Gymnázium Židlochovice Hudební výchova sekunda Koncert Gymnázium Židlochovice Hudební výchova sekunda

Koncert označení pro akci, skupinu hudebníků (concerto) i hudební formu koncert je hudební skladba pro jeden nebo několik sólových hudebních nástrojů s doprovodem orchestru concertāre (lat.) – 2 významy: = sladit se, společně působit = zápasit hudební forma se postupně vyvíjela - rozlišujeme: koncert v období baroka (17. stol.) koncert v období klasicismu a romantismu (18.-19. stol.)

Barokní instrumentální koncerty rozlišujeme více druhů koncertů: Vícesborový koncert více skupin hráčů, kteří se střídají ve hře UKÁZKA: J. S. Bach: Braniborský koncert č. 3 Concerto grosso skupina sólistů (concertino soli) stojí proti větší skupině hráčů (ripieno) – střídají se ve hře, doplňují 3 věty: rychle – pomalu - rychle vznik: severní Itálie Sólový koncert sólista + doprovod orchestru sólové nástroje: trubka, hoboj, housle, cembalo

Vícesborový koncert Johann Sebastian BACH: Braniborský koncert č.3 (pro cembalo)

Concerto grosso první, kdo použil rozdělení orchestru na concertino a ripieno, byl patrně Alessandro STRADELLA (po r. 1670) název skladbám tohoto typu dal jeho přítel Arcangelo CORELLI UKÁZKA: Concerto Grosso op. VI, n.4 během 17. století se vyvinuly 2 typy concerta grossa podle místa provozování: concerto da chiesa (chrámový koncert) concerto da camera (komorní koncert)

Sólový koncert rozvíjel se současně s concertem grossem první skladatelé sólových koncertů byli: Alessandro STRADELLA (1639-1682) Giuseppe TORELLI (1658-1709) Arcangelo CORELLI (1653-1713) Antonio VIVALDI (1678 - 1741) jeden z nejvýznamnější skladatelů sólových koncertů z cca 790 skladeb (Ryomův katalog) je koncertů přes 500! nejznámější: Čtvero ročních dob = 4 houslové koncerty jeho houslové koncerty si opisoval i Johann Sebastian Bach, aby se na nich učil, upravil je pak i pro varhany

Instrumentální koncert v období klasicismu a romantismu rozvíjel se především sólový koncert (housle, klavír) koncert bývá třívětý do poslední věty se vkládá před koncem tzv. kadence kadence = sólovou vložka, interpret zde mohl předvést prostřednictvím improvizace svou virtuozitu v notách bývala původně jen značka kdy má tato improvizace začít později (poprvé u Mozarta) se kadence zapisovaly i do not UKÁZKA: KV 447 – Koncert pro lesní roh – 3. věta

Instrumentální koncert v období klasicismu a romantismu Wolfgang Amadeus Mozart (1756-1791) první autor u kterého se kadence zapisovaly přímo do not – tzn. nešlo už o improvizaci (u Beethovena tato praxe již byla pravidlem) skládal koncerty pro klavír i pro dechové nástroje UKÁZKA: KV 299 – Koncert pro flétnu a harfu – 2. věta UKÁZKA: KV 447 – Koncert pro lesní roh – 1. věta UKÁZKA: KV 622 – Koncert pro klarinet UKÁZKA: KV 314 – Koncert pro hoboj Ludwig van Beethoven (1770-1827) 5 klavírních koncertů trojkoncert pro klavír, housle a violoncello C dur Petr Jljič Čajkovskij (1840-1893) UKÁZKA: Klavírní koncert b moll