ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací oblastSpolečenskovědní vzdělání Vzdělávací oborNauka o společnosti Tematický okruhČlověk a právo TémaČlověk a právo Tematická oblastČlověk a právo NázevPracovní právo AutorPaedDr. Ivan Konečný Vytvořeno, pro obor, ročníkLeden 2013,STR, STA, ELE, LYE, LYT 3.ročník AnotaceObecný pohled na vývoj a zásady pracovního práva Přínos/cílové kompetenceÚvod do problematiky a orientace v pracovním právu VY_32_INOVACE_53_11
PRACOVNÍ PRÁVO Pracovní právo je právní odvětví, které upravuje vzájemná práva a povinnosti upravuje vzájemná práva a povinnosti fyzických osob pracujících za mzdu fyzických osob pracujících za mzdu a jejich zaměstnavatelů (jimiž mohou být a jejich zaměstnavatelů (jimiž mohou být fyzické i právnické osoby), vyplývající z fyzické i právnické osoby), vyplývající z pracovního poměru. pracovního poměru. Základním předpisem pracovního práva je: Zákoník práce Zákoník práce Současný (zákon č. 262/2006 Sb.) nabyl účinnosti dnem 1. ledna Od 1. ledna 2012 je účinná důležitá novela tohoto zákoníku.
Historie pracovního práva Již v Mezopotámii upravovala druhá část Chammurapiho zákoníku najímání pracovních sil. Chammurapiho zákoníku najímání pracovních sil. V římském právu pak lze najít například: institut locatio conductio operarum institut locatio conductio operarum (česky: služební, pracovní či námezdní smlouva) (česky: služební, pracovní či námezdní smlouva) Locatio conductio operarum se patrně vyvinula ze smluv o nájmu otroků, což vysvětluje, proč se tato smlouva o nájmu otroků, což vysvětluje, proč se tato smlouva mohla týkat jen hrubých, hlavně manuálních prací. mohla týkat jen hrubých, hlavně manuálních prací. Služební smlouva však v Římě nesehrála díky možnosti využít práce otroků či propuštěnců příliš významnou využít práce otroků či propuštěnců příliš významnou úlohu. úlohu.
Obchod s otroky ve starověkém Římě
Středověk a novověk Ve středověku byla úprava výkonu práce realizována především v horním právu, v čeledních řádech a cechovních předpisech. Přelomovým okamžikem ve vývoji pracovního práva bylo zhroucení feudalismu. Přineslo rozvoj pracovních vztahů a nutnost jejich regulace. Reálně vzniklo pracovní právo ve druhé polovině devatenáctého století, kdy došlo k rozmachu dělnického hnutí. Bylo nutné chránit zaměstnance před přílišnou smluvní volností. Stát ze své pozice stanovil minimální míru postavení zaměstnance.
Systém pracovního práva Pracovní právo můžeme systematicky rozčlenit na: Individuální pracovní právo Kolektivní pracovní právo Oblast zaměstnanosti
Teoretické konstrukce pracovního práva Jsou odvislé od úpravy v jednotlivých právních řádech. jsou určovány vůlí zákonodárce závazky z mezinárodních smluv členstvím v mezinárodních organizacích státní ideologií V členských státech Evropské unie je možné vysledovat podobnost právní úpravy, a tím odvodit i podobnost podobnost právní úpravy, a tím odvodit i podobnost základních zásad. základních zásad.
Zásady pracovního práva 1.Zásada legální licence (vyjadřuje, že účastníci pracovněprávních vztahů mohou provádět vše, co není zakázáno). 2. Zásada rovnosti a zákazu diskriminace (promítají se nejen do pracovněprávních kodexů, ale i do samostatných právních předpisů). 3. Zásada práva na práci a svobodnou volbu povolání a přípravu k němu volbu povolání a přípravu k němu
4. Zásada zákazu přenosu hospodářského rizika na zaměstnance rizika na zaměstnance 5. Zásada práva na informace a projednání (zaměstnavatel má také povinnost informovat zaměstnance o obsahu kolektivní smlouvy, vnitřních zaměstnance o obsahu kolektivní smlouvy, vnitřních předpisech, ale i o ekonomické a finanční situaci). předpisech, ale i o ekonomické a finanční situaci). 6. Zásadu zákazu nucené práce (takové práce, která se na kterékoli osobě vymáhá pod pohrůžkou jakéhokoli trestu). pohrůžkou jakéhokoli trestu). Zásada zákazu nucené práce se v České republice projevuje také v Listině základních práv a svobod. také v Listině základních práv a svobod.
7. Zásada úplatnosti vykonávané práce (zaměstnanec má právo na spravedlivou odměnu za (zaměstnanec má právo na spravedlivou odměnu za práci. Tato zásada úzce souvisí s principem ochrany práci. Tato zásada úzce souvisí s principem ochrany mzdy, a to v rovině její minimální výše.) mzdy, a to v rovině její minimální výše.) 8. Zásada práva na odborové sdružování (znamená, že není možné zaměstnance nutit či mu bránit ve sdružování do odborů). bránit ve sdružování do odborů). 9. Zásada bezpečné a hygienické práce (zaměstnanci mají právo pracovat v bezpečných (zaměstnanci mají právo pracovat v bezpečných a hygienicky vyhovujících podmínkách). a hygienicky vyhovujících podmínkách).
Pokus se odpovědět 1. Vysvětli zásadu legální licence? 2. Na co se dělí systém pracovního práva? 3. Co je považováno za základní dokument pracovního práva? 4. Jak rozumíš zmiňované zásadě úplatnosti vykonávané práce? 5. Kdy a co napomohlo v novověku vzniku pracovního práva?
Zdroje a prameny Emmert, F. - Kotrňák, T. : Odmaturuj ze společenských věd, Didaktis Brno Zouhar J. : Základy teorie státu a práva, S &M Knapp, V.: Teorie práva. 1 vyd. 5 dotisk, C.H. BECK, Praha Tomancová, J. Schelle, K. a kol.: Právní nauka pro školy a praxi 6. vyd., Eurolex Bohemia, s.r.o., Praha Šíma, A. – Suk, M. : Základy práva C.H.BECK, Praha