Financování kapitol státního rozpočtu II Ekonomické možnosti České republiky - versus - institut aktivních záloh Ing. Pavel Kouřil ředitel odboru Financování kapitol státního rozpočtu II pavel.kouril@mfcr.cz Dobré odpoledne vážené dámy a pánové, mým úkolem zde je nastínit ekonomické možnosti České republiky pro financování aktivních záloh, možných stimulů jejich příslušníků a zaměstnavatelů.

Ekonomické prostředí nerovnoměrný hospodářský vývoj významných světových ekonomik stagnace vyspělých ekonomik včetně zemí EU vysoký růst Číny, Indie trvající tlak na snižování schodků veřejných financí napříč členskými zeměmi EU dopady na hodnocení české ekonomiky ratingovými agenturami => nákladnost obsluhy veřejného dluhu cílem plnění tzv. maastrichtských kritérií Úvodem svého vystoupení bych chtěl nastínit širší ekonomické souvislosti, ze kterých vychází Ministerstvo financí a potažmo vláda při sestavování státního rozpočtu. Klíčové faktory, které představují základní mantinely pro fiskální politiku státu jsou: viz slide odrážka 1 Je třeba mít na paměti otevřený charakter české ekonomiky a její závislost na vývoji významných světových ekonomických center, primárně EU (konkrétně Německa). viz slide odrážka 2 Pozitivním výsledkem restriktivní vládní politiky v oblasti veřejných financí je zvýšení důvěry finančních trhů v české hospodářství, které se projevilo nedávným navýšením ratingu – např. agentura Standard and Poor´s změnila hodnocení z „A“ na „AA-“.

Provádění strukturálních reforem důchodová reforma (schváleno vládou dne 29. 6. 2011) sociální reforma I (schváleno vládou dne 18. 5. 2011) první fáze zdravotnické reformy (schváleno Poslaneckou sněmovnou dne 21. 6. 2011) novela zákoníku práce (schváleno vládou dne 29. 6. 2011) Nelze opomenout, že vláda na nepříznivou situaci ve veřejných financích reaguje i v prováděných strukturálních reformách.

Vývoj příjmů a výdajů (v mld. Kč) Uvedený graf nám ukazuje vývoj příjmů a výdajů centrální vlády v mld. Kč. Pokles úrovně příjmů a výdajů mezi roky 2012 a 2013 je způsoben tím, že do výhledu státního rozpočtu na roky 2013 a 2014 nejsou zahrnuty příjmy z EU a finančních mechanizmů a výdaje financované z těchto prostředků.

Deficit veřejných financí 2. prosince 2009 zahájila Rada EU s ČR Proceduru při nadměrném schodku konsolidační strategie pro deficit sektoru vlády: 3,5 % HDP v roce 2012 2,9 % HDP v roce 2013 1,9 % HDP v roce 2014 Od vývoje příjmů a výdajů se samozřejmě odvíjí deficit sektoru vlády. Pro úplnost bych chtěl připomenout, že již před téměř dvěma lety Rada EU zahájila s ČR Proceduru při nadměrném schodku. Ministerstvo financí tedy připravilo strategii konsolidace veřejných financí, podle kterých by se měl deficit postupně snižovat, jak je uvedeno na slidu. V grafické podobě nám tento vývoj demonstruje následující graf.

Vývoj deficitů veřejných rozpočtů (v % HDP) Zde vidíme vývoj deficitů vládního sektoru a salda veřejných rozpočtů. V roce 2013 by poměr obou negativních sald k HDP měl poklesnout pod 3 %.

Vládní priorita = fiskální konsolidace splnění fiskálního maastrichtského kritéria v roce 2013 - tj. deficit veřejných financí pod 3 % HDP dosažení vyrovnaného státního rozpočtu v roce 2016 Prioritou vlády stále zůstává zajištění udržitelnosti veřejných financí, která z pohledu českého hospodářství má dva základní cíle: a) dosáhnout do roku 2013, aby poměr schodku veřejných financí k HDP nepřesahoval 3 %; b) do roku 2016 dosáhnout vyrovnaného státního rozpočtu, což přispěje k zastavení negativní tendence růstu veřejného dluhu.

Výdaje na bezpečnost a obranu průřezový charakter těchto výdajů výdaje realizovány prostřednictvím více kapitol státního rozpočtu, např.: 307 – Ministerstvo obrany; 314 – Ministerstvo vnitra; 374 – Správa státních hmotných rezerv prostředky na zajištění bezpečnosti a obrany jsou ve státním rozpočtu alokovány v jednotlivých kapitolách podle působnosti rezortů V další části své prezentace bych Vás chtěl seznámit s vývojem výdajů státu na bezpečnost a obranu. Ne vždy je dostatečně připomínáno, že výdaje na zajištění bezpečnosti státu mají průřezový charakter a jsou realizovány prostřednictvím řady (ne-li dokonce většiny) kapitol státního rozpočtu. Samozřejmě hlavní roli hraje kapitola Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra. Je potřeba mít na paměti, že pro sestavování státního rozpočtu platí základní zásada, že výdaje související s činností určitého rezortu musí být rozpočtovaný v jeho rozpočtové kapitole. Na to upozorňuji v souvislosti s častými snahami o využívání finančních prostředků rozpočtovaných v kapitole Všeobecná pokladní správa.

Časová řada výdajů na bezpečnost a obranu (v mld. Kč) Pro názornost se v této tabulce můžeme seznámit s výdaji na bezpečnost státu a právní ochranu. Tyto výdaje jsou agregovány v souladu s rozpočtovou skladbou z pěti skupin výdajů: obrana, civilní připravenost na krizové stavy, bezpečnost a veřejný pořádek, právní ochrana, požární ochrana a integrovaný záchranný systém. I tato tabulka potvrzuje klesající trend bezpečnostních výdajů po roce 2009.

