judaismus a křesťanství

judaismus

název odvozen od slova Juda – jeden z židovských kmenů bůh – Jahve (není spojen s žádnou přírodní silou, místem ani předmětem, je neuchopitelný, nelze s ním manipulovat a jeho jméno nesmí být zneužito)

patří k nejstarším světovým náboženstvím zhruba 4 tis. let rozlišujeme Židé – příslušníci národa židé – vyznavači judaismu r. 1948 vznik nového státu Izrael (do té doby rozptýleni po celém světě, a pronásledováni)

historie vyprávění o vlastní historii židovského národa hraje jednu z nejdůležitějších rolí 3 druhy pramenů: 1) Starý zákon 2) historie a archeologie 3) geniza – písemnosti nábož. charakteru psané hebrejsky, uchovány často na hřbitovech (např. kárirská geniza)

posvátné texty Tóra = Zákon Prorocké spisy – Jozuova, Samuelova, Královská,… Spisy – Žalmy, Přísloví, Píseň písní

Bible Židé přišli do oblasti dnešní Palestiny přibližně r. 1800 PNL z Mezopotámie v Palestině časem zavládl hladomor a proto z ní odchází 12 Jákobových synů do Egypta požádat faraona o pomoc Židé v Egyptě zůstali – upadli do otroctví r. 1250 PNL vyvedl Mojžíš Židy z egyp. zajetí

během Exodu se Mojžíš setkal s židovským bohem, který na sebe vzal podobu hořícího keře hl. bůh Jahve = Hospodin na hoře Sinaj uzavřel Mojžíš s Bohem smlouvu v podobě tzv. Desatera božích přikázání

Židé přišli do Palestiny a založili království, prvními králi byli Saul, David, Šalamoun už v době vlády Šalamouna se Židé rozdělili na 2 království – izraelské a judské nejednotnost Židů způsobila, že území jejich 2 království začalo být okupováno a poté byli vyhnáni - migrace

většina událostí popisovaných ve Starém zákoně byla v mnohé době doložena archeolo. vykopávkami a histor. výzkumy

od 4. stol. NL začíná pronásledování Židů ze strany křesťanů r. 313 byl vydán edikt milánksý – zrovnoprávnil křesť. s jinými nábož. postupem času se mezi křesťany vytvořila určitá pravidla, která židy do jisté míry diskriminovala (nesměli vykonávat určitá zaměstnání, v důsledku toho se začali věnovat peněžnictví)

majetek židů byl často rabován, už ve středověku začaly být pořádány tzv. pogromy, fyzické útoky v 11.-13. stol. byli židé vyhnáni z některých evropských států (Anglie, Španělsko, Francie), často oběťmi čarodějnických procesů

židé žili odděleně od společnosti v tzv židé žili odděleně od společnosti v tzv. ghettech, byli segregováni, zachování kultury a nábož. hl. slovo mají rabíni = nejvyšší duchovní autorita (soudci, učitelé), jejich slovo je zákon, sami o sobě tvrdí, že jako jediní dokáží správně vykládat Bibli

rabíni získali svoji autoritu v dobách římské nadvlády Jochanan ben Zakáj – podařilo se mu zachovat židovské učení – je považován za zakladatele judaismu založil školu a jeho žáci poté vytvořili základní pravidla jimiž se řídí judaismus

soubor textů Mišna – obsahuje právní systém a nábož soubor textů Mišna – obsahuje právní systém a nábož. učení, která upravují život věřících, vychází ze Starého zákona Talmud – obsahuje Mišnu a genomy (komentáře k jednotlivým zásadám), návod jak číst a proč žít podle Tóry

od 19. stol. se společnost začala k židům chovat tolerantněji – vzniká hnutí sionismus (požadavek vytvoření nového státu) během 2. světové války zavražděno 6 mil. židů r. 1948 vznik Izraele (dnešní místo sporů mezi Židy a muslimy)

židovské církevní stavby synagogy – neexistuje jednotné architektonické řešení, obtížně rozpoznatelné v Praze – Staronová synagoga (legenda o Golemovi) Pinkasova synagoga – je v ní uvedeno 77 tis. jmen Židů, kteří zahynuli během 2WW

pražská Staronová synagoga

Velká synagoga v Plzni

synagoga v Jeruzalémě

židovský chrám – významná stavba stojící v Jeruzalémě, nechal ji postavit král Šalamoun (pol. 10. stol. PNL) údajně v ní měla být ukryta tzv. Archa úmluvy (schránka v níž jsou uloženy 2 kamenné desky s Desaterem, které získal Mojžíš) byl zničen v 6. stol. Babyloňany a znovu obnoven Kýrem z Persie (zničen v r. 70 NL Římany)

náčrt představy 1. chrámu

zeď nářků (pozůstatek Chrámu)

