SOC 710 Sociologické aspekty mezinárodní migrace PhDr. Michal Vašečka, Ph.D., Mgr. Radka Klvaňová, M.A. SOC 710 Sociologické aspekty mezinárodní migrace 2. konzultace 9.4.2010

Sama jsem se zrovna nedávno zamýšlela nad důvody k migraci Sama jsem se zrovna nedávno zamýšlela nad důvody k migraci. V době krize, kdy se firmy snaží šetřit na každém kroku, je větší zájem o práci lidí z východu, kteří nepožadují tak vysokou mzdu, jako Češi. Pracuji na hotelu jako recepční a z osmi zaměstnankyň na pozicích pokojských a kuchařek jich je 6 z Ukrajiny, Češky zastávají vedoucí pozice – tedy provozní kuchyně, která dělá nadřízenou kuchařkám, a hospodyně, která má na starost pokojské. Životní příběhy každé z nich neznám, vím však, že jedna z nich odešla z Ukrajiny se svým manželem a zanechala tam své čtyřleté dítě. Pro většinu z nás je tato situace naprosto nepředstavitelná, na Ukrajině je však běžné, že se rodiče vydají za prací a dítě vyrůstá v péči prarodičů. Na tomto příkladu jasně vidíme, že migrace je součástí kultury – stejně jako spousta Ukrajinců uvažuje o práci za hranicemi své země, naše společnost migranty potřebuje na zastávání hůře placených pozic. Z jednotlivých výše uvedených pohledů je uvedená migrace jasně maximalizací kapitálu. Věřím, že ona dotyčná si představovala svůj pobyt v České republice jinak, různé další faktory ji sem mohly přivést, každopádně vím, že nyní je zde nešťastná. Pro většinu matek je opuštění svého dítěte nepředstavitelné, pokud však ani podmínky v práci a bydlení nejsou ideální, musí být pobyt v cizí zemi utrpením. Nabízela by se otázka, co je tím faktorem, který zde právě tuto ženu nadále drží. Možná je to otázka hrdosti – tedy když jednou řekla, že odjede do ČR vydělávat, nevrátí se zpátky, dokud nebude mít pocit, že svůj slib opravdu splnila. Za daných okolností se ovšem obávám, že zde zůstane napořád.

Témata Typy mezinárodní migrace Migrace a Česká republika Historický přehled v oblasti mezinárodní migrace se zaměřením na poválečnou Evropu Růst kulturní diverzity v Evropě jako důsledek migrace Střední Evropa jako nový migrační prostor Migrace a Česká republika Trendy v oblasti migrace v ČR Migrační a integrační politika v Evropě a ČR Česká azylová politika a legislativa, azylová procedura a její aktéři Uprchlický tábor jako specifický kontext života uprchlíků

Koncept mezinárodní migrace Nacionalismus a vznik národního státu Daňové systémy => teritorializace obyvatelstva Koncept národní příslušnosti 19./20. století – hraniční kontroly, pasy, vízové režimy

Migrace v Evropě po roce 1945 Rozdělení Evropy – studená válka Změna objemu a charakteru migrace Západní Evropa - 2 fáze: 1. do počátku 70. let – poválečný růst 2. po 1973 – ropný šok a restrikce 3. od 90. léta - ekonom. růst, pád východního bloku – rozpohybovaná Evropa Které 2 migrační fáze rozlišují Castles s Millerem v poválečné západní Evropě? Podle kterých znaků/kritérií tyto fáze vymezují? Typ migrace z hlediska směru: Odkud a kam Typ migrace z hlediska účelu/motivace – pracovní Typ migrace z hlediska dočasnosti/trvalosti Typ migrace podle možnosti volby Charakteristiky migrantů – svobodní muži v produktivním věku, později i ženy a děti Typy migrace se prolínají, málokdy čisté typy, které jsou prezentovány politiky a médii 1. fáze mezi 1945 a 1973 – Castles a Miller rozlišují tři hlavní typy migrace v západní Evropě, které vedly k růstu kulturní diverzity - k vytváření nových, etnicky odlišných populací ve vyspělých průmyslových zemích: 1. guestworker system – migrace pracovníků z periferních států Evropy do západní Evropy 2. migrace pracovníků do dřívějších koloniálních mocností 3. trvalá migrace do Severní Ameriky a Austrálie z Evropy a později i z Asie a Latinské Ameriky

