SAVCI Markéta Nápravníková

CHARAKTERISTIKA SAVCŮ Mammalia(latinsky) třída obratlovců Osidlují téměř celý svět. Pokryté srstí(vyjímka kytovci, luskouni a sirény). teplokrevní Dosáhla nejvyšší vývojové úrovně nervové soustavy. Existuje kolem 5500 druhů savců zařazených do 1200 rodů, 152čeledí a až 46 řádů. Mammalogie = věda,která zkoumá savce.

SPOLEČNÉ ZNAKY SAVCŮ stálá tělesná teplota(mezi 36 °C až 40 °C) Tělo pokrývá srst, složená z několika typů chlupů.  Přeměna potních a mazových žláz na žlázy pachové a mléčné. Rodí živá mláďáta,která jsou po narození krmena mateřským mlékem. Tělní dutina je rozdělena na břišní a hrudní část, které jsou od sebe odděleny bránicí. Krevní oběh je zcela uzavřený. dokonalé čtyřdílné srdce Mají třenové zuby, stoličky, řezáky a špičáky.

FYLOGENEZE SAVCŮ Vyvinuli se ze savcovitých plazů větve Synapsida Dnes žijící savci tvoří korunovou skupinu živorodých a zvláštní řád ptakořitných, který je podstatně starší.

TAXONOMIE SAVCŮ Damani (Hyracoidea) Hlodavci (Rodentia) Hmyzožravci (Insectivora) Chobotnatci (Proboscidea) Chudozubí (Edentaxa) Kytovci (Cetacea) Letouni (Chiroptera) Letuchy (Dermoptera) Lichokopytníci (Perissodactyla) Luskouni (Photibota) Primáti (Primates) Ptakořitní (Monotremata) Sirény (Sirenia) Sudokopytníci (Artiodactyla) Šelmy¨(Carnivora) Tany (Scandentia) Vačnatci (Marsupialia) Zajícovci (Lagomorpha)

DAMANI (HYRACOIDEA) Kmen : Strunatci Žijí v Africe a na Blízkém Východě. velmi krátký ocas velcí asi jako kočka Mají dorůstající horní řezáky, které tvoří jakési kly. Mají slabě vyvinutou schopnost termoregulace. Nemají dobře vyvinuté řezáky a rostliny musí ukusovat pomocí stoliček. Zástupci : Daman stromový,pralesní,stepní,skalní

Damani

HLODAVCI (RODENTHIA) Kmen : Strunatci nejpočetnější řád z celého stromu savců Přední řezáky jsou přeměněny v hlodáky,špičáky nemají. hlodáky jsou pokryté sklovinou Většina hlodavců je býložravá. Největším žijícím zástupcem je kapybara.

ZÁSTUPCI HLODAVCŮ veverka obecná sysel – kriticky ohrožený myš domácí, potkan – kosmopolitní, všežravci krysa – ocas delší než tělo, je vzácná hraboš polní, norník rudý, hryzec vodní – býložraví křeček polní – zásoby v lícních torbách do nor, noční morče domácí – původně z Jižní Ameriky nutrie, ondatra, bobr, činčila, dikobraz, kapybara křečík Roborovského pískomil mongolský osmák degu – původně z Chile bobruška – ze Severní Ameriky

HLODAVCI

HMYZOŽRAVCI (EULIPOTYPHLA) Většinou jsou drobní s délkou těla do 20 cm. V ČR žijí tři čeledi: ježkovití, krtkovití a rejskovití. protáhlá lebka a malá mozkovna dobrý čich,slabý zrak Chrup složený z velkého počtu špičatých a tvarově podobných zoubků. Živí se hlavně bezobratlými živočichy a drobnými obratlovci.

HMYZOŽRAVCI

CHOBOTNATCI (Proboscieda) velcí,býložraví savci Pohyblivý chobot a řezáky, které jsou prodloužené v kly. Pouze tři druhy: slon africký, slon pralesní a slon indický patří mezi kopytníky Kosti končetin jsou velmi silné a těžké, a nemají kostní dřeň, jsou vyplněné houbovitou kostí.

CHOBOTNATCI

CHUDOZUBÍ (Xenarthra) Řád savců žijících v Jižní a střední Americe. Zahrnuje 24 druhů ve 4 čeledích. Přídatné kloubní spojení mezi hrudní a bederní páteří. redukovaná sklovina  malý mozek pomalý metabolismus vynikající čich velmi starobylá skupina savců Patří sem : Pásovci,Lenochodi,Mravenečníci

CHUDOZUBÍ Pásovci protáhlý čumák, dlouhý lepkavý jazyk nejvíce zubů ze suchozemských savců - až 100 Lenochodi jako jediní savci mají 6-9 krčních obratlů žijí zavěšeni na stromech - hřbetem dolů jsou býložraví Mravenečnící jazyk je dlouhý až 60 cm jsou na něm trny a lepkavé sliny, na které chytá termity

CHUDOZUBÍ

KYTOVCI (CETACEA) 80 druhů v 10 čeledích teplokrevní Dýchají vzduch pomocí plic. Rodí živá mláďata (ve vodě). Mláďata kojí mlékem. Ocas je horizontální a pohybuje se nahoru a dolů. Tělo je vřetenovité. Přední končetiny jsou přeměněny v ploutve. Jsou obaleni silnou vrstvou podkožního tuku. Patří sem : plejtváci,delfíni,žraloci,kosatky...

KYTOVCI

LETOUNI (CHIROPTERA) Přední končetiny se vyvinuly v křídla. druhý nejpočetnější savčí řád Orientují se pomocí echolokace. Dělí se : Kaloňovití Netopýři Listonosovití Vrápencovití Megadermovití Netopýrkovití Tadaridovití

LETOUNI

LETUCHY (DERMOPTERA) Jsou placentálové. velcí jako velká veverka Celé tělo pokryté osrstěnou kožní blánou. Plachá, noční zvířata, obývající pralesy jihovýchodní Asie. Po stromech šplhají díky ostrým drápkům. Jsou to býložravci, živí se listy, pupeny i ovocem. Zástupci : letucha filipínská  letucha malajská

LETUCHY

LICHOKOPYTNÍCI (PERISSODACTYLA) býložravci  středně velcí až velcí Jsou prstochodci, poslední články prstů jsou chráněny rohovitými kopyty. Obličejová část lebky je zvětšená. Mají ostré řezáky a silné pysky k ukusování stébel a listí, třenové zuby jsou molarizované. Mají 44 zubů. Klíční kost chybí. Loketní kost je redukovaná a její zbytky jsou srostlé s kostí vřetenní.

LICHOKOPYTNÍCI Děloha lichokopytníků je dvourohá. Placenta je rozptýlená a nepravá. Po dlouhé březosti rodí jedno, vzácně dvě, plně vyvinutá mláďata. Patří sem : tapírovití (Tapiridae) nosorožcovití (Rhinocerotidae) koňovití (Equidae)

LICHOKOPYTNÍCI

LUSKOUNI (PHOLIDOTA) hmyzožravci Najdeme je v Africe a v Asii. Živí se mravenci,termity a jiným hmyzem. Mají bezzubé čelisti. Tato čeleď vznikla přibližně před 65 miliony lety. Mají končetiny s pěti prsty zakončené silnými drápy, které při chůzi kladou na stranu. Ke spánku, i k útoku, se pevně srolují do klubka. Jejich svaly jsou tak silné, že není možné je narovnat.

LUSKOUNI Druhy : luskoun bělobřichý luskoun dlouhoocasý luskoun krátkoocasý luskoun ostrovní luskoun stepní luskoun tlustoocasý luskoun velký

LUSKOUNI

PRIMÁTI (PRIMATES) řád živorodých placentálních savců Patří sem poloopice a vyšší primáty včetně člověka. primatologie = věda,která zkoumá primáty Nejvíce jich žije v tropech. Mají polozavřené nebo zavřené očnice. Relativně velký a rozvinutý mozek s progresivně zvětšeným mozečkem.   Mají dobrý sluch,čich a hmat. Mají dva řezáky, vyčnívající špičák, 2 až 4 třenové zuby a 3 stoličky.

PRIMÁTI Druhy : outloňovití kombovití lemurovití noční lemurovití denní indriovití makiovití ksukolovití nártounovití chvostanovití malpovití kosmanovití chápanovití mirikinovití kočkodanovití gibonovití Hominidi

PRIMÁTI

PTAKOŘITNÍ(MONOTREMATA) vejcorodí savci Mají kloaku. Zahrnuje ptakopyska a ježury. teplokrevní Střední ucho je tvořeno třemi kůstkami. Jejich tělo je osrstěné. Mají protáhlou lebku.  V obličejové části chybí některé krycí kosti jako např. slzní kost a mezitemenní kost.

PTAKOŘITNÍ

SIRÉNY(SIRENIA) býložravci Žijí ve vodě. Nemají nohy,mají místo toho tzv. pádla,což jsou modifikované paže do tvaru pádla. Mají silnou vrstvu podkožního tuku. Živí se převážně řasami. Čelist a pohyblivý rypec jsou stočeny dolů, dochází ke srůstu části krčních obratlů a jejich kostra je poměrně těžká. Patří sem : kapustňákovití,dugongovití

SIRÉNY

SUDOKOPYTNÍCI (ARTIODACTYLA) Na konci prstů mají rohovitá kopyta. Jsou prstochodci. Zahrnuje 10 čeledí a asi 300 druhů. velký řád býložravců,ale i všežravců  Dobře vyvinutý třetí a čtvrtý prst,které nesou váhu těla. Klíční kost chybí. Patří sem : Nepřežvýkaví Velbloudi Přežvýkaví

SUDOKOPYTNÍCI

ŠELMY(CARNIVORA) Zahrnují 260 placentálních savců. Jsou masožravci,všežravci nebo i býložravci. Typická šelma je rychlá a hbitá s ostrými zuby a drápy, má vynikající sluch, zrak a čich. Mají ostré zuby. Počet zubů je 28 – 48, podle druhu. Páteř je velmi pružná, nohy dlouhé, klíční kost značně redukovaná, aby dala větší prostor pro pohyb lopatek. Šelmy mezi sebou navzájem komunikují a to jak pachovými značkami tak i signály. 

ŠELMY Psotvární : Kočkotvární : psovití lasicovití skunkovití pandy malé  Medvídkovití  Medvědovití  lachtanovití mrožovití tuleňovití  Kočkotvární :  nandinie  kočkovití  asijští linsangové cibetkovití  hyenovití  promykovití  madagaskarské šelmy

ŠELMY

TANY(SCANDENTIA) malý hmyzožravý savci denní tvorové Žijí na stromech. Mají slabě vyvinuté drápky, krátký čumák a mají kratší, širší zadní nohy.  Jejich ocas je delší jak hlava s tělem dohromady. Tento dlouhý ocas používají především k získání rovnováhy při šplhání po větvích a kmenech stromů a keřů. Patří sem : tany pravé,tany péroocasé

TANY

VAČNATCI(MARSUPIALIA) Rodí mláďata v podstatě nedonošená. Vyskytují se v Austrálii. Samice má dvě dělohy.  V děloze gravidní samice je zárodek vyživován ze žloutkového váčku. Vačnatce můžeme nalézt v rozličných biomech např. v poušti, ale i v deštném pralese.  Mláďata se krmí mlékem ve vaku. Patří sem : vačice,vačíci,kolokolové,kunovci,bandikuti, vakokrti a dvojitozubci.

VAČNATCI

ZAJÍCOVCI(LAGOMORPHA) býložravci Podobají se hlodavcům.  Mají dobře vyvinuté hypselodontní řezáky, které rostou po celý život jedince. Druhý pár řezáků se skrývá za prvními zuby, čímž se také odlišují od hlodavců.  Žijí na všech kontinentech kromě Antarktidy, do Austrálie a mnoha dalších. Patří sem : pišťuchovití a zajícovití

ZAJÍCOVCI

DĚKUJI ZA POZORNOST 