židovské domy – každý dům patřící židovské rodině zároveň slouží i k nábož. účelům, místo dodržování zvyků, oslav svátků,…

náboženské rituály (obřady) spojeny s významnými okamžiky lidského života obřízka – provádí se 8. den života přijetí mezi dospělé bar – micva, bat-micva – u dívek ve 12 letech, u chlapců ve 13 letech, od této chvíle je jedinec plně zodpovědný za své jednání, během obřadu se čte z Tóry

sňatek a manželství – je spojen se starým židovským majetkovým právem, ženich předá ženě prsten a smlouvu, v níž jsou rozepsány ženichovi povinnosti a výše alimentů v případě rozvodu, svatba se koná pod baldachýnem, který symbolizuje nový domov

smrt – pohřby velmi jednoduché, nepoužívají rakve, bílé tělo do bílého rubáše (košile) daleké cesty stěhování

židovské svátky a) radosti, tance a štěstí b) smutku a rozjímání sabat – šabes, šabat – obdoba křes. neděle slaví se v sobotu židé nesmějí pracovat ani v domácnosti, ani se dotknout peněz schází se celá rodina, věnují se sami sobě

Vysoké svátky (Nový rok a Den smíření –Jom kipur)

pascha – pesach – Svátek překročení, židé si připomínají odchod z egyp pascha – pesach – Svátek překročení, židé si připomínají odchod z egyp. zajetí, slaví tento den četbou a vypravováním této události jí se nekvašený chléb křes. Velikonoce (březen/duben)

letnice – „šalui – od“ – svátek oslavující přijetí Desatera, koná se 7 týdnů

chanuka – podzimní slavnost, obdoba Vánoc chanuka – podzimní slavnost, obdoba Vánoc. Svátek světel (zapaluje se osmiramenný svícen postupně každý den) připomíná znovu vysvěcení žid. Chrámu r. 164 PNL po vítězné vzpouře Židů pod vedením Makabejských

purim – Svátek losů – nejveselejší svátek, konají se divadelní hry, hostiny a karnevaly (předávají se dárky – jídlo, pití)

Při svátku se čte z knihy Ester, jde o příběh královny Ester a jejího strýce Mordecha, kteří zmařili plán Hamana, velkého nepřítele Židů. Datum k jejich zničení určil Haman losem

Hamanovy uši – typické jídlo

svátek Purim v Jeruzalémě

košér – jídlo, nesmějí jíst zvířata, která nemají nerozdělené kopyto, nesmí obsahovat krev zvláštním způsobem upravené nesmí jíst vodní živočichy s krunýřem nebo ulitou, dravé ptáky, vařit kůzle v mléce jeho matky předpokládá se, že tato přikázání pochází z doby, kdy byla nízká úroveň hygieny a jejich dodržování mohlo člověku uchránit zdraví

modlitby součástí ranní i večerní modlitby je vyznání židovské víry s názvem Slyš Izraeli při modlitbě mají mít muži pokrytou hlavu (jarmulka, čepička), ženy nosí šátky, projev bázně a pokory navlékají se modlitební řemínky s pouzdry (v něm proužky pergamenu s verši Tóry), na předloktí a na čele pohyby kýváním horní částí těla (zahání se každodenní starosti, a udržuje pozornost)

důležité prvky judaismu Bible – Starý zákon, 5 knih Mojžíšových – pentateuch nebo Tóra (Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronium), líčí nejstarší dějiny žid. národa a jsou v něm vyjmenovány i nejdůležitější zásady nábož. života psána hebrejsky a aramejsky studium Tóry je svatým úkolem každého žida

Desatero v jednoho boha věřiti budeš nebudeš se klanět ničemu, co jsi sám vytvořil nevezmeš boží jméno nadarmo vzpomeň si, abys den sedmý světil cti otce svého a matku svou, abys dlouho žil na zemi nezabiješ nesesmylníš nepokradeš nebudeš křivě svědčiti proti bližnímu svému nebudeš dychtit po domu bližního svého ani nepožádáš manželky jeho

= boží přikázání z hory Sinaj základní náboženské a etické směrnice

talmud – soubor nábož. zásad, vytvořeny rabíny, vychází z Bible 2 talmudy – jeruzalémský – 5. stol. - babylonský – 6. stol. žalmy

náboženské směry ortodoxní směr – dominantní proud v Izraeli, lpí na přesném dodržování tradic a pravidel (nosí klobouk, vousy, pejzy) reformní směr – mravní nároky judaismu jsou důležitější než dodržování příkazů, zrovnoprávnění žen, nejvíce v USA

konzervativní směr – představuje střední cestu, klade větší důraz na tradici než reformisté, nejvíce v USA

Židovské hřbitovy Zásada neporušitelnosti hrobů Náhrobky jsou kamenné desky nebo hranoly Na hroby se kladou kamínky, nikoli květiny

Ukázky židovských hřbitovů

židovské umění řídí se heslem: nezobrazíš boha, postavy, zvířata jedinou ozdobou bývají ornamenty s rostlinnými motivy, k dekoraci používají hebrejské písmo židovská filozofie a mystika - kabala