nabídku.

4.2.10 Trh půdy V případě poptávky po půdě platí obvyklé závislosti, některá půda však nemusí být vůbec poptávána. Pokud je z nějakého důvodu účelné využití i těchto jednotek (např. proto, že nevyužití vede k negativní externalitě), musí být dané využití dotováno.

Děkuji za pozornost. Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz Děkuji za pozornost.