Radioaktivita = schopnost některých látek samovolně vyzařovat neviditelné pronikavé záření, které dokáže procházet jinými látkami a způsobovat jejich změny Látky vyzařující radioaktivní záření nazýváme radioaktivní látky či radionuklidy. Při vyzařování se jádra radioaktivní látky přeměňují na jádra jiná.
Marie Curie-Sklodowská (1867 - 1934) Celý život se věnovala výzkumu radioaktivity. Práce s radioaktivními látkami ale také byla jednou z příčin její smrti. Jako první žena se stala Curie-Sklodowská hned dvakrát laureátem Nobelovy ceny: - 1903 Nobelova cena fyziku za zkoumání radiačních jevů - 1911 Nobelova cena za chemii – za objev radia a polonia.
Jaderná energie Na rozdíl od chemických reakcí (při kterých dochází ke změnám pouze v elektronovém obalu a jádra se nemění) může při jaderných reakcích dojít k přeměně prvků. První umělou jadernou reakci uskutečnil v roce 1919 E. Rutherford, kdy přeměnil dusík v kyslík: Při jaderných reakcích se může podobně jako při chemických reakcích uvolnit energie. Uvolněná jaderná energie je asi milionkrát větší než chemická energie.
Jaderné reakce, které slouží k uvolňování jaderné energie: - štěpení těžkých jader - slučování lehkých jader - anihilace (při srážce částice a antičástice dojde k jejich zániku a uvolní se všechna jejich energie)
Řetězová jaderná reakce Probíhá ve štěpných materiálech (uran235) z 1 kg uranu tolik tepla jako při spálení 1,5 milionů litrů benzínu Aby proběhla řetězová reakce, musí mít štěpný materiál kritickou hmotnost Reakce neřízená – jaderné zbraně řízená – jaderné reaktory
Slučování jader 2 lehká jádra se spojí v jedno a při tom se uvolní velké množství jaderné energie nutná velmi vysoká teplota např. termojaderná fúze v jádru Slunce 𝟏 𝟑 𝐇 + 𝟏 𝟏 𝐇 → 𝟐 𝟒 𝐇𝐞 + energie
Albert Einstein vypočetl, že energie obsažená v tělese souvisí s jeho hmotností V jednom kilogramu jakékoliv látky je utajena obrovská energie 90 tisíc bilionů joulů neboli 25 miliard kilowatthodin. Jak tuto energii z látky uvolnit?