Gastarbeiter systém vs. post-koloniální migrace Systém dočasné pracovní migrace Víra v dočasnost pobytu Omezení občanských a pracovních práv – denizens Nábor (svobodných) jednotlivců Iluze dočasnosti => trvalá imigrace „We asked for workers but human beings came“ (Max Frisch) Post-koloniální migrace Koncept trvalé imigrace: rychlé udělování občanství Migrace pracovníků i jejich rodin Institucionální a neformální diskriminace Růst kulturní diverzity, formování etnických minorit a sociální exkluze Jaké podobnosti a rozdíly mezi guestworkers systém a systémem trvalé imigrace (SRN – VB) Nejrozvinutější systém v Německu, na tomto příkladě je možné sledovat jednotlivé principy a problémy tohoto modelu pracovní migrace: - hlavní princip – dočasnost - omezení občanských i pracovních práv (pobyt byl vázán pouze na pracovní povolení, které bylo pouze na jeden typ práce a omezenou dobu pobytu, za porušení deportace) – rozlišení mezi statusem občana a cizince jako kritérium pro získání politických a sociálních práv – denizens - nábor jednotlivců – zejména svobodných, především mužů, později i žen - snaha zabránit příchodu rodinných příslušníků, ale zároveň neschopnost zabránit tomuto jevu s tím, jak se období pobytu za účelem práce prodlužovalo. postupné usazování se pracovníků a jejich rodin a formování etnických komunit – sociální exkluze „We asked for workers but human beings came“ (Max Frisch – švýcarský dramatik) Post-koloniální migrace Koncept trvalé imigrace: rychlé udělování občanství Migrace pracovníků i jejich rodin Institucionální a neformální diskriminace, rasismus Post-koloniální migrace byla způsobena nejen poptávkou po levné pracovní síle pro činnosti, které byly za daných pracovních a platových podmínek nepřijatelné pro domácí obyvatelstvo, ale také konflikty, které se po rozpadu kolonií začaly objevovat např. v Africe Migrace po 1945 byla považována za hlavní motor poválečného rozvoje – hlavní byly tedy ekonomické motivy, v některých případech i populační politika, politické motivy – cílem bylo udržet si vztahy s původními koloniemi, dále byly politické motivy důležité v případě politických uprchlíků. důležitým prvkem byl nárůst diverzity zemí původu imigrantů a rostoucí kulturní (i sociální) rozdíly mezi migranty a domácí populací. Rozdíl mezi imigranty z bývalých kolonií a hostujícími pracovníky ve formálních právech, ale byla jim společná podřadné sociální postavení vzhledem k tomu, že pracovali v podřadných manuálních odvětvích, obvykle se to kombinovalo s nedostatečným bydlením a chudými sociálními podmínkami a znevýhodněním ve vzdělávacím systému – marginalizace obou skupin a pozice etnických minorit.

Migrace po roce 1973 Reorganizace světové ekonomiky Omezení (pracovní) imigrace Proměna forem migrace Rodinná migrace Reemigrace Azylová migrace „Turisté“ Mobilita kvalifikovaných pracovníků Proměny vysílajících zemí Po ropném šoku v polovině sedmdesátých let dochází k omezení imigrace a poklesu pracovní migrace v důsledku reorganizace ekonomiky a ekonomické krizi. Uzavřely se mnohé přístupové cesty do Evropy, proto nabyla na významu migrace za účelem slučování rodin a azylová migrace. Ropný šok byl spíše posledním impulzem než prvotní příčinou k zastavení náboru a a imigrace. Již od počátku sedmdesátých let rostly obavy z ukončení hospodářského růstu, a je jasné, že přírodní zdroje nejsou neomezené, ale také obavy ze změny dočasné migrace v trvalou a následných sociálních problémů, rostly také xenofobické výpady proti imigrantům a obranné postoje North-South division koncept – ekonomické krize a sociální změny na Jihu vyvolávají nové tlaky na migraci na Severu. Růst restrikcí pro vstup do zemí západní Evropy: Ne všichni migranti chtějí zůstat v cizí zemi nadlouho či natrvalo. Často chtějí pracovat chvíli, pak se zase vrátit, o nějakém čase opět přijet atd. Paradoxně ovšem čím striktnější systém kontroly země vůči imigrantům má, tím více se z těchto krátkodobých imigrantů stávají imigranti trvalí. Pokud totiž imigranti vědí, že dostat se zpět bude velmi obtížné, zůstávají raději v zemi nastálo. podnikatelé mají vždy zájem na levné imigrační (a velmi často i nekvalifikované) pracovní síle, dostávají se ekonomické zájmy do střetu se státní byrokracií, což může vést ke korupci. hledání nových cest do Evropských zemí: Rodinná migrace – za bývalými koloniálními a „hostujícími“ pracovníky ženy a děti. Jejich přítomnost otevřela nové sociální a politické problémy, Jak Německo, tak Francie se snažily přimět gastarbeitry a jejich rodiny k odjezdu ze země – nabídly jim finanční hotovost jako náhradu za platby do systému sociálního zabezpečení, zakazovaly zaměstnávat jejich manželky, nepovolovaly přivést děti starší 16 let. Zabránit sjednocování rodin selhal migrace uprchlíků a žadatelů o azyl z Jihu na Sever, ale po rozpadu Sovětského bloku také z Východu na Západ – často také ilegální migrace. Růst politických i ekonomických problémů v zemích původu (konflikty v Africe, Asie, Latiská Amerika). Počet žadatelů o azyl narostl také kvůli tomu, že došlo k omezení získání povolení k legálnímu vstupu do země například skrze pracovní migraci, což ovšem neznamená, že ti, kdo žádali o azyl k tomu neměli vážné důvody. Mnozí by ale dříve nežádali o azyl, ale snažili by se získat povolení k pobytu jiným způsobem. nárůst vysoce kvalifikované mobility – dočasné i trvalé (mobilita v rámci EU) Tzv. turisté – ze zemí SVE (nepotřebovali víza, práce na 3 měsíce na černo a zpět)

