1 VŠFS KS LS 2006/ Strukturální fondy a kohezní fond Konzultace 2
2 OSNOVA 1. Cíl konzultace 2. Cíle strukturální politiky EU na léta (čerpáno z Wokoun, R., Kadeřábková J., Kučerová, I., webových stránek EU, MMR ČR a MPO ČR).
3 ad 1 – Cíl konzultace Navázat na poznatky z první konzultace, blíže se věnovat realizaci strukturální (regionální) politiky v období Poté, co byl blíže charakterizován Fond koheze, charakterizovat jednotlivé strukturální fondy a jejich význam. K dispozici asi 250 minut celkem, současné období mohu dát k dispozici písemně. U zápočtu budou problémy z konzultací.
4 ad 2 – Cíle strukturální politiky EU na léta Po r byly cíle regionální a strukturální politiky sloučena do tří, kdy dva z nich jsou regionální a jeden je průřezový. Cíl č. 1: pomoc zaostalým oblastem, limitem zůstává 75 % průměru HDP/1 ob. EU. Obnovování seznam,u regionů. Cíl č. 2: Hospodářská a sociální restrukturalizace oblastí.
5 ad 2 – 1. pokračování Cíl č. 3: Strategie rozvoje lidských zdrojů – vyplývající z cílů zaměstnanosti v Amsterodamské smlouvě. Oproti 90. letům zjednodušení, koncentrace, cíle nejsou přesně specifikovány. Stále trvá požadavek alespoň na minimální participaci ČZ při realizaci S(R)P EU. Princip subsidiarity.
6 ad 2 – 2. pokračování Typologie regionů. Rozdělení teritorií do struktury NUTS I – NUTS V (srovnatelné územní statistické jednotky). Viz. podklad. V rámci EU 4 základní typy regionů EU: periferní oblasti nebo hranice nebo hranice mezi samotnými státy – nedostatečná infrastruktura, nižší ekonomická úroveň, vyšší nezaměstnanost;
7 ad 2 – 3. pokračování oblasti s útlumovými obory (regiony v procesu nutné restrukturalizace); oblasti s vysokým podílem agrárního sektoru na tvorbě produktu nebo zaměstnanosti současně s jistou mírou geografické izolovanosti; průmyslové regiony trpící přetížeností dopravy, znečištěním ŽP, vyšším indexem životních nákladů – tzn. ekonomická a průmyslová centra.
8 ad 2 – 4. pokračování Klasifikace regionu – tzv. technopolis (Harrop, J., r. 1996) – menší teritoriální jednotky s koncentrací technologických parků, propojením s univerzitami a s velkými průmyslovými firmami. Evropa – nově (Irsko), v USA tradice, Čína nově. Euroregion – dobrovolné sdružení občanů příhraničních regionů, představitelů a komunitárních institucí za účelem překonání problémů periferních oblastí. Euroregion NISA.
9 ad 2 – 5. pokračování V období – běžné nástroje S (R) P: dotace – musí být účelové, tj. vázané na konkrétní cíl, neúčelové nejsou oficiálně povolené, ale existují v praxi v podobě tzv. vyrovnávacích dotací (výjimečně); daňové preference pro vybrané subjekty (v minulosti Irsko diferencované daňové sazby pro firmy v preferovaných oborech). V poslední době považováno za porušení hospodářské soutěže – povoleno pouze pro technologické firmy operující ve výzkumu;
10 ad 2 – 6. pokračování speciální podpůrné programy v problematických regionech s vyšší mírou nezaměstnanosti; vyčleněné fondy z veřejných prostředků (různé priority kodifikované legislativou daného státu); snadnější přístup k úvěrům, zejména pro MSP; cenová regulace – mimo agrární oblast v EU zcela nepřípustné; vývozní a dovozní kvóty (překonaný nástroj díky závazkům v rámci WTO);
11 ad 6 – 7. pokračování subvence – s výjimkou zemědělské politiky nepoužitelné – narušují hospodářskou soutěž – velmi dlouho oblast energetiky VB, Francie. Pomocí těchto nástrojů EU – snaha řešit dva nejdůležitější problémy (a tedy i cíle S (R) P): restrukturalizace oblastí, po jejichž produkci klesá poptávka – strukturální opatření přispívají k adaptačnímu procesu celých odvětví; podpora nových oborů, odvětví – jak v sektoru služeb, tak i průmyslu – posílení konkurenceschopnosti.
12 ad 2 – 8. pokračování Při realizaci S (R) P – využívání finančních nástrojů (přesné vymezení využití) – tzv. systém fondů, z nichž se financují strukturální operace. Přecházíme k dalšímu tématu.