Výkladový cíl. Jazykový výklad. Model tří oblastí pojmu. Filip Melzer
Cíl výkladu (interpretace) Zjištění významu (smyslu) textu Ten je však různý z hlediska kontextu Subjektivně historický Objektivně historický (např. Versteinerungstheorie) Subjektivně recentní (srv. Aristoteles: Etika Nikomachova, Praha 1996, str. 146): „Kdykoli tedy zákon mluví povšechně, ale přitom se přihodí něco mimopovšechného, tehdy jest správné tam, kde zákonodárce, poněvdž mluvil všeobecně, něco opominul a pochybil, opominutí opraviti, jak by řekl i sám zákonodárce, kdyby tu byl přítomen, a jak by byl ustanovil kdyby o tom věděl.” Objektivně recentní
Legitimita jednotlivých výkladových cílů Kritéria legitimity výkladových cílů Demokratický princip a princip dělby moci Ochrana právní jistoty Legitimní výkladové cíle: Subjektivně historický Objektivně recentní
Tradiční výkladové metody Savignyho čtveřice výkladových metod Jazykový (gramatický) výklad Historický výklad Systematický výklad Logický výklad Dnešní převažující pojetí Namísto logického výkladu výklad objektivně teleologický
Základní zdroje právně metodologických pravidel Pojem práva platný v tom kterém právním řádu Základní hodnoty a principy právního řádu Obecná lidská zkušenost s: užíváním jazyka koncipováním (právních) textů Legislativní akt právotvůrce (problém kodifikace právně metodologických pravidel)
Hranice právní metodologie Ani důsledné užití metodologických pravidel nezaručuje vždy jednoznačný výsledek Legitimita uvážení rozhodujícího orgánu Problém předporozumění (Vorverständnis)
Argumenty jazykového výkladu
Relevantní jazyková pravidla Pravidla o významu slov, pravopis Gramatická (mluvnická) pravidla Pravidla, podle kterých se slova tvoří, obměňují a ve větách spojují. Srov. terminologie: Jazykový výklad Gramatický výklad Irelevantní jazyková pravidla: např. pravidla správné výslovnosti
Příklady § 2165: „Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí.“ Záruka nebo reklamace?
§ 622 odst. 2 věta 2 OZ: „Táž práva přísluší kupujícímu, jde-li sice o vady odstranitelné, jestliže však kupující nemůže pro opětovné vyskytnutí vady po opravě nebo pro větší počet vad věc řádně užívat.“ Kolikrát se musí vada celkem vyskytnout?
Lze podřadit pod pojem dům i zahradu? § 238 TrZ 1961: „(1) Kdo neoprávněně vnikne do domu nebo do bytu jiného nebo tam neoprávněně setrvá, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.“ Srv. Rt 1/80 Stanovisko Tpjf 33/79 [Sb.NS 80, 1: 25]
Právní předpis a právní norma „Dikce“, „znění“, „textace“ právního předpisu Právní norma jako pravidlo chování Je právní norma předmětem či výsledkem výkladu?
K čemu směřuje jazykový výklad? Může být jazykový argument dostatečným argumentem pro řešení právního problému? Odpověď vychází ze samotného pojmu práva a z přístupu k právní metodologii Možnost analogie Možnost teleologické redukce Význam jazykového výkladu je výlučně klasifikační!
Model tří oblastí pojmu Oblast mimo rozsah pojmu Neurčitá část pojmu Jádro pojmu
Příklad: § 1533 NOZ: „Kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše.“ Podpis: osobní jméno napsané zpravidla vlastní rukou. Na závěr závěti je uvedeno: Josef Trávníček Trávníček Josef J.T. Váš otec Kapitán Korkorán (což byla jeho přezdívka) Sbohem mí drazí. XXX Zákon o matrikách: rozlišuje jméno a příjmení, elektronický podpis.
Kdy je možné deklarovat „lex clara est?“ Neurčitá část pojmu: sémantická nejasnost Jádro pojmu: možno teleologické redukce Kühn: aposteriorní otevření apriorně uzavřeného právního textu ÚS, sv. 7, str. 87; sv. 6, str. 249. Bydlinski: tzv. Gegenprobe, Echtheitskontrolle Oblast mimo rozsah pojmu: možnost analogie
Restriktivní výklad Extenzivní výklad Oblast mino rozsah pojmu Pozor: terminologie (analogie, teleologická redukce) Neurčitá část pojmu Jádro pojmu
Obdobně či přiměřeně § 42 odst. 5 s.ř.s.: „Nestanoví-li tento zákon jinak, užijí se pro způsob doručování obdobně předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení.“ § 64 s.ř.s.: „Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení ve správním soudnictví přiměřeně ustanovení prvé a třetí části občanského soudního řádu.“ Čl. 41 Legislativních pravidel: Slovo „obdobně" ve spojení s odkazem na jiné ustanovení téhož nebo jiného právního předpisu vyjadřuje, že toto ustanovení se vztahuje na vymezené právní vztahy v plném rozsahu. Slova „přiměřeně“ ve spojení s odkazem na jiné ustanovení téhož nebo jiného právního předpisu lze použít výjimečně; vyjadřuje volnější vztah mezi tímto ustanovením a vymezenými právními vztahy.
absentuje neurčitá část pojmu Numerické pojmy Př. čl. 16 odst. 1 Ústavy: Poslanecká sněmovna má 200 poslanců (…). Př. čl. 50 odst. 1 Ústavy: Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon (…) do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen. Jádro pojmu absentuje neurčitá část pojmu Oblast mimo rozsah pojmu
Neurčité právní pojmy Např.:tíseň, nápadně nevýhodné podmínky (§ 49), obvyklá správa (§ 145 II), § 451, § 469 OZ Redukované jádro pojmu Oblast mimo rozsah pojmu Hypertrofovaná neurčitá část pojmu
Problémy neurčitých právních pojmů Narušení právní jistoty Rozpor s principem dělby moci (mezery intra legem), „symbolické zákonodárství“ Carl Schmitt: Dilatorický (odkládací, oddalující) formulační kompromis Možnost uchopení dosud nepředvídaných skutečností
Význam jazykového výkladu Význam pro rozlišení výkladu a dotváření práva Klasifikační význam pro aplikaci metodologických postupů (srv. právní odvětví, kde je zakázána analogie) Jednoduché a složité případy aplikace práva Existuje tzv. všeobecná negativní věta?
Pl. ÚS 33/97 [Sb.n.u.US Svazek č.9 Nález č.163 str.399, 30/1998 Sb.]: „Dalším naprosto neudržitelným momentem používání práva je jeho aplikace, vycházející pouze z jeho jazykového výkladu.“ „Jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení se k aplikované právní normě. Je pouze východiskem pro objasnění a ujasnění si jejího smyslu a účelu (k čemuž slouží i řada dalších postupů, jako logický a systematický výklad, výklad e ratione legis atd.). Mechanická aplikace abstrahující, resp. neuvědomující si, a to buď úmyslně nebo v důsledku nevzdělanosti, smysl a účel právní normy, činí z práva nástroj odcizení a absurdity.“
Celsus: Scire leges non hoc est verba earum tenere sed vim ac potestatem Znát zákony neznamená, omezit se na jejich slova, nýbrž si být vědom jejich síly a moci (Dig. 1, 3, 17).
Řešení sémantických nejasností Hledání legitimní právní argumentace v rámci neurčité části pojmu Hledání argumentů, které směřují k dosažení příslušného výkladového cíle Subjektivně – historický, resp. objektivně – recentní výkladový cíl „síla“ jednotlivých argumentů v rámci určitého výkladového cíle Řešení rozporů mezi jednotlivými výkladovými cíli