Výdaje realizované Ministerstvem obrany zahrnují zejména: výdaje rozpočtované v rámci kapitoly státního rozpočtu 307 – Ministerstvo obrany mimorozpočtové zdroje podle § 48, odst. 2, písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech – finanční prostředky rezervního fondu tvořeného příjmy z prodeje majetku státu, se kterým je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů rozpočtovaných pro kapitolu v minulých letech prostředky NATO, EU a další finanční mechanizmy Nyní se již dostáváme ke konkrétní problematice rozpočtu Ministerstva obrany. Zde bych rád upozornil na do jisté míry výsadní postavení tohoto rezortu. Kromě výdajů rozpočtovaných ve své kapitole může využívat poměrně významné mimorozpočtové zdroje pocházející zejména z odprodejů nepotřebného majetku. V běžném roce může své plánované výdaje stejně jako ostatní kapitoly posílit o čerpání nespotřebovaných výdajů z minulých let. Nezanedbatelnou roli hraje také možnost zapojení rezortu do čerpání prostředků z mezinárodních organizací a finančních mechanizmů.

Časová řada vývoje příjmů a výdajů kapitoly 307 – Ministerstvo obrany (v Kč) Vývoj základních ukazatelů, tj. příjmů a výdajů, kapitoly Ministerstva obrany můžeme vidět v této tabulce a trend výdajů kapitoly přehledněji ve sloupcovém grafu. Návrh rozpočtu na rok 2012 a střednědobý výhled na roky 2013 a 2014 je v současné době projednáván vládou. I pro tyto roky se počítá s klesající tendencí výdajů státního rozpočtu, tedy i rozpočtu kapitoly Ministerstva obrany.

Ekonomické podmínky pro stimuly zaměstnavatelům a příslušníkům aktivních záloh limity vycházející z probíhajícího procesu fiskální konsolidace => nemožnost navyšování limitu výdajů kapitoly 307 nad rámec návrhu rozpočtu na rok 2012 a střednědobého výhledu na roky 2013 a 2014 Poněkud zjednodušeně lze říci, že výdaje kapitoly Ministerstva obrany jsou sice z části transformovány do poptávky po určitých komoditách a službách a je možné v tomto kontextu hovořit o stimulačním charakteru obranných výdajů na hospodářství. Avšak ve srovnání s jinými kapitolami výdaje rezortu směřují spíše do oblasti spotřeby na rozdíl od nezbytných investic. Vzhledem k již zmíněným krokům vedoucím k zajištění vyrovnaného rozpočtu v roce 2016 nelze počítat se zvyšováním rozpočtu Ministerstva obrany v dalších letech, ale naopak s jeho přetrvávajícím poklesem. 43,57 mld. (r. 2012) 38,84 mld. (r. 2013) 35,69 mld. (r. 2014) 43,57 mld. (r. 2012) 38,84 mld. (r. 2013) 35,69 mld. (r. 2014)

daňové výjimky pro zaměstnavatele a pro příslušníky aktivních záloh trend zjednodušování daňových zákonů a omezování rozsahu výjimek výjimky, resp. daňové stimuly, by byly spojeny s negativním dopadem na příjmovou stranu veřejných rozpočtů S ohledem na snahu stimulovat příslušníky aktivních záloh a jejich zaměstnavatele přichází teoreticky v úvahu zavedení daňového zvýhodnění těchto subjektů. Ministerstvo financí pracuje na zjednodušení daňových zákonů a na odstranění maximálního počtu výjimek ze souvisejících právních předpisů. Je zřejmé, že předmětný návrh by byl v příkrém rozporu s touto snahu a také politikou vlády. Nelze opomenout ani negativní vliv podobného opatření na příjmovou stranu státního rozpočtu.

Snaha o zvýšení rozpočtu kapitoly 307 – Ministerstvo obrany Snaha o zavedení daňových výjimek Snaha o zvýšení rozpočtu kapitoly 307 – Ministerstvo obrany Snaha o zavedení daňových výjimek Řešení stimulů financovaných mimo rozpočet kapitoly 307 – Ministerstvo obrany Řešení stimulů financovaných mimo rozpočet kapitoly 307 – Ministerstvo obrany Jak již bylo řečeno pro zvýšení výdajů Ministerstva obrany není v nejbližší budoucnosti reálný prostor. Možné zavedení daňových výjimek je z pohledu Ministerstva financí nesystémové. Možnou variantou s ohledem na již zmíněnou zásadu o alokaci zdrojů ve státním rozpočtu není ani zajištění výdajů na možnou motivaci aktivních záloh a zaměstnavatelů mimo kapitolu Ministerstva obrany. Jako jediné možné řešení se tedy jeví varianta, že Ministerstvo obrany případné stimuly zajistí změnou priorit v rámci svého rozpočtu. Řešení stimulů v rámci plánovaných výdajů kapitoly 307 – Ministerstvo obrany

Závěr řešení stimulů zaměstnavatelům a příslušníkům aktivních záloh včetně zajištění činnosti tohoto institutu je nutné řešit pouze v rámci výdajů kapitoly 307 – Ministerstvo obrany související otázka: Je ekonomicky efektivní posilování tohoto institutu ve srovnání se soustředěním se na rozvoj profesionální armády? Na závěr mi dovolte položit otázku, kterou považuji za stěžejní pro další debatu v dané věci: Je ekonomicky efektivní posilování tohoto institutu ve srovnání se soustředěním se na rozvoj profesionální armády?