Severní Afrika Obr. 1 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. David Mánek. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Vymezení severní Afriky Státy: Maroko, Alžírsko, Tunisko, Libye, Egypt, okupovaná Západní Sahara. Pobřeží Středozemního moře. Poušť Sahara. Obr. 2 – Pohoří Ahaggar na Sahaře

Příroda severní Afriky Na většinu území zasahuje Sahara. Severozápad – pohoří Atlas, východ území – řeka Nil. Další pouště – např. Libyjská a Arabská. Pobřeží Středozemního moře – subtropické klima. Spolu s břehy Nilu nejhustěji osídlená oblast. Obr. 3 – Pohoří Atlas

Hospodářství severní Afriky Obr. 4 – Ropa Z hlediska Afriky hospodářsky silnější státy. Těží ze zásob nerostných surovin. Těžba ropy, zemního plynu, fosfátů a některých kovů. Zemědělství – pěstuje se spíše při pobřeží Středozemního moře a Nilu. Pěstuje se: pšenice, olivy, citrusy aj. Chov: velbloudi, kozy a ovce. Obr. 5 – Velbloudi

Egypt Hlavní město: Káhira. Republika založena až 1952–53. Dříve království. Povodí řeky Nil – nejhustěji zalidněná oblast. Těží z cestovního ruchu: památky, pyramidy, Karnak aj. Významná těžba ropy a fosfátů. Obr. 6 – Sfinga

Libye Hlavní město: Tarabulus. Dříve kolonie Itálie. Dnes vládne diktátor Muammar Kaddáfí. Podpora terorismu – uvalení mezinárodního embarga. Těží se velmi kvalitní ropa. Obr. 7 – Muammar Kaddáfí

Tunisko Hlavní město: Tunis. Snaha o podporu cestovního ruchu. Oproti Egyptu jsou pláže a hotely méně kvalitní. Těžba fosfátů, ropy a zemního plynu. Na území žijí v menšině Židé. Obr. 8 – Zátiší hotelu v Tunisku

Alžírsko Hlavní město: Alžír (Al-Djazzâïr). Dříve kolonie Francie: úřední jazyk arabština, často se mluví francouzsky. Pohoří: Ahaggar a Tassili na Sahaře. Těžba ropy, zemního plynu a rtuti. Obr. 9 – pohoří Tassili

Maroko Hlavní město: Rabat. Největší město: Casablanca. Území ovlivňuje Atlantský oceán, Sahara a pohoří Atlas. Těžba fosfátů (největší zásoby na světě). Příjmy z cestovního ruchu. Obr. 10 – Agadir (Maroko)

Použité obrázky: Obr. 1 – [cit. 2010-07-15]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Africa-countries-northern.png>. Obr. 2 – [cit. 2010-07-15]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Asskrem_Hoggar_1.jpg>. Obr. 3 – [cit. 2010-07-15]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gorges_du_dades05.jpg>. Obr. 4 – [cit. 2010-07-15]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Petroleum_drill_Surgut_Russia.jpg>. Obr. 5 – [cit. 2010-07-15]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Camelus.bactrianus-01-Krakow.jpg>. Obr. 6 – [cit. 2010-07-15]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sphinx_Giza.jpg>. Obr. 7 – [cit. 2010-07-15]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Muammar_al-Gaddafi_1-1.jpg>. Obr. 8 – [cit. 2010-07-15]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:2006-11-21-Hammamet-Hotel-5.JPG>. Obr. 9 – [cit. 2010-07-15]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tassili_rocks.jpg>. Obr. 10 – [cit. 2010-07-15]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Agadir,Morocco.jpg>. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. David Mánek. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.