Počet cizinců Podíl cizinců (%) Země 1985 1995 (1990) 1990 1999 2005   Počet cizinců Podíl cizinců (%) Země 1985 1995 (1990) 1990 1999 2005 SRN 4 379 000 7 174 000 8,4 8,9 12,9 (2003) UK 1 731 000 2 060 000 7,4 7,6 9,7 Francie 3 714 000 3 597 000 6,3 7,3 8,1 Belgie 845 000 910 000 9,1 10,2 12,1 Austria 272 000 724 000 5,9 10,9 13,5 Lux 98 000 138 000 33,4 32,8 Itálie 423 000 1,4 2,2 - Spain 242 000 500 000 0,7 2,0 5,3 (2001) Švédsko 389 000 532 000 5,6 11,8 12,4

Migrace ve střední Evropě Před 1989 emigrace, po 1989 e+imigrace Ekonomická a sociální transformace Migrace před 1989 Nový migrační prostor po 1989 Nárazníková zóna („buffer zone“) pro západní Evropu Migrace v regionu střední Evropy před 1989 zejména prostor emigrace, po 1989 emigrace i imigrace ČR, SR, Maďarsko a Polsko – postkomunistické země, které jsou na tom (vedle Slovinska) ekonomicky nejlépe, což je činí mimo jiné přitažlivými pro migranty z ostatních post-komunistických zemí. poměrně vysoká nezaměstnanost v zemích střední Evropy, ale i přesto země láká migranty. - dále je pro migranty z těchto zemí atraktivní vysoká míra neformální ekonomiky a pravidla fungování institucí zděděná ze společné komunistické minulosti – umění obcházet oficiální pravidla, korupce atd. také politická situace v zemích střední Evropy je mnohem příznivější než v dalších post-komunistických zemích – jsou považovány za bezpečné země a tak přitahují čím dál více žadatelů o azyl a uprchlíků. Konsolidace demokratického režimu, depolitizace byrokracie, stability jsou důležité pro lidi, kteří sem přicházejí ze zemí, kde je politická nestabilita, zhroucení instituce či autoritářská represe. Co znamená, že Střední Evropa tvoří nový migrační prostor? Podle Wallace a Stoly tak vzniká nová (třetí) migrační zóna – kromě východu a západu ještě střední Evropa. Přicházejí sem migranti z obou dalších zón, pro které je obtížnější (nebo méně zajímavější) dostat se dále na západ nebo na východ. Někteří sociální vědci (např. Wallace, Stola, 2001) vymezují střední Evropu jako nový migrační prostor, který má vzhledem ke své geografické pozici, odkazům k minulosti a vývoji po roce 1989 blízko jak k „západu“, tak k „východu“ Evropy. Vzniká tak specifický prostor, kde se potkávají lidé přicházející z obou stran, přičemž to, ze které strany přicházejí se zdá být poměrně důležitou kvalifikací pro proces začleňování se v tomto prostoru. Emigrace na západ vede k nedostatku pracovních sil v některých oborech, ta musí být obsazena migranty z východu. Chybějící zkušenosti se začleňováním imigrantů, ad hoc imigrační opatření - To se ale do značné míry mění po vstupu zemí střední Evropy do EU, ale zejména nyní do Schengenu!!!!

Migrační trendy Emigrační trendy Nárůst přeshraniční mobility Emigrace z Polska + Slovenska Tendence ke krátkodobé migraci za prací Krátkodobé pracovní programy Sezónní práce Neformální pracovní trhy Kvalifikovaná i nekvalifikovaná mobilita Vstup do EU - změna! Imigrační trendy Trvalé usazování – vysídlenci i noví imigranti Tranzitní migrace Uprchlíci a žadatelé o azyl Drobní obchodníci, pendleři Pracovní migrace a podnikání (z východu/západu) Jaké typy migrace v novém migračním prostoru? - Uveďte konkrétní příklady Více budeme mluvit na posledním setkání.

