Opatření německé vzdělávací politiky vycházející z výzkumů PISA, zaměřená na zlepšení čtenářské gramotnosti žáků PaedDr. Věra Ježková, Ph.D. Seminář UNCE,

Bilance vývoje čtenářské gramotnosti v Německu za období PISA 2000: pětina 15letých žáků čte a počítá na úrovni žáků primární školy Primární škola - ekvivalent pro Grundschule (1.–4. ročník); 5.–9./10. ročník - nižší sekundární stupeň (v souladu s německým územ) průběžné zlepšování výsledků žáků

pozitivní změny: více rovnosti ve školství menší rozdíly vyplývající ze sociálního původu žáků méně početná riziková skupina nejslabších žáků spolkové země – větší investice do vzdělávání, opatření na zlepšení jeho kvality zlepšení: hlavně u slabších žáků více u žáků z rodin imigrantů než u žáků německých žádný významný rozdíl mezi chlapci a dívkami žádné zlepšení čtenářské gramotnosti na gymnáziích

Opatření vzdělávací politiky vycházející z výzkumů PISA Změny v německém vzdělávacím systému, které měly pozitivní vliv na rozvoj čtenářské gramotnosti (Konkrétní) realizované aktivity Opatření považovaná dlouhodobě za nezbytná

Změny v německém vzdělávacím systému, které měly pozitivní vliv na rozvoj čtenářské gramotnosti rozvoj mateřských škol jazykové testy spojení hlavních škol s jinými druhy škol zkrácení doby studia v gymnáziích vzdělávací standardy

jednotné požadavky na maturitní zkoušky interní a externí evaluace škol, školní inspekce zprávy o vzdělávacím systému, národní zprávy o vzdělávání srovnávací práce a národní testy orientované na vzdělávací standardy odpovědnost škol

(Konkrétní) realizované aktivity monitorování kvality vzdělávání opatření zaměřená na zlepšení kvality vzdělávání jazyková podpora imigrantů Kultusministerkonferenz, KMK = politický orgán, dobrovolné sdružení ministrů nebo senátorů spolkových zemí, odpovědných za vzdělávání, výchovu, výzkum a kulturní záležitosti. Nemá legislativní pravomoc.

Zjišťování úspěšnosti vzdělávání v mezinárodním srovnání zlepšení řečové kompetence dětí podpora dětí znevýhodněných snížení počtu slabých žáků na nižším sekundárním stupni profesionalizace činnosti učitelů

FÖRMIG (Förderung von Kindern und Jugendlichen mit Migrationshintergrund) ProLesen opatření na podporu rizikových žáků nejslabších žáků ze sociálně znevýhodněných rodin spolupráce mateřských a základních škol jazykové testy raná předškolní jazyková podpora speciální podpůrná opatření pilotní řada nových úloh příklady dobré praxe

Výzkum 2010 – názory učitelů nestrukturovaná a neuspokojivá podpora čtenářské gramotnosti nedostatky ve vzdělávání učitelů žádný význam čtenářské gramotnosti na nižším a vyšším sekundárním stupni

Opatření považovaná dlouhodobě za nezbytná Bildung in Deutschland : podpora dětí a mladistých z rodin imigrantů slabých i dobrých žáků rozvoje čtenářské gramotnosti chlapců odstraňování nerovnosti v osvojování kompetencí dobrými a slabými žáky na sekundárním stupni

studie PISA: podpora čtení ve všech vyučovacích předmětech a typech škol znevýhodněných dětí individuální podpora na všech stupních, zahrnující také nejlepší žáky

Názory odborníků Buckhard, M., & Mattwig, M. (2005). Die Rolle der Familie beim Lesenlernen. In Impulse: Sekundarstufe I. Lesekompetenz (s. 45­50). Hamburg: Landesinstitut für Lehrerbildung und Schulentwicklung. Artelt, C., & Dörfler, T. (24. Dezember 2010). Förderung von Lesekompetenz als Aufgabe aller Fächer. Forschungsergebnisse und Anregungen für die Praxis. Dostupné z adFileID=d6a2652fedcc fc c

Klieme, E, Jude, N, Baumert, J., & Prenzel, M. (2010b). PISA 2000­2009: Bilanz der Veränderungen im Schulsystem. In E. Klieme, E., C. Artelt, J. Hartig et al. (Hrsg), PISA Bilanz nach einem Jahrzehnt (s. 278­300). Münster/New York/München/Berlin: Waxmann. „Es liegt noch ein weiter Weg vor uns“. Interview mit Bildungsforscherin Cordula Artelt über Lesekompetenz. (2010). Erziehung und Wissenschaft, 62(12), 9-10.