Imigrační trendy – střední Evropa   Počet cizinců 1999 Podíl cizinců Podíl cizinců 2005 Polsko 42 800 0,1% - Slovensko 24 800 0,5% 3,9% Česko 228 900 2,2% 5,1% Maďarsko 127 800 1,3% 3,3%

Typy a typologie migrace Kdo a proč klasifikuje? Kritéria klasifikace podle: Motivů a příčin Míry volby Délky setrvání Plánů na setrvání Legality migrace Směru migrace Právního statusu (oprávnění)

Migrační politiky (Baršová, Barša, 2006, s. 11) Přistěhovalecké politiky AZYL <-----> kontrola hranic, potírání nelegální migrace, víza, turismus, sezónní práce, studium, stáže ap. Imigrační politiky Integrační politiky Regulace vstupu přistěhovalců na území Regulace začleňování přistěhovalců do společnosti

Vývoj imigrační politiky po 1989 (Baršová, Barša) 1. 1990 – 1996 (laissez faire) zákon o pobytu cizinců platný od 1992 (č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území ČSFR) 2. 1996 -1999 (růst restrikcí) cizinecký zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců 3. 2000 - dosud (snahy o konceptualizaci MP) Zásady politiky v oblasti migrace cizinců (2003) Novela Zákon č. 379/2007 Sb. o migraci a azylu

Uprchlíci v ČR 1990 zákon o uprchlících, ČSFR ratifikace Ženevské úmluvy a Protokolu 1967 1. polovina 90. let – uprchlíci před konflikty v Jugoslávii a býv. SSSR Postupné zpřísňování zpočátku liberální azylové procedury 2000 azylový zákon (č.325/1999), novela č. 165/2006 Sb. – mezinárodní ochrana Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců 2007 azylový zákon – (č. 379/2007 Sb. o migraci a azylu)

Azylová procedura v ČR - aktéři Žadatelé o mezinárodní ochranu Cizinecká policie ČR Ministerstvo vnitra Odbor migrační a azylové politiky (OAMP) Správa uprchlických zařízení (SUZ) Soudy Krajské soudy (žaloby) Nejvyšší správní soud (kasační stížnosti) Nevládní organizace Obce

Azylová procedura v ČR Prohlášení o mezinárodní ochraně Přijímací středisko (karanténa) (Zastávka, Ruzyně) Pobytová střediska (Havířov, Kostelec nad Orlicí)/ privát Integrační střediska (Předlice, Česká Lípa, Jaroměř, Brno) Rozhodnutí o žádosti => 1. a. kladné rozhodnutí Azyl Azyl za účelem sloučení rodiny Humanitární azyl Doplňková ochrana (min. 1 rok) Doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny => státní integrační program b. negativní rozhodnutí Ukončení azylové procedury Odvolání ke krajskému soudu => pokračování azylové procedury 2. negativní rozhodnutí Odvolání k Nejvyššímu správnímu soudu (kasační stížnost: vízum za účelem strpění pobytu)

Integrační politiky 1990-1998 1999-2003 2004-dosud Integrace specifických skupin (azylanti, přesídlenci) 1999-2003 Zásady koncepce integrace cizinců (1999) Koncepce integrace cizinců (2000) 2004-dosud MPSV Aktualizace koncepce integrace cizinců (2005) Od komunitaristického multikulturalismu (integrace komunit) k občanské integraci jednotlivců !

Důležité zdroje informací: migrace a cizinci v ČR www.cizinci.cz Koncepce integrace cizinců ČR (2000) Zákon o pobytu cizinců na území ČR, 326/1999 Sb. www.mpsv.cz Analýza situace a postavení cizinců dlouhodobě žijících na území ČR (2004) http://www.mvcr.cz/ministerstvo/oamp.html Odbor azylové a migrační politiky (OAMP) http://www.imigracecz.org/ Aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/uvod Statistiky o migraci a azylu www.domavCR.cz http://www.migraceonline.cz/ Komentáře, Migrační manifest, Blogy Témata: Jazyk a integrace, Média a menšiny, Gender a migrace, Politická ekonomie migrace, Migrace, sociální stát a občanství…..

Důležité zdroje informací: nucená migrace a uprchlíci www.migraceonline.cz Téma Uprchlíci ve SVE www.mvcr.cz/azyl www.unhcr.cz, www.unhcr.org Úmluva o právním postavení uprchlíků (Ženevská konvence) (1951) a Protokol 1967 Česká azylová legislativa (Zákon o azylu, 325/1999 Sb.) a směrnice EU Informace o uprchlících ve světě Výzkumy o uprchlících v ČR http://uprchlik.ecn.cz/cz/pres.html Časopis Přes http://www.fmreview.org Forced Migration Review

Děkuji za